Širší vztahy. Město Veselí nad Moravou leží v severovýchodní části okresu Hodonín a je druhým největším sídlem na okrese po městě Hodonín, před Kyjovem. Město Veselí nad Moravou je součástí aglomeračního pásu Pomoraví, leží na urbanizační ose - silnici I/55, která tvoří dopravní spojnici mezi střední a jižní Moravou (Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav). Ve výhledu se předpokládá převedení silnice I/55 do kategorie rychlostní komunikace, její trasa bude situována západně od železniční tratě Přerov - Břeclav. Veselí je významnou dopravní křižovatkou, je městem s rozvinutým průmyslem a zemědělstvím a pro okolní menší sídla cílem dojížďky za prací a občanským vybavením. Severozápadní část řešeného území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Kvartér řeky Moravy“, je dotčena záplavovým územím řeky Moravy a je ovlivňována ochrannými pásmy četných vodních zdrojů (ochranná pásma jímacího území Bzenec - komplex). Z vodojemu Dražky je jihovýchodním směrem veden vodovodní přivaděč do Hroznové Lhoty a Lipova. Po dokončení stavby přivaděče z ÚV Bzenec - Přívoz do rozšířeného vodojemu Dražky bude umožněno zásobovat kvalitní pitnou vodou aglomeraci skupinového vodovodu Veselí - Strážnice a také oblast kolem Velké nad Veličkou. Severozápadně od města na okraji řešeného území je rezervována vodní cesta Dunaj-Odra- Labe (dle usnesení vlády ČSR z roku 1972). Těžba nerostných surovin (štěrky a písky) je v zájmovém území lokalizována v 1 - 2 km širokém pruhu mezi železniční tratí Přerov-Břeclav a korytem Nové Moravy v délce cca 13 km. Rezervy, které by bylo možno v příštích letech využít, jsou zejména prostory u Moravského Písku. V řešeném území byla těžba ukončena v roce 1992. Vodní plocha vzniklá těžbou štěrkopísku včetně přilehlých ploch bude výhledově využívána jako součást územního systému ekologické stability krajiny - biocentrum. Veselí nad Moravou leží na okraji chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a blízko přírodního parku Strážnické Pomoraví. Možnosti rekreace skýtá právě návaznost na útvar Bílých Karpat a lužních pásů podél řeky Moravy. Nejznámější rekreační prostory a lokality jsou Lučina (k. ú. Radějov), Filipovské údolí (k. x. Xxxxxxxx), Vápenky (k. ú. Nová Xxxxx) a Mlýnky (k. ú. Sudoměřice). Vzhledem k dobrým dopravním možnostem je Veselí nad Moravou východiskem zajímavých lokalit v okolí s kulturně historickými památkami a tradičními kulturně společenskými akcemi - Strážnice, Bzenec, Blatnice, Velká nad Veličkou a Kuželov. Terén je vhodný pro cykloturistiku i p...
Širší vztahy. Návrh změny č.1 se dotýká nebo souvisí s územím sousedních obcí v lokalitách: LOKALITA 1/4 – společná ČOV pro obce Oprostovice a Bezuchov. Situovaná plně na území obce Oprostovice, z území obce Bezuchov navazuje přívodní stoka .
Širší vztahy jsou graficky vyjádřeny v mapě. Jsou zde zachyceny prvky přesahující velikostí řešené území a návaznosti na území sousedních obcí: ÚSES doprava Rezerva pro vodní plochu Javornice
Širší vztahy jsou graficky vyjádřeny v mapě. Jsou zde zachyceny prvky přesahující velikostí řešené území a návaznosti na území sousedních obcí: ▪ územní systém ekologické stability ▪ dopravní vazby ▪ Rezerva pro vodní plochu Javornice Vazby se sousedními obcemi: Na území obce Šípy CHKO Křivoklátsko, které se rozkládá na území jihovjchodně od obce. Vjchodním směrem je obec propojena místní komunikací se sousední obcí Krakovec s vjznamnou historickou památkou zříceniny hradu Krakovec. S obcí Břežany, Čistá a Všesulov (Z, SZ a S) – silniční propojení mezi obcemi. Obec Čistá je spádovjm centrem pro obec Šípy, vazba na školu, obchodní vybavenost.
Širší vztahy. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje byly vydány Zastupitelstvem Plzeňského kraje dne 02.09.2008 usnesením č. 834/08. Jako veřejně prospěšné stavby jsou uvedeny obchvat silnice I/22, zdvojkolejnění železniční trati 190, propoje VVN, dále je stanoveno chráněné ložiskové území severně od Boubína a povinnost zpřesňovat a stabilizovat v územním plánu města nadregionální a regionální biokoridory. Trasa obchvatu i skladebné části ÚSES jsou v Návrhu územního plánu Horažďovic zpřesněny. Územní plán velkého územního celku okresu Klatovy schválený Zastupitelstvem Plzeňského kraje, usnesením číslo 458/06 ze dne 5.12.2006 byl nahrazen výše uvedenými Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje. Z hlediska širších územních vztahů Územní plán prověřil návaznosti Žádné konflikty z dosavadního projednávání nevyplynuly.
Širší vztahy