Řízení před zprostředkovatelem. Řízení před zprostředkovatelem je obligatorní v tom smyslu, že pokud chce alespoň jedna ze stran sporu později pokračovat dalšími formami, musí tato fáze řízení nastat. Řízení před zprostředkovatelem je poslední možností smírného řešení sporu, protože zprostředkovatel vydává pouze návrh na řešení sporu, kterým se strany mohou a nemusí 106 k tomu blíže viz xxx.xxxx.xx/xx/0000 řídit. Úkolem zprostředkovatele není spor vyřešit, ale navrhnout stranám řešení sporu, proto nelze o řízení před zprostředkovatele hovořit jako o skutečném procesním postupu, neboť jeho podstatou je vlastně mediace a snaha najít kompromis mezi stranami s odlišnými názory. Dokonce i v řízení před rozhodcem se může projevit pluralita odborových organizací u jednoho zaměstnavatele. Dle Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovního práva je třeba shody více odborových organizací působících u jednoho zaměstnavatele i při podání návrhu na řízení před zprostředkovatelem. Pokud takové shody není dosaženo, mělo by MPSV takový návrh zamítnou pro nesplnění zákonné podmínky. To samé platí v případě řízení před rozhodcem a při vyhlášení stávky v rámci sporu o uzavření kolektivní smlouvy107. Průběh řízení je procesně neformální, vyhláškou MPSV je závazně upravena pouze povinnost písemné formy a obsahové náležitosti žádosti o řešení sporu zprostředkovatelem a obsahové náležitosti návrhu zprostředkovatele. Dokonce i lhůtu pro rozhodnutí do 15 dnů od přijetí žádosti lze dohodou stran zvláště při složitých případech prodloužit108. Žádost o řešení sporu zprostředkovatelem se podává ve dvojím vyhotovení a musí obsahovat: přesné vymezení předmětu sporu, uvedení předchozího postupu doloženého písemnými materiály, písemné stanovisko druhé strany. Závěrečný návrh zprostředkovatele musí být písemný a musí obsahovat tyto formální náležitosti: přesné označení stran, skutečnosti, na kterých se strany nemohou dohodnout, názor zprostředkovatele, odůvodnění, datum, jméno a podpis. Řízení před zprostředkovatelem může být ukončeno přijetím návrhu zprostředkovatele, marným uplynutím lhůty 20 dnů ode dne přijetí žádosti nebo nepřijetím návrhu zprostředkovatele stranami sporu. Řízení před zprostředkovatelem může proběhnout i v rámci sporu o uzavření dodatku ke kolektivní smlouvě, jehož návrh byl předložen během doby platnosti a účinnosti existující kolektivní smlouvy, ale ovšem za podmínky, že ve zmíněné kolektivní 107 viz XXXXXXXX, Xxxx a XXXXX, Xxxxxxx. Výkladová stanoviska AKV. Práce a mzda. Praha. Xxxxxxx...
Řízení před zprostředkovatelem. Je-li spor řešen pomocí zprostředkovatele, mohou si ho strany zvolit samy. Rozhodcem tak může v tomto případě být jakákoli fyzická, svéprávná osoba, která je způsobilá k právnímu jednání, či osoba právnická, souhlasí-li s výkonem této funkce. Neurčí-li si strany zprostředkovatele, či nejsou-li schopny se na něm dohodnout, určí ho na návrh jedné ze stran Ministerstvo práce a sociálních věcí ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců, který vede. Hlavním cílem zprostředkovatele je smírné vyřešení sporu, přičemž zprostředkovatel o sporu nerozhoduje, ale pouze podává stranám návrh, jakým způsobem by mohl být jejich spor vyřešen. Nejedná se tedy o klasické řešení sporu a činnost zprostředkovatele by se tak spíše dala přirovnat k činnosti mediátora.114 Výběr zprostředkovatelů a rozhodců, jejich seznamy a řízení před nimi upravuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích a rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně. Dle této vyhlášky může být do seznamu zprostředkovatelů zapsána fyzická osoba, která splňuje shora uvedené obecné podmínky dle kolektivního zákona a zároveň: - je bezúhonná, - má vysokoškolské vzdělání právnického či ekonomického směru,
Řízení před zprostředkovatelem. Řízení před zprostředkovatelem o uzavření kolektivní smlouvy se v podstatě neliší od řízení o sporu z kolektivní smlouvy. I zde si mohou strany samy vybrat zprostředkovatele a i zde, v případě že se nedohodnou, je zprostředkovatel určen ze seznamu Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to na návrh jedné ze stran. Strany se mohou kdykoli na zprostředkovateli dohodnout. Naproti tomu návrh na určení zprostředkovatele ministerstvem, mohou strany podat nejdříve po uplynutí 60 dnů od předložení návrhu na uzavření kolektivní smlouvy.120
Řízení před zprostředkovatelem. Ve sporu o kolektivním vyjednávání si mohou smluvní strany po společné dohodě zvolit zprostředkovatele. Řízení před zprostředkovatelem je zahájeno přijetím žádosti od smluvních stran kolektivního vyjednávání. Smluvní strany a zprostředkovatel jsou povinni si vzájemně poskytovat požadovanou součinnost. Pokud se strany neshodnou na zprostředkovateli, je jim přidělen Ministerstvem práce a sociálních věcí z aktuálního 20 Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání 21 Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání seznamu zprostředkovatelů, který si pro svoji potřebu vede. Zprostředkovatelem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům podle práva České republiky nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce, a musí jít výhradně o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném ministerstvem. Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne přijetí žádosti zprostředkovatelem, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele. Pokud do 20 dnů od přijetí žádosti zprostředkovatelem nedojde ke shodě, kterou musí obě smluvní strany akceptovat, považuje se toto řízení před zprostředkovatelem za neúspěšné. Pak mohou smluvní strany společně požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele nového. O náklady na řízení se podělí smluvní strany rovnoměrně. Nedohodnou-li se smluvní strany o odměně, pak náleží zprostředkovateli odměna podle prováděcího předpisu.
Řízení před zprostředkovatelem. § 11 § 12