Úprava podle Návrhu společného referenčního rámce Vzorová ustanovení

Úprava podle Návrhu společného referenčního rámce. Evropský návrh společného referenčního rámce (DCFR) je jedním z evropských akademických návrhů soukromého práva, mezi které dále patří Zásady evropského smluvního práva UNIDROIT, PECL (Principles of European Contact Law) či Xxxxxxxxxx návrh evropského občanského zákoníku. Mezi nimi právě DCFR zaujímá přední míso. Na problematiku následné nemožnosti plnění či zmaření účelu smlouvy nahlíží z úplně jiného hlediska než naše současná úprava a spolu s ostatními evropskými pracemi inspiruje znění návrhu nového tuzemského občanského zákoníku.

Related to Úprava podle Návrhu společného referenčního rámce

  • Zohlednění předchozího škodního průběhu 1. Pojišťovna při sjednání pojištění zohledňuje předcho- zí škodní průběh pojištění odpovědnosti a v přípa- dě havarijního pojištění je-li tak sjednáno v pojistné smlouvě, zejména systémem Bonus-Malus; v případě pojištění souboru vozidel tuto skutečnost zohledňuje přiznáním bonifikace, případně poskytnutím jiných benefitů, které si pojistník s Pojišťovnou ujedná.

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.

  • Obecná ustanovení pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova a) Dotaci lze poskytnout žadateli, který splňuje níže uvedené podmínky a podmínky uvedené u jednotlivých opatření/podopatření/záměrů ve specifických podmínkách Pravidel platných pro dané kolo příjmu žádostí,

  • Kdo je emitentem cenných papírů? Sídlo a právní forma Emitenta, země registrace a právní předpisy, podle nichž Emitent provozuje činnost Emitent cenných papírů je společnost PORTIVA Automotive Finance s.r.o., IČ: 089 01 155, se xxxxxx Xxxxxxxxxx 00/0, Xxxxx Xxxxx, 000 00 Xxxxx 1, založena jako společnost s ručením omezeným. Zemí registrace je Česká republika. Emitent se řídí právem České republiky, zejména zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, při respektování všech ostatních relevantních zákonů České republiky.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci, ke které dojde v době: Příčina hospitalizace Doba úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné souvisí s těhotenstvím nebo porodem do 8 měsíců od počátku připojištění ostatní příčiny do 2 měsíců od počátku připojištění Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci z důvodu duševní choroby nebo změny psychického stavu (například diagnózy F10 až F19 nebo F21 až F99 podle MKN-10), pokud se nejedná: • o organickou duševní poruchu (diagnózy F00 až F09 podle MKN-10); • o schizofrenii (diagnóza F20 podle MKN-10), pokud si pojištěný neaplikoval omamné nebo psychotropní látky, nebo • o jakoukoli jinou duševní chorobu nebo změnu psychického stavu, která nastala poškozením mozku během trvání připojištění doloženým vyšetřením provedeným zobrazovacími vyšetřovacími metodami. V připojištění pro případ pobytu v nemocnici sjednaném pro dítě (N7) nepovažujeme za pojistnou událost hospitalizaci z důvodu vrozené vady či vrozené nemoci.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? 1. Riziko inflace: Inflace snižuje výši reálného výnosu investice do Dluhopisů. Pokud inflace překročí pevnou úrokovou sazbu dluhopisu, je reálná výše výnosu záporná. 2. Úrokové riziko: Ceny dluhopisů a tržní úroková míra se chovají protichůdně. Držitelé dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou tak podstupují riziko poklesu ceny dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Rovněž platí, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena dluhopisu na růst tržních úrokových měr. 3. Riziko likvidity: Dluhopisy emitované malými nebankovními emitenty, mohou mít minimální likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoli prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Tato skutečnost může mít negativní vliv na hodnotu investice do Dluhopisů. 4. Riziko nesplacení: Dluhopisy stejně jako jakákoli jiná půjčka podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že Emitent nebude schopen vyplácet úroky z Dluhopisů a hodnota pro Vlastníky dluhopisů při odkupu, resp. hodnota vyplacená Emitentem při předčasném splatnosti Dluhopisů může být nižší než výše jejich původní investice, za určitých okolností může být hodnota i nulová. Emitent nemá k datu vyhotovení Základního prospektu dostatek finančních prostředků pro splacení Dluhopisů, které plánuje v rámci Dluhopisového programu vydat. 5. Xxxxxx předčasného splacení: Pokud dojde k předčasnému splacení Dluhopisů v souladu s Emisními podmínkami před datem jejich splatnosti, je Vlastník Dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu z důvodu takového předčasného splacení. Emitent má právo Dluhopisy předčasně splatit v podstatě kdykoliv. Emitent již dříve předčasně splatil své emitované dluhopisy z důvodu jejich nízkého úpisu, přičemž tato situace se může opakovat i u Dluhopisů z tohoto Dluhopisového programu. Výše uvedená rizika mohou mít negativní dopad na výnos investora z Dluhopisů. V důsledku naplnění některého z uvedených rizik může dojít k tomu, že investorovi bude vrácena pouze část jmenovité hodnoty nebo o svoje vložené prostředky zcela přijde.

  • Dohoda o poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 těchto Pravidel.

  • Vydání nového rozhodnutí 19.1. Poskytovatel na základě ustanovení § 14p rozpočtových pravidel stanoví, že v případě, že byla žádost pravomocně zcela či zčásti zamítnuta, bude možné vydat nové rozhodnutí, kterým bude žádosti zcela vyhověno, případně zčásti vyhověno a ve zbytku bude zamítnuta, souhlasí-li s tím žadatel o dotaci.

  • Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Jestliže pojistník dal souhlas k začátku plnění služby před uplynutím lhůty pro odstoupení a tato služba byla splněna, nemůže již od smlouvy odstoupit. Pokud pojistník požádal, aby poskytování služeb začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, může pojistitel požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.

  • Smluvní pokuty za neplnění dohodnutých termínů 11.1.1. Pokud bude zhotovitel v prodlení proti termínu zahájení díla, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každý i započatý den prodlení.