ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. 2.1. Pro zajištění územního systému ekologické stability (ÚSES) jsou vymezeny ve správním území obce Moravice skladebné prvky – biocentra, propojená biokoridory. Prvky regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje (v závorce). V území obce jsou vymezeny: – Regionální úroveň je tvořena biocentrem a biokoridory v jižní části území Moravice. Regionálním biocentrem R1 Moravický mlýn (č. 176 dle ZÚR) a navazujícími složenými regionálními biokoridory R2, R3, R4 (část č. 519 podle ZÚR) do území Starých Lublic a R5 a R6 (č. 520 dle ZÚR) podél toku Moravice. – Lokální úroveň je reprezentována trasami tvořenými lesními lokálními biocentry a lokálními biokoridory: L1 až L5 – od regionálního biocentra R1 k severu podél hranice s Melčí do území Melče;
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích v podmínkách zkulturněné krajiny nebo vytvořit podmínky pro jejich návrat do krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických společenstev. Tato původní společenstva jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit územní systém ekologické stability krajiny sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek. Těmito podmínkami jsou reprezentace pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají též stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách v krajině. Podobné přírodní podmínky jsou charakterizovány příbuzností skupin typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: „migrace“ se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků a pod.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Zábor pro ÚSES se v územním plánu nevyhodnocuje. Návrh územního systému ekologické stability je popsán ve výrokové části územního plánu v kapitole 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně, podkapitole 5. 2 – Územní systém ekologické stability a v kapitole 7.8. – Návrh územního systému ekologické stability v „Odůvodnění územního plánu Moravské Budějovice. ⮚ zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění ⮚ vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu ⮚ vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany ZPF, v platném znění Město Moravské Budějovice má platný ÚP města Moravské Budějovice a schválené Změny č. 1, 2 a 3 ÚP města Moravské Budějovice. Předmětem úpravy ÚPD je transformace územního plánu z roku 2006, který byl zpracován podle předchozí právní úpravy (stavební zákon č. 50/76 Sb. ve znění pozdějších zákonů), včetně změny č. 1, 2 a 3, do právních pravidel nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů v platném znění ve smyslu §188 odst.1 tohoto zákona. Při úpravě ÚPD bylo postupováno v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona, zejména pak v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 i v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Tato úprava nenavrhuje rozvoj území nad rámec platného ÚP města Moravské Budějovice. Plochy jsou koordinovány s platným polohopisným podkladem. Případné disproporce ve výměře jednotlivých ploch jsou způsobeny odlišností mapového podkladu. Již zrealizované zastavitelné plochy nebo části těchto ploch jsou vymezeny jako plochy stabilizované. Je tedy nově vymezeno zastavěné území Moravských Budějovic, které vychází ze současně platné ÚPD. Oproti platnému územnímu plánu jsou liniové jevy navrhované technické infrastruktury mimo zastavěné území vyznačeny koridory technické infrastruktury. Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace odpovídá metodice MINIS. Tuto metodiku přijal Kraj Vysočina pro digitální zpracování územních plánů. Jednotlivé lokality záboru (zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou tedy nově popsány (...
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. 2.1. Pro zajištění územního systému ekologické stability (ÚSES) jsou vymezeny ve správním území města Budišov nad Budišovkou skladebné prvky – biocentra, propojená biokoridory. Územní systém ekologické stability má v území obce Budišov nad Budišovkou nadregionální, regionální a lokální úroveň. Prvky nadregionální a regionální úrovně jsou dále popsány s označením podle ZÚR Moravskoslezského kraje (v závorce). Na správním území města jsou vymezeny:
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Územní systém ekologické stability (ÚSES) vymezuje síť přírodě blízkých ploch, které zaručují ekologickou stabilitu území a jeho biologickou rozmanitost, má určité prostorové nároky pro uchování genetické informace. Součástí územních systémů ekologické stability jsou rovněž interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolí méně stabilní až nestabilní krajiny. Z hlediska územních plánů představuje ÚSES jeden z limitů využití území, který je třeba při řešení ÚP respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Cílem ÚSES je izolovat od sebe jednotlivé labilní části krajiny soustavou stabilnějších ekosystémů, uchovat genofond krajiny a podpořit možnost polyfunkčního využití krajiny, vytvořit existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. Mapové zakreslení oblasti v příloze č. 05. Vymezení územního systému ekologické stability pro území města bylo provedeno v územním plánu a jeho změnách. Pro posuzované území je dále vypracován místní ÚSES, s těžištěm kostry ekologické stability podél vodních toků a rybníků, v návaznosti na lesní pozemky. V jihozápadní části katastrálního území obce bylo vymezeno regionální biocentrum Lipiny. V západní části katastrálního území je vymezen regionální biokoridor vedoucí z regionálního biocentra Lipiny do regionálního biocentra Vlčnovský háj (k.ú. Vlčnov). Do trasy regionálního biokoridoru byla v řešeném území vložena lokální biocentra Lúky u Lipin, Padělky, Pod hůrkou, Rovná a Dolní pole. Z regionálního biocentra Lipiny vybíhá východním směrem lokální biokoridor ve kterém je na k.ú. Nivnice vloženo lokální biocentrum Za Rokytnicí. Lokální biokoridor dále pokračuje na k.x. Xxxxxxx. Z lokálního biocentra Za Rokytnicí je severně veden lokální biokoridor v nivě potoka Korytnice. V lokálním biokoridoru probíhajícím v nivě potoka Nivnička jsou vložena lokální biocentra: Volenov, Potok, Hůrky a Dvůr. V nivě potoka Lubná je vymezen lokální biokoridor ve kterém je na k.ú. Nivnice vloženo lokální biocentrum Řady (část leží na k.x. Xxxxx Loz). V severozápadní části k.ú. je vymezen lokální biokoridor ve kterém je na k.ú. Nivnice vloženo lokální biocentrum Šaranov. Lokální biokoridor dále pokračuje na k.ú. Uherský Brod. V blízkosti areálu se nachází ekologicky významné segmenty krajiny regionálního ÚSES. Jedná se o biocentrum Lipiny (kvalitní listnatý les) a biokoridor reg...
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Viz kap. 2.9.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Smolotely poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Xxxxxx 1985) Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 1,62 Klasifikace koeficientů Kes (Xxxxxx, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. V území jsou v souladu s ÚAP a ZÚR Středočeského kraje vymezeny prvky ÚSES. Dle ZÚR Středočeského kraje na území města zasahuje při jeho severním okraji regionální biokoridor RK 1182 Octárna – Trhové Dušníky, a v jižním cípu území prochází regionální biokoridor RK 257 Mýto - Kosov. Lokální biocentra: Název a plocha biocentra Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno Katastrální území
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. Nadregionální a regionální ÚSES do řešeného území nezasahuje Změnou č. 1 se upracují části lokálních biokoridorů a biocenter. Úpravy jednotlivých prvků jsou popsány v samostatné kapitole odůvodnění Změny č. 1 ÚP Oslavice.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY. TABULKY BIOCENTER: Tabulka nelesních biocenter: Název biocentra Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno Katastrální území LBC Škvorák 167, 158, 170/2, 174,159 část, 181 část, 424 část, 425 část, Tismice LBC Husánek 380/5 část, 380/6, 380/8 část, 380/9 1393/1 část Tismice LBC Bukovník 474, 475 část, 476 část, 500 část, 501 část, 502 část, 506 část, 503 část, 529 část, 688 část Limuzy Tabulka lesních biocenter: Název biocentra Čísla oddělení porostní mapy Katastrální území LBC Na Klepci 652 G – lesní oblast 10 - Středočeská pahorkatina Limuzy Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno 605, 613, 614, 615, 612 Pro funkční využití ploch biocenter je : - přípustné: • současné využití • využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra - nepřípustné: • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich • rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné Pro funkční využití ploch biokoridorů je : - přípustné: • současné využití • využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES • Revitalizace vodních toků je žádoucí. - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru - nepřípustné: • změny funkčního využití, které b...