Common use of Životní pojištění Clause in Contracts

Životní pojištění. V rámci smluv ve prospěch třetích osob, popř. pojištění ve prospěch třetích osob a samotného životního pojištění došlo k recepci stávajících ustanovení občanského zákoníku z roku 1964 a zákonu o pojistné smlouvě z roku 2004, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušil, převzal do jednotného kodexu, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobněji. Největší změnou, ke které v oblasti práva životního pojištění došlo, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklý. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmeme-li v úvahu „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěním“, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem na čtrnáctiletou věkovou hranici, která byla stavena prvorepublikovým zákonem o pojistné smlouvě,159 se v tomto případě úpravy OZ 1964, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, děti, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, má se za to, že obmyšlený zemřel až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného

Životní pojištění. V rámci smluv Úprava životního pojištění je lex specialis k ustanovením o smlouvách ve prospěch třetích osobosob.43 Životní pojištění je jedním z vůbec nejstarších druhů pojištění vůbec.44 Jedná se o pojmenovanou smlouvu, uvedenou v zákoně,45 která sleduje pojistný zájem pojištěného. Pojistným zájmem je přitom oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události.46 Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost, která je předem určená v dané pojišťovací smlouvě a s jejím vznikem je spojen vznik nároku obmyšlené osoby na pojistné plnění.47 Zda pojistná událost, a popř. kdy taková událost, nastane, je pak z povahy podstaty pojištění nejisté.48 V rámci této práce se budeme zabývat pojištěním, jehož pojistnou událostí je smrt pojištěného. Pojistným zájmem se přitom rozumí vztah mezi pojistníkem, pojištěným a osobou obmyšlenou, které vzniká následkem pojistné události újma, a na základě toho také následně nárok na plnění. Nedostatek pojistného zájmu (v případě životního pojištění půjde o majetkovou ztrátu obmyšlené osoby) přitom podle většiny evropských právních předpisů má za následek neplatnost uzavřené pojistné smlouvy.49 Zákonodárce tak chrání podstatu institutu pojištění před zneužitím. V našem případě pak v rámci životního pojištění půjde o ochranu života pojistníka, nebo v odůvodněných případech o ochranu života osoby příbuzné, nebo osoby, u které je prokázán pojistníkův prospěch (zájem) v pokračování jejího života.50 Odvětvím životního pojištění se rozumí pojištění osob.51 Jde o pojištění výhradně obnosové.52 Účelem tohoto pojištění je získání předem ve smlouvě určené peněžité částky (obnosu). Výše tohoto obnosu pak závisí výlučně na ujednání stran smlouvy.53 Její vznik je spojen s předem ve smlouvě stanovenou pojistnou událostí.54 V tomto případě se smrtí pojištěného, ke které ovšem musí dojít v době pojištění.55 Cílem životního pojištění je zaopatření blízkých a rodiny pojištěného pro případ jeho smrti.56 Dalším důvodem k uzavření smlouvy o životním pojištění může být zajištění věřitelů pro případ smrti (například zajištění banky v případě čerpání hypotečního úvěru).57 Životní pojištění uzavírá pojištěný (věřitel) s pojišťovnou (pojistitel, dlužník), která se v případě důsledků pojistné události zavazuje zaplatit obmyšlenému jako osobě oprávněné (třetí osobě) finanční obnos.58 Životním pojištěním může být pojištěna pouze fyzická osoba. Pojistitelem může být ovšem na rozdíl od pojištěného naopak pouze osoba právnická.59 Pojistníkem může, ale nemusí, být osoba odlišná od pojištěného. V praxi se může stát, že smlouvu uzavře a pojistné hradí jiná osoba, než kterou je sám pojištěný. Například manželka pojištěného, nebo rodič pojistí jako pojistník své dítě. V takové situaci, kdy je pojištěným plně svéprávná osoba, pak ale s uzavřením pojistné smlouvy musí pojištěný souhlasit a k případné změně obmyšlené osoby pojistníkem musí být dát souhlas pojištěného. Obmyšlenou osobou je v tomto případě osoba, kterou pojistník určil v pojistné smlouvě a smrtí pojištěného (pojistnou událostí) vzniká její právo na vyplacení pojistného.60 Xxxxx obmyšlenou potom považujeme za zvláštní oprávněnou osobu. Tvoří tzv. subkategorii.61 Co se týče pojištění ve prospěch třetích třetí osoby, kam životní pojištění patří, půjde z povahy věci ohledně oprávněné osoby vždy o osobu odlišnou od pojištěného.62 Pokud je však pojistník a pojištěný tatáž osoba, může tento osobu obmyšlenou měnit podle své libosti a nepotřebuje k tomuto svolení pojistitele. Jedná se tedy o jednostranné právní jednání – projev vůle pojistníka. Pojistitel na toto jednání nemá žádný vliv.63 Až do vzniku pojistné události tedy pojistník může osobu obmyšlenou měnit, a to ať již konkrétně (jménem), nebo konkretizací vztahu k pojištěnému (např. nejmladší syn, manželka, mladší sestra).64 Rozhodným okamžikem přitom bude den doručení sdělení o určení nebo změně obmyšlené osoby pojistiteli, kdy pak tato změna nabyde účinnosti.65 Jedná o speciální druh osoby oprávněné. Tento speciální druh právní role je užíván pouze v případě pojištění osob a samotného pojistnými smlouvami, v nichž je pojistnou událostí stanovena smrt pojištěného. Osobu obmyšlenou z právního vztahu životního pojištění došlo k recepci stávajících ustanovení občanského zákoníku z roku 1964 nelze zaměňovat za osobu obmyšlenou spojenou s právem na plnění ze svěřeneckého fondu podle § 1457 a zákonu násl. XX, nebo osobou obmyšlenou v jiných právních vztazích.66 V případě pojistných smluv, tedy i smlouvy o životním pojištění, mluvíme o tzv. rizikovém pojištění neboli odvážné smlouvě,67 neboť je závislá na míře pojistného nebezpečí, tedy na pojistné události. Pokud nastane okamžik, kdy se pojištěný dožije určitého mezního věku, stanoveného ve smlouvě z roku 2004o životním pojištění, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušilnezemře tedy před tímto datem, převzal do jednotného kodexupojištění a povinnost pojistitele zaniká, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobnějitudíž právo na výplatu pojistného obmyšlené osobě vůbec nevznikne.68 Pojistná smlouva samotná i všechna jednání pojistného práva se týkající (např. Největší změnouzměna obmyšlené osoby, ke které změna výše podílů obmyšlených osob) musí být učiněna vždy v oblasti práva životního pojištění došlopísemné podobě, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklýledaže by si strany sjednaly něco jiného. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmeme-li v úvahu „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěním“, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem na čtrnáctiletou věkovou hranici, která byla stavena prvorepublikovým zákonem o pojistné smlouvě,159 se v tomto opačném případě úpravy OZ 1964, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, děti, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, má se budou mít taková učiněná jednání nedodržující písemnou formu za to, že obmyšlený zemřel až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistnéhonásledek neplatnost toho daného právního jednání.69

Životní pojištění. Pojištění pro případ smrti nebo dožití – V rámci smluv ve prospěch třetích osobpřípadě smrti pojištěného č. 1 vyplatí pojistitel aktuální hodnotu podílového účtu platnou k datu nahlášení pojistné události, popřminimálně však pojistnou částku pro případ smrti uvedenou v pojistné smlouvě. V případě dožití se konce pojištění ve prospěch třetích osob a samotného životního pojištění došlo k recepci stávajících ustanovení občanského zákoníku z roku 1964 a zákonu o pojistné smlouvě z roku 2004, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušil, převzal do jednotného kodexu, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobnějipojištěného č. Největší změnou, ke které v oblasti práva životního pojištění došlo, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního 1 vyplatí pojistitel aktuální hodnotu podílového účtu. Doplňkové pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklý. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmeme– Xxxxxxxxx událostí je smrt pojištěného, nastane-li během pojistné doby. Pojistitel vyplatí sjed- nanou pojistnou částku. Doplňkové pojištění invalidity III. stupně – Pojistnou událostí je pokles pracovní schopnosti pojištěného nejméně o 70 % a současně dožití se dne, kdy je pojištěnému přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle platných předpisů o sociálním zabezpečení v úvahu České republice. Pojistitel vyplatí sjednanou pojistnou částku. Doplňkové pojištění invalidity II. a III. stupně – Pojistnou událostí je pokles pracovní schopnosti pojištěného: Doplňkové pojištění závažných onemocnění – Pojistnou událostí se rozumí první stanovení diagnózy nebo provedení operace odpo- vídající definici závažných onemocnění uvedených v Tabulce závažných onemocnění (dále jen „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěnímTDDZ“, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem na čtrnáctiletou věkovou hranici), která byla stavena prvorepublikovým zákonem o je nedílnou součástí pojistné smlouvě,159 smlouvy. Pojistitel vyplatí sjednanou pojistnou částku. Doplňkové pojištění onkologických onemocnění – Pojistnou událostí se v tomto případě úpravy OZ 1964rozumí první stanovení jedné z následujících diagnóz onkologického onemocnění dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN): a) u žen C50-C57: zhoubný novotvar (ZN) prsu, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu vulvy, pochvy – vagíny, hrdla děložního, těla děložního, dělohy, vaječníku a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, děti, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, má se za to, že obmyšlený zemřel až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistnéhojiných neurčených ženských pohlavních orgánů;

Životní pojištění. V rámci smluv 3.3.1 Občanský zákoník 1950 a zákon o pojistné smlouvě 1950 Přijetím zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě, byl zrušen zákon o pojistné smlouvě z roku 1934, který byl novelou rakouského zákona o pojistné smlouvě. Jak vyplývá z důvodové zprávy, zákonodárce znárodnil pojišťovny a sloučil je v jednu jedinou pojišťovnu, která je zařazena do národního hospodářského plánu. Dále institut pojištění podrobil vlivu socialistické společnosti, kdy odstranil protichůdné zájmy pojišťoven (snaha generovat co největší zisk) a pojistníků (snaha získat co nejvyšší pojistné plnění). Jediným zůstavším cílem tak byla pomoc pojistníkům. Xxxxxxx pojištění je podle zákonodárce dle OZ 1950 totiž pomoc při náhlých událostech tak, aby nedošlo k zastavení výrobního procesu, a byl naplněn hospodářský plán. Z tohoto důvodu nebyl institut životního pojištění zakázán, ale naopak upraven podle marxistické ideologie. Životním pojištěním pak měl zákonodárce na mysli odkládání si části příjmů, které občané získali zvýšeným pracovním výkonem, aby zaopatřili rodinu jednorázovým plněním, které by jí pomohlo překonat vzniklé těžkosti v důsledku smrti člena rodiny. Kumulace pojistného také přinesla kýžený odsun „přebytečné kupní síly na dobu, kdy bude pro její realisaci dostatek zboží.“ a zároveň poskytla státu kapitál „pro podporu socialistického budování“.122 (1) Pojistník může pojistit sebe nebo osobu jinou. (2) Pojištění může být smluveno ve prospěch třetích pojistníka nebo osoby třetí (obmyšlený). (3) Při pojištění jiné osoby nemůže být pojistník obmyšleným. K určení obmyšleného je třeba souhlasu pojištěného. Nebyl-li takto obmyšlený určen nebo byl-li za obmyšleného určen majitel nebo doručitel pojistky, platí za obmyšleného pojištěný, po případě jeho dědicové.123 Jedním z hlavních cílů zákonodárce tedy bylo, aby pojistník nemohl mít prospěch z pojištění odlišné osoby. Samotné pojištění jiné osoby být zakázáno s ohledem na hospodářskou funkci nemohlo, ovšem zákaz určení obmyšleným sebe sama už s odkazem na záměry zákonodárce aplikovatelné bylo. Podle § 41 odst. 3 OZ 1950 tedy v případě, že nebyl určen obmyšlený a nárok na plnění z pojistky má pojistník/ pojištěný, bude pojistné rozděleno mezi dědice pojištěného o podílech, v jakých mají nárok na pozůstalost. Jak i důvodová zpráva potvrzuje, v tomto případě ovšem dědicové nenabývají tato práva z titulu dědictví, nýbrž jako pojistné plnění přímo z pojistné smlouvy.124 Pojistné z životního pojištění proto vůbec nebude spadat do pozůstalosti pojištěného a nebude řešeno podle pravidel dědického práva, ale naopak v režimu práva obligačního. Určení oprávněných pomocí dědiců pojištěného tedy funguje pouze jako instrument pro určení okruhu oprávněných. 3.3.2 Občanský zákoník 1964 a zákon o pojistné smlouvě 2004 Zákon o pojistné smlouvě z roku 1950 byl zrušen občanským zákoníkem z roku 1964, a to bez přijetí nového zákona institut pojištění upravujícího. Zákonodárce zahrnul její úpravu (jako Služby státní pojišťovny) pro společenskou důležitost zpět do občanského zákoníku. Zdejší úprava pracovala s pojištěním pouze obecně a bližší podmínky pro jednotlivé typy pojistných smluv byly obsaženy v pojistných podmínkách pro pojištění osob,125 jež byly vydávaný ministerstvem financí.126 S ohledem na existenci pouze jedné jediné pojišťovny, jež byla státním podnikem, byla taková aplikace práva možná. Životní pojištění občanský zákoník z roku 1964 upravuje v oddíle pojištění osob, kde navázal na předchozí právní úpravu, kdy poskytl občanovi možnost uzavřít s pojišťovnou pojistnou smlouvu, v níž bude jako pojistná událost stanovena smrt pojištěného. Pro právo z plněné pojistného opět umožnil pojistníkovi určit osobu obmyšlenou, a to konkrétním určením, nebo vztahem k pojištěnému. Změnou oproti předchozí právní úpravě je stanovení oprávněné osoby v situaci, kdy pojistník obmyšlenou osobu neurčil, nebo tato z nějakého důvodu nenabude práva (např. zemře dříve nežli pojištěný). Podle dřívějších právních úprav nabývaly tato práva dědicové pojištěného podle podílů, jaké by po pojištěném zdědili. Nově v takovém případě nabýval práva z pojistného plnění podle § 372 odst. 2 občanského zákoníku127 manžel pojištěného. V případě, že neměl pojištěný manžela, nebývaly toto právo jeho děti. Pokud není ani jich, nabývaly práva na plnění rodiče zemřelého, pokud není jich, tak osoby, které žily s pojištěným po dobu minimálně jednoho roku před pojistnou událostí v jedné domácnosti a osob odkázané na pojištěného výživou. Pokud nebylo ani těchto osob, nebýval práva z pojistného plnění dědic pojištěného.128 V případě, že vznikne právo na plnění pojistného z pojistné smlouvy více osobám, jsou tyto osoby oprávněné stejným dílem. Pakliže jedna z obmyšlených osob zemře ještě před smrtí pojištěného, nic nebrání tomu, aby byl její díl rozdělen poměrně mezi ostatní obmyšlené, a byla tak naplněna vůle pojištěného zaopatřit tyto osoby.129 V situaci, kdy osoba obmyšlená zemře až po pojištěném (vzniku pojistné události), a tudíž této obmyšlené osobě vznikne nárok na pojistné, avšak zemře ještě před jeho výplatou, bude nárok na pojistné náležet do pozůstalosti obmyšlené osoby. Hodnotu pojistky tak zdědí dědici obmyšleného, ne okruh oprávněných osob pojištěného.130 Četná judikatura také potvrzuje nový postup v případě, že po pojištěném není osoby obmyšlené, ani dědice, a pozůstalost by měla připadnout státu podle § 462 OZ 1964 jako tzv. odúmrť. Povinnost pojišťovny vyplácet pojistné státu zaniká. Xxxx v této situaci není dědicem a nenastupuje do jeho postavení.131 Stejně tak postupovala soudní praxe i na Slovensku.132 Pokud by měla nastat situace, kdy by bylo pojistné plnění vypláceno státu, musel by pojištěný ustanovit jako obmyšleného přímo stát (na základě právní jednání, tedy projevu vůle), popř. pojištění určit závětí stát jako svého dědice (za předpokladu, že není osob obmyšlených ani osob podle zákonné posloupnosti.)133 Jelikož zákonodárce nadále na rozdíl od právní úpravy z roku 1950 nepřipouštěl možnost plnění pojistného ve prospěch třetích osob majitele nebo doručitele pojistky, upravil tuto otázku v OZ 1964 účinném ke dni 1. dubna 1964 v § 502134 a samotného životního později při popřevratové novele ji vtělil s účinností od 1. ledna 1992 ve stejném znění do § 858 OZ 1964, a to zákonem č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, k doplnění zákona o ustanovení.135 Tímto ustanovením bylo určeno, že se pojistné smlouvy uzavřené před účinností OZ 1964 právě ve prospěch majitele či doručitele pojistky, budou nadále řídit dikcí OZ 1964,136 a tedy sice že právo na plnění z takové smlouvy nabývají osoby oprávněné postupně podle § 372 tohoto zákona.137 Novinkou oproti staré právní dikci přinesl občanský zákoník úpravu pojistné události, ke které dojde v důsledku úrazu následkem opilosti pojištěného. Obmyšlená osoba pak nepřijde kompletně o své právo z pojistného plnění, avšak pojišťovna nabývá práva výplatu pojistného poměrně ponížit.138 Po politickém převratu vyvstala nová potřeba upravit otázku pojištění po právní stránce v souladu s nastolením nové ideologie a nového ústavního pořádku. V úvahu bylo několik možností. Bylo jasné, že tehdejší úprava všeobecných pojistných podmínek, jakožto podzákonného předpisu nebyla pro konkurenční trh dostačující. Bylo tedy nutné kodifikovat úpravu pojistných smluv na úrovni zákona.139 K tomuto kroku bylo přistoupeno i s ohledem na probíhající práce na novém občanském zákoníku a jeho stavbě.140 Konečně v roce 2004 vešel v platnost nový zákon o pojistné smlouvě.141 Tím došlo po vzoru úpravy za Rakouska-Uherska, tak té naší pozdější prvorepublikové a zahraniční jurisdikce (např. Rakousko) k recepci stávajících ustanovení opětovnému vynětí úpravy pojištění z občanského zákoníku a podzákonných předpisů.142 Úprava pojištění tak účinností tohoto nového speciální zákona z občanského zákoníku z roku 1964 zmizela. Důvodem pro tento krok bylo kromě implementace směrnic Evropské unie, souvisejících se vstupem České republiky do Evropské unie, 143 do českého právního řádu a zákonu zavedení nových druhů pojištění (institutů),144 také nesystematičnost úpravy pojištění v OZ 1964.145 Problematika pojištění je navíc tak rozsáhlým institutem, že v případě jeho detailní úpravy není vhodné zařadit tuto právní oblast do znění občanského zákoníku. Obsáhlost potřebných ustanovení by kompletně narušila celistvost a posloupnost celého kodexu. Občanský zákoník měl tak i nadále upravovat pouze obecný rámec smluv ve prospěch třetí osoby a pojištění.146 Zákon o pojistné smlouvě znovu přinesl do českého právního rámce speciální institut životního pojištění, a tak se tato oblast dočkala své vlastní právní úpravy, a tudíž nespadala nadále pouze pod obecné pojištění osob, ačkoliv z něj jeho úprava vycházela. Tento zákon navazoval na obecná ustanovení v občanském zákoníku a úzce souvisel s veřejnoprávním zákonem o pojišťovnictví z roku 2004, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušil, převzal do jednotného kodexu1999,147 se kterým sdílí stejné názvosloví a pojmy, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobnějiz něj dokonce částečně o převzal. (1) V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. (2) Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. Největší změnou, ke které v oblasti práva životního pojištění došlo, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního (3) Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklý. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmeme-li v úvahu „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěním“, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem na čtrnáctiletou věkovou hranici, která byla stavena prvorepublikovým zákonem o pojistné smlouvě,159 se v tomto případě úpravy OZ 1964, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, dětiby nastala do 3 let jeho věku, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, má se za to, že obmyšlený zemřel až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistnéhopro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte.“

Životní pojištění. V rámci roce 1935 nabyl účinnosti zákon č. 145/1934 Sb. z. a n., o pojistné smlouvě. Tímto zákonem došlo k rozšíření úpravy vztahů mezi dlužníkem, věřitelem a třetí osobou, které byly dosud jako obecný základ deklarovány v ustanoveních ABGB. Tento speciální zákon upravoval pro tuto práci klíčové otázky životního pojištění. Obecná úprava-obecný základ, na který zákon o pojišíovací smlouvě navazuje, je ukotven v § 1288 ABGB, kdy tento zní následovně: „(1) Převezme- li někdo na sebe nebezpečenství škody, která může jiného bez jeho zavinění stihnouti, a slíbí-li mu za určitou cenu plniti vymíněnou náhradu; vzniká pojišťovací smlouva. Pojišťovatel ručí při tom za náhodnou škodu a pojištěný za slíbenou cenu.“ Jde o základní úpravu kauzálního vztahu, který vzniká mezi věřitelem a dlužníkem. Ve spojení s úpravou smluv ve prospěch třetích osobosob pak právě na tuto obecnou dikci navazuje znění zákona o pojistné smlouvě. Tím je působnost úpravy jednotlivých konkrétních smluvních typů, popřs výjimkou např. pojištění smluv týkajících se námořního pojištění, z ABGB vyňata.97 Pojištění ve prospěch třetích osob a samotného životního pojištění došlo k recepci stávajících ustanovení občanského zákoníku z roku 1964 a zákonu o pojistné smlouvě z roku 2004, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušil, převzal do jednotného kodexu, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobněji. Největší změnou, ke které je v oblasti práva životního pojištění došlo, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklý. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmemeupraveno následovně: (1) Třetí osoba, v jejíž prospěch se pojištění sjednává (obmyšlený), nabývá, neustanovuje-li v úvahu „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěním“smlouva jinak, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem práva na čtrnáctiletou věkovou hranici, která byla stavena prvorepublikovým zákonem o pojistitelovo plnění teprve vznikem pojistné smlouvě,159 se v tomto případě úpravy OZ 1964, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, děti, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, příhody. (2) Při pojištění kapitálu má se za to, že obmyšlený zemřel jest pojistníkovi vyhrazeno až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit do pojistné příhody oprávnění nakládati jednáními mezi živými nebo na případ smrti bez přivolení pojistitelova s nárokem z pojistné smlouvy, zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použijeoznačiti též někoho třetího jako obmyšleného neb označiti jako obmyšleného někoho jiného, než kdo původně byl označen, a to i tehdy, stalo-li pojistitel se dřívější označení ve smlouvě. (3) Nenabude-li nároku osoba obmyšlená, platí, jako hledisko při by nebyla označena.“98 Zákon zde upravuje právo pojistníka (pojištěného) ustanovit třetí osobu (obmyšleného), kterému vznikne právo na plnění. Pojistníkovi je dána možnost s určením osoby obmyšlené nakládat libovolně, a to až do vzniku pojistné příhody. Tedy okamžiku, kdy teprve třetí osobě vznikne právo na plnění pojistného. Do tohoto práva na určení výše pojistnéhoobmyšlené osoby nesmí od uzavření pojistné smlouvy dlužník (pojišíovna) zasahovat.99 Omezení tohoto práva může ovšem nastat například v případě, že se otec po rozluce manželství zaváže vůči manželce uzavřít pojistnou smlouvu, v níž jako osobu obmyšlenou určí své nezletilé dítě. Zákon v takovém případě bude nezletilé dítě chránit před snahou změnit v pojistné smlouvě osobu obmyšlenou, a zajistit tak její hmotné zabezpečení. Ačkoliv je volba obmyšleného

Životní pojištění. V rámci roce 1935 nabyl účinnosti zákon č. 145/1934 Sb. z. a n., o pojistné smlouvě. Tímto zákonem došlo k rozšíření úpravy vztahů mezi dlužníkem, věřitelem a třetí osobou, které byly dosud jako obecný základ deklarovány v ustanoveních ABGB. Tento speciální zákon upravoval pro tuto práci klíčové otázky životního pojištění. Obecná úprava-obecný základ, na který zákon o pojišťovací smlouvě navazuje, je ukotven v § 1288 ABGB, kdy tento zní následovně: „ (1) Převezme-li někdo na sebe nebezpečenství škody, která může jiného bez jeho zavinění stihnouti, a slíbí-li mu za určitou cenu plniti vymíněnou náhradu; vzniká pojišťovací smlouva. Pojišťovatel ručí při tom za náhodnou škodu a pojištěný za slíbenou cenu.“ Jde o základní úpravu kauzálního vztahu, který vzniká mezi věřitelem a dlužníkem. Ve spojení s úpravou smluv ve prospěch třetích osob, popř. pojištění ve prospěch třetích osob a samotného životního pojištění došlo k recepci stávajících ustanovení občanského zákoníku z roku 1964 a zákonu pak právě na tuto obecnou dikci navazuje znění zákona o pojistné smlouvě smlouvě. Tím je působnost úpravy jednotlivých konkrétních smluvních typů, s výjimkou např. smluv týkajících se námořního pojištění, z roku 2004ABGB vyňata.97 (1) Třetí osoba, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušilv jejíž prospěch se pojištění sjednává (obmyšlený), převzal do jednotného kodexunabývá, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobněji. Největší změnou, ke které v oblasti práva životního pojištění došlo, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklý. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmemeneustanovuje-li v úvahu „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěním“smlouva jinak, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem práva na čtrnáctiletou věkovou hranici, která byla stavena prvorepublikovým zákonem o pojistitelovo plnění teprve vznikem pojistné smlouvě,159 se v tomto případě úpravy OZ 1964, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, děti, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, příhody. (2) Při pojištění kapitálu má se za to, že obmyšlený zemřel jest pojistníkovi vyhrazeno až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit do pojistné příhody oprávnění nakládati jednáními mezi živými nebo na případ smrti bez přivolení pojistitelova s nárokem z pojistné smlouvy, zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použijeoznačiti též někoho třetího jako obmyšleného neb označiti jako obmyšleného někoho jiného, než kdo původně byl označen, a to i tehdy, stalo-li se dřívější označení ve smlouvě. (3) Nenabude-li nároku osoba obmyšlená, platí, jako by nebyla označena.“98 Zákon zde upravuje právo pojistníka (pojištěného) ustanovit třetí osobu (obmyšleného), kterému vznikne právo na plnění. Pojistníkovi je dána možnost s určením osoby obmyšlené nakládat libovolně, a to až do vzniku pojistné příhody. Tedy okamžiku, kdy teprve třetí osobě vznikne právo na plnění pojistného. Do tohoto práva na určení obmyšlené osoby nesmí od uzavření pojistné smlouvy dlužník (pojišťovna) zasahovat.99 Omezení tohoto práva může ovšem nastat například v případě, že se otec po rozluce manželství zaváže vůči manželce uzavřít pojistnou smlouvu, v níž jako osobu obmyšlenou určí své nezletilé dítě. Zákon v takovém případě bude nezletilé dítě chránit před snahou změnit v pojistné smlouvě osobu obmyšlenou, a zajistit tak její hmotné zabezpečení. Ačkoliv je volba obmyšleného obecně odvolatelná a zcela na vůli pojistitele, pokud se tento zaváže jinou smlouvou k neodvolatelnosti této volby (doložkou neodvolatelnosti), nemůže už obmyšlenou osobu nadále měnit.100 Po vzniku pojistné příhody a vzniku práva obmyšleného na pojistné plnění, vstupuje po právní stránce obmyšlený do pozice věřitele vůči dlužníkovi (pojišťovně).101 Obmyšlený je ovšem povinen dodržovat všech podmínek, stanovených ve smlouvě mezi pojistníkem a pojišťovnou.102 (1) Je-li při pojištění kapitálu několik osob označeno jako obmyšlené bez určení jejich podílů, mají na pojistitelovo plnění nárok rovným dílem; podíl, jehož některý z obmyšlených nenabyl, přirůstá ostatním. (2) Jsou-li jako obmyšlení označeni dědicové bez podrobnějšího ustanovení, mají v pochybnosti nárok na plnění pojistitelovo osoby, jež nabydou dědictví, podle poměru svých dědických podílů. (3) Je-li pojištění kapitálu na případ smrti sjednáno ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky, budiž pojistná suma pojata do pozůstalosti pojistníkovy, ledaže učinil o nároku jiné opatření jednáním mezi živými nebo na případ smrti.“103 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud pojistník uvedl ve smlouvě o životní pojistce obmyšleného, nabývá práva z pojistného právě tento obmyšlený. V případě, že pojištěný uvedl těchto obmyšlených více, nabývají práva, není-li určeno jinak, každý stejným dílem. Pokud jsou obmyšlenými určeny osoby, které jsou však zároveň dědici pojištěného, nabývají práva z pojistného podle velikosti svých dědických podílů. Pokud pojištěný určil osobu obmyšlenou a tato své právo na pojistné nabyla, nespadá pojistné do pozůstalosti po pojištěném a pojistné bude vyplaceno osobě obmyšlené.104 Mohl nastat také případ, kdy pojistník žádnou obmyšlenou osobu v pojistné smlouvě neuvedl, nebo byla sjednána v jeho prospěch (na majitele nebo doručitele pojistky). V takové situaci pak právo a hodnota pojistného náleží do pozůstalosti tohoto pojištěného, a bude následně rozdělena v dědickém řízení podle pravidel dědické posloupnosti. V případě, že není ani dědiců pojištěného a pozůstalost by měla připadnout státu, právo na pojistné plnění nebude součástí pozůstalosti a jako takové zanikne.105 Zánik nároku státu na pojistné nemá vliv na zbylý obsah pozůstalosti. Ten mu podle práva připadne. Práva z pojistného plnění nabývají dědicové také tehdy, pokud nastane situace, že osoba obmyšlená zemře dříve než pojištěný, ačkoliv byla taková pojistná smlouva uzavřena od počátku jako platná.106 Také pokud osoba obmyšlená právo z pojistného plnění odmítne, a není zde žádná další osoba obmyšlená, které by připadl podíl po osobě, která odmítla, připadne celá výše pojistného pojistníkovi, tedy do pozůstalosti. Zde bude rozdělena v rámci dědického řízení mezi dědice podle dědické posloupnosti.107 Důležitou podmínkou pro vyplacení pojistného dědicům zůstavitele pak bude uplatnění tohoto nároku u pojistitele všemi dědici. Postačí zastoupení na základě plné moci. Pokud by například po zemřelém synovi žádal vyplacení pojistného pouze otec zůstavitele, ačkoliv dědit má kromě něho i jeho manželka, jakožto matka zůstavitele, bude takové uplatnění práva pouze jedním, bez doložení plné moci druhého oprávněného, považováno za neplatné uplatnění nároku za pozůstalost a pojistitel plnění pojistného odepře.108 Zvláštním omezením, které u nás dnes již české platné právo nezná, je podle právní úpravy § 126 prvorepublikového zákona, o pojistné smlouvě, zákaz uzavření smlouvy o životním pojištění pro dítě mladší čtrnácti let, pokud bylo pojistné plnění sjednáno na vyšší částku, než v té době činilo obyčejné pohřebné, nebo částku, kterou pro ně stanovil dozorčí úřad. Na takovou smlouvu bylo hleděno od počátku pro rozpor s etikou jako hledisko při určení výše pojistnéhona absolutně neplatnou.109 Tehdejší právní úprava byla tedy poměrně striktní, co se následování vůle zůstavitele (pojistníka) týče a snažila se chránit dobré mravy.

Životní pojištění. V rámci smluv ve prospěch třetích osob, popř. pojištění ve prospěch třetích osob a samotného životního pojištění došlo k recepci stávajících ustanovení občanského zákoníku z roku 1964 a zákonu o pojistné smlouvě z roku 2004, jehož některá ustanovení nový občanský zákoník zrušil, převzal do jednotného kodexu, a tyto nadto rozvedl a upravil podrobněji. Největší změnou, ke které v oblasti práva životního pojištění došlo, je tak zřejmě zrušení zákazu uzavření životního pojištění pro případ smrti dítěte. Do té doby bylo uzavření takové smlouvy do tří let věku dítěte zakázáno.156 Takový zákaz přitom není v mezinárodním srovnání obvyklý. V německém ani rakouském zákoně o pojistné smlouvě bychom takovou úpravu nenašli.157 Vezmeme-li v úvahu „nekoncepční rozdílnost mezi životním a úrazovým pojištěním“, bylo zrušení věkové hranice krokem tím správným směrem.158 S ohledem na čtrnáctiletou věkovou hranici, která byla stavena prvorepublikovým zákonem o pojistné smlouvě,159 se v tomto případě úpravy OZ 1964, jednalo o ještě poměrně benevolentní omezení. I od tohoto však zákonodárce s ohledem na zahraniční úpravu a respektování zásady autonomie vůle upustil. Zákon nově pamatuje na případ, kdy pojištěný neodvolatelně určí obmyšlenou osobou svého manžela a následně dojde k rozvodu. V takové situaci zanikají účinky neodvolatelnosti právní mocí rozvodu. Stejně tak bude postupováno v případě registrovaného partnerství.160 Stejný princip bude pak aplikován v případě obmyšlení potomka či předka a jejich následného osvojení, kdy v důsledku tohoto dojde k zániku příbuzenského vztahu.161 Nově OZ také upravuje situaci, kdy smrt pojištěného a obmyšleného nastane ve stejnou chvíli. Podle § 2836 OZ se má zato, že pojištěný obmyšleného přežil. V případě, že nenabyla práva z pojistného manželka, děti, nebo předci pojištěného, které určil neodvolatelně, má se za to, že obmyšlený zemřel až po pojištěném.162 Vývoj v novodobé právní úpravě můžeme spatřit zejména také ve znění § 2769 OZ o rovném zacházení „Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. To platí i v případě, je-li jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění použito těhotenství nebo mateřství.“163 Obsah tohoto ustanovení je antidiskriminační úpravou, která byla do současného kodexu vtělena na základě přijetí směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. 12. 2004.164 Důležitým nástrojem proti zneužití životního pojištění, který se v průběhu právního vývoje vyvinul, je vyloučení obmyšleného z nároků na pojistné plnění v případě, že tento způsobil úmyslným jednáním pojistnou událost, a sice smrt pojištěného.165 Zákonodárce v rámci určení osoby obmyšlené zestručnil výčet osob, které nabývají práva v případě, že není této obmyšlené osoby, kdy došlo k upuštění od přiznání práva osobám žijícím ve společné domácnosti166 a odkázaných na pojištěného výživou.167 V otázce pojistného plnění jako součásti pozůstalosti pokračuje právní úprava ve vývojovém právním trendu, kdy „pojistné plnění není součástí pozůstalosti,“ a ani není předmětem dědického řízení. Okruh dědiců zákonodárce využívá pouze k určení oprávněných osob, kdy aplikuje jejich postavení k pojištěnému v případě, že není obmyšlených a osob zákonné posloupnosti. V případě dělení podílů mezi dědice bude pojistné nově rozděleno stejným dílem. Ne podle velikosti dědických podílů.168 Změnou oproti všem dřívějším právním úpravám169 pak bude podle Bohmana úprava nároku státu na výplatu pojistného. S ohledem na změnu definice tzv. odúmrtě. v § 1634 OZ 2012 se na stát, v případě neexistence žádného jiného dědice, v současné době hledí jako na dědice. Z tohoto důvodu již nebude docházet k situacím, kdy neexistuje žádný oprávněný subjekt a pojistitel (pojišťovna) je zproštěn povinnosti plnit pojistné.170