Normy. Pro veškeré konkrétní normy a zákony, které mají být splněny u dodávaného zboží a dodávaných materiálů, u provedených nebo testovaných objektů, budou platit ustanovení posledního současného vydání nebo revidovaného vydání příslušných norem nebo zákonů, které jsou platné v době podání tendru. V následujícím seznamu jsou uvedeny platné české normy, které jsou závazné pro provedení Díla a s nimiž musí být dokončené Dílo v souladu. Počáteční písmena v označení norem mají následující význam: ČSN Česká státní norma ČSN EN Převzatá evropská norma ČSN ISO Převzatá mezinárodní norma ČSN IEC Převzatá mezinárodní norma
Normy aniž jsou dotčeny jejich mezinárodní závazky, přijímají smluvní strany v rámci svých pravomocí a v souladu se svým právním řádem opatření nezbytná ke snížení rozdílů v oblasti metrologie, standardizace a certifikace prostřednictvím podpory užívání slu- čitelných systémů standardizace a certifikace. Proto povzbuzují zejména: — vytváření vazeb mezi odborníky pro usnadnění výměny infor- mací a studií v oboru metrologie, norem a kontroly, podpory a certifikace jakosti, — povzbuzování výměny a kontaktů mezi subjekty a institucemi specializovanými v těchto oblastech, včetně konzultací, které mají zajišťovat, aby normy nepředstavovaly překážku obchodu, — podporu opatření zaměřená na dosažení vzájemného uzná- vání systémů certifikace jakosti, — rozvoj technické pomoci v oblasti metrologie, standardizace a certifikace a v souvislosti s programy podpory jakosti, — poskytování technické pomoci pro institucionální rozvoj s cílem zlepšit normy a subjekty pro certifikaci jakosti, jakož i pro vytváření národního akreditačního systému pro hodno- cení shody na Srí Lance.
Normy. 7.17.1 (010321) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky
Normy. ČSN EN 12 889 – Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení ČSN EN 14 457 – Všeobecné požadavky na stavební díla pro bezvýkopové kladení stok a kanalizací ČSN EN ISO 14 689 – Geotechnický průzkum a zkoušení ČSN EN 1997-1 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla. 2006. Praha ČSN 73 7508: Železniční tunely ÖNORM B2203-2, Untertagebauarbeiten Werkvertragsnorm, Teil 2: Kontinuierlicher Vortrieb, 2005 ÖVBB – Österreichische Vereinigung für Beton- und Bau-technik: Richtlinie „Schildvortrieb“ (2009) Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s. (CzTA) je národním členem Mezinárodní tunelářské asociace ITA-AITES Více informací na: xxx.xxx-xxxxx.xx Více informaci na: xxx.xxx-xxxxx.xxx
Normy. ISO 690: 2010, Information and documentation. Guidelines for bibliographic references and citations to information resources. XXXXX, Xxxxx Xxxxxxxx, 2010. Korešpondencia s Xxxxxx Xxxxxxxxx. 2 s. Rukopis. Metodická diskusia z r. 1911. Umiestnenie: Martin: SNK, Archív literatúry a umenia. Signatúra A XC/ 4-1.
Normy. ČSN CEN/TR 13201-1: Osvětlení pozemních komunikací - Část 1: Výběr tříd osvětlení ČSN EN 13201-2: Osvětlení pozemních komunikací - Část 2: Požadavky Technické kvalitativní podmínky (TKP) staveb pozemních komunikací - Kapitola 15: Osvětlení pozemních komunikací včetně dodatku č.1: Přisvětlování přechodů ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 2: Venkovní pracovní prostory ČSN 33 2000-1 ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice ČSN 33 2000-4-41 ed.2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN 33 2000-4-473 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům CSN 33 2000-4-481 Výběr opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem podle vnějších vlivů ČSN 33 2000-5-51 ed.3 Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení ČSN 33 2000-5-537 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 53: Spínací a řídící přístroje. Oddíl 537: Přístroje pro odpojování a spínání ČSN 33 2000-5-54 ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení - Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování CSN 33 2000-7-714 Zařízení pro venkovní osvětlení ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 6: Revize ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Zákony a vyhlášky platné v ČR: Zákon 183/2006 Sb. Stavební zákon v aktuálním znění Zákon 458/2000 O podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonu (energetický zákon) Zákon 670/2004 Zákon, kterým se mění zákon c. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonu (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhl. 362/2005 Sb. O požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky Vyhl. 591/2006 Sb. O bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Vyhl. 309/2006 Sb. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v pracovněprávních vztazích Vyhl. CÚBP c. 48/1982 Sb., kterou se stanoví ...
Normy. ČSN ISO/IEC 27000 – Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy řízení bezpečnosti informací – Přehled a slovník ČSN ISO/IEC 27001 – Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy managementu bezpečnosti informací - Požadavky
Normy. Pro účely této kapitoly a v souladu s článkem 14 směrnice 2014/35/EU a odpovídajícími předpisy Švýcarska pokládají příslušné orgány členských států a Švýcarska za vyhovující jejich bezpečnostním zásadám pro elektrická zařízení v oblasti působnosti směrnice 2014/35/EU také zařízení, která byla vyrobena v souladu s bezpečnostními ustanoveními norem platných v členském státě výroby nebo ve Švýcarsku, pokud tím bude zajištěna úroveň bezpečnosti rovnocenná úrovni požadované na jejich vlastním území.
Normy aniž jsou dotčeny jejich mezinárodní závazky, smluvní strany přijmou v rozsahu svých pravomocí a v souladu se svými práv- ními předpisy opatření ke snížení rozdílů v metrologii, normali- zaci a ověřování podporou používání slučitelných systémů norem a ověřování. Proto podporují zejména: — vytváření vazeb mezi odborníky, aby se usnadnila výměna informací a studií v metrologii, normách a kontrole jakosti, podpory a ověřování, — podporu vzájemných výměn a kontaktů mezi orgány a insti- tucemi, které se specializují v těchto oborech včetně konzul- tací pro zajištění norem nepředstavujících překážku obchodu, — podpůrná opatření zaměřená na dosahování vzájemného uznávání systémů ověřování jakosti, — rozvíjení technické pomoci ve spojení s metrologií, normami a ověřováním a ve spojení s programy pro podporu jakosti, — poskytování technické pomoci institucionálnímu rozvoji pro zkvalitňování norem a organizací pro ověřování jakosti i pro stanovení vnitrostátního akreditačního systému pro posuzo- vání shody v Indii.
Normy. Vídeňské úmluvy jsou dispozitivní stejně jako Úmluva jako celek. Čl. 6 dává stranám smlouvy možnost vyloučit použití Úmluvy nebo kteréhokoli jejího ustanovení, s výjimkou čl. 12, popřípadě účinky těchto ustanovení změnit. Úmluva se stranám nevnucuje a v souladu se zásadou smluvní svobody dává stranám možnost projevit svou vůli. Pokud strany chtějí aplikaci Úmluvy na svůj závazek skutečně vyloučit, musí tak učinit přímo ve své smlouvě, a to pokud možno velmi obratně. Například nemusí stačit odkaz na právní řád země, kterým strany chtějí, aby se jejich závazek řídil, protože pokud je taková země smluvní stranou Vídeňské úmluvy, je Úmluva součástí jejího právního řádu a na závazek se použije. Účel sledovaný unifikací práva vyžaduje, aby unifikovaná pravidla měla nejen jednotný obsah, ale aby byla pokud možno týmž způsobem vykládána.9 Proto Vídeňská úmluva, která může být v praxi vykládána soudy nejrůznějších zemí, obsahuje vlastní interpretační pravidla v čl. 7, která jsou podle mého mínění sice velmi obecná, ale i tak jsou schopna poskytnout národním soudům určité vodítko, jak Úmluvu vykládat. Ať už v praxi rozhoduje soud kteréhokoli státu, musí při svém rozhodování přihlížet k mezinárodní povaze Úmluvy, podporovat jednotnost při jejím použití a respektovat zásadu dobré víry v mezinárodním obchodu. Z čl. 11 vyplývá princip bezformálnosti, když Úmluva nevyžaduje, aby kupní smlouva byla uzavřena nebo prokazována písemně. Ani pro změnu nebo ukončení smlouvy není nutná písemná forma. To ovšem neplatí, pokud má jedna ze stran smlouvy místo podnikání v zemi, která učinila vůči tomuto článku výhradu podle čl. 96. Zásady obecně představují určitá pravidla, principy nebo hodnoty, o které se opírá určité právní odvětví, právní předpis nebo i mezinárodní smlouva. Jedná se zpravidla o principy, které nenajdeme výslovně upraveny nebo definovány v právní normě, ale které byly postupně formulovány judikaturou a právními teoretiky. Nejinak je tomu i u zásad, na kterých stojí Vídeňská úmluva. Tyto zásady rozhodně nejsou bez významu a v oblasti mezinárodního práva mohou mít někdy větší váhu než psané normy. Na nich totiž mnohdy stojí výklad psaných pravidel. Pro Vídeňskou úmluvu mají zásady význam především při vyplňování tzv. mezer v úpravě, jak již bylo naznačeno výše. Úmluva tak raději spoléhá při výkladu svých