Úmluva o promlčení při mezinárodní koupi zboží. Ještě před přijetím Vídeňské úmluvy byla jako výsledek unifikačních prací Komise UNCITRAL přijata v roce 1974 v New Yorku Úmluva OSN o promlčení při mezinárodní kupní smlouvě zboží - Convention on the Limitation Period in the International Sale of Goods - (dále jen Úmluva o promlčení), která u nás byla publikována pod č. 123/1988 Sb. Později byl spolu s Vídeňskou úmluvou přijat i Dodatkový protokol k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží, který uvedl v soulad text Úmluvy o promlčení v soulad s Vídeňskou úmluvou (č. 161/1991 Sb.)146 Uvedení v soulad obou Úmluv se týkal zejm. vymezení základních pojmů jako je mezinárodní kupní smlouva, kterou vymezuje shodně a některých dalších otázek. Úmluva o promlčení jakožto přímá norma, má také přednost před použitím kolizních norem. Nadto je zaručena její aplikační přednost jakožto mezinárodní smlouvy před zákonem dle čl. 10 Ústavy. Přestože byla Úmluva o promlčení přijata dříve než Vídeňská úmluva, nebyla přijata zdaleka tolika státy jako CISG a ani v současné době počet smluvních států nenarůstá. Do současné doby byla Úmluva o promlčení přijata 22 státy, které 145 XXXXX, Xxxxxxx. Kupní smlouva v mezinárodním obchodním styku. (Úmluva OSN o mezinárodní koupi zboží.) Praha: Linde, 1999, str. 88
Úmluva o promlčení při mezinárodní koupi zboží. Dvouroční limit pro oznámení vad a jejich požadování nároků z vad dle čl. 39 odst. 2 je třeba odlišovat od promlčecí lhůty, ve které musí kupující vznést svůj existující nárok u soudu za účelem jeho vynucení. Stanovení promlčecí lhůty není otázka spadající pod Vídeňskou úmluvu. Za tímto účelem byla v roce 1974 v New Yorku podepsána Úmluva o promlčení při mezinárodní koupi zboží112, ke které v roce 1980 přibyl Dodatkový protokol, jehož smyslem byla sjednotit úpravu Úmluvy o promlčení a Vídeňské úmluvy. Úmluva o promlčení má nahrazovat národní úpravy, které bývají různorodé113, jednotnou promlčecí lhůtou114. Promlčecí lhůta byla stanovena na 4 roky a dle čl. 10 odst. 2. se počítá od okamžiku skutečného předání zboží kupujícímu nebo od okamžiku kdy bylo zboží nabízené k předání kupujícím odmítnuto. Promlčecí lhůta se může za podmínek stanovených Úmluvou o promlčení prodloužit, avšak maximální promlčecí lhůta činí 10 let. V praxi je třeba odlišovat lhůtu promlčecí a lhůtu pro získání či vykonání práva. Úmluva o promlčení se dle čl. 1 odst. 2 nedotýká předpisů o lhůtách, podle nichž může být právo získáno nebo vykonáno, jen když některá ze stran vůči druhé straně učiní oznámení nebo právní úkon jiný než zahájení právního řízení. Kupující tak může žádat vykonání svého práva, avšak pokud dle Vídeňské úmluvy neoznámí vadnost plnění řádně 111Sono K. Article 39 in in Xxxxxx-Xxxxxx Commentary on the International Sales Law, Miláno: Xxxxxxx, 1987, s. 312-313 [on line text] [citováno 22. února 2009]. Dostupný z xxxx://xxx.xxxx.xxx.xxxx.xxx/xxxx/xxxxxx/xxxx- bb39.html 112 The Convention on the Limitation Period in the International Sale of Goods. Dále jen Úmluva o promlčení. K 1. březnu 2009 počet jejich smluvních států Úmluvy o promlčení s Dodatkovým protokolem dosáhl čísla 20. bez něho je smluvních států 28. Zdroj xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xx/xxxxxxxx_xxxxx/xxxx_xxxxx/0000 Convention_status.html. Do českého právního řádu je inkorporována vyhláškou federálního ministerstva zahraničí č. 123/1998 Sb. ve znění Dodatkového protokolu.