Řízení před rozhodcem Vzorová ustanovení

Řízení před rozhodcem. Rozhodcem nikdy nesmí být stejná osoba, která v předchozí fázi plnila funkci zprostředkovatele. Zahájení řízení před rozhodcem vylučuje dle zákona o kolektivním vyjednávání řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy formou stávky nebo výluky111. Řízení před rozhodcem je ukončeno rozhodnutím. V případě sporu o uzavření kolektivní smlouvy je doručením rozhodnutí stranám kolektivní smlouva uzavřena. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek možný. Naproti tomu při sporu o plnění závazků z kolektivní smlouvy je možno do 15 dnů podat návrh na zrušení nebo změnu ke krajskému soudu. Procesní pravidla nejsou rovněž ani v řízení před rozhodcem stanovena závazně. V tomto řízení nelze přímo aplikovat ustanovené občanského soudního řádu, ale je zde možno najít určitou analogii. Rozhodce by měl především vycházet ze skutečného stavu věci, který by měl ověřit a ve sporu se uplatní i zásada dispoziční. Strany mohou až do vydání rozhodnutí spornou kolektivní smlouvu uzavřít nebo splnit sporné závazky z kolektivní smlouvy. Odměnu rozhodci a náklady na řízení před rozhodcem již nehradí strany sporu, ale nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ze státního rozpočtu a to dle vyhlášky MPSV č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění pozdějších předpisů.
Řízení před rozhodcem. Je-li řízení před zprostředkovatelem neúspěšné, mohou strany vyřešit spor pomocí rozhodce. Rozhodcem může být pouze svéprávná fyzická osoba, která je zapsaná do seznamu rozhodců. Je vyloučeno, aby osoba, která vystupovala ve sporu jako zprostředkovatel, byla v témže sporu rozhodcem. Zápis do seznamu rozhodců, jejich výběr či vyškrtnutí upravuje stejně jako u zprostředkovatelů vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Podstatným rozdílem mezi zprostředkovatelem a rozhodcem je, že u rozhodce navíc probíhá ověření jeho
Řízení před rozhodcem. I v tomto případě mohou strany, po neúspěšném vyřešení sporu zprostředkovatelem, písemně požádat rozhodce o rozhodnutí sporu. Podstatným rozdílem je, že toto řízení může být zahájeno pouze v případě, že se strany na zahájení řízení a na rozhodci samotném dohodnou. Ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy tedy nemůže nastat situace, kdy by ministerstvo, na návrh pouze jedné ze stran, určilo rozhodce. Stejně jako ve sporech z kolektivních smluv i zde je rozhodce povinen rozhodnout do 15 dnů, a doručením rozhodnutí je kolektivní smlouva uzavřena. Proti tomuto rozhodnutí již nelze podat opravný prostředek. Kolektivní smlouva je tak uzavřena ve znění určeném rozhodcem.121
Řízení před rozhodcem. Řízení před rozhodcem je další možností jak řešit kolektivní spory. Využívá se v případě, že řízení před zprostředkovatelem je neúspěšné, spor o uzavření kolektivní smlouvy se vede na pracovišti, kde je zakázáno stávkovat nebo o spor ohledně plnění závazků z kolektivní smlouvy. V tomto případě mohou smluvní strany po písemné dohodě požádat rozhodce o rozhodnutí ve sporu. Řízení je zahájeno přijetím žádosti rozhodcem. Smluvní strany a rozhodce jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost. Nedohodnou-li se smluvní strany na rozhodci, pak určí rozhodce Ministerstvo práce a sociálních věcí ze seznamu rozhodců. Doručením rozhodnutí rozhodci je řízení před rozhodcem zahájeno. Rozhodcem může být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky, pokud je zapsána v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Stejná osoba, která byla zprostředkovatelem, nemůže být v tomtéž kolektivním sporu rozhodcem. Rozhodnutí musí rozhodce sdělit písemně smluvním stranám nejdéle do 15 dnů od zahájení řízení. Rozhodce spor rozhodne v mezích návrhů smluvních stran. Jeho rozhodnutí je již závazné. Proti rozhodnutí se lze odvolat k soudu, ale pouze pokud porušuje obecně platné právní předpisy nebo vyšší kolektivní smlouvu. Tento postup je jediný možností na pracovištích kde nelze stávkovat (např. policie, zabezpečení letového provozu, obsluha jaderných elektráren, apod.). Doručením rozhodnutí rozhodce smluvním stranám ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je tato smlouva uzavřena. Náklady řízení před rozhodci včetně jejich odměny hradí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozhodnutí rozhodce je již závazné. Proti rozhodnutí se lze odvolat ke krajskému soudu, který na návrh smluvní strany rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy zruší nebo změní, ale pouze pokud je v rozporu s právními předpisy nebo kolektivními smlouvami. Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí rozhodce může smluvní strana podat do 15 dnů od jeho doručení. Příslušným je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo smluvní strana a proti níž tento návrh směřuje. Při rozhodování postupuje krajský soud podle ustanovení občanského soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni. Soud rozhodne vždy usnesením, proti němuž není přípustné odvolání ani obnova řízení. Bylo-li rozhodnutí rozhodce soudem zrušeno, rozhodne o sporu týž rozhodce. Nesouhlasí-li s tím alespoň jedna ze smluvních stran, nebo není-li to z jiných důvodů možné, ur...
Řízení před rozhodcem. 13 § 14 § 15 § 16 § 17

Related to Řízení před rozhodcem

  • Předčasné splacení z rozhodnutí Vlastníků dluhopisů Vlastníci dluhopisů nejsou oprávněni žádat předčasnou splatnost Dluhopisů přede Dnem konečné splatnosti dluhopisů s výjimkou předčasného splacení v souladu s článkem 7, 10.4.1,

  • Odstoupení v případě pojistných smluv uzavřených pojistníkem – spotřebitelem mimo obchodní prostory V případě, že jde o pojistnou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, tj. mimo prostory obvyklé pro podnikání, může pojistník, který je spotřebitelem, odstoupit od smlouvy do 14 dní ode dne jejího uzavření. Jestliže pojistník dal souhlas k začátku plnění služby před uplynutím lhůty pro odstoupení a tato služba byla splněna, nemůže již od smlouvy odstoupit. Pokud pojistník požádal, aby poskytování služeb začalo během lhůty pro odstoupení od smlouvy, může pojistitel požadovat zaplacení částky úměrné rozsahu poskytnutých služeb do okamžiku odstoupení, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.

  • Smluvní pokuty, úrok z prodlení V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zaslání harmonogramu nebo jeho čistopisu objednateli dle čl. II odst. 1 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele v kterékoliv lhůtě dle odsouhlaseného harmonogramu, vyjma lhůty pro dokončení a předání díla, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro dokončení a předání díla objednateli dle čl. II odst. 2 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě nedodržení podmínky dle čl. II odst. 3 zhotovitelem je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den, po který systém EPS nebude plně funkční nad rámec povolené doby. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě stanovené v souladu s čl. II odst. 6 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro předání nebo opravu DSP dle čl. II odst. 7 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro doručení daňového dokladu podle čl. III odst. 7 je objednatel oprávněn za každý den prodlení účtovat smluvní pokutu ve výši 0,04 % z částky odpovídající výši DPH, kterou je objednatel povinen odvést, minimálně však 500 Kč. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě podle čl. VI odst. 12 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě porušení kterékoli povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 3 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. V případě porušení kterékoliv povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 4 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý zjištěný případ takového porušení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zahájení odstraňování vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu za každou započatou hodinu prodlení ve výši: 1 000 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. a), 500 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. b). V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro odstranění vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení. V případě prodlení objednatele s úhradou daňového dokladu je zhotovitel oprávněn požadovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou splatné do 14 dnů od doručení dokladu k úhradě povinné smluvní straně. Povinnost zaplatit je splněna odepsáním příslušné částky z účtu povinného ve prospěch účtu oprávněného. Zhotovitel není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení objednatele. Smluvní pokutou není dotčen nárok na náhradu škody.

  • Smluvní pokuty, úroky z prodlení V případě neprovedení služeb dodavatelem ve sjednaném rozsahu a kvalitě anebo v případě neodstranění vad nebo nedostatků ve lhůtě sjednané v článku VI odst. 3 této smlouvy je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč (slovy: pět tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení smluvní povinnosti, resp. za každý den prodlení s odstraněním vad nebo nedostatků. V případě porušení kterékoli z povinností podle článku VII odst. 2 a 7 je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 100.000 Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých) za každý započatý měsíc, v němž nebude mít dodavatel uzavřenu platnou a účinnou pojistnou smlouvu se sjednanými parametry, resp. za každý jednotlivý případ porušení závazku mlčenlivosti. V případě porušení jakékoli jiné smluvní povinnosti dodavatele je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení smluvní povinnosti. Ujednáními o smluvních pokutách není dotčen nárok objednatele na náhradu případně způsobené škody, kterou je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli vedle smluvní pokuty v plné výši. Objednatel je oprávněn jednostranně započíst svou pohledávku za dodavatelem z titulu smluvní pokuty vůči jakékoli splatné pohledávce dodavatele za objednatelem. Smluvní pokuty sjednané touto smlouvou jsou splatné dnem porušení příslušné smluvní povinnosti. V případě prodlení objednatele s uhrazením ceny služeb je dodavatel oprávněn požadovat po objednateli zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši.

  • Zohlednění předchozího škodního průběhu 1. Pojišťovna při sjednání pojištění zohledňuje předcho- zí škodní průběh pojištění odpovědnosti a v přípa- dě havarijního pojištění je-li tak sjednáno v pojistné smlouvě, zejména systémem Bonus-Malus; v případě pojištění souboru vozidel tuto skutečnost zohledňuje přiznáním bonifikace, případně poskytnutím jiných benefitů, které si pojistník s Pojišťovnou ujedná.

  • Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo.

  • ODSTOUPENÍ OD RÁMCOVÉ DOHODY 90. Poruší-li Smluvní strana Rámcovou dohodu podstatným způsobem, může druhá Smluvní strana písemnou formou od Rámcové dohody odstoupit.

  • JAK PROBÍHÁ AUTOMATIZOVANÉ INDIVIDUÁLNÍ ROZHODOVÁNÍ A PROFILOVÁNÍ? Automatizované individuální rozhodování včetně profilování je takové zpracování údajů, které probíhá automaticky na zá- kladě algoritmů (provádí jej tedy počítač, nikoli člověk) a jeho výsledkem je rozhodnutí, které má pro Vás právní účinky nebo se Vás obdobným způsobem významně dotýká, například stanovení ceny pojištění. V rámci automatizovaného rozhodování posuzujeme zejména množství a dobu vzniku škod z Vašeho povinného ručení (na základě informací získaných z registru České kanceláře pojistitelů) a údaje o Vašem vozidle. Při vyšším počtu předchozích škod je pojistné vyšší. Profilování pak znamená automatizované zpracování údajů například za účelem zjistit, jaké produkty a služby Vám máme nabízet. V rámci profilování může (ale nemusí) dojít k posouzení smlouvy naším pracovníkem bez vydání automatizované- ho individuálního rozhodnutí – zpravidla k tomu ale dochází až po vznesení námitky. Dále dochází k automatizovanému individuálnímu rozhodování za využití osobních údajů při tvorbě matematických analýz, které však na tuto pojistnou smlouvu nemají žádný vliv. Kromě toho je částečně automatizované individuální rozhodování využito i v rámci předcházení pojistným podvodům a sledování, zda nedochází k praní špinavých peněz.

  • ROZHODNÉ PRÁVO, JAZYK A ROZHODOVÁNÍ SPORŮ Práva a povinnosti vyplývající z Dluhopisů se budou řídit a vykládat v souladu s právními předpisy České republiky. Emisní podmínky mohou být přeloženy do dalších jazyků. V takovém případě, dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi, bude rozhodující verze česká. Všechny případné spory mezi Emitentem a Vlastníky dluhopisů, které vzniknou na základě nebo v souvislosti s emisí Dluhopisů, včetně sporů týkajících se těchto Emisních podmínek, budou s konečnou platností řešeny Městským soudem v Praze.

  • Poškození oblasti loketního kloubu a předloktí 101 Úplná ztuhlost loketního kloubu v nepříznivém postavení (úplné natažení nebo úplné ohnutí a postavení jim blízká) vpravo 30 %