Common use of Úvod Clause in Contracts

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavV úvodu této bakalářské práce bych rád představil mnou vybrané téma – Xxxxxxx o obchodním zastoupení a její využití v praxi. Je zde popsán a shrnut obsah práce a její cíl. Hlavní náplní, jak již z názvu vyplývá, je tedy smlouva o obchodním zastoupení. V první kapitole dochází k jejímu teoretickému zpracování, vysvětlení samotného pojmu smlouvy o obchodním zastoupení, přiblížení jednotlivých částí smlouvy tak, jak jsou uvedeny v odborných publikacích, kde jsou např. vymezena práva a povinnosti jednotlivých stran nebo řešena otázka provize a popsány náležitosti, které musí každá smlouva tohoto typu obsahovat. Dále je zde definováno výhradní a nevýhradní obchodní zastoupení a přiblíženy některé způsoby, kterými lze ukončit tento smluvní vztah. Druhá kapitola je rozčleněna do kterého tři podkapitol, kde se chce plavitkaždá zabývá jednou z ostatních smluv příkazního typu, tomu není žádný vítr příznivý“mezi které jsou zařazeny smlouvy zprostředkovatelská, mandátní a komisionářská. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofV této části dochází ke stručnějšímu popisu jednotlivých smluv, dramatikjejich vymezení v občanském či obchodním zákoníku a rozdílů, básník které je odlišují od smlouvy o obchodním zastoupení nebo od sebe navzájem. Podobně jako v první kapitole jsou zde přiblíženy podstatné části jednotlivých smluv a přední politik za císaře Xxxxxxzpůsoby ukončení spolupráce mezi těmito stranami. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já Třetí kapitola se domnívámcelá týká srovnání české úpravy s úpravou Německou. Německo bylo zvoleno především proto, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu jejejí úprava byla inspirací při tvorbě té české, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímtaké proto, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typhlavního obchodního partnera České republiky a je jedním z cílových trhů, na který chce expandovat firma přiblížená v této práci. Vhodné Náplní této kapitoly je zasahovat tedy porovnání českého a německého zákoníku a popsání rozdílů mezi jednotlivými paragrafy. Obsah čtvrté kapitoly, jak již bylo nastíněno výše, se týká praktické části této bakalářské práce, kde je představena vybraná společnost. Dochází zde k provedení analýzy činnosti této firmy, přiblíženi některých z jejich dodavatelů a odběratelů, vymezení konkurence a zpracování SWOT analýza. Pro tuto část byl vybrán podnik Flydeo s.r.o., a to hlavně z důvodu velmi zajímavé činnosti, kterou se tato společnost zabývá a také kvůli dobrým vztahům s majiteli a zároveň jednateli firmy, což umožnilo snazší přístup k jednotlivým informacím, ústním konzultacím s vedením společnosti a možnost nahlédnutí do budoucích kontraktů do té mírydokumentace a smluv, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele ke kterým by bylo co nejvýhodnějšíjinak velmi složité získat přístup. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně Náplní závěrečné kapitoly je již vytvořit a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu rozebrat samotný návrh smlouvy o dílo obchodním zastoupení se všemi náležitostmi, jak jsou definovány v předchozích kapitolách. Cílem této práce tedy je v teoretické části srovnat ustanovení týkající se obchodního zastoupení, jak jsou vymezena v německé i české právní úpravě a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního získat informace o smlouvách příkazního typu. Xxxxxxxx se zaměřím , které bude poté možné uplatnit v části praktické a na historii jejich základě, ve spolupráci s majiteli firmy, vytvořit návrh smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXXvýhradním obchodním zastoupení tak, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4jak by ho případně vybraná společnost předložila svému zástupci., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavBakalářskou práci považuji za vyvrcholení a shrnutí mých dosavadně získaných znalostí z oblasti právní nauky, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůpředevším pak z odvětví pracovního práva. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil vybrala „pracovní smlouvu“. Kromě toho, že mě právní oblast velice zajímá, mě k tomuto výběru také vedl můj názor, že právě toto téma je a vždy bude aktuální, jelikož je to nepotřebný krok k uzavření pracovněprávnímu vztahu. Aktuálnost tohoto tématu také potvrzuje to, že zákony jsou neustále novelizovány, což vede k tomu, že se případným novelám musíme podřizovat a je třeba je neustále sledovat. Právě pracovní smlouva je jednou z listin, se kterou se minimálně jednou v životě, setkal či setká každý z nás, neboť je to nedílnou součástí toho, aby člověk mohl začít svůj profesní život a odstartovat tak svoji pracovní kariéru. V této práci je mým cílem uplatnit své poznatky, získané nejen v průběhu mého studia na Střední odborné škole Olomouc, která byla zaměřena především na oblast práva a veřejné správy, ale také znalosti, které byly díky studiu na Moravské vysoké škole Olomouc a přednáškám z pracovního práva, dále prohloubeny a upřesněny. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, během kterých analyzuje pracovní smlouvu o dílo se zaměřením od nejzákladnějších pojmů z pracovního práva až po uzavření, tj. samotné podepsání. Dále poukazuje na historii a vývoj nejen pracovní smlouvy, ale i celého pracovního práva, zaměřuje na podstatné i vedlejší náležitosti, které pracovní smlouva musí obsahovat a zabývá se rozborem rozvázání pracovního poměru. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním Cílem této práce splním nárokynení pouze teoreticky vysvětlit úpravu pracovního poměru na základě pracovní smlouvy, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon jak ji stanovuje zákon č. 513/1991 262/2006 Sb., Obchodní zákoníkzákoník práce, ale také poukázat na problematiku současných nedostatků tohoto předpisu či aktualit, které se o tuto oblast opírají. Prostřednictvím úvah de lege ferenda práce reaguje na možné novelizace, o kterých se v platném zněníposlední době mluvilo a které by mohly v budoucnosti nastat. Po celé měsíce, které jsem tuto práci psala, jsem se pokoušela sledovat veškeré zprávy či návrhy, které se pracovního poměru týkaly a v průběhu tohoto času, jsem se snažila průběžně jednotlivé situace mapovat a komentovat. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavOdstoupení od smlouvy je významným právem smluvních stran, do kterého se chce plavitkteré bývá nejčastěji využíváno při porušení povinnosti některé ze stran, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik které odstupující smluvní strana považuje za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámnatolik závažné, že si již nepřeje ve smluvním vztahu pokračovat. Vztahy mezi smluvními stranami v takovýchto situacích bývají často natolik vypjaté, že není možné, aby strany dospěly ke smírnému řešení nastalé situace. Dochází pak ke sporům nejen o to, jakým způsobem se mají strany mezi sebou vypořádat, ale dokonce bývá sporné, zda byly vůbec splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že při psaní své diplomové práce, která nesla stejný název, avšak se zabývala rozdílnými tématy týkajícími se odstoupení od smlouvy, jsem si uvědomila, že se jedná o široké téma, které je upraveno v občanském zákoníku pouze v několika ustanoveních a je zde řada nezodpovězených otázek. Dalším důvodem výběru tohoto tématu je také skutečnost, že se s odstoupením od smlouvy často setkávám ve svém zaměstnání a mohu tak na toto téma nahlížet i pro začátek mé z praktického hlediska. Cílem této rigorózní práce je více než vhodnýpodrobně rozvést problematiku odstoupení od smlouvy, která je obsažena ve všeobecných ustanoveních o závazcích občanského zákoníku, a dále rozvést problematiku odstoupení týkající se vybraných typů smluv, a to smlouvy o dílo, kupních smlouvy, smlouvy uzavíraných distančním způsobem a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. Xxxxxxx citátu jeDále bude v práci průběžně prováděna komparace jednotlivých ustanovení s úpravou účinnou do konce roku 2013. Jednotlivá ustanovení budou doplňována o judikaturu českých soudů a bude poukazováno na dosud nezodpovězené otázky týkající se odstoupení od smlouvy. U vybraných ustanovení bude provedena komparace s německou právní úpravou. Práce bude rozdělena do pěti hlavních kapitol, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a kdy v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nárokyprvní kapitole budou stručně popsány veškeré způsoby zániku závazků, které jsou v občanském zákoníku upraveny. Druhá kapitola bude věnována všeobecným ustanovením o závazcích občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy. V této části budou zejména podrobně rozebrány obecné důvody k odstoupení od smlouvy, včetně podmínek na ni kladenysamotný úkon odstoupení, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti účinků odstoupení od smlouvy, jakož i pravidel následného vypořádání mezi stranami. Tato kapitola vychází z mé diplomové práce, neboť jsem považovala za důležité tato základní ustanovení ve své rigorózní práci uvést. Třetí kapitola této rigorózní práce bude zaměřena na odstoupení od smlouvy o dílo. Již několikrát V prvních třech částech se mi potvrdilose bude zabývat důvody pro odstoupení od smlouvy dle toho, zda je od smlouvy oprávněn odstoupit zhotovitel, objednatel případně oba dva. Závěr této kapitoly bude věnován způsobu vypořádání mezi objednatelem a zhotovitelem po odstoupení od smlouvy, neboť občanský zákoník v části upravující smlouvu o dílo, stanovuje zvláštní úpravu pro vypořádání mezi stranami. Vybraná ustanovení budou porovnána s německou právní úpravou s tím, že není vhodné spoléhat bude ohodnoceno, zda by nebylo vhodnější se při vytváření českých zákonů nechat inspirovat některými ustanoveními německého práva. Další kapitola se bude zabývat odstoupením od kupní smlouvy, a to jednak dle obecných ustanovení o kupní smlouvě, ale následně i jednotlivých typů kupních smluv členěných dle předmětu koupě. Zvláštní část této kapitoly tak bude věnována koupě nemovité věci, kupní smlouvám uzavíraným v obchodě mezi podnikatelem a spotřebitelem a smlouvy o koupi obchodního závodu. Dále zde bude poukázáno také na jeden smluvní vzorproblematiku předkupního práva, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typa to ve vztahu k odstoupení od smlouvy. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míryV poslední kapitole bude rozebrána zvláštní ochrana spotřebitele při uzavírání smluv distančním způsobem nebo mimo podnikatelské prostory. U těchto typů smluv mají spotřebitelé po určitou dobu oprávnění odstoupit od smlouvy bez udání důvodu a na podnikatele jsou kladeny zvýšené nároky na to, aby postavení mojespotřebitele o jejich právech dostatečně informovali. Vzhledem ke skutečnosti, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnějšíže ochrana spotřebitele při uzavírání těchto smluv byla do českého právního řádu zařazena z důvodu přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravyříjna 2011, která je závazná pro všechny členy Evropské unie, bude provedeno srovnání s německou právní úpravou, zda je v této oblasti totožná s českou právní úpravou. V práci bude využívána česká i zahraniční literatura, zvláště pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektůbude využívána judikatura českých soudů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou která bude rozvíjet jednotlivá zákonná ustanovení nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferendapodporovat dílčí závěry. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především bude použita metoda analytická a deskriptivní, doplněná o syntézu, dedukci, studium jednotlivých dokumentů s odbornou 1 XXXXXXprvky komparace. Plzeň, Xxxxxxleden 2018 ….……………………………………….. Xxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručkaXx. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.Xxxxxxxx Xxxxxxxx

Úvod. „Kdo nezná přístavPrávní prostředí lidi a lidské jednání obklopuje a provází na každém kroku všedních dní. Ač je všudypřítomnost práva a jeho regulí nesporná, do kterého větší část lidí před ním utíká. Místo hledání si cesty k právnickému jazyku, většina volí snadnější variantu. Snad z přehnaného odporu k paragrafům, lidé šmahem a bez přečtení podepisují listiny, o jejichž obsahu ví jen ty informace, které jim ve zkratce poskytl ten, kdož si jejich podpis z různých důvodů vyžaduje. Posléze s příchodem problémů až pozdě zjišťují, co vlastně podepsali a k čemu se chce plavitopravdu zavázali. Xxxxxxx, tomu není žádný vítr příznivý“moderně řečeno kontrakt, provází člověka po celý jeho život v mnoha formách. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofJe to jednostranné či vícestranné prohlášení, dramatikmůže být jak ústní, básník tak písemné. I slib se mezi ně řadí. Smluvní závazky jsou časté a přední politik velmi rozšířené, na druhou stranu méně časté a dozajista méně rozšířené je povědomí laické veřejnosti o právním prostředí smlouvy, o jejích náležitostech a mnohých, pro nevědomost skrytých, úskalích. Tato práce si klade za císaře Xxxxxxcíl vytvoření praktického manuálu, který by mohl sloužit jako vodítko pro právně nekvalifikovaného vyjednávače. Tento citátSmlouva je nejběžnějším právním úkonem v občanském právu a v soukromém právu obecně. Ač je nejtypičtějším úkonem, použil ve své knize Z. Pražák1 tak občanský zákoník nenabízí definici smlouvy, nýbrž jen proces jejího vzniku.1 Smlouva je právní úkon, právní úkon je projev vůle a já projev vůle může být učiněn jednáním, ale i opomenutím. Tato práce se domnívámbude zabývat smlouvu, která je právním úkonem učiněným vědomým jednáním. Jedinec si většinou ani neuvědomí, že i pro začátek mé práce svým postojem přistupuje k dohodě nebo se k něčemu zavazuje. Toto uvědomění přichází v době, kdy má čelit následkům svého jednání a zpětně se dozvídá, že, například, jím vyřčený vtip byl vzat vážně (dohoda o ceně, kusech, dopravě). Ošemetný je více než vhodný. Xxxxxxx citátu jezde fakt, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímdruhá strana nemusí poznat, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámvtip, pokud to není zcela očividné (př. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.z jednání

Úvod. „Kdo nezná přístavMnoho lidí ve svém každodenním světě sní o různých hmotných věcech. Někdo si přeje nové, do kterého se chce plavitkožené boty, tomu není žádný vítr příznivý“jiný touží po poslední generaci mobilního telefonu nebo ultratenké 3D televizi. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře XxxxxxK vysněným cílům však někdy vede dlouhá cesta ať už formou postupného spoření nebo braním přesčasů v práci. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámV případě, že i dojde ke splnění tohoto snu, občas následuje trpké zklamání, když se na daném výrobku vyskytne nějaký nedostatek nebo přestane úplně fungovat. Výsledek případné reklamace však v praxi nemusí pro začátek mé kupujícího dopadnout vždy pozitivně. S ohledem na dnešní masovou výrobu produktů a tlak výrobců na konečné spotřebitele jsou otázky uplatňování odpovědnosti za vady velice aktuálním tématem. Hlavním cílem této práce je více než vhodnýposkytnout čtenářům přehled o možnostech uplatňování odpovědnosti za vady výrobků a zboží, které náleží spotřebiteli na základě uzavřené kupní smlouvy. Xxxxxxx citátu jePráce se dotýká několika oblastí soukromoprávního i veřejnoprávního charakteru. Předně práce vymezuje subjekty a pojem kupní smlouvy prostřednictvím, jak ostatně zmiňuje které dochází k přechodu vlastnického práva z prodávajícího na kupujícího. S ohledem na rozsah práce není možné věnovat se konkrétním způsobům nebo druhům uzavírání kupní smlouvy ani jejich zvláštní povaze. Jde například o velice zajímavou problematiku uzavírání smluv mimo prostory obvyklé k podnikání nebo uzavírání smluv distančním způsobem, který je v dnešním světě internetových obchodů velice rozšířený a oblíbený. Další kapitolu tvoří vzájemná práva a povinnosti stran kupní smlouvy z pohledu obecné úpravy kupní smlouvy, ale i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 úpravy obsažené v zákoně o ochraně spotřebitele. Následuje část týkající se zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě. Jádro práce je pak tvořeno konkrétními právy plynoucích z uplatňování odpovědnosti za vady ať už v rámci zákonné záruky nebo na základě rozporu s kupní smlouvou. Část je také věnována praktickým problémům uplatňování těchto institutů a problematice implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 199/44/ES a jejího dopadu na standard ochrany spotřebitele. Následuje kapitola věnující se vybraným konkrétním praktickým situacím, se kterými se mohou zákazníci nejčastěji setkat v rámci reklamačního řízení. Bakalářskou práci uzavírá kapitola týkající se úvah de lege ferenda, která se věnuje nejdůležitějším změnám v oblasti odpovědnosti za vady obsažených v novém občanském zákoníku, který by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014. Přestože, je práce převážně popisného charakteru, což vyplývá z jejího teoretického a právního základu, snaží se v určitých momentech zprostředkovat praktické zkušenosti autora samotného, ale i mnoha jiných lidí. Práce se pokusí přinést přehled o jednotlivých právech a povinnostech kupujících, resp. spotřebitelů, kteří většinou ani neznají své možnosti. V textu dochází k prolínání teoretické a praktické části v rámci kapitol z toho důvodu, že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůmožné ihned navázat na nastíněné nedostatky. Jako téma mé diplomové Hlavním smysl bakalářské práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením vidí autor v nalezení odpovědi na podstatné náležitostiotázku, zda je současné pojetí ochrany spotřebitele při prodeji zboží v obchodě dostačující. Svoji volbu bych zdůvodnil K nalezení odpovědi bude použito převážně metody analýzy doplňované metodou syntézy. Další dílčí otázky budou formulovány podpůrně k hlavnímu cíli práce s tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4budou vyvozovat určité závěry z obsahu některých kapitol., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavJen těžko by autorka práce mohla v rámci pracovního práva hledat institut, který by se dotýkal většího počtu osob, než je tomu v případě pracovního poměru a s ním související pracovní smlouvy. Téměř každý člověk se v průběhu svého života stane zaměstnancem a prostředky k uspokojování svých potřeb získává výkonem práce. Pracovněprávní vztah navíc člověka provází po značnou část jeho života a i etapa, která tzv. produktivnímu věku předchází, nebo jej následuje, s pracovním procesem do kterého značné míry souvisí. Zatímco v období dětství, dospívání a mladé dospělosti se chce plavitčlověk prostřednictvím vzdělávání aktivně připravuje na své budoucí povolání, tomu není žádný vítr příznivý“v období důchodového věku využívá prostředky, které v průběhu ekonomicky aktivní fáze svého života získal. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofVýrazná většina závislé práce je konána právě v pracovním poměru, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxxkterý vzniká nejčastěji na základě pracovní smlouvy. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámJe tedy zřejmé, že pracovní poměr a pracovní smlouva jsou stěžejními instituty pracovního práva. Tato bakalářská práce nesoucí název „Pracovní smlouva a vznik pracovního poměru“ si klade za cíl poskytnout čtenáři ucelený vhled do uvedené problematiky a souvisejících institutů pracovního práva. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol a množství podkapitol. První kapitola je věnována teoretickým východiskům tohoto tématu – pracovnímu právu jako odvětví práva, tj. jeho charakteristice a zasazení do systému práva, pramenům pracovního práva a jeho zásadám. V neposlední řadě též vymezuje důležitý pojem pracovního práva, závislou práci. Druhá kapitola charakterizuje pracovněprávní vztah, jeho subjekty, obsah a objekt. Autorka práce v této kapitole také nastiňuje dělení základních pracovněprávních vztahů (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, pracovní poměr). Stěžejní část práce představují třetí a čtvrtá kapitola práce věnující se pracovnímu poměru (jeho charakteristice, postupu před vznikem pracovního poměru i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu jejeho samotnému vzniku) a pracovní smlouvě (její formě, jak ostatně zmiňuje procesu uzavírání i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladenynáležitostem, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o díloto jak podstatným, tak vybraným fakultativním). Již několikrát se mi potvrdiloAutorka práce při jejím zpracování čerpala zejména z odborné literatury, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak právních předpisů a ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena velké míře také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4z judikatury obzvláště Nejvyššího soudu., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivýJako téma pro diplomovou práci jsem si zvolil otázku ,,Nájemní smlouvy“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofV současnosti se jedná o jeden z nejvýznamnějších smluvních typů, dramatikkterý byl v různých podobách užíván již od pradávna. Obsah ani forma nájemní smlouvy samozřejmě nezůstala během této doby beze změny a její vývoj bude jistě pokračovat i nadále, básník stejně jako se bude rozvíjet lidská společnost a přední politik za císaře Xxxxxxjejí hodnoty. Tento citátIdeálním cílem by mělo být nalezení pokud možno komplexní úpravy nájemního vztahu s co nejvíce vyváženéným a spravedlivým postavením jeho účastníků. Názory na to, použil ve své knize Z. Pražák1 kde se tato rovnováha nachází se však v minulosti lišily a já se domnívámje pravděpodobné, že i v budoucnu budou na tuto otázku rozdílné pohledy. Nájemní smlouva patří v dnešní době vedle například smlouvy kupní, darovací a půjčky k nejznámějším a nejrozšířenějším typům smluv. Využívá se pro začátek úpravu vztahu mezi pronajímatelem a nájemci u nepřeberného množství druhů věcí movitých i nemovitých, vždy tam, kde se pronajímatel z určitého důvodu rozhodne věc dočasně přenechat nájemci, aby ji užíval nebo z ní bral užitky. Každý člověk někdy ve svém životě uzavírá nájemní smlouvu, například pokud si na prováděnou stavbu pronajme nářadí, na dovolené si „pronajme“ jízdní kolo nebo se přestěhuje do jiného města, kde si pronajme byt. Osoba provádějící činnost v zemědělství se může dohodnout o užívání zemědělské půdy pro své podnikání s někým, kdo tento pozemek třeba jen zdědil a protože například působí v úplně jiném oboru, pozemek by jinak reálně nevyužil. Aniž by vlastník musel k využití věci sahat až k jejímu prodeji, má zde tedy možnost ji pronajmout, brát za to od nájemce plnění a po skončení nájmu věc využít třeba úplně jiným způsobem, přičemž má relativní jistotu, že jeho půda nikterak neztratí na ceně. K nejvýznamnějším nájemním smlouvám zcela jistě patří smlouvy o nájmu bytu. Jedná se o natolik důležitou úpravu, že pokrývá v platném občanském zákoníku v hlavě sedmé, která je věnovována nájemní smlouvě, jednoznačně nejvíce prostoru. Jedná se o oblast sociálně a ekonomicky citlivou pro značnou část obyvatel České republiky, která vzbuzuje snad nejvíce pozornosti z celé úpravy nájemní smlouvy. Na rozdíl od jiných nájemních smluv bývá často pro nájemce i nutností ji uzavřít, protože otázka bydlení patří k hlavním prioritám v životě každého člověka. I s přihlédnutím k tomu musí zákonodárce hledat cestu, jak co nejvíce vyvážit dva z principů, které do značné míry stojí proti sobě. Jedná se o princip ochrany slabší strany (nájemce) a smluvní volnosti ohledně obsahu uzavírané smlouvy. V případě smlouvy o nájmu bytu by měla být jistě již vhledem k uvedenému poskytována vyšší úroveň ochrany nájemníka než je tomu u ostatních nájemních smluv. Bydlení je jednou ze základních potřeb člověka a úplná smluvní volnost by znamenala takové posílení práv pronajímatele, které by mohlo znamenat pro mnoho lidí nepříjemný sociální otřes. Na druhé straně je ovšem nutno chránit ústavními zákony zaručená práva vlastníků. Je ovšem otázkou do jaké míry je však současná úprava vyvážená a zda v některých dílčích věcech příliš neomezuje pronajímatele nebo zda v jiných případech obsahuje dostatečnou ochranu nájemce. V současné době se blíží doba projednávání návrhu nového občanského zákoníku v parlamentu. V případě jeho přijetí to bude mít za následek značné změny v oblasti občanského práva, úpravu nájemní smlouvy nevyjímaje. Rád bych proto v některých případech na nově navrhovanou právní úpravu poukázal a srovnal se současným stavem, i když jsem si vědom, že se jedná pouze o návrh, který jistě bude ještě v legislativním procesu měněn a doplňován, pokud vůbec bude přijat. Cílem mé práce je více než vhodnývypracovat pohled na současný stav úpravy nájemní smlouvy, která je obsažena v mnoha právních předpisech v českém právním řádu. Xxxxxxx citátu jeMojí snahou bude v celé práci nejenom odkazovat na znění účinných právních předpisů, jak ostatně zmiňuje ale i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že co nejvíce využívat judikaturu českých soudů zejména Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Má práce je třeba umět kontrahovat rozdělena do několika částí. Úvodu patří první část. Ve druhé části se budu zabývat obecně postavením a ne učit cestou pokusů úpravou nájemní smlouvy v českém právním řádu. Podrobněji se v této části dotknu některých ustanovení ústavních zákonů, které mají k dané problematice blízký vztah. Ve třetí části se budu zabývat samotnou úpravou nájemní smlouvy v občanském zákoníku, přičemž pozornost budu věnovat obecným ustanovením nájemní smlouvy. Následující části (4-8) jsou pak věnovány zvláštním úpravám nájemní smlouvy ohledně nájmu bytu, obytných místností, podnikatelskému nájmu věcí movitých, nebytových prostor a omylůzvláštní úpravy nájemních smluv v obchodním zákoníku. Jako téma Výsledky a úvahy de lege ferenda pak shrnuji v závěru v části deváté. Obsah mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor reflektuje stav právních předpisů k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.10.6.2009

Úvod. „Kdo nezná přístavVeřejnoprávní smlouvy jsou institutem v dnešní době velmi aktuálním a diskutovaným, do kterého se chce plavita to především díky nové obecné úpravě, tomu není žádný vítr příznivý“kdy dostaly své místo v novém správním řádu, zákoně č. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx500/2004 Sb. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámJe zřejmé, že i pro začátek mé práce tato úprava byla velice dlouho očekávána. Jinak si nedovedu vysvětlit, že bezprostředně po vstupu nového správního řádu v platnost, resp. od jeho účinnosti, nastal doslova rozmach v uzavírání veřejnoprávních smluv, ačkoliv tyto bylo možno uzavírat již v době minulé (důkazem je více než vhodnýzájem právní vědy o veřejnoprávní smlouvy již za Rakouska – Uherska). Xxxxxxx citátu jeAž nový správní řád ovšem poskytl ucelenou úpravu a odstranil tak obavy z možných pochybností vyvolaných dosavadní nedokonalou právní úpravou. I přes dlouhou tradici nejen na našem území jsou veřejnoprávní smlouvy velice pokrokovým institutem. Důvodem je to, jak ostatně zmiňuje i že se ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůveřejné správě dostává do popředí konsens stran namísto autoritativního správního uvážení, které svou povahou vzbuzuje poněkud nedůvěru. Jako téma mé Při úvahách nad volbou tématu diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímpro mě hrála roli jednak výše uvedená skutečnost, že jde po kupní smlouvě veřejnoprávní smlouvy jsou opravdu aktuálně probíranou problematikou, jednak zajímavost samotného institutu. Kromě důvodů osobních, tedy zájmem o druhý nejvyužívanější smluvní typ veřejnou správu jako takovou, mě veřejnoprávní smlouvy zaujaly díky své výjimečné povaze. Kde jinde nalezneme hmotněprávní institut takové důležitosti v procesněprávním předpisu? Navíc už samo spojení smlouvy, jakožto tradičně soukromoprávního institutu, s veřejnou správou nelze ponechat bez povšimnutí. V rámci své diplomové práce se snažím o ucelený pohled na veřejnoprávní smlouvy v rámci aktuálně platných právních předpisů, jakož i pohled do úpravy více či méně minulé. K tomuto účelu požívám při zpracování práce metod jak výkladových, tak logických, přičemž nechybí ani metoda komparativní, a to ve dvou rovinách – horizontální i vertikální. Práce je členěna do jednotlivých kapitol. Úvodní kapitola pojednává obecně o veřejné správě, neboť jsem uznala za vhodné pro dokonalé pochopení problematiky nastínit místo veřejnoprávních smluv v praxi jsem našem právním řádu. Následuje historický exkurs do úpravy veřejnoprávních smluv bezprostředně před účinností nového správního řádu, ale i do úpravy těchto smluv na počátku své existence na našem území. Další kapitoly již patří do nejrozsáhlejší části práce, která se věnuje úpravě veřejnoprávních smluv ve světle aktuální právní úpravy. Nejprve se zabývám veřejnoprávními smlouvami v souvislosti s jejich novou právní úpravou ve správním řádu, snažím se o komparaci se smlouvou o dílo jako takovou z pohledu právní teorie za účelem zdůraznění specifik smluv veřejnoprávních a jejími úskalími již několikrát setkal současně se zabývám jejich vztahem k úpravě v právních předpisech odlišných od správního řádu. Následuje otázka přezkumu veřejnoprávních smluv s právními předpisy, neboť smlouva, která je v tomto ohledu nevyhovující, musí být zrušena. Dále se věnuji postupu a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nárokyjednotlivým situacím, které jsou na ni kladenymohou nastat při uzavírání veřejnoprávní smlouvy. Již uzavřeným veřejnoprávním smlouvám náleží kapitola, která pojednává o jejich případné změně, výpovědi nebo zrušení. Poslední, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílozároveň jedna z nejdůležitějších částí práce týkající se veřejnoprávních smluv dle dnešní právní úpravy, je zpracována z poněkud praktičtějšího pohledu na danou problematiku a vymezuje jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už Ve většině případů se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typvýsledek spojení obecné úpravy ve správním řádu a úpravy dle zvláštního zákona. Vhodné Výčet veřejnoprávních smluv zde není konečný, nicméně se snažím neopomenout žádnou z v praxi nejčastěji uzavíraných smluv. Závěrečná kapitola je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace věnována komparaci české úpravy veřejnoprávních smluv s úpravou v novém občanském zákoníku4 zahraniční, a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXXto nejen pro dokreslení dané problematiky, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4ale i z důvodu inspirace zahraniční právní úpravou při začleňování veřejnoprávních smluv do českého správního řádu., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. Diplomová práce, kterou tímto předkládám, má název „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivýDodatečná smlouva o výstavbě“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofCílem této práce byla především analýza právních vztahů vznikajících při výstavbě domu na základě tzv. dodatečné smlouvy o výstavbě uzavírané ve smyslu § 17 a násl. zák. č. 72/1994 Sb., dramatikkterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), básník ve znění pozdějších předpisů. Jde o situace, kdy se smlouva o výstavbě uzavírá v průběhu výstavby domu, a přední politik za císaře Xxxxxxto před vznikem rozestavěné stavby, před vznikem rozestavěných jednotek a po vzniku rozestavěných jednotek. Tento citátMým úkolem bylo také zhodnotit efektivnost současné právní úpravy, použil ve své knize Z. Pražák1 posoudit dostupnou judikaturu a já se domnívámzformulovat náměty na případnou novelizaci. Domnívám se, že téma této práce je vysoce aktuální, zejména s ohledem na nekalé praktiky některých developerů v průběhu zhotovování bytových domů a v průběhu kontraktace vedoucí u zájemců o bydlení k získání tak potřebných bytů. Tato práce není kritikou současné právní úpravy, na takovou kritiku bych si, vzhledem ke svému postavení a nabytým vědomostem, asi netroufl. Snažím se v ní jenom o svůj pohled na soukromoprávní institut smlouvy o výstavbě, který, ač je upraven ve výše uvedeném zákoně (a tato úprava již byla jak akademickou obcí, tak i praktickými právníky několikrát kritizována), není v dostatečné míře využíván. V průběhu přípravy podkladů pro začátek tuto práci, jsem se po sdělení tématu mé práce všude setkával s nechápajícími reakcemi, a to dokonce i u státních orgánů, u kterých bych očekával větší míru znalostí a vědomostí k této problematice. Není divu, vždyť institut smlouvy o výstavbě na „zelené louce“ je v naší republice tak málo využíván, že ani pracovníci stavebních nebo katastrálních úřadů nemají možnost tuto problematiku dostat tzv. pod kůži. V čem je tedy problém? Poptávka po novém bydlení, hlavně v nedávném období, byla téměř neukojitelná, a tak vznikalo hlavně ve větších aglomeracích množství projektů bytových domů, které si kladly za cíl tuto poptávku uspokojit. Vzhledem k vysoké poptávce vzniklo i spoustu společností – developerů, které se zabývaly projektováním, výstavbou a prodejem nových bytů a domů. Náš právní řád ale nabízí pro tyto developery mnohem jednodušší cestu, jak byty a domy zájemcům prodat. V průběhu rozvoje výstavby bytového bydlení se v naší republice ustálila trojice smluv, na základě kterých developeři prodávali a prodávají byty a domy zájemcům. Jedná se o rezervační smlouvu, smlouvu o smlouvě budoucí kupní a kupní smlouvu. Tato trojice smluv má nesporně výhodu v tom, že smluvní stranou je pouze developer a zájemce, tj. pouze dva kontrahující subjekty. V některých případech vstupuje do kontraktace i úvěrující banka. V případě mnou analyzované dodatečné smlouvy o výstavbě není žádnou výjimkou, aby smluvních stran bylo i několik desítek. A s počtem smluvních stran klesá i úspěšnost předsmluvních vyjednávání. Institut smlouvy o výstavbě, resp. její dodatečné formy, má určitě svá pozitiva, ale rozvoj bytové výstavby je dynamičtější a vyžaduje rychlejší vyjednávání v řádu několika dnů, maximálně týdnů. To ovšem smlouva o výstavbě umožňuje pouze u projektů, které jsou menší, maximálně o 15 až 20 bytech. A i tak mohou nastat netušené problémy. Svou diplomovou práci jsem rozčlenil na několik kapitol, které jsem dále členil na podkapitoly, k práci jsem pak přidal úvod, závěr, cizojazyčné resumé, seznam pramenů, které jsem k práci využil a obsah. První kapitolu své práce jsem nazval předmět právního vztahu a předmět vlastnictví. V této kapitole se snažím, s použitím odborné literatury, popsat, co je předmětem bytového vlastnictví v České republice. Podrobně popisuji jednotlivé předměty bytového vlastnictví jak z pohledu právní teorie, tak i z pohledu praxe prostřednictvím vybrané judikatury. Stěžejní část práce se věnuje svému tématu – dodatečné smlouvě o výstavbě. V jednotlivých podkapitolách tuto smlouvu analyzuji z různých pohledů. Nejdříve jsem vymezil právní institut dodatečné smlouvy o výstavbě, zabýval jsem se jeho definicemi a problematickými zákonnými ustanoveními. Další podkapitoly se pak zabývají tím, kdo se může stát smluvní stranou smlouvy o výstavbě, právním nástupnictvím po smluvních stranách, jejími obecnými a obligatorními náležitostmi, přílohami. Velkou pozornost jsem věnoval podkapitole o vzniku vlastnického práva k jednotkám. V poslední podkapitole se zabývám zápisem právních vztahů vzniklých z dodatečné smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí. Povinnou součástí mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravyanalýza dostupné judikatury, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektůje bohužel, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí vzhledem k nedostatečnému využívání tohoto smluvního typu, strohá. Xxxxxxxx se zaměřím Informace byly čerpány z dostupné odborné literatury, publikované judikatury a odborných článků a z příslušných právních předpisů, velmi cenné jsou údaje získané na historii smlouvy o dílo základě konzultací s pracovníky stavebních a její nepodstatné náležitostikatastrálních úřadů. Provedena také Troufám si doufat, že tato kvalifikační práce bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 přijata a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4příznivě ohodnocena., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. Je téměř „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámotřepanou frází“ konstatovat, že se rozhodčí řízení pohybuje, resp. stojí na dvou pilířích: autonomii vůle na jedné straně a garancích daných mocí veřejnou na straně druhé. Uvedené konstatování platí jak pro rozhodčí řízení mezinárodní, tak pro rozhodčí řízení vnitrostátní. Je však již další otázkou, nakolik se liší či může lišit ve vazbách na konkrétní stát rozhodčí řízení vnitrostátní, vázané primárně na jediný právní řád, od rozhodčího řízení mezinárodního, které v některém svém prvku překračuje ony pomyslné hranice jednoho právního řádu. Znamená princip autonomie vůle i to, že strany mohou delokalizovat vnitrostátní spor do zahraničí? Tedy, že pouhá vůle stran, která umisťuje spor do zahraničí znamená, že mizí vazby na „původní stát“ a na jeho procesní normy? Tedy namísto aplikace institutů známých „vnitrostátnímu rozhodčímu řízení“, tj. realizace pomocných funkcí, zrušení rozhodčího nálezu, přímý výkon rozhodčího nálezu nastoupí v případě umístění majetku v původním státě uznání a výkon rozhodčího nálezu? Je pouhá vůle stran způsobilá vytvořit konkurenci jurisdikcí pro začátek mé práce je více než vhodnývyužití pomocné a kontrolní funkce států? Zdánlivě by naše otázky byly nadbytečné, kdyby nebylo realitou dnešního obchodního světa „vyvádění“ sporů řešených v rozhodčím řízení do jurisdikce jiného státu. Xxxxxxx citátu jeAno, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo někdy se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil lze setkat s tím, že jde po kupní smlouvě může existovat spor o druhý nejvyužívanější smluvní typ existenci či neexistenci mezinárodního prvku1. Tyto případy nemáme na mysli. Zde nesporně globalizace světové ekonomiky značně „nahlodala“ tradiční vnímání mezinárodního prvku a je nutné posuzovat ad hoc danou situaci. Na mysli máme ty případy, kdy jediným a pouhým prvkem vyvádějícím spor do zahraničí je vůle stran (ostatní prvky jsou lokalizovány v praxi jsem se smlouvou o dílo jednom státu). Tedy situaci, kdy obě strany jsou českými státními příslušníky, resp. českými právnickými osobami, plnění a jejími úskalími již několikrát setkal předmět smlouvy mají vazby pouze na české území, atd. a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedybez toho, že zpracováním této práce splním nárokyby strany nezvolily cizí sudiště by se jednalo o vnitrostátní spor. Zejména u sporů velké hodnoty se často setkáváme s tím, že spory svěřují pravomoc rozhodcům či dokonce stálému rozhodčímu soudu, a současně si stanoví jako místo rozhodování zahraničí. Že následně může dojít k paradoxním a nepředvídatelným situacím pozitivní či negativní konkurence2 kontrolních pravomocí soudů státu původního místa a místa řešení sporu, strany obvykle nedomýšlejí. Pokud bychom měli vymezit zkoumanou otázku, mohla by znít: „Lze pouhou vůlí stran lokalizovat 3 výlučně tuzemský, vnitrostátní spor do 1 Tedy v podstatě interpretační spor o to, zda danou skutečnost lze považovat za právně relevantní mezinárodní prvek či nikoli. 2 Pozitivní konkurencí rozumíme situaci, kdy jak soudy státu původního místa, tak soudy státu nového místa se cítí být pravomocné ke zrušení rozhodčího nálezu. Negativní konkurencí naopak situaci, kdy žádný ze soud se necítí být pravomocný. 3 Termín delokalizace má více významů. Zpravidla se používá pro situaci, kdy strany změnou místa rozhodování sporu ruší vazby s jakýmikoli státem a není možné lokalizovat arbitráž. V tomto směru viz c s. 64 a násl. , včetně další literatury tam uvedené. Zde zahraničí? Lze takto „zrušit“ vazbu na soudy státu, které jsou na ni kladeny, by jinak řešily otázku funkcí kontrolních a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát pomocných? Jak se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor staví české soudy k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.problematice? “

Úvod. Existence veřejnoprávních smluv mne provází téměř celé sudium. I to byl jeden z důvodů, proč jsem si právě toto téma, jako téma své diplomové práce, zvolila. O významu veřejnoprávních smluv se hovořilo již v teorii práva a provázely mne po celou dobu studia správního práva, až ke státní zkoušce. V občanském právu se této problematice věnovala nejedna hodina, ale zmínka o jejich existenci, potažmo významu padla i v hodinách státovědy, pracovního práva, či práva sociálního zabezpečení. Ano, veřejnoprávní smlouvy jsou doslova „Kdo nezná přístavprotkány“ celým právním řádem. Proto jsem se rozhodla nabídnout prostřednictvím mojí práce čtenářům podrobnější a zejména komplexní exkurz do institutu veřejnoprávních smluv. Úkol, který jsem si v počátku práce stanovila, byl nejen popsat způsob vzniku, zániku, či změny veřejnoprávní smlouvy, ale i vymezit jejich rozdělení na subordinační a koordinační veřejnoprávní smlouvy. Dále bylo mým záměrem na základě vždy několika příkladů ukázat konkrétní obsah a podobu veřejnoprávních smluv napříč českým právním řádem. Při psaní této diplomové práce jsem vycházela z mnoha pramenů, a ačkoli jsem se nesetkala s literaturou, která by přímo upravovala pouze veřejnoprávní smlouvy, v mnohých učebnicích správního práva byly veřejnoprávní smlouvy obsaženy. Dalšími prameny, které jsem pro psaní své práce použila, byly kromě odborných učebnic převážně správního práva hmotného či procesního i komentované a nekomentované zákony a odborné časopisy. Velice často mě v úvahách nad mojí diplomovou prací vedla judikatura, různé informační servery městských částí, ale i smlouvy samotné. Je až s podivem jak širokou škálu veřejnoprávních smluv může Česká republika nabídnout. Práce je zpracována popisnou a komparativní metodou. Rozčleněna je do několika kapitol. V úvodu diplomové práce se zabývám vývojem právní úpravy veřejnoprávních smluv na našem území a blíže charakterizuji samotný institut veřejné správy, jako základního kamene institutu veřejnoprávních smluv. V dalších podkapitolách seznamuji čtenáře s formami její činnosti, vývojem ale i rozdílem mezi správou soukromou a veřejnou. V následující kapitole blíže charakterizuji veřejnoprávní smlouvy a to z hlediska hmotněprávní, ale i procesněprávní úpravy. Rozebrán je také samotný proces uzavírání smluv, nevyjímaje možnosti jejich změny, zrušení a vypovězení. Čtvrtá kapitola seznámí čtenáře s jednotlivými typy koordinačních smluv v souvislosti s jejich úpravou v konkrétních zákonech, jako je Zákon č. 183/2006 Sb; stavební zákon, Zákon č. 553/1991 Sb.; o obecní policii, nebo Zákon č. 128/2000 Sb.; zákon o obcích. Na závěr této kapitoly jsem vybrala tři, dle mého názoru, stěžejní koordinační smlouvy města Plzně, u nichž popsuji jejich význam, základní body plynoucí ze smlouvy a porovnávám jejich formu s úpravou veřejnoprávních smluv na základě ustanovení ve správním řádu. Následující kapitola se zcela logicky věnuje i subordinačním smlouvám. Ty definuji z hlediska Zákona č. 183/2006 Sb; stavební zákon, Zákona č. 435/2004; o zaměstnanosti, nebo z hlediska služeb v dopravě. Na závěr nabízím čtenáři exkurz do zahraniční právní úpravy rakouského a německého právního řádu, dle kterého jsme se při úpravě veřejnoprávních smluv do značné míry inspirovali a kde jsou veřejnoprávní smlouvy upraveny již několik desítek let. Před psaním diplomové práce nelze opominout úvahu, do kterého jaké míry se chce plavitmohou veřejnoprávní smlouvy stát nebezpečnými, tomu není žádný vítr příznivý“pokud jsou v rukou správního orgánu, které plně nerespektují právní předpisy a elementární podmínku bezkonfliktnosti. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofNutno věřit v demokratické zásady, dramatikna kterých je založen celý právní řád České republiky a transparentnost veřejných řízení. Byla bych ráda, básník aby si na základě mého pojednání o problematice veřejnoprávních smluv utvořil každý čtenář vlastní názor k využitelnosti, bezpečnosti a přední politik za císaře Xxxxxxúpravě veřejnoprávních smluv. Tento citátMnohé smlouvy, použil které ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámvýčtu smluv koordinačních i subordinačních uvedu, že i pro začátek čtenáře zajisté překvapí. Cílem mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat tedy především podat kompaktní náhled na problematiku veřejnoprávních smluv a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a představit jejich právní postavení v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4Českém právním řádu., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavPracovní smlouva je jedním z nejvýznamnějších institutů pracovního práva. Je to nejtypičtější právní skutečnost zakládající pracovní poměr. Lze ji charakterizovat jako svobodný projev vůle zaměstnance a zaměstnavatele, do kterého se chce plavitkterý směřuje k založení pracovního poměru. Pro zaměstnance znamená uzavření pracovní smlouvy, a s tím spojený vznik pracovního poměru, způsob zajištění prostředků pro svou obživu formou mzdy nebo platu. Zaměstnavatelé potom uzavírají pracovní smlouvu s cílem zajistit chod a rozvoj svého podniku nebo jiné podnikatelské činnosti. V poslední době, zvláště pak v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce, dochází k postupnému ústupu od kogentní úpravy pracovněprávních vztahů a naopak je posilována smluvní volnost stran. Díky tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofroste i význam pracovní smlouvy, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu jekterá představuje ideální způsob, jak ostatně zmiňuje individuálně sjednat takové podmínky, které vyhovují oběma stranám, tedy zaměstnanci i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůzaměstnavateli. Jako téma Cílem mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo je popsat a charakterizovat institut pracovní smlouvy jako nejčastější právní skutečnosti zakládající pracovní poměr. Pro lepší pochopení problematiky pracovní smlouvy bude vhodné nejdříve velmi obecně charakterizovat samotné pracovní právo. Z tohoto důvodu se zaměřením v první části této práce zaměřím na podstatné náležitostipředmět pracovního práva, jeho místo v systému právního řádu včetně některých jeho zvláštností a stručně zmíním i jeho prameny. Svoji volbu bych zdůvodnil tímDále následuje charakteristika a třídění pracovněprávních vztahů. Další část je věnována zásadě smluvní svobody. Přijetím nového zákoníku práce došlo k výraznému posílení smluvního principu v pracovněprávních vztazích a tím i k nárůstu významu této zásady. Vzhledem ke skutečnosti, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější nový zákon vychází ze zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, je stranám ponechána poměrně široká smluvní typ volnost. Právě pracovní smlouva, kterou si strany sjednávají konkrétní obsah jejich pracovněprávního vztahu, je nejčastějším a nejtypičtějším projevem smluvní volnosti v pracovním právu. Proto se ve své práci převážně zaměřím na právní úpravu smluvní volnosti podle nového zákoníku práce a na problémy, které by se v souvislosti s touto úpravou mohly v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámobjevit. Doufám tedyHlavní část mé práce ovšem bude tvořena charakteristikou institutu pracovní smlouvy. Vzhledem k tomu, že zpracováním této práce splním nárokyje pracovní smlouva nejtypičtější právní skutečností zakládající pracovní poměr, které jsou na ni kladeny, pokusím se nejdříve alespoň v základních rysech charakterizovat právě pracovní poměr jako základní pracovněprávní vztah a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx následně se zaměřím na historii vzájemný vztah těchto dvou pojmů tj. pracovního poměru a pracovní smlouvy. Podmínkou vzniku pracovní smlouvy o dílo ( a tím i vzniku a trvání pracovního poměru) je existence subjektů vztahu a jejich subjektivita. Proto se další kapitola práce bude zabývat subjekty smlouvy, tedy zaměstnancem a zaměstnavatelem. Poté bude následovat kapitola zaměřená na proces sjednávání pracovní smlouvy, protože samotnému uzavření pracovní smlouvy předchází poměrně složitý a částečně právem upravený postup subjektů budoucího právního vztahu. Tento proces lze rozdělit do tří fází. Jsou to fáze informační, hodnotící a verifikační. Proces sjednávání smlouvy končí jejím uzavřením, kterému je v práci věnována následující kapitola. V dalším výkladu se zaměřím na problematiku obsahu pracovní smlouvy. Obsah pracovní smlouvy můžeme rozčlenit na náležitosti podstatné a ostatní. Podstatnými náležitostmi jsou druh práce, místo výkonu práce a datum nástupu do práce. Podmínkou platnosti pracovní smlouvy je existence všech těchto tří náležitostí. Ostatní (smluvní ujednání) nemají vliv na platnost celé smlouvy. V případě, že jsou tato ostatní smluvní ujednání sjednána v rozporu se zákonem, jsou neplatná nikoliv však smlouva jako celek. V práci se věnuji pouze nejtypičtějším smluvním ujednáním, proto je dobré zmínit, že vzhledem k výše zmiňované zásadě smluvní volnosti si strany mohou sjednat v pracovní smlouvě vše, co zákon nezakazuje. Dále se budu zabývat formou pracovní smlouvy a možnostmi její nepodstatné náležitostizměny. Provedena také bude komparace s úpravou V závěru se pokusím popsat a zhodnotit stávající právní úpravu pracovní smlouvy v novém občanském zákoníku4 zákoníku práce a komparace úpravy smlouvy vzhledem k probíhající odborné diskusi o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku možných změnách v novém zákoně se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů budu věnovat i úvahám de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavSmlouva o dílo je jedním z velmi často uzavíraných smluvních typů, do kterého a to bez ohledu na prostředí, ve kterém k jejímu uzavírání dochází. Hojně se chce plavitvyužívá jak v podnikatelském prostředí, tomu není žádný vítr příznivý“tak v soukromé sféře našich životů. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník Předmět smlouvy tak může být různorodý a přední politik za císaře Xxxxxxmůže mít rozdílné vlastnosti a odlišný charakter. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámV tomto ohledu lze tvrdit, že se každý z nás alespoň jednou za život setká v nějaké formě se smlouvou o dílo, načež může být taková zkušenost obohacena i pro začátek mé práce je více než vhodnýo následné využití práv z vadného plnění z takové smlouvy. Xxxxxxx citátu jeTi šťastnější z nás pak mohou být na tyto situace lépe připraveni, jak ostatně zmiňuje i ve pokud budou znát možnosti, rozsah a způsob uplatňování svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůpráv z vadného plnění. Jako téma mé Vzhledem k obsáhlosti tématu práv z vadného plnění není smyslem této diplomové práce jsem si zvolil smlouvu vytvořit obsáhlý výklad ustanovení vztahujících se k tématu, ale přiblížit problematiku práv z vadného plnění a vytvořit jejich přehled s ohledem na předmět plnění smlouvy. Výsledkem této diplomové práce by tak mělo být podání shrnutí práv z vadného plnění ze smlouvy o dílo, které jsou zákonem upraveny, a možnost jejich uplatnění vzhledem k povaze předmětu smlouvy o dílo s uvedením vybraných podstatných institutů, které se zaměřením k právům z vadného plnění pojí s ohledem na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímrecentní novelizaci1 občanského zákoníku, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem která se dotýká i institutů se smlouvou o dílo spjatých, kterými jsou modifikace práv z vadného plnění, záruka za jakost a jejími úskalími již několikrát setkal a reklamační lhůta, spolu s největší pravděpodobností ještě setkámuvedením kategorizace vad. Doufám tedyDiplomová práce je rozdělena do pěti částí, že zpracováním této práce splním nárokypřičemž v první části je stručně představena obecná úprava smlouvy o dílo se stručným historickým kontextem v důsledku, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti kterého došlo k přijetí současné podoby právní úpravy smlouvy o dílo. Již několikrát Zároveň je v první části akcentováno přiblížení díla, předmětu díla a stavby jako předmětu díla s jejich specifiky. V následující kapitole se mi potvrdilopak věnuji kategorizaci vad, že není vhodné spoléhat jež základně dělím na faktické a právní, na skryté a zjevné a na vědomé a nevědomé. Jelikož je charakteristika vad podstatná pro určení rozsahu samotných práv z vadného plnění, které vada způsobí, přikládám ke konci této kapitoly tabulku se shrnutím pro lepší přehlednost a orientaci v možných kombinací charakteristik vad. U vědomých vad je uvedena i úprava problematiky námitky vědomé vady, která může být v procesu uplatňování práv z vadného plnění vznesena. Následující kapitola je pak věnována samotným právům z vadného plnění v kontextu obecné právní úpravy, konkrétně je zde upraveno právo na jeden smluvní vzorodstranění vady dodáním náhradního díla nebo jeho části, ať už se jedná oprava vady díla, právo na poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla a právo odstoupit od smlouvy o dílo, kdy každému z těchto práv je vyhrazena samostatná kapitola, ve které je uvedeno, zda je příslušné právo z vadného plnění využitelné i pro smlouvu o dílo či jiný smluvní typs různými předměty díla. Vhodné V této kapitole je zasahovat zároveň věnována pozornost institutu uplatňování vad díla, přičemž tento proces se může lišit vzhledem k odlišnosti povahy předmětu díla, proto je v této kapitole věnována i pozornost specifikům uplatňování vad u stavby jako předmětu díla. V rámci specifického uplatňování práv z vadného plnění je pak zmíněn i nový institut, který byl začleněn do budoucích kontraktů do té míryčeského právního řádu občanským zákoníkem, aby jež spočívá v solidární odpovědnosti některých osob podílejících se na provádění stavby jako předmětu díla. Předposlední část práce je věnována možnostem modifikace práv z vadného plnění, oproti zákonné úpravě vzhledem k postavení mojesmluvních stran. Obsah poslední části je tvořen institutem, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnějšíkterý s právy z vadného plnění úzce souvisí, a tím je záruka za jakost a možnosti a rozsah jejího poskytování. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor Tato práce vychází z odborné literatury vztahující se k modifikaci zákonné úpravydaným tématům, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitelejsou předmětem příslušných kapitol, odborných článků, komentářů, dostupné judikatury Nejvyššího soudu i judikátů soudů nižších stupňů, jejichž právní názory jsou v práci uvedeny spolu s názorem autora k příslušným tématům. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo Zároveň tato práce vychází i z rozboru příslušných ustanovení v běžné praxi, ani nezná její úpravu porovnání s předchozí právní úpravou před účinností občanského zákoníku.2 Dále je v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnujepráci pracováno i s důvodovou zprávou k recentní novele občanského zákoníku. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude V práci je uvedena i dílčí komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 německou právní kulturou a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací pro splnění cílů této práce je pak spolu s judikaturou dalšími využíváno i teleologického, systematického a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4slovního výkladu., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavSmlouva o dílo obecně je jedním z nejčastějších smluvních typů závazkového vztahu v praxi. Cílem této bakalářské práce je obecně přiblížit co je Xxxxxxx o dílo jako taková a rozebrat téma Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem. Samotného mě toto téma zajímá, do kterého se chce plavita proto jsem si ho vybral. Je samozřejmé, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofže na toto téma již existují mnoho jiných a různých prací a informace o něm lze najít na internetu, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a ale já se domnívámpokusím v této práci téma rozebrat ze svého pohledu, že i výstižně a jasně ho popsat pro začátek mé práce ty co nemají s tématem žádné zkušenosti a zajímá je více než vhodnýa třeba zamýšlejí sepsat takovouto smlouvu. Xxxxxxx citátu Práce bude prezentována v několika kapitolách a podkapitolách. První kapitola bude zaměřena na to, co vlastně taková smlouva o dílo je, jaké jsou její náležitosti. Druhá kapitola se bude zabývat, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že se taková smlouva vyvíjela v čase. Obsahuje příklady typů smluv (kontraktů) římského práva. To jsou kontrakty reálné, konsensuální, literární a verbální. Třetí kapitola bude stručně o soudobém právu. Čtvrtá kapitola shrne, co je třeba umět kontrahovat Xxxxxxx o dílo podle zákona č.151/1950. Pátá kapitola shrne Smlouvu o dílo dle Občanského zákoníku (ObčZ) č.40/1964. V šesté kapitole bych se rád věnoval více právní úpravě smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. Sedmá kapitola bude věnována čistě jen Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem, kde jsem se rozhodl popsat a ne učit cestou pokusů srovnat dvě náhodně vybrané smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem, které jsou volně dostupné na internetu a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil následně se v poslední kapitole sám pokusit vypracovat fiktivní smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitostis nehmotným výsledkem. Svoji volbu bych zdůvodnil tímV závěru bude uvedena stručná rekapitulace, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a kterou bude práce ukončena. Téma smluv obecně je široké, není možné z hlediska všech aspektů v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním rámci této práce splním nárokyjej dopodrobna zpracovat, které jsou proto bude tato práce více zaměřena na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4shrnuty důležité body., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. Cílem této diplomové práce je institut pracovní smlouvy. Jedná se o typ soukromoprávní smlouvy, který je nepostradatelným a ceněným nástrojem ve vyspělé společnosti, jež umožňuje (kromě podstatných náležitostí, které musí pracovní smlouva obsahovat vždy) sjednání dalších, individuálních podmínek mezi zaměstnavatelem na jedné straně a zaměstnancem na straně druhé. Pro správné pochopení problematiky pracovní smlouvy je nezbytné, zabývat se v první řadě obecně charakteristikou pracovního práva, tzn. zaměřit se na předmět pracovního práva a jeho prameny a zároveň charakterizovat a roztřídit pracovněprávní vztahy. Do této kapitoly je zařazen i princip smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, jež nabyl na významu okamžikem účinnosti nového zákoníku práce, kterým došlo k posílení významu smluvní volnosti díky principu „Kdo nezná přístavco není zakázáno, do kterého je dovoleno.“ Posledním úsekem obecné charakteristiky pracovního práva je vztah pracovního a občanského práva. Po kapitole, zabývající se chce plavitobecnou charakteristikou, tomu není žádný vítr příznivý“následuje kapitola jež je stěžejní pro dané téma - je jí pracovní smlouva. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník V první části se vysvětluje pojem pracovní smlouvy a přední politik za císaře Xxxxxxjejí vztah k pracovnímu poměru. Tento citátkrok je logický, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámvzhledem ke skutečnosti, že okamžikem podpisu pracovní smlouvy vzniká pracovní poměr. Na ni navazuje část zabývající se pracovním poměrem, resp. jeho charakteristikou a pojmovými znaky. Další úsek pojímá o subjektech pracovní smlouvy, resp. o pracovněprávní subjektivitě zaměstnance, zaměstnavatele i pro začátek mé práce o zastoupení. Po části, kde je více než vhodnýobsažena úprava sjednávání a uzavírání pracovní smlouvy následuje subkapitola zabývající se obsahem pracovní smlouvy a to jak podstatnými, tak i ostatními náležitostmi. Xxxxxxx citátu jeDále je věnována pozornost formě pracovní smlouvy. Tato kapitola je ukončena problematikou změny a zániku pracovní smlouvy. Poslední kapitolou je závěr, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku němž se pokusím doplnit vhodnou prací zhodnotit právní úpravu pracovní smlouvy s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů případnými úvahami de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové své bakalářské práce jsem si zvolil smlouvu zvolila „Smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímpřevodu bytové jednotky,“ a to z důvodu, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ je mi tento institut z pohledu stávající profese velmi blízký. Problematika bydlení se dotýká každého z nás, jelikož každý potřebuje uspokojit svoji bytovou potřebu, a to například formou vlastnictví bytu, nájmu bytu či podnájmu bytu. Vzhledem k tomu, že institut bytového spoluvlastnictví je téma velmi rozsáhlé a nelze se v praxi této práci věnovat komplexnímu výkladu této problematiky, tak jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedyrozhodla, že zpracováním této práce splním nárokyse zde po alespoň stručném úvodu do bytového spoluvlastnictví, které jsou zaměřím na ni kladenykonkrétní aspekty soukromoprávní úpravy kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovité věci, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o díloto konkrétně bytové jednotky spolu s převodem tohoto práva na jiného vlastníka včetně problematiky následného vkladového řízení na Katastrálním úřadě. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzoremNový občanský zákoník, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon byl do našeho právního řádu zaveden jako zákon č. 89/2012 Sb., Občanský občanský zákoník (dále jen „ nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“), účinný od 1. 1. 2014, nám přinesl řadu změn, a to zejména v platném zněníoblasti vlastnictví jednotek. literaturouDá se říci, že v určitých ohledech tedy napravuje ne právě zdařilou úpravu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytu“ nebo „ZOVB“). Na druhou stranu i tento nový kodex přinesl i zcela nové komplikace a nejasnosti. Právě na smlouvě o převodu bytové jednotky si práce klade za cíl analyzovat zásadní změny, které přinesl NOZ oproti dřívější právní úpravě. V práci objasňuji rovněž nově vzniklé pojmy a obsahové změny, a to s užitím metody komparativní. Velmi zásadní je znovuzavedení zásady superficies solo cedit, kdy se stavba stává součástí pozemku. Pokusím se nalézt jak pozitivní, tak negativní důsledky těchto změn, které jsou již z praxe známé, nebo které mohou teprve vyplynout a ráda bych tímto upozornila na další případné možné komplikace, jež přijetím nové právní úpravy mohou nastat. V neposlední řadě se věnuji vysvětlení rozdílu mezi smlouvou o převodu bytové jednotky a smlouvou o převodu družstevního podílu, kde v praxi poměrně často dochází k jejich ztotožnění. Pro názornost, zda je možné tyto dva převody vzájemně zaměnit, jsem do přílohy zpracovala oba dva jednoduché typy smluv jako vzor, a to po přílohu č. 1 a č. 2. Při psaní své práce vycházím z účinných i zrušených právních předpisů, důvodových zpráv a komentářů, dále pak z odborných publikací a článků a v neposlední řadě i z judikatury, které v oblasti bytového spoluvlastnictví dosud ještě není mnoho. Bakalářská práce se člení na pět kapitol, které se dále ještě postupně dělí na jednotlivé podkapitoly. První kapitola se věnuje bytovému spoluvlastnictví jako celku s odbornými periodiky krátkým popisem jeho historie a jak už vývojem právní úpravy vlastnictví bytů na území ČR. Druhá kapitola je zaměřena na samotnou smlouvu o převodu bytové jednotky, a protože je tato práce založena především na srovnávací metodě, popisuji základní rozdíly mezi úpravou smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené podle zrušeného zákona o vlastnictví bytů a smlouvou o převodu vlastnického práva k bytové jednotce uzavřené podle nového občanského zákoníku, a to s detailním objasněním nově vzniklých pojmů a obsahových náležitostí v dnešní době zvykemobou smlouvách. Dále zde popisuji problematiku převodu dvou typů jednotek, také které vznikly po účinnosti NOZ. Třetí kapitola analyzuje rozdílný zápis vkladu práva do katastru nemovitostí podle předešlého katastrálního zákona, a to rovněž s internetovými zdrojidůrazem na odlišnosti jeho zápisu dle nového katastrálního zákona včetně nového pojetí zásady materiální publicity a objasnění informační povinnosti Katastrálního úřadu. Následně vysvětluji a konkretizuji problematiku případné blokace převodu vlastnického práva k bytové jednotce. Čtvrtá kapitola se zabývá krátkou specifikací smlouvy o převodu družstevního podílu a úvahou, zda je možné tuto smlouvu v praxi zaměnit se smlouvou o převodu bytové jednotky. Poslední pátá kapitola je věnována závěru, kde stručně popisuji zásadní změny v oblasti bytového spoluvlastnictví, a to i konkrétně na smlouvě o převodu bytové jednotky, k nimž došlo přijetím nového občanského zákoníku a zároveň zde nastiňuji své vlastní úvahy, jakým způsobem by bylo možno problematické a neurčité formulace NOZ změnit.

Úvod. „Kdo nezná přístavPlatný zákoník práce rozlišuje dva způsoby vzniku pracovního poměru, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“a to na základě pracovní smlouvy a jmenováním. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník V praxi je výrazně převažující a přední politik za císaře Xxxxxxrozhodující vznik pracovního poměru na základě pracovní smlouvy. Tento citát, použil Pokud zákoník práce ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodnýsvém ustanovení § 33 odst. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím3 taxativně nestanoví, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ pracovní poměr, který vzniká jmenováním, pak ve všech ostatních případech vzniká pracovní poměr na základě pracovní smlouvy a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámnelze jej založit jmenováním. Doufám tedyNutno dodat, že zpracováním této na rozdíl od „starého“ zákoníku práce splním nárokyz roku 1965 již ten nový zákoník práce z roku 2006 neupravuje vznik pracovního poměru volbou. Při uzavírání pracovního poměru zásadně neexistují žádná omezení, které jsou která by se vztahovala na ni kladenyobčana. K určitému zúžení možnosti dalšího pracovního uplatnění může dojít na základě rozhodnutí soudu jen u občanů, kteří se dopustili trestné činnosti. Soud může omezit právo občana na určitý druh práce vyslovením trestu zákazu činnosti. Omezení však musí být časově ohraničeno, tzn. připouští se na určitou dobu, a získám do budoucna cenné poznatky to na dobu jeden rok až deset let. Ale zpět k pracovní smlouvě, samotná pracovní smlouva je tedy nejtypičtější právní skutečnost, která vede ke vzniku pracovního poměru. Je bilaterálním právním úkonem, který spočívá v oblasti smlouvy o dílosouhlasném projevu vůle zaměstnavatele a zaměstnance uzavřít pracovní poměr příslušnou pracovní smlouvou. Již několikrát se mi potvrdiloJsem přesvědčena, že není vhodné spoléhat zaměstnavateli záleží na spokojených, pracovitých a zajištěných zaměstnancích – i proto slouží pracovní smlouva jako nástroj realizace zájmů a dobrých vztahů obou stran a upravení jejich postavení v pracovněprávním vztahu. Nyní k cíli mé bakalářské práce. První její část je věnována úvodu pracovního práva, tedy jeho charakteristikou, předmětem a systematikou, přičemž pracovní právo je charakterizováno v souvislosti s postavením v českém právním řádu. Druhá část práce se na jeden smluvní vzorzabývá postupy před uzavřením pracovní smlouvy, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný vesměs tak, jak je zakotvuje platný zákoník práce. Třetí až pátá kapitola – klíčová část je věnována samotné pracovní smlouvě jako základnímu a právnímu nástroji uzavřeného pracovního poměru. Nejprve jsou vymezeny subjekty pracovněprávního vztahu (zaměstnavatel a zaměstnanec), pak je charakterizován právní vztah (pracovní poměr) v kontradikci ke právní skutečnosti (pracovní smlouvě), dále jsou popsány další obecné právní pojmy v kontradikce k pracovnímu právu – právní úkon a smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnujese pro pracovní smlouvu použije. Cíle práce Posléze je už pracovní smlouva vymezena a jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo charakterizovány její obligatorní (povinné) a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.fakultativní (doplňující,

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek Téma mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímvybrala proto, že jde po kupní smlouvě pracuji mnoho let v bankovnictví a směr mé bakalářské práce mi pomůže ještě více přiblížit vkladové účty, tentokrát ale z pohledu práva a tvorby smluv, ne z pohledu uživatele. Jedná se zde o druhý nejvyužívanější zásadní smluvní typ a používaný v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámbankovnictví. Doufám tedy, že zpracováním této Cílem práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace analýza právní úpravy smlouvy o dílo vkladovém účtu v českém právním řádu, což vlastně umožňuje konkretizovat a specifikovat jednotlivé body smlouvy. Mojí snahou je přiblížit smlouvy z pohledu praxe v bankovnictví. Je nutné také posoudit, zda legislativa utváří rovnoprávné postavení smluvních stran, a to poskytovatele služby a příjemce služby. Účelem je ukázka velmi důležitého postavení obchodního zákoníku při uzavírání důležitých obchodních vztahů. Obchodní zákoník je uváděn v obchodních vztazích jako speciální vůči občanskému. Obsahuje základní ustanovení, od kterých se strany nemohou nikdy odchýlit. V mé práci se budu snažit odlišit vklady podle občanského zákoníku a obchodního zákoníku. V první kapitole této práce objasním všeobecně obchodní závazkové vztahy, které se dotýkají širokého okruhu vztahů z prostředí zejména podnikatelského. Rozeberu také jednotlivé typy obchodů. Smluvní vztahy nejsou ale založeny jen na obchodním zákoníku, ale také na zvyklostech v obchodních vztazích. Mnoho smluv má v obchodním zákoníku ustanovenu nutnost písemné formy smlouvy, jinak je smlouva neplatná. Tyto smlouvy jsou zde vyjmenovány. Ve druhé kapitole důkladně zanalyzuji typy vkladových účtů a jejich právní úpravu v českém právním řádu. Bankovní obchody jsou z většiny upraveny v obchodním zákoníku, ale některé typy vkladových účtů jsou upraveny také občanským zákoníkem. Zde porovnám také účty některých bank, s ohledem k jejich funkčnosti. Ve třetí kapitole se budu zabývat přesným výčtem náležitostí smluv. Tyto jsou buď podstatné, tzn. že je není možné vynechat a patří k hlavním smluvním ustanovením. Dále jsou náležitosti nepodstatné, na kterých se strany mohou dohodnout, nebo nemusí být ve Spolkové republice Německosmlouvě vůbec řešeny. Zpracovanou problematiku Budu se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou zde také zabývat způsobem, jakým jsou různé typy smlouvy o vkladovém účtu uzavírány a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferendataké způsobem, jakým dochází k zániku smluvního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o vkladovém účtu. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXXÚčelem zde je, Xxxxxx. Smlouva o dílo aby byl viděn rozdíl mezi uzavíráním vztahu podle obchodního zákoníku a podle občanského zákoníku: praktická příručka. 3V poslední části představím podrobně smlouvy o vkladovém účtu a spořicím účtu používané v ČSOB, a.s. přeprac. vyd. Praha: LegesJelikož součástí smluv jsou i obchodní podmínky, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4doplním zde také jejich výklad a posouzení dominantního postavení banky při uzavírání smluvního vztahu., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové této rigorózní práce jsem si zvolil problematiku spotřebitelských smluv, neboť se dle mého názoru jedná o zajímavé téma, které je stále předmětem diskusí odborné veřejnosti, a to nejen s ohledem na nedávnou rekodifikaci práva soukromého. Rovněţ se v rámci své koncipientské praxe nejčastěji setkávám právě s touto právní oblastí, a z tohoto důvodu bych tak rád uplatnil takto nabyté znalosti právě při zpracování této práce. Je však nutné zdůraznit, ţe spotřebitelské smlouvy nejsou ţádným smluvním typem, neboť spotřebitelskou smlouvou rozumíme jakoukoli smlouvu nominátní, ale i smlouvu inominátní, pokud jsou jejími smluvními stranami spotřebitel a podnikatel. Označení takovýchto smluv jako smluv spotřebitelských je tedy nepřesné. Teoreticky přesné označení těchto smluv by tak bylo označení jako „smlouvy uzavírané se spotřebitelem“. I přes tuto skutečnost však ve své práci budu uţívat pojem „spotřebitelská smlouva“, neboť se jedná dle mého názoru o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ pojem jiţ dlouhodobě zaţitý a v praxi jsem se smlouvou o dílo často uţívaný. Tato práce si klade za cíl blíţe charakterizovat podstatu spotřebitelských smluv a jejími úskalími již několikrát setkal institutu ochrany spotřebitele, vymezit subjekty těchto smluvních vztahů, jakoţ i podat hlubší analýzu platné a účinné právní úpravy a s největší pravděpodobností ještě setkámní se pojících problémů, a to za pomoci reflektování související judikatury. Doufám tedyZa tímto účelem jsem si tak stanovil základní hypotézy, že zpracováním ze kterých budu při zpracování této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy vycházet. Jedná se o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu následující hypotézy: Právní úprava spotřebitelských smluv obsaţená v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů poskytuje spotřebiteli vyšší míru právní ochrany neţli původní právní úprava obsaţená v platném zněnízákoně č. literaturou40/1964 Sb., dále pak s odbornými periodiky občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Účinná vnitrostátní právní úprava spotřebitelských smluv představuje oproti původní právní úpravě zcela konformní transpozici právní úpravy unijní. Vymezení pojmu spotřebitel a jak už pojmu podnikatel není v zákoně z pohledu právní praxe zcela jednoznačné. Účinná právní úprava jiţ neobsahuje tzv. zákonnou záruku za jakost. Sekundárním cílem této práce je v dnešní době zvykemtak pravdivost výše stanovených hypotéz potvrdit, také s internetovými zdrojiči naopak zcela vyvrátit.

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil zvolila pracovní smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitostia vznik pracovního poměru. Svoji volbu bych zdůvodnil tímToto téma vnímám jako velmi zajímavé a důležité, jelikož pracovní smlouva je jedním ze základních institutů pracovního práva. Hlavní motivem pro výběr tohoto tématu pro mne byla skutečnost, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravyoblast, která pak se dotýká každého z nás, a také to, že jsem se sama často se vznikem pracovního poměru a uzavírání pracovních smluv v praxi setkala. V průběhu života se každý, až na pár výjimek (např. osoby s těžkým zdravotním postižením, předčasná úmrtí apod.), stane zaměstnancem, nebo zaměstnavatelem, popřípadě obojím, kdy není vyloučeno být současně zaměstnancem i zaměstnavatelem. Pracovněprávní vztah tedy provází každého z nás po celý život. V rámci fází lidského života jsou všeobecně rozlišovány pouze tři etapy a ty přímo souvisí s pracovním procesem. První fází je období, kdy se osoba připravuje na své budoucí povolání a získává základní vzdělání a zkušenosti, které by mohla uplatnit následně v pracovním procesu. Tato fáze bývá někdy označována jako předproduktivní věk. Dále následuje fáze, která byla v minulosti označována za produktivní věk. Ta zahrnuje dobu, po kterou se osoba věnuje, či se za určitých podmínek může věnovat pracovnímu procesu. Tato fáze má představovat ekonomicky aktivní osoby ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitelevěku cca 15- 65 let. Velká část podnikatelských subjektůPoslední fází je fáze běžně označovaná jako tzv. důchodový věk, používajících smlouvu která zahrnuje osoby v postproduktivním věku. Z výše uvedeného je zřejmé, že téměř každý byl, je, nebo bude účastníkem pracovněprávního vztahu, nebo alespoň někoho takového ve svém okolí zná. Daná problematika se však samozřejmě netýká jen osob fyzických, ale i osob právnických, které do pracovněprávního vztahu vstupují z pozice zaměstnavatele. Práce je systematicky řazena do čtyř kapitol, které se dále člení. První kapitola obsahuje základní vhled do oblasti pracovního práva, jeho funkcí a postavení v systému práva. Druhá kapitola je věnována pracovnímu poměru. Nejprve se zabývám postupem před vznikem pracovního poměru, poté už samotným vznikem. Ve třetí a čtvrté kapitole se podrobněji věnuji pracovní smlouvě a jejímu obsahu. V závěru shrnuji a zhodnocuji platnou právní úpravu a pokusím se o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů úvahy de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové Cílem mé práce budu pracovat především je především podat ucelený výklad problematiky pracovní smlouvy a vzniku pracovního poměru a také rozebrat platnou právní úpravu s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxxohledem na bohatou judikaturu. Smlouva Budu se snažit poukázat na některé aplikační problémy. Vzhledem k předpokládanému popisnému charakteru mé práce se pokusím výklad doplnit o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručkapoznatky z praxe a významnou judikaturu. 3Diplomová práce vychází z právní úpravy platné a účinné k 31. přeprac03. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 42018., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavInstituty pracovního práva nás všechny provázejí na každém kroku. V určité fázi svého života je stranou pracovního poměru, do kterého až na výjimky, snad každý člověk. Vždyť právo každého získávat prostředky pro své životní potřeby je zakotveno v Listině základních práv a svobod, konkrétně v čl. 26 odst. 3. Jedná se chce plavittedy o nezadatelné právo každého člověka. Již dávno je minulostí doba, tomu kdy většina zaměstnanců byla zaměstnána po celý život u jediného zaměstnavatele. I z tohoto důvodu stoupá zájem zaměstnanců o co nejvýhodnější zakotvení pracovních podmínek. Tyto podmínky jsou upraveny v pracovní smlouvě, ale dalším zdrojem úpravy pracovního poměru může být kolektivní smlouva. Kolektivní pracovní právo je významné pro zabezpečení ochranné funkce pracovního práva a jednou z nejvýznamnějších složek kolektivního práva je i kolektivní smlouva. Z tohoto důvodu jsem si vybrala za téma své diplomové práce kolektivní smlouvu. V praxi není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofsporné právní ukotvení minimálních standardů podmínek výkonu závislé práce v pracovním poměru, dramatikkteré je upraveno především v zákoníku práce, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citátale spíše jejich praktické prosazování, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámk čemuž může být nápomocen i institut kolektivní smlouvy, vzhledem k tomu, že se jedná o nalezenou shodu často protichůdných zájmů stran kolektivní smlouvy. Nalezený konsenzus jistě přispívá k lepšímu prosazování pracovních podmínek, než zákonem diktované podmínky, se kterými často není spokojena ani jedna ze stran pracovního poměru. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. Ve své práci bych ráda nejprve rozebrala historický vývoj kolektivního vyjednávání a aktuální právní úpravu v českém právu s významnými předpisy EU v této oblasti. Historický vývoj je důležitý z hlediska toho, abychom snáze pochopili, dnešní používané instituty kolektivního vyjednávání. Vzhledem k tomu, že společnost prochází neustálým vývojem, musí i pro začátek mé práce právo určitým způsobem reflektovat tyto změny. Z historického vývoje lze poznat, proč došlo k zakotvení určitých institutů v dnešní právní úpravě a proč naopak některé instituty byly zrušeny, či se staly obsolventní. Vzhledem k tomu, že od 1. 5. 2004 je více než vhodný. Xxxxxxx citátu jeČeská republika členem Evropské unie a v tomto směru došlo v posledních letech ke značné harmonizaci národního práva, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nárokyzmínit alespoň nejdůležitější instituty, které měli nebo mají vliv na formování našeho práva. V následující kapitole bych se věnovala samotné úpravě kolektivní smlouvy, zejména osvětlení pojmu kolektivní smlouva a jejím jednotlivým druhům. K tomu, aby kolektivní smlouvy mohly vůbec vzniknout, je třeba osvětlit důležitý faktor, kterým jsou na ni kladenysubjekty kolektivních smluv, tj. kdo může být subjektem a získám do budoucna cenné poznatky jaká má práva a povinnosti v oblasti smlouvy o dílorámci kolektivního vyjednávání. Již několikrát Další podkapitoly představí, co může a co naopak musí být obsahem kolektivních smluv, jejich formální náležitosti a postup při sjednávání kolektivních smluv. Pro možnost řídit se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat a odvolávat se na jeden smluvní vzorustanovení kolektivních smluv je podstatným bodem jejich platnost, účinnost a samozřejmě závaznost. V závěru této kapitoly bych rozebrala postup při zveřejňování kolektivních smluv. V třetí kapitole bych se zabývala úpravou sporů z kolektivních smluv, ať už se jedná o smlouvu spory při samotném uzavírání kolektivní smlouvy, případně spory o dílo plnění závazků z kolektivní smlouvy samotné. V třetí části mé diplomové práce zhodnotím možnosti řešení kolektivních pracovních sporů a s tím související právo na stávku ze strany zaměstnanců a právo zaměstnavatele na výluku. V závěru každé kapitoly či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té mírypodkapitoly se budu vždy věnovat právní úpravě kolektivní smlouvy a institutů s ní souvisejících v podobě, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo jakou mají ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku Na závěr shrnu největší rozdíly mezi oběma právními úpravami v poslední kapitole své práce. Cílem práce je ukázat komplexně výhody a nevýhody kolektivní smlouvy a praktické uplatňování pracovně právních předpisů v běžném provozu společnosti. Ukázat rozdíly mezi naší a německou právní úpravou. Zhodnotit případné jiné instituty běžně používané ve Spolkové republice Německo a možnosti jejich aplikace v našem právním systému. Výsledkem této práce bude hodnocení dopadů kolektivní smlouvy na zaměstnance, zaměstnavatele a možný posun některých právních aspektů kolektivních smluv vzhledem k novému občanskému zákoníku účinnému od 1. 1. 2014, který se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou dotkne snad všech soukromoprávních oblastí, a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4tedy pracovní právo nevyjímaje., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavJako každý student působící na akademické půdě Právnické fakulty v Plzni, mi byl zadán úkol. Tímto úkolem je bakalářská práce, jako projev ať už oficiální, což můžeme považovat za formální zakončení tříletého působení na naší Alma mater, nebo projev odborný, kde bychom měli sesbírat své znalosti a vložit jej do kterého se chce plavitsepsání odborné práce. V našem případě, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofpo ukončených třech letech na vysoké škole, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůsepsáním bakalářské práce. Jako téma mé diplomové své bakalářské práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitostivybrala veřejnoprávní smlouvy. Svoji volbu bych zdůvodnil tímInstitut veřejnoprávních smluv jsem si vybrala nejen z důvodu, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ jsem již na toto téma sepisovala seminární práci, i když to byla práce velice okrajová, ale už v té době mi tento institut přišel velice zajímavý. Al i z důvodu, že je velice překvapující, že ať už je to pojem velice obsáhlý a má své místo ve správním řádu i budoucnost, tak že se teprve “nedávno“ objevil ve správním řádu, jako první obecná úprava, avšak historie těchto smluv sahá až do roku 1864 za doby Rakouského císařství. Má práce je rozdělena do značného množství kapitol, ale i tak si myslím, že by každá kapitola šla rozebrat mnohem více a pojednávat v každé z nich více do hloubky, to by však byla práce diplomová a ne bakalářská. Na úvod své bakalářské práce začínám s určováním pojmů, a to pojmu co je to veřejná správa a jaký má vztah s právem a následně vysvětlení pojmu veřejnoprávní smlouvy. Následně se v kapitole čtvrté věnuji historickému vývoji veřejnoprávních smluv, kde, jak jsem shora zmínila, se veřejnoprávní smlouvy objevovaly dávno v histor i. Dále jsem zařadila veřejnoprávní smlouvy do právní úpravy našeho právního řádu a se kterými právními předpisy mají veřejnoprávní smlouvy subsidiární povahu. Samozřejmě je důležité zmínit, zda se veřejnoprávní smlouvy nějakým způsobem dělí z hlediska správního řádu, což je uvedeno v kapitole šesté a v praxi následujících kapitolách uzavírání veřejnoprávních smluv, změna obsahu, výpověď, přezkumné řízení veřejnoprávních smluv, souhlas třetích osob a další. Co mi přišlo zajímavé k sepsání, je kapitola čtrnáctá, kde píši o porovnání veřejnoprávních smluv se zahraniční úpravou. Konkrétně jsem si vybrala dvě země s námi sousedící, jedná se smlouvou o dílo Spolkovou republiku Německo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámRepubliku Rakousko. Doufám tedyV posledních dvou kapitolách jsem si vybrala dva zákony, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti kde se veřejnoprávní smlouvy nejčastěji vyskytují. Jedná se o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon zákon č. 513/1991 128/2000 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon o obcích (obecní zřízení) a zákon č. 89/2012 183/2006 Sb., Občanský zákoník o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). U stavebního zákona je zajímavá situace, kdy veřejnoprávní smlouvy nahrazují stavební povolení a územní rozhodnutí. Tento výčet možností, kde se mohou veřejnoprávní vykytovat, není konečný, jen v platném zněnípraxi nejvyskytovanější případy použití veřejnoprávních smluv. literaturouVe své práci jsem se snažila vycházet z co největšího možného množství literárních pramenů. Obávala jsem se, dále pak s odbornými periodiky a jak už že se tomu institutu moc autorů věnovat nebude, ale opak byl pravdou. Mohu říci, že je mnohem přínosnější psát bakalářskou práci již v dnešní době zvykemroce 2015, také s internetovými zdrojivzhledem k nárostu počtu publikacích díky účinnosti “nového“ správního řádu.

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma Tématem mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo se zaměřením na podstatné náležitostije pracovní smlouva jako základ vzniku pracovního poměru. Svoji volbu bych zdůvodnil tímTato látka mi přišla zajímavá i přesto, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ v minulosti bylo sepsáno mnoho odborných publikací a v praxi jsem článků, které se pracovní smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámzabývaly. Doufám tedyZajímavá mi přijde především proto, že zpracováním od 1.1.2007 je účinný zcela nový zákoník práce, který mnohé věci v pracovním právu změnil. Pracovní smlouva je jedním z naprosto nejdůležitějších institutů pracovního práva, a proto je hlavním cílem této práce splním nárokycharakterizovat všechny okolnosti a skutečnosti, které jsou souvisejí se vznikem pracovního poměru, právě na ni kladenyzákladě pracovní smlouvy. Vztahy související se vznikem, a získám do budoucna cenné poznatky změnou i zánikem pracovního poměru v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon našem právním řádu upravuje zákon č. 513/1991 262/2006 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon zákoník práce. Před účinností nového zákoníku práce se pracovněprávní vztahy řídily starým zákoníkem práce č. 89/2012 65/1965 Sb., Občanský který však přes mnohé novelizace, které byly přijímány po revoluci v roce 1989, nedostačoval potřebám nově vzniklého volného pracovního trhu, neboť ten si žádal větší liberalizaci. Převážně kogentní úprava starého zákoníku práce totiž byla málo flexibilní, navíc bylo třeba harmonizovat zákon s právem Evropských společenství.1 Hlavní zásadou nového zákoníku práce je: co není zakázáno, je dovoleno. Oproti tomu zásadou starého zákoníku práce byl: co není dovoleno, je zakázáno. Tímto se v něm projevuje jistá liberalizace, avšak z hlediska smluvní svobody by, dle mého názoru, mohl být zákoník práce v platném zněnímnohém ještě liberálnější. literaturouNapříklad je zde stále velké množství kogentních ustanovení, dále která jsou v zákoně uvedena v ust. § 363. Účelem této práce je vystihnout okolnosti vedoucí ke vzniku pracovního poměru. Zabývat se budu členěním pracovního poměru, povinnostmi stran pracovního poměru a taktéž náležitostmi pracovní smlouvy. Práce je rozdělena na několik kapitol, postupně budu pojednávat o obecných náležitostech pracovního poměru jako právního vztahu, o historických koncepcích vzniku pracovního poměru, druzích pracovního poměru, povinnostech stran pracovního poměru, vzniku pracovního 1 Xxxxxxx P.: Rodí se nový zákoník práce. Právo a zaměstnání, 2004, č. 11, s. 2. poměru, stručně se zmíním i o agenturním zaměstnávání a poté konečně přejdu k hlavní části celé práce, a to pojednání o pracovní smlouvě. V nejrozsáhlejší, a dle mého názoru, nejdůležitější kapitole celé práce pak s odbornými periodiky postupně rozeberu právní vztahy týkající se pracovní smlouvy od předsmluvních vztahů, přes subjekty pracovní smlouvy až po její vznik a jak už náležitosti. Podrobně se budu zabývat především obligatorními i fakultativními náležitostmi pracovní smlouvy. Nakonec stručně uvedu i možnosti změn a zániku pracovní smlouvy. V závěru této práce se pokusím zhodnotit stávající právní úpravu a taktéž navrhnout možné změny týkající se ustanovení spojenými se vznikem pracovního poměru a pracovní smlouvou. Toto však budou jen moje vlastní připomínky a náměty. Tato práce je v dnešní době zvykemzaměřena na vznik pracovního poměru, také s internetovými zdrojia proto pro její účely zcela opomenu normy spojené se změnou a zánikem pracovního poměru.

Úvod. „Kdo nezná přístavTato práce se zabývá problematikou pracovní smlouvy. Pracovní smlouva je nejrozšířenějším, nejtypičtějším dvoustranným právním úkonem, na jehož základě vzniká pracovní poměr. Jelikož je pracovní poměr považován za základní pracovněprávní vztah, vstupuje tak pracovní smlouva jeho prostřednictvím do kterého se chce plavitkaždodenního života mnoha lidí, tomu není žádný vítr příznivý“je nezastupitelná při zapojování občanů do pracovního procesu. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé Bakalářská práce je více než vhodnýsystematicky rozdělena na několik částí. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové V úvodu této práce jsem si zvolil se zaměřila na základní, obecné pojmy související s problematikou pracovní smlouvy - vymezení pojetí pracovního práva, jeho znaky, funkce a prameny, ze kterých pracovní právo vychází. V úvodní části jsem se také pokusila zaměřit na pracovní smlouvu o dílo z hlediska historického, zejména, které smlouvy lze pokládat za tzv. předchůdce současné pracovní smlouvy. Pracovní smlouvu jako právní institut lze zkoumat z různých hledisek. V této práci jsem se zaměřením na podstatné pokusila pracovní smlouvu vymezit jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického. Z hlediska teoretického je pracovní smlouva charakterizována jako dvoustranný právní úkon, který se skládá ze dvou jednostranných právních úkonů fyzické osoby (zaměstnance) a fyzické či právnické osoby (zaměstnavatele), jehož základem je souhlasný vzájemný projev vůle obou stran směřující ke vzniku pracovního poměru. Ve všech písemných právních úkonech (tedy i v pracovní smlouvě) je důležité přesně vyjádřit svou vůli (co vlastně chci a požaduji). Zde navazuje hledisko praktické, kde lze pracovní smlouvu vymezit dle obsahu a jejích náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nárokyDůležité je znát odpověď na otázku, které náležitosti jsou na ni kladenypodstatnými (obligatorními) náležitostmi pracovní smlouvy a které náležitosti mají povahu volitelnou (fakultativní). Podstatné náležitosti jsou předepsané zákonem, a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti tudíž je pracovní smlouva musí obsahovat vždy, jinak je neplatná, které volitelné náležitosti budou součástí pracovní smlouvy, závisí vždy na konkrétních smluvních stranách. Závěr jsem věnovala otázce, za jakých podmínek může nastat změna pracovní smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4které náležitosti mohou být měněny., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavKupní smlouva je bezesporu jedním z nejvýznamnějších kontraktů, do kterého ne-li nejvýznamnějším, který se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“uplatňuje v životě každého jednotlivce. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívámTato predikce je podpořena i samotnou skutečností, že tento smluvní typ upravovalo již i římské právo, kde se uplatňovala smlouva trhová (smlouva o koupi a prodeji, emptio – venditio). Tato smlouva byla perfektní stejně jako obchodní kupní smlouva v okamžiku, kdy se strany dohodly na předmětu a jeho ceně. Postupem času důležitost kupní smlouvy neklesá, naopak díky globalizovanému světu a množství lidí dychtících uspokojit své potřeby má spíše vzrůstající tendenci. Denně dochází ke směně zboží za peníze, denně dodává prodávající zboží kupujícím, přičemž kupující jej prodávají dále jiné cílové skupině. Dodavatelsko – odběratelské vztahy vytvářejí složitou a hustou síť. Právě tyto aspekty, předmět kupní smlouvy a jeho dodání, jsou předmětem mé práce. V důsledku dvoukolejnosti českého soukromého práva se objevují dvě úpravy kupní smlouvy, v občanském a obchodním zákoníku. Obchodní zákoník jako předpis speciální upravuje kupní smlouvu pro začátek své účely komplexně. Její nezanedbatelný význam je podpořen samotnou skutečností, že ostatní smlouvy upravené obchodním zákoníkem odkazují na její úpravu. Vedle těchto smluv se v mezinárodním obchodě užije úprava obsažená v Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Tématem mé práce je více není kupní smlouva jako celek, nýbrž jen její předmět a dodání. Toto zúžení považuji za zajímavé, neboť – zvláště v případě dodání – jde o otázku aktuální a v obchodním zákoníku ne zrovna srozumitelně formulovanou. Stejně tak i odborné publikace nabízejí spíše jen opis příslušných paragrafů než vhodnýsmysluplnou interpretaci. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat a ne učit cestou pokusů a omylůPříčinou může být právě dispozitivní povaha ustanovení. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu V samotné práci lze najít tři stěžejní části. V prvé části se pokusím podat obecný výklad o dílo kupní smlouvě se zaměřením na podstatné náležitostijejí esenciální části, určení předmětu, závazek prodávajícího dodat zboží, závazek prodávajícího k převodu vlastnického práva, závazek kupujícího zaplatit kupní cenu, určení kupní ceny tak, jak jsou normovány obchodním zákoníkem. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po Druhá část je vyhrazena problematice předmětu kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkámsmlouvy (zboží). Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nárokyPro kvalitnější uchopení tématu je nezbytné zodpovědět otázky, které řeší právo občanské. Jako předběžnou otázku je nutné si položit, co je věcí v právním smyslu, co může být věcí movitou, co předmětem závazkových vztahů. Po vymezení, co vše může být či nemůže být zbožím, následuje kapitola, která se zaobírá jednotlivými hledisky, kterými lze předmět kupní smlouvy konkretizovat. Jedná se o množství, jakost, provedení, obal. Pokud jeden z požadavků na množství, jakost, provedení či obal nebude naplněn v požadované kvalitě či kvantitě, bude se za splnění dalších podmínek jednat o plnění s vadami. Ty jsou předmětem následující kapitoly. Poslední část bude věnována dodání zboží a jeho způsobům a dalším aspektům (doba dodání). V mezinárodním i vnitrostátním obchodě se často využívá dodacích doložek Incoterms, z tohoto důvodu budou předmětem poslední kapitoly. V práci použiji metodu analytickou, kdy danou problematiku budu analyzovat na ni kladenyzákladě informací získaných z odborných publikací, článků a získám do budoucna cenné poznatky samozřejmě judikatury soudů, která řeší dílčí problémy týkající se tématu. Další metodu, kterou hodlám použít, je metoda třídění. Ta bude nosná právě v oblasti smlouvy o díločásti věnované dodání. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci Na základě zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně odborné literatury a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku judikatury se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou vymezit základní situace, které mohou nastat při dodávání zboží prodávajícím. Je nezbytné předeslat, že si za cíl nekladu rozlišení všech eventualit, které se mohou vyskytnout při dodání. Brání tomu především dispozitivní zákonná úprava a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXXrozmanitost obchodního styku, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4ke kterému dochází v praxi., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístavBytová výstavba jako taková je prolínána nejen faktory ekonomickými, do kterého ale i společenskými a historickými. Neboť nemůžeme jev bytové výstavby zcela izolovat od okolních aspektů a postavit jej ve světle jako samostatný projev lidské společnosti. Společenské potřeby a možnosti korigovaly intenzitu a kvalitu bytové výstavby, stejně jako politická situace. Složitost, obsáhlost a praktičnost tématu bytové výstavby mě inspirovaly k napsání práce, jejíž základ je postaven na smluvních úpravách občanskoprávních a obchodněprávních. Stejně jako je velká rozmanitost typů bytových domů, tak je i velká rozmanitost volby výběru při její výstavbě. Zaměřit se chce plavitna veškeré soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty týkající se výstavby bytových domů, tomu není žádný vítr příznivý“ať již v přípravném řízení, během výstavby a po dokončení výstavby, by zdaleka přesahovalo možnosti této práce. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosofProto jsem při jejím tvoření vycházela z několika cílů a předpokladů, dramatikna jejichž začátku stál úmysl zabývat se výstavbou bytových domů na základě smlouvy o výstavbě, básník smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku a přední politik za císaře Xxxxxxsmlouvy o dílo v režimu obchodního zákoníku. Tento citátPrvní část práce zabývající se historickým pozadím výstavby bytových domů je doplněna o vysvětlení základních pojmů používaných v této práci. Dále budou jednotlivě rozebrány smlouva o výstavbě, použil ve své knize Z. Pražák1 smlouva o dílo v režimu občanského a já obchodního zákoníku. Na smlouvy bude v této části pohlíženo jako na celek sestávající z dílčích částí, a proto bude předmětem zájmu zejména deskripce náležitostí smluvních ujednání. Následující kapitola se domnívám, že i pro začátek věnuje vzniku vlastnických práv v závislosti na volbě smluvního typu a poslední kapitola shrne práva a povinnosti vlastníků jednotek. Hlavním cílem mé práce je více než vhodnýzdůraznit rozdíly mezi výše uvedenými smluvními úpravami a především vymezit důsledky nabytí vlastnického práva k bytovému domu již od okamžiku, kdy je zahájena výstavba. Xxxxxxx citátu jeVzhledem k současným ekonomickým podmínkám a pohybům na trhu nemovitostí se z toho pokusím vyvodit důsledky pro budoucího vlastníka bytové jednotky, jak ostatně zmiňuje i která je ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat většině případů žádaným produktem v rámci výstavby bytových domů. Informace byly čerpány z dostupné odborné literatury, publikované judikatury a ne učit cestou pokusů odborných článků a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu o dílo z příslušných právních předpisů, velmi cenné jsou údaje získané na základě konzultací se zaměřením na podstatné náležitosti. Svoji volbu bych zdůvodnil tímstavebními společnostmi, že jde po kupní smlouvě o druhý nejvyužívanější smluvní typ a v praxi jsem zabývajícími se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal výstavbou, a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nároky, které jsou na ni kladeny, pracovníky stavebních a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti smlouvy o dílo. Již několikrát se mi potvrdilo, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu o dílo či jiný smluvní typ. Vhodné je zasahovat do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnější. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typu. Xxxxxxxx se zaměřím na historii smlouvy o dílo a její nepodstatné náležitosti. Provedena také bude komparace s úpravou v novém občanském zákoníku4 a komparace úpravy smlouvy o dílo ve Spolkové republice Německo. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferenda. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXX, Xxxxxx. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4katastrálních úřadů., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.

Úvod. „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý“. Za dávných časů tuto větu vyslovil Xxxxxx římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Xxxxxx. Tento citát, použil ve své knize Z. Pražák1 a já se domnívám, že i pro začátek mé Má bakalářská práce je více než vhodný. Xxxxxxx citátu je, jak ostatně zmiňuje i ve svých poznámkách profesor Xxxxx,2 že je třeba umět kontrahovat zaměřena na právní rozbor kupní smlouvy a ne učit cestou pokusů a omylů. Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolil smlouvu smlouvy o dílo řídící se zaměřením na podstatné náležitostinovým občanským zákoníkem, který je účinný od 1. Svoji volbu bych zdůvodnil tím, že jde po kupní smlouvě 1. 2014. Z hlediska užití v dnešní době se jedná o druhý nejvyužívanější dva nejčastěji používané smluvní typ a v praxi jsem se smlouvou o dílo a jejími úskalími již několikrát setkal a s největší pravděpodobností ještě setkám. Doufám tedy, že zpracováním této práce splním nárokytypy, které jsou mezi sebou uzavírají prodávající s kupujícím a zhotovitel s objednatelem. S ohledem na ni kladenydůležitost, kterou nesou oba smluvní vztahy, je důležité, aby byly uzavřeny řádně, obsahovaly všechny potřebné náležitosti a získám do budoucna cenné poznatky v oblasti řídily se platnými právními předpisy. Z tohoto důvodu je důležité, aby jejich zpracování bylo přesné a důsledné. Práce je zaměřena na rozlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo, rozliší kupujícího a prodávajícího od zhotovitele a objednatele. Již několikrát Kupní smlouvou se mi potvrdilorozumí závazek prodávajícího předat kupujícímu věc, že není vhodné spoléhat se na jeden smluvní vzor, ať už se jedná o smlouvu která je předmětem koupě a obdržet za ni dohodnutou cenu. Kdežto výsledkem smlouvy o dílo či jiný smluvní typje zhotovení činnosti, díla, kdy objednatel po zhotovení řádně převezme a zaplatí zhotoviteli. Vhodné Bakalářská práce je zasahovat rozdělena do budoucích kontraktů do té míry, aby postavení moje, či mého zaměstnavatele bylo co nejvýhodnějšítří částí. Obchodní zákoník3 dává smluvním stranám dost značný prostor k modifikaci zákonné úpravy, která pak ve finále může způsobit potíže na straně objednatele či zhotovitele. Velká První část podnikatelských subjektů, používajících smlouvu o dílo v běžné praxi, ani nezná její úpravu v zákoně práce obsahuje teoreticko-metodologický popis kupní smlouvy a řídí se pouze vzorem, který někde najdou nebo který jim někdo jiný věnuje. Cíle práce jsou stanoveny následovně: Stěžejním úkolem bude vymezení pojmu smlouvy o dílo a představení podstatných náležitostí tohoto smluvního typujejich odlišení od sebe navzájem. Xxxxxxxx se zaměřím Aplikační část najdeme ve druhé části práce, jež je aplikována na historii konkrétní společnost, LD OKNA a.s. a užití obou smluvních vztahů v praxi. Ve třetí závěrečné části jsou zanalyzovány nedostatky obou smluvních vztahů, navrhovaná doporučení pro zkvalitnění jejich užití v praxi. Dle mého názoru je právě analýza obou těchto smluvních vztahů tím nejdůležitějším pro sestavení kupní smlouvy a smlouvy o dílo tak, aby se shora zmíněná společnost vyhnula sporům, které by vznikly v případě nedodržení podmínek stanovených v těchto smlouvách a její nepodstatné náležitostiaby užití platné právní legislativy přineslo zkvalitnění služeb poskytovaných společností. Provedena také bude komparace s úpravou Během tvorby mé práce jsem se řídila novým občanským zákoníkem, kdy informace jsem dále doplnila z odborné literatury mě dostupné. Další informace, týkající se především společnosti LD OKNA a.s. jsem pak čerpala především z jejich interních dokumentů a z dostupných informací uveřejněných na internetových stránkách této společnosti. 2Cíl práce Cílem této práce je provést právní rozbor dvou smluvních typů tak, jak jsou upraveny v novém občanském zákoníku4 zákoníku, a komparace úpravy to smlouvy kupní a smlouvy o dílo dílo, zabývat se náležitostmi těchto smluv a právy a povinnostmi smluvních stran tyto smlouvy uzavírajících a dále jejich vzájemným odlišením co se týče definičních znaků těchto smluvních typů a jejich využití při podnikání, to vše na konkrétních smlouvách uzavíraných ve Spolkové republice Německofirmě zabývající se stavebnictvím a dodávkami stavebních prací. Zpracovanou problematiku se pokusím doplnit vhodnou prací s judikaturou 3Teoreticko-metodologická část 3.1Kupní smlouva 3.1.1Historie a začleněním vlastních úvah či návrhů de lege ferendasoučasnost kupní smlouvy Kupní smlouvě předcházela smlouva směnná, při níž docházelo k výměně zboží z ruky do ruky a vlastnické právo přecházelo od jednoho vlastníka k druhému a naopak. Při tvorbě této diplomové práce budu pracovat především s odbornou 1 XXXXXXŠlo o vzájemný souhlas projevu vůle směnný obchod uzavřít. S objevem peněz na směnný obchod navázala smlouva o prodeji a koupě, Xxxxxxtzv. emptio – vendetio. „Už římské právo rozumělo kupní smlouvou (emptio - vendetio) synallagmatický závazek, jehož podstata je ve směně věci za peníze. Smlouva se původně uzavírala jako reálný kontrakt předáním věci i peněz – z ruky do ruky. K platnosti smlouvy se vyžadovalo individuální nebo generické určení prodávaného předmětu a dohoda o dílo podle ceně. V oblasti obchodu pak vznikla zvláštní dodávková smlouva; tou se prodávající zavázal prodat věc, kterou ještě neměl a musel ji účelem prodeje teprve získat.“ (Xxxxx, 1999, s. 205) Tato smlouva je označována též jako smlouva trhová. Naše právní úpravy se přiklonily k tradičnímu učení o titulu a modu nabytí vlastnictví převáděného kupní smlouvou. (Xxxxx, 1999) Ta byla donedávna upravena jednak v občanském zákoníku a pro oblast obchodu v obchodním zákoníku. Dnem 1. 1. 2014 se veškeré nově uzavírané smlouvy řídí pouze novým občanským zákoníkem (NOZ) a tím mizí z našeho právního řádu dualismus, kterým se doposud rozlišovala kupní smlouva obchodní a neobchodní. K podstatným změnám v tomto smluvním typu nedochází, jelikož úpravy vycházejí především z původního obchodního zákoníku: praktická příručka. 3Nový občanský zákoník stanovuje pravidla a principy pojící se ke kupní smlouvě bez ohledu na její subjekty či předmět, přičemž svoji předlohu našel v zákoníku švýcarském. přeprac(Xxxxx, 2012) Z hlediska systematiky je úprava kupní smlouvy sestavována tak, že nejprve se formulují společná ustanovení pro všechny případy koupě a následně jsou zde koncipovány ustanovení o koupi movitých věcí, odchylky vztahující se ke koupi nemovitých věcí a ustanovení o vedlejších doložkách v kupní smlouvě. vydV závěru oddílu jsou připojeny zvláštní ustanovení o prodeji v obchodě, které jsou významné pro tzv. Praha: Legesspotřebitelské právo. (Xxxxx, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615. 2 XXXXX, Xxxxx. Smluvní obchodní právo: kontrakty. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 477 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 978-802-1046-191. 3 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 4 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění. literaturou, dále pak s odbornými periodiky a jak už je v dnešní době zvykem, také s internetovými zdroji.2012)