Ústřední protistrany ze třetích zemí. Během pěti let od přijetí nařízení EMIR se objem činnosti ústředních protistran – v EU a globálně – rychle zvyšoval, pokud jde o sféru působnosti a rozsah. Centrální clearing nabyl na významu v případě úrokových a úvěrových derivátů. Rychle rozšiřující se role ústředních protistran v globálním finančním systému odráží nejenom zavedení povinnosti centrálního clearingu v různých kategoriích aktiv, ale i zvýšené dobrovolné používání centrálního clearingu zásluhou rostoucí informovanosti o přínosech centrálního clearingu mezi účastníky trhu. V nařízení EMIR se už požaduje, aby se clearing určitých úrokových derivátů a swapů úvěrového selhání prováděl centrálně v souladu s podobnými požadavky v jiných zemích G20. Pravidla o kapitálu bank se rovněž změnila, aby se stimuloval centrální clearing a aby se bilaterální clearing stal relativně dražší možností, i když na bilaterální transakce se od března 2017 vztahují další požadavky na zajištění. V důsledku toho se clearing zvýšil, ale koncentruje se teď v relativně omezeném počtu globálních ústředních protistran. V současné době bylo 28 ústředních protistran ze třetích zemí uznáno na základě ustanovení nařízení EMIR o rovnocennosti. O uznání požádalo dalších 12 ústředních protistran z 10 jurisdikci, které čekají na rozhodnutí Komise o rovnocennosti jejich regulačních režimů a režimů dohledu. Komise bude i nadále rozhodnutími o rovnocennosti určovat, že právní a dohledové rámce třetích zemí splňují požadavky podle nařízení EMIR, aby se umožnilo uznávání ústředních protistran se sídlem v těchto třetích zemích. Tento návrh potvrzuje, že Xxxxxx může stanovit další podmínky pro určení rovnocennosti. V čl. 2 odst. 9 písm. e) se do nařízení EMIR vkládají nové odstavce 6a a 6b, aby Komise mohla v případě potřeby prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci určit kritéria, která se mají použít v jejím posouzení týkajícím se poskytnutí rovnocennosti pro režimy ústředních protistran ze třetích zemí. V novém odstavci 6b čl. 25 odst. 6 nařízení EMIR se orgánu ESMA ukládá sledovat vývoj regulace a dohledu v režimech ústředních protistran ze třetích zemí, které Komise považovala za rovnocenné. V zájmu zvýšení transparentnosti pro zúčastněné strany a veřejnost jako celek se nařízení EMIR mění, aby se vysvětlila registrace ústředních protistran poskytnutím více informací ve veřejném rejstříku orgánu ESMA (v čl. 2 odst. 1 se mění čl. 6 odst. 2 písm. b)). Pro uznané ústřední protistrany ze třetích zemí nebyly v návrhu zavedeny žádné dal...
