Účel právní Vzorová ustanovení

Účel právní úpravy‌ Cílem této podkapitoly je za pomocí nastínění smyslu a historického vývoje právní regulace předmětných smluv objasnit účel či cíl právní úpravy předmětných smluv, což umožní následnou interpretaci jednotlivých právních norem či vztahů tvořících právní rámec předmětných smluv v jejich teleologickém smyslu. Původním smyslem právní regulace bylo stanovit určitá právní pravidla, která dostatečně určitě vymezí předtím přímo neregulovanou oblast smluv o bankovních účtech. Jak bylo uvedeno výše, v dobách, kdy neexistovala přímá a výslovná regulace, bylo nutné kombinovaně využívat úpravy smluv schovacích, příkazních, o půjčce, které bylo nutno souhrnně podřadit pod institut nepojmenovaných smluv. Zákonodárce vytvořením právní regulace předmětných smluv, tedy vymezením jejich zákonných typů, ohraničil rovněž účel jejich úpravy, který se tak emancipoval z všeobecného účelu zákonné regulace a úpravy právních závazkových vztahů. Prvotním účelem zákonné úpravy bylo vytvoření právního rámce obecného účtu vedeného peněžním ústavem, přičemž jeho bližší určení nebylo upraveno. Se vznikem úpravy předmětných smluv v obchodním zákoníku došlo k emancipaci účelu obou smluvních typů. Úprava smlouva o běžném účtu byla i nadále konstruována ke zřízení účtu obecného využití, avšak konstrukce smlouvy o vkladovém účtu způsobila, že z tohoto obecného využití byl vyjmut účel úpravy vkladového účtu spočívající zejména ve využití dlouhodoběji uložených peněžních prostředků bankou pro její vlastní podnikání. Smlouva o běžném účtu tedy typově sloužila ke zřízení účtu, jehož typový účel není vymezen, zatímco smlouva o vkladovém účtu sloužila ke zřízení účtu, jehož typový účel spočívá v použití peněžních prostředků bankou ke svému vlastnímu využití, za což majiteli účtu náleží obligatorní odměna ve formě vyšší úrokové sazby. Jedná se vlastně o vztah účelu obecného a účelu speciálního, kdy účel smlouvy o běžném účtu je k účelu smlouvy o vkladovém účtu zbytkový. V tomto duchu byl účely obou předmětných smluv ohraničeny až do vzniku a účinnosti ZPS. Úpravou smlouvy o platebních službách došlo k rozštěpení dosavadního obsahu obou výše vymezených účelu po linii provádění anebo neprovádění platebních služeb a to tak, že do tehdejšího typového dělení účelů vstoupila nově emancipovaná kategorie účelu odpovídající provádění platebních služeb. Základem tohoto dělení, podle mého názoru jeho materiální příčinou, je pojetí pojmu platební služby respektive služby, tedy činnosti, která má sama ze s...