Základní práva. Navrhované nařízení podporuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, jak je zakotveno v článku 26 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“). Nařízení rovněž odráží závazky Unie podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Uvedená úmluva zaručuje osobám se zdravotním postižením právo na přístup k informacím a právo účastnit se kulturního, hospodářského a sociálního života na rovnoprávném základě s ostatními. Proto je odůvodněné omezit vlastnická práva nositelů práv v souvislosti se závazky Unie vyplývajícími z Listiny základních práv10. Návrh by měl omezený dopad na autorské právo jakožto právo na vlastnictví uznané v Listině základních práv (čl. 17 odst. 2)11. V této souvislosti je třeba poznamenat, že směrnice [...] zavedla povinné výjimky z autorského práva ve prospěch osob, na které se vztahuje tento návrh. Dopad tohoto nařízení tak bude omezen na úpravu výměny kopií v přístupném formátu se třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy.
Základní práva. Návrh nemá vliv na ochranu základních práv v Unii.
Základní práva. Zamýšlená dohoda bude respektovat klíčové hodnoty Evropské unie stanovené v článku 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a v Listině základních práv Evropské unie.
Základní práva. Při plnění závazků vyplývajících z této dohody se strany zavazují jednat v souladu se všemi použitelnými nástroji v oblasti lidských práv, včetně Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, Mezinárodní úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965, Mezinárodního paktu Organizace spojených národů o občanských a politických právech z roku 1966, Úmluvy Organizace spojených národů o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, Úmluvy Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989, Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006 a Listiny základních práv Evropské unie. Příslušníci jednotek při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost, a věnují zvláštní pozornost zranitelným osobám. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, musí být přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nesmějí diskriminovat osoby ze žádných důvodů, například na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických názorů či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie. Příslušníci jednotek mohou při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí přijímat opatření zasahující do základních práv a svobod pouze tehdy, je-li to nezbytné a přiměřené cílům, jež uvedená opatření sledují, přičemž tato opatření musí respektovat podstatu těchto základních práv a svobod v souladu s platným mezinárodním a vnitrostátním právem a právem Evropské unie. Toto ustanovení se použije obdobně na všechny pracovníky vnitrostátních orgánů Albánské republiky účastnící se operativní činnosti. Úředník agentury pro otázky základních práv sleduje soulad každé operativní činnosti s platnými normami v oblasti základních práv. Úředník pro otázky základních práv nebo jeho zástupce může provádět návštěvy na místě ve třetí zemi; vydává rovněž stano...
Základní práva. V úvodu by bylo vhodné pojednat o základních pojmech souvisejících s lidskoprávní tématikou, která je předmětem této diplomové práce. V teorii i praxi se zpravidla vyskytují tyto dva termíny: „základní práva“ a „lidská práva“. Slovní spojení „základní práva“8 bylo poprvé použito v rámci Společenství Soudním dvorem Evropské unie na konci 60. let 20. století ve věci „Stauder“9 a následně se stalo součástí terminologie primárního práva prostřednictvím článku 6 Smlouvy o Evropské unii. Pojem „lidská práva“ vyplývá ze samotné podstaty člověka coby lidské bytosti a v této souvislosti se mluví o univerzalitě lidských práv. K základním vlastnostem lidských práv se řadí nezrušitelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezadatelnost.. Dále je třeba uvést, že v teorii není zcela dosažena shoda ohledně vzájemného vztahu základních a lidských práv. Určitá skupina autorů10 pojímá lidská práva jako koncept nepochybně extenzivnější než-li základní práva, zatímco druhý proud v čele s prof. Tichým zastává názor zcela opačný11. Pokud bych měla vyjádřit svůj postoj k této otázce, nepřikláním se ani k jednomu z uvedených názorů, nýbrž ztotožňuji se s pohledem P. Šturmy12, který jednoznačné stanovisko ke vztahu základních a lidských práv odmítl zaujmout, neboť dle jeho přesvědčení záleží především na kontextu, ve kterém se ten či onen pojem používá.
Základní práva. EU se zavazuje dodržovat vysokou úroveň ochrany základních práv a je signatářem široké škály úmluv o lidských právech. V této souvislosti není pravděpodobné, že by tento návrh měl přímý dopad na tato práva podle hlavních úmluv OSN o lidských právech, Listiny základních práv Evropské unie, která tvoří nedílnou součást smluv EU, a Evropské úmluvy o lidských právech.
Základní práva. Navrhovaná směrnice podporuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, jak je zakotveno v článku 26 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“). Směrnice rovněž dokládá závazky Unie podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Uvedená úmluva zaručuje osobám se zdravotním postižením právo na přístup k informacím a právo účastnit se kulturního, hospodářského a sociálního života na rovnoprávném základě s ostatními. Proto je odůvodněné omezit vlastnická práva nositelů práv v souvislosti se závazky Unie vyplývajícími z Listiny základních práv15. Navrhovaná směrnice je prvním významným krokem k zajištění tohoto přístupu k informacím a účasti na kulturním, hospodářském a sociálním životě. Návrh by měl omezený dopad na autorské právo jakožto právo na vlastnictví uznané v Listině základních práv (čl. 17 odst. 2)16. Je třeba poznamenat, že v současné době nepovinné výjimky nebo omezení autorských práv podle čl. 5 odst. 3 písm. b) směrnice 2001/29/ES do jisté míry využívají všechny členské státy. Dopad navrhované směrnice na autorské právo jakožto vlastnické právo bude tudíž omezen na plnou harmonizaci stávajících různorodých výjimek nebo omezení autorského práva pro osoby s postiženími, která jim znemožňují přístup k tištěnému textu, které platí v členských státech.
Základní práva. 1. Příslušníci jednotky při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva a svobody, zejména pokud jde o přístup k azylovému řízení, lidskou důstojnost, zákaz mučení, nelidského a ponižujícího zacházení, právo na osobní svobodu, zásadu nenavracení a zákaz hromadného vyhošťování, práva dítěte a právo na respektování soukromého a rodinného života. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nesmějí svévolně diskriminovat osoby z žádných důvodů, například na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace či genderové identity. Veškerá opatření zasahující do základních práv a svobod, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, musí být přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují, a respektovat podstatu těchto základních práv a svobod.
2. Každá strana zřídí mechanismus pro řešení stížností na údajné porušení základních práv, jehož se měli dopustit její pracovníci při výkonu svých služebních povinností v průběhu činnosti prováděné podle této dohody.
Základní práva. Cíle tohoto návrhu jsou v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, konkrétně s článkem 31 o slušných a spravedlivých pracovních podmínkách, kde se uvádí, že „každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost“.
Základní práva. Návrh nemá žádné důsledky z hlediska ochrany základních práv.