Notářský časopis

ad notam5/05.q 18.10.2005 17:22 Stránka 1

Notářský časopis

Vydává Notářská komora ČR v nakladatelství C. H. Xxxx

5/2005 strany 157–184 11. ročník 27. října 2005

Z obsahu:

Xxxxx, X.

Instituty dědického práva a dědického řízení

Xxxxx, X.

Smlouva o prodeji podniku a smlouva o nájmu podniku X.

Xxxxx, X.

Uspokojování notářských služeb v Praze

Xxxxxx, X.

Tři poznámky ke třem článkům

Xxxxx, X.

Poznámka ke změně sídla právnické osoby

Nejvyšší soud ČR

Pojmy „bydliště fyzické osoby“ a „místo, kde se fyzická osoba zdržuje“

V. celostátní notářská konference

C. H. XXXX

Obalka_2_obsah 19.10.2005 22:32 Stránka 1

CELOSTÁTNÍ ŠKOLENÍ NOTÁŘSKÝCH KONCIPIENTŮ

se bude konat v Brně ve dnech 14.–18. 11. 2005.

Podrobnosti a přihlášky budou sděleny následně.

AD NOTAM

Číslo 5/2005

OBSAH

Články

Kouba, V. Instituty dědického práva a dědického

ǐízení 157

Xxxxx, X. Smlouva o prodeji podniku a smlouva

o nájmu podniku I. 158

Diskuse

·e‰ina, M. Diskuse o návrhu nového občanského zákoníku II. 166

Oulík, T. Uspokojování notáǐsk˘ch služeb v Praze 171

Xxxxxx, X. Xxx poznámky ke tǐem článkÛm 172

Demut, O. Poznámka ke změně sídla právnické

osoby 173

Ze života krajských komor

Vedoucí redaktor:

XXXx. Xxxxxx Xxxxxx

Výkonná redaktorka:

Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx

Adresa redakce:

¤eznická 17, 110 00 Praha 1,

tel. 000 000 000, 000 000 000, 000 000 000

fax 000 000 000

e-mail: xxxxxxxxx-xxxxxxx@xxxx.xx

Redakční rada:

prof. JUDr. Xxx Xxxxxx, CSc.

XXXx. Xxxxx Xxxxx JUDr. Jiǐík Xxxxxxxxx XXXx. Xxxxxx Xxxxxx XXXx.Xxxxxx Xxxxx

xxx. XXXx.Xxxxx Xxxxxxx, Xx.

Xxx. Xxxx Xxxxxx XXXx. Martin ·e‰ina XXXx. Xxxxx Xxxxxxx

Vydává:

Notáǐská komora âR se sídlem Xxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0,

tel. 000 000 000, 000 000 000, tel./fax 000 000 000, 000 000 000,

e-mail: xxxx@xxxx.xx, xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx, v nakladatelství C. H. Xxxx

Časopis vychází šestkrát ročně. Předplatné na rok 2005 Kč 700,–, jednotlivá čísla Kč 120,–.

Objednávky pǐijímá, administraci a distribuci pǐedplatného a prodej jednotliv˘ch čísel zaji‰íuje

nakladatelství C. H. Xxxx, ¤eznická 17, 110 00 Praha 1.

Přetisk a jakékoliv jiné šíření časopisu nebo jeho jednotlivých součástí lze pouze se souhlasem vydavatele.

Z obsahu každého čísla časopisu je poǐizována databáze anotací pro softwarovou aplikaci EPIS – Ekonomickoprávní informační servis, INZAG, k. s., Kostelní 8, 370 04 âeské Budějovice.

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno ¤editelstvím po‰t č. j. 5082 ze dne 26. ledna 1995.

Distribuci a pǐedplatné pro Slovenskou republiku zabezpečuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., ·ustekova 10, 851 04 Bratislava, korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,

tel. (časopisy) 00000 000 000 000, (pǐedplatné) 00000 000 000 000,

fax 00000 000 000 000

e-mail: xxxxxxxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx

XXXX 0000-0000 MK ČR E 7049

·varcová, V. Notáǐská komora v Ústí nad Labem informuje 174

Ze zahraničí

Tlá‰ková, ·. I. Kongres notáǐÛ Evropské unie

v ¤ímě 175

Xxxxxxxxx, X. Setkání česk˘ch a slovensk˘ch notáǐÛ

s rusk˘mi notáǐi v Petrohradě (Sankt Petersburgu) 176

Xxxxxxx, K. Vltava Dunaj podesáté 177

Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxx 177

Soudní rozhodnutí

Nejvy‰‰í soud âR Pojmy „bydli‰tě fyzické osoby“

a „místo, kde se fyzická osoba zdržuje“ 178

Informace

Xxxxxxxx, X. Cena Xxxxx Xxxxxxx 2006 181

Stojí za pozornost 181

Zprávy z notářské komory

V. celostátní notáǐská konference 182

Vydávaný Notářskou komorou ČR

AD NOTAM

Notářský časopis

17. října 2005

Články

Ještě jednou k obnově některých institutů dědického práva

a dědického řízení

XXXx. Xxxxxx Xxxxx*

Je to pět let, co byl otištěn v časopise Ad Notam, 2000, č. 4, můj článek „∪vaha nad některými instituty dědic- kého ǐízení a dědického práva“. Od té doby se mnoho událo. Byla rozšíǐena možnost poǐízení pro pǐípad smrti zavedením listiny o ustanovení správce dědictví a po- kročily pǐípravné práce na novém občanském zákoníku, který je pǐipraven již v paragrafovém znění. S návrhem jeho části upravující dědické právo jsou čtenáǐi na strán- kách časopisu Ad Notam seznamováni.

I když je zǐejmé, že nový občanský zákoník neobnoví ucelený soubor institutů dědického práva v podobě, jak je znal Obecný zákoník občanský z roku £8££ a které pǐebírala ve tǐicátých letech pǐipravovaná občansko- právní rekodifikace – osnova Geskoslovenského občan- ského zákoníku, znovu se vracím k velmi stručnému ná- stinu institutů dědického práva a dědického ǐízení podle právní úpravy platné do roku £950, aby je čtenáǐ mohl porovnat s navrhovanou úpravou dědického práva.

\důrazňuji, že právní úprava platná do roku £950 dů- sledně nedělila právo na hmotné a procesní, a proto normy procesního práva vedle zákona o nesporném ǐí- zení obsahoval i občanský zákoník a můj exkurs bude jak do institutů hmotného, tak i procesního práva, neboí všechny tyto instituty byly vzájemně provázané. Nyní k některým institutům.

I. Ležící pozůstalost

\ákladním institutem dědického práva byla ležící po- zůstalost (hereditas iacens), kdy pozůstalost pǐedstavo- val souhrn práv a závazků zemǐelého, pokud se nezaklá- dal na poměrech pouze osobních a až do odevzdání (odevzdací listinou) dědicům byla ležící pozůstalost po- važována za majetek zůstavitele.

Dědické ǐízení bylo ovládáno zásadou, že se nikdo ne- smí svémocně ujmout držby ležící pozůstalosti. Pǐed je- jím odevzdáním pǐicházelo v úvahu ponechání pozůsta- losti v opatrování a užívání dědici, který pǐi nastoupení v dědictví dostatečně prokázal své dědické právo nebo ustanovení opatrovníka (správce) pozůstalosti, který po- zůstalost spravoval a vůči němuž mohli věǐitelé pǐihlásit

rého mohl zůstavitel jmenovat závětí nebo dědickou smlouvou. Vykonavatel poslední vůle měl zpravidla po- stavení mandatéǐe, ovšem soud jej mohl ustanovit opat- rovníkem (správcem) pozůstalosti.

II. Xxxxxxx přihláška

Dědické ǐízení upravené v zákoně o ǐízení nesporném bylo založeno na institutu dědické pǐihlášky. Orgán pro- jednávající dědictví nejen pǐijímal dědickou pǐihlášku, ale současně měl i povinnost vyšetǐit okruh dědiců a po- vinnost vyrozumět známé osoby o právu podat dědic- kou pǐihlášku. Dědic musel prokázat dědický titul, na je- hož základě podával dědickou pǐihlášku a výslovně se vyjádǐit, že dědictví pǐijímá. Dědickou pǐihlášku mohl podat nejen účastník, který byl orgánem projednávají- cím dědictví vyhledán a vyrozuměn, ale také ostatní účastníci ǐízení, zatajený či jim neznámý dědic, a to až do doby, než byla ležící pozůstalost odevzdána veǐejnou listinou. Právní úprava založená na dědické pǐihlášce umožňovala soudu nepǐihlédnout k dědici, který pǐed ním mohl samostatně jednat, když ve lhůtě určené k pí- semnému vyjádǐení nepodal dědickou pǐihlášku nebo se nezúčastnil naǐízeného jednání. Dědická pǐihláška byla dvojího typu. Jednak bezvýhradná, tedy bez výhrady sou- pisu, která měla za následek, že dědic ručil neomezeně i celým svým majetkem pozůstalostním věǐitelům za je- jich pohledávky a současně všem odkazovníkům za je- jich odkazy. Další formou byla pǐihláška s výhradou sou- pisu, kdy takto pǐihlášený dědic ručil pozůstalostním věǐitelům, jen pokud stačila hodnota pozůstalosti. Bylo-

-li několik dědiců, kteǐí se pǐihlásili o dědictví bez vý-

hrady soupisu, odpovídali i po odevzdání pozůstalosti všem pozůstalostním věǐitelům a odkazovníkům soli- dárně s tím, že se pak vzájemně vypoǐádají podle svých podílů. Soupis ležící pozůstalosti se poǐizoval pouze v pǐípadě, byla-li podána dědická pǐihláška s výhradou, dále když dědic neměl procesní způsobilost, zǐídil-li zů- stavitel svěǐenecké náhradnictví, k námitce neopome- nutelného dědice nebo odkazovníka.Soupis pozůstalosti byl úǐedním seznamem, jehož účelem bylo zjistit a oce- nit pozůstalostní majetek.

III. Odevzdací listina

Dědické ǐízení založené na institutu ležící pozůstalosti končilo vydáním odevzdací listiny, která nebyla usnese- ním,ale veǐejnou listinou,jíž soud pǐikazoval pozůstalost

pohledávky již pǐed pǐijetím dědických pǐihlášek.Kromě           

toho existoval institut vykonavatele poslední vůle, kte-

* Autor je notáǐem v Praze.

158 Číslo 5/2005   AD NOTAM

dědici nebo dědicům.Odevzdací listina obsahovala čí po- zůstalost se pǐikazuje, kdo je dědicem, o jaký důvod pǐi- kázání se opírá a zdali se děje s výhradou soupisu či bez výhrady. Pǐikazovala-li se pozůstalost několika spoludě- dicům, uvedly se v listině jejich podíly. Soud vydal listinu o pǐikázání pozůstalosti tomu, kdo se pǐihlásil k dědic- tví a měl podle průběhu pozůstalostního ǐízení nejlepší dědické právo. Poté, co bylo dědictví pǐikázáno dědici odevzdací listinou,mohl se ten,kdo měl lepší nebo stejné dědické právo, domáhat u soudu žalobou vydání pozů- stalosti nebo jejího podílu.

XX. Xxxxxxxx pro případ smrti

Právní úprava platná do roku £950 měla podstatně širší okruh dispozic poǐízení pro pǐípad smrti a vedle závěti znala ještě společnou závěí manželů a dědickou smlouvu a darování pro pǐípad smrti. Poǐizovatel mohl dědici nebo odkazovníku stanovit podmínku. Podle dědické smlouvy jeden kontrahent sliboval druhému budoucí po- zůstalost nebo její část a druhý slib pǐijímal. Dědická smlouva mohla být uzavǐena jen mezi manžely a za dě- dice mohly být ustanoveni jen manželé a nikoliv tǐetí osoby; jedna čtvrtina pozůstalosti, na níž nesměl váznout dluh ani povinný díl,však musela být vyhrazena volnému poǐízení pro pǐípad smrti.

V. Zřeknutí se dědictví

Institut zǐeknutí se dědického práva umožňoval, aby se presumtivní dědic smluvně vzdal svého dědického práva dvoustranným úkonem.Vedle toho existoval insti- tut vzdání se práva na povinný díl.

VI. Odkaz

Institut odkazu (legátu) znamenal poskytnutí pǐímého majetkového prospěchu odkazovníku (legatáǐi) poǐíze- ním pro pǐípad smrti, pokud nešlo o povolání k po- sloupnosti univerzální.Odkazem mohl být zatížen jak dě- dic ze závěti, tak ze zákona, s výjimkou toho, že nepominutelnému dědici se i pǐes existenci odkazu mu- selo dostat povinného dílu. Odkazovníku vzniklo smrtí zůstavitele právo, aby mu byla z ležící pozůstalosti vy- dána věc,poskytnuta nějaká dávka,a to jednorázová nebo i pravidelně se opakující nebo mohlo jít i o pohledávku. Odkazovník nebyl v postavení dědice a tedy neodpoví- dal za pasíva dědictví a jeho postavení vůči pozůstalosti bylo obdobné jako postavení pozůstalostních věǐitelů. Právo na odkaz uplatňoval odkazovník proti ležící po- zůstalosti, tedy nikoliv dědickou pǐihláškou.

VII. Svěřenecké náhradnictví (fideikomisární sub- stituce)

Svěǐenecké náhradnictví bylo zůstavitelovo poǐízení,

Tolik jen stručný exkurs do právní úpravy, která u nás platila do nástupu komunistické totality a která již téměǐ dvě století platí v sousedním Rakousku.

Smlouva o prodeji podniku

a smlouva o nájmu podniku I.

Xxx. XXXx. Xxxxx Xxxxx, XXx.*

Smlouva o nájmu podniku byla do obchodního zákoníku doplněna novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. s účinností k £. £. 200£. Touto novelou doznal změny i zákonný text o smlouvě o prodeji pod- niku.Tato právní úprava byla pak dotčena i následujícími novelami (zejména tzv. technickou novelou provedenou zákonem č. 50£/200£ Sb.). Novelizace se snaží ǐešit ně- které problémové otázky, podněty z praxe však signali- zují potǐebu věnovat se této tématice průběžně,£ neboí si posouzení stále zaslouží ǐada okruhů této právní úpravy.

I. Smlouva o prodeji podniku

Smlouva o prodeji podniku2 se dnes stala v českém smluvním obchodním právu standardně realizovaným smluvním typem; pǐi jejím uzavírání je však nutno po- stupovat velmi kvalifikovaně a nepovrchně. Právní úprava (ustanovení § 476–488a Obch\) smlouvy o pro- deji podniku má vzhledem k jiným smlouvám uvedeným v obchodním zákoníku relativně dosti kogentních usta- novení (viz § 263 Obch\), která nelze změnit dohodou smluvních stran (jedná se o § 476, 477, 478, § 479 odst. 2,

§ 480, § 483 odst. 3, § 488, 488a) pǐitom musí daná smlouva odpovídat základnímu ustanovení (tj. ustano- vení § 476 Obch\; toto základní ustanovení jsme vzhle- dem ke kogentnímu ustanovení § 269 odst. £ Obch\ po- važovali za kogentní, resp. zprostǐedkovaně kogentní již pǐed harmonizační novelou obchodního zákoníku, dnes je kogentnost zǐejmá z ustanovení § 263 odst.2).Pro tuto smlouvu se vyžaduje písemná forma stanovená v § 476 odst. 2 Obch\. Stanovení písemné formy pro uzavǐení smlouvy je též kogentní (pǐed harmonizační novelou jsme § 476 odst. 2 považovali za zprostǐedkovaně ko- gentní, a to vzhledem ke kogentnímu ustanovení § 272 Obch\); dnes je kogentnost tohoto ustanovení rovněž určena v § 263 odst. 2. Kogentní jsou pǐitom všechna ustanovení, která pǐedepisují povinnou písemnou formu právního úkonu (viz § 263 odst. 2).To platí pro sepsání zápisu podle ustanovení § 483 odst. £ Obch\.

1. Základní ustanovení

Smlouvou o prodeji podniku se podle § 47G ObchZ prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik

aby ležící pozůstalost nebo její část po smrti dědice (in-           

stituta) pǐipadla jiné osobě – poddědicovi (substitutovi).

\ůstavitel tak mohl poǐídit, aby institut mohl po dobu svého života užívat svěǐenou pozůstalost nebo její část (šlo o právní vztah odevzdání pozůstalosti do držby) a zá- roveň vyloučit, aby tento majetek pǐipadl dědicům in- stituta. Po smrti instituta byla pozůstalost nebo její část odevzdána do vlastnictví poddědice (substituta).

* Autor působí na katedǐe obchodního práva PГ MU Brno.

£ Existenci problémových otázek mj. dokumentovala otevǐená diskuse na stránkách odborných časopisů – viz Eliá‰, K. Prodej podniku a cenné papíry na ǐad jako jeho součást. Právní rozhledy, 200£, č. 8, s. 373–376; Xxxxxxxxxx, I. Pǐevod a pǐechod práv pǐi prodeji podniku podruhé. Právní rozhledy, 200£, č. 9, s. 426–430 a tam citovaná literatura.

2 Navazujeme a vycházíme ze Xxxxx, K. Smlouva o prodeji podniku a smlouva o nájmu podniku. In: Obchodněprávní smlouvy. 5. vydání. Brno : MU, 2005, 320 s. a z literatury tam uvedené.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 159

a pievést na nĕj vlastnické právo k podniku, a kupu- jící se zavazuje pievzít závazky prodávajícího souvi- sející s podnikem a zaplatit kupní cenu.

Podstatnými částmi smlouvy – kromě pǐesného ozna- čení smluvních stran – jsou:

• závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu podnik,

• závazek prodávajícího pǐevést na kupujícího vlastnické právo k podniku,

• pǐesné určení podniku,

• závazek kupujícího pǐevzít závazky prodávajícího sou- visející s podnikem,

• závazek kupujícího zaplatit kupní cenu.

Na otázku, co je považováno za podnik, odpovídá usta- novení § 5 Obch\.

Harmonizační novela se pǐitom nedotkla ustanovení

§ 5 odst. £, které určuje, že podnikem se pro účely ob- chodního zákoníku rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patǐí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhle- dem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.

Naopak ustanovení § 5 odst. 2 bylo harmonizační no- velou změněno a nyní stanoví: Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvlášt- ních právních pǐedpisů vztahujících se k nemovitým vě- cem, pǐedmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou sou- částí podniku.

Aby se jednalo o smlouvu o prodeji podniku, musí být podle smlouvy odevzdán celý podnik (event. u smlouvy o prodeji části podniku jeho část podle § 487).V tomto smyslu rozhodl rovněž Nejvyšší soud Xxxxx republiky rozhodnutím R 30/97. Podle tohoto rozhodnutí je v usta- novení § 476 odst.£ stanoven typ smlouvy o prodeji pod- niku a jsou v něm uvedeny podstatné části této smlouvy, které musí smlouva obsahovat, aby šlo o tento smluvní typ a vztahovala se na ni pǐíslušná ustanovení jej upra- vující3 (z tohoto rozhodnutí lze vycházet, i když základní ustanovení doznalo změny).

Xxx uzavírání smlouvy doporučujeme v jejím textu sta- novit, že i jakékoli dodatky ke smlouvě, resp. její změny smlouvy musí mít písemnou formu (aby vzhledem k textu ustanovení § 272 odst. 2 Obch\ nevznikly žádné pochybnosti). Stále platí, že de lege ferenda lze ustano- vení § 272 Obch\ ze zákona vypustit, čímž by podle na- šeho mínění došlo ke zlepšení situace. Použila by se po- tom totiž podle § £ odst.2 Obch\ úprava občanskoprávní a smlouva v písemné formě by mohla být měněna jen pí-

niku, závazek kupujícího pǐevzít závazky prodávajícího související s podnikem a závazek kupujícího zaplatit kupní cenu.

Skutečnost,že v obchodním zákoníku existuje smluvní typ smlouvy o prodeji podniku, nemůže však podle sou- časné právní úpravy smluvním stranám bránit – bude-li taková jejich vůle – aby daný pǐípad ǐešily i jiným způ- sobem, napǐ. uzavíráním většího počtu dílčích smluv nebo volbou smlouvy nepojmenované, pokud by ne- chtěly či nemohly dostát podstatným částem smlouvy. V konkrétním pǐípadu by pak smlouva (či smlouvy) ne- musela zahrnovat celý podnik. Pak by se pǐevádělo jen to, co bylo sjednáno pǐedmětem plnění smlouvy či smluv. Pǐi respektování zásady smluvní volnosti ob- chodního zákoníku není podle našeho názoru smluvním stranám pǐedepsáno, že musí v konkrétním pǐípadu pou- žít tento smluvní typ. Nesmí však postupovat v rozporu s jinými právními ustanoveními, ani je obcházet či po- stupovat v rozporu s dobrými mravy.

Pokud je však pǐedmětem plnění podnik, považujeme

uzavǐení smlouvy o prodeji podniku za vhodnější.Pǐi po- měrně složité kontraktaci je totiž racionální využít usta- novení obchodního zákoníku uvedená v textu tohoto smluvního typu.

Co tvoǐí podnik (respektive prodávanou část podniku) a co je pǐedmětem prodeje, by mělo být ze smlouvy zǐejmé. Podstatnou částí smlouvy je závazek k zaplacení kupní ceny; základní ustanovení neurčuje sjednání ceny. Stanovení ceny, respektive způsobu jejího dodatečného určení ve smlouvě, je však po našem soudu potǐebné; ustanovení § 482 Obch\ pǐitom podle svého znění spíše pǐedpokládá jak je cena stanovena, než aby z textu ply- nulo, že ji pǐímo stanoví.

Pǐi specifikování podniku vč. závazků se často bude odkazovat na jiný dokument, eventuálně na pǐílohu smlouvy.\de lze doporučit pǐesné specifikování závazků (kromě bagatelních),včetně ručitelských a doporučit sig- nování dokumentu – pǐílohy smluvními stranami. Sou- hlasíme však s názorem, že smlouva o prodeji podniku bude – pǐi uvedení podstatných částí smlouvy – platně uzavǐena i tehdy, pokud bude alespoň pǐesně individua- lizován podnik nebo jeho část, jenž je pǐedmětem pro- deje a specifikování závazků nebude provedeno.

„\ávazek pǐevést vlastnické právo k podniku jako celku, jako hromadné věci, nelze ztotožňovat s vlastním pǐevo- dem vlastnického práva k věcem, které tvoǐí součást pod- niku.Toto vlastnické právo podle kogentního ustanovení

§ 483 odst. 3 obchodního zákoníku pǐechází na kupují- cího dnem účinnosti smlouvy, jde-li o věci movité.“4

semně. Pǐíp. by bylo možno dosavadní text § 272 odst. 2            

Obch\ upravit tak, aby se vztahoval jen na situace, kdy si písemnou formu strany zvolily (kdy nebyla zákonem pǐedepsána).

Pǐipomínáme, že budou-li součástí podniku – k němuž se bude smlouva o prodeji podniku uzavírat – nemovi- tosti (a to bude začasté), musí být projevy účastníků zǐejmě na téže listině (vzhledem ke kogentnímu usta- novení § 46 odst. 2 Obč\ použitému podle § £ odst. 2 Obch\). Nemovitosti budou pǐesně specifikovány včetně údajů podle katastru nemovitostí.

Kromě pǐesného označení smluvních stran a pǐesného určení pǐedmětu plnění – podniku jsou podstatnými částmi smlouvy závazek prodávajícího odevzdat kupují- címu podnik a pǐevést na něj vlastnické právo k pod-

3 K dǐívějším podstatným částem smlouvy (i jiným otázkám smlouvy o prodeji podniku) viz též zejména Eliá‰, K. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky, Cenné papíry. £. vyd. Praha : C. H. Xxxx, £996,

s. 228, 2. vyd. £999, s. 234 a násl.; Eliá‰, K. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od roku £900. Praha : Linde,£998, s. 52£ a násl.; Xxxxxxxxxx, I. Komentáǐ k obchodnímu zá- koníku. 4. díl. Praha : Linde, £997, s. 29£ a násl.; Xxxxx, S. Smlouva o pro- deji podniku.Text z tzv. Karlovarských právnických dnů ze dne 22. ££.

£994 v Praze; Xxxxxxxxx, I., Xxxxx, S., Xxxxx, M. Obchodní zákoník. Ko- mentáǐ. 4. vyd. Praha : C. H. Xxxx, £996, s. 570, 5. vyd. £998, s. 804 a násl.,

6. vyd. 200£, s. £29£ a násl. a v dalších vydáních tohoto komentáǐe.

K současným podstatným částem smlouvy o prodeji podniku a dalším otázkám viz mj. Xxxxxxxxx, I., Xxxxx, S., Xxxxx, M. Obchodní zákoník. Komentáǐ. £0. podstatně rozšíǐené vyd. Praha : C. H. Xxxx, 2005, s. ££87 a násl.; Dĕdiċ, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentáǐ. Praha : Polygon, 2002, s. 3474 a násl.

4 Xxxxxxxxx, I., Xxxxx, S., Xxxxx, M. Obchodní zákoník. Komentáǐ. 6. vyd. Praha : C. H. Xxxx, 200£, s. £292 a v dalších vydáních tohoto komentáǐe.

160 Číslo 5/2005   AD NOTAM

Půjde-li o pǐevod nemovitostí,a to je častý pǐípad,musí být ovšem respektováno určené kogentní pravidlo „vlast- nické právo k nemovitosti pǐechází z prodávajícího na kupujícího vkladem do katastru nemovitostí“ (viz § 483 odst. 3).

Obecně platí,že ke smlouvě,na jejímž základě dochází k pǐevodu podniku nebo jeho části, musí být udělen pí- semný souhlas společníků nebo valné hromady společ- nosti a dodržena pǐíslušná zákonná ustanovení jako pǐi fúzi sloučením (§ 67a Obch\). Jde o zajištění ochrany společníků i věǐitelů pǐi zajištění dostatečných informací k pǐijetí rozhodnutí společníků.

\ákon o podnikání na kapitálovém trhu č. 256/2004 Sb. pǐitom stanoví pǐípady, kdy je k uzavǐení smlouvy o pǐevodu podniku nebo smlouvy o pǐevodu části pod- niku tǐeba souhlasu Komise pro cenné papíry.

Pokud se jedná o prodeje podniku v rámci tzv. velké privatizace, byl pro tuto privatizaci stanoven zákon č. 92/£99£ Sb. v novelizovaném znění.

2. Práva a závazky

Podle ustanovení § 477 ObchZ piecházejí na kupu- jícího v‰echna práva a závazky, na které se prodej vzta- huje. Piechod pohledávek se jinak iídí ustanovením o postoupení pohledávek. K piechodu závazku se ne- vyÏaduje souhlas vĕiitele, prodávající v‰ak ruċí za splnĕní pieveden˘ch závazkÛ kupujícím. Kupující je piitom povinen bez zbyteċného odkladu oznámit vĕ- iitelÛm pievzetí závazkÛ a prodávající dluÏníkÛm

piechod pohledávek na kupujícího.5 Ustanovení § 477 Obch\ je ustanovení kogentní.

K tomuto ustanovení obchodního zákoníku se pǐitom v praxi objevovala velmi často diskuse o právním ná- stupnictví u práv z nájemní smlouvy týkající se nebyto- vých prostor.Tato otázka byla již posouzena v odborné literatuǐe, podle našeho mínění se správným závěrem:

„Po uzavǐení smlouvy nastává pouze změna v osobě ná- jemce, jímž se namísto prodávajícího stává kupující. Ob- sah smlouvy se však nemění. Na kupujícího pǐecházejí podle ustanovení § 477 odst. £ Obch\ práva nájemce, tj. zejména právo užívat nebytový prostor a závazek platit nájemné.“

Ustanovení o postoupení pohledávek,o kterých mluví

§ 477 Obch\ jsou pǐitom ustanoveními občanského zá- koníku (§ 524–530 Obč\). K postoupení pohledávky je podle této obecné občanskoprávní úpravy tǐeba jen sou- hlasu postupitele a postupníka (dosavadního a nového věǐitele, tj. oprávněného), zatímco souhlasu dlužníka, tj. povinného, není tǐeba. K souhlasu postupitele a postup- níka zde dochází uzavǐením smlouvy o prodeji podniku. Postoupení pohledávky je však postupitel – u smlouvy o prodeji podniku prodávající – povinen bez zbytečného odkladu oznámit dlužníku. Xxxxxx (smlouva) o postou- pení musí mít písemnou formu, což je u smlouvy o pro- deji podniku splněno. Občanskoprávní ustanovení § 525 odst. 2 Obč\ pǐitom určuje, že nelze postoupit pohle- dávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dluž- níkem.Taková dohoda by napǐ. na dodávku zboží mohla být pro pohledávku za dlužníkem – v konkrétní kupní smlouvě. Podle našeho názoru však i taková pohledávka pǐejde se vším co slouží provozování podniku na kupu- jícího, který kupuje podnik, neboí se pǐevádí celý pod- nik.

Pǐitom se diskutuje o možnosti dohody určující, že všechny pohledávky se nemusí zahrnout do prodeje a po- stoupit (neboí se zákonný text týká práv a závazků „na které se prodej vztahuje“). Doporučujeme však pǐi kon- traktaci postupovat opatrněji a raději vycházet z toho, že

„pǐecházejí všechna práva a závazky“. Pǐi jiném postupu bychom totiž museli dokázat vyǐešit další otázku – na která práva a závazky se prodej vztahovat musí a na která nikoli. Jeví se pǐitom (viz dǐívější i dnešní text základ- ního ustanovení), že se vztahuje na všechna práva a zá- vazky.

Pǐestože zákon mluví o tom, že na kupujícího pǐe- cházejí všechna práva a závazky, na které se prodej vzta- huje, bylo již judikováno (s odvoláním na daňové pǐed- pisy), že však nepǐecházejí závazky k zaplacení daní; argumentuje se, že daňové povinnosti nejsou pǐenosné. Tuto otázku by bylo zǐejmě tǐeba de lege ferenda vý- slovně ǐešit.

Pǐevzetí dluhu je rovněž obecně upraveno občanským zákoníkem (§ 53£ a 532 Obč\). I pro pǐevzetí dluhu platí podmínka,která je u smlouvy o prodeji podniku splněna, že je obecně tǐeba písemné formy. Podle občanského zá- koníku obecně platí, že k pǐevzetí musí dát věǐitel sou- hlas. Pro smlouvu o prodeji podniku však – jak obchodní zákoník uvádí – se k pǐevodu závazku souhlas věǐitele nevyžaduje. Pokud by však měl věǐitel obavy o plnění zá- vazku novým vlastníkem podniku, snaží se dikce ob- chodního zákoníku zmírnit tyto obavy a důsledky pǐíp. nesolvence kupujícího ručením prodávajícího. Jak však ukazují poznatky z praxe, existují i prodeje podniků, kdy nastávají situace, za nichž není věǐitel dostatečně chrá- něn.6

Text § 477 odst. 4 Obch\ o kogentní oznamovací po-

vinnosti kupujícího věǐitelům a prodávajícího dlužníkům vychází pak z obecných pravidel občanského zákoníku a navazuje na ně.

V praxi (i v teorii) vyvstala potǐeba ǐešit i otázky (viz pozn. č. £), zda pǐi prodeji podniku, jehož součástí jsou i listinné cenné papíry, u kterých je tǐeba indosace, je in- dosament nutný. Podle stanoviska Nejvyššího soudu GR R 62/2003 indosament v takovém pǐípadě nutný není.

V praxi bylo tǐeba ǐešit i otázku ručení prodávajícího v situaci, kdy kupující podnik dále prodal. Podle našeho názoru nelze z textu § 477 odst. 3 Obch\ „prodávající však ručí za splnění pǐevedených závazků za kupujícím“ dovodit, že ručení se vztahuje i na dalšího kupujícího. Ručení zůstává za prvního kupujícího.\ textu však nelze ani dovodit,že by toto ručení bylo dalším prodejem ome- zeno, netrvalo či zaniklo.

K problematice ručení bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne £7. 3. 2003 (viz literaturu citova- nou v pozn. 3 jako poslední), sp. zn. £ Ko 77/2003, které uvádí, že z ustanovení § 477 odst. 3 Obch\ nelze dovo- dit závěr, že dalším prodejem podniku zaniká ručení pů- vodního prodávajícího. Podle tohoto stanoviska tedy ru- čení trvá. Ručení původního prodávajícího se však nevztahuje na závazky, které vznikly až po prodeji pod- niku.

5 K těmto otázkám viz napǐ. Dĕdiċ, X. K některým problémům ze smluv o prodeji podniku. Právní praxe, £993, č. 2, s. £05; Kopáċ, L., Čvestka, X. Xxxxxxx o prodeji podniku a právní nástupnictví u smlouvy o nájmu nebytových prostor. Právní rozhledy, £994, č. £, s. 8 a násl.; Xxxxxxxxxx,

I. op. cit. sub 3, s. 29£ a násl.

6 Hele‰icová, J. K postavení věǐitele. Právní rádce, £999, č. 5, s. 34.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 161

f. eodání odporu

Us7anovení § 1)8 ObchZ urċuje, гe shorsí-Li se ne- pochybnĕ prodejem podnibu doby7nos7 pohLedávby vĕ- ii7eLe, můгe se vĕii7eL domáha7 podáním odporu u soudu do G0 dnů ode dne, bdy se dovĕdĕL o prodeji podnibu, nejposdĕji vsab do ses7i mĕsíců ode dne, bdy prodej byL sapsán do obchodního rejs7iíbu (§ 188 ods7. 1), aby soud urċiL, гe vůċi nĕmu je pievod sá- vasbu prodávajícího na bupujícího neúċinný.

Odpor je však možno podat jen za stanovených věc- ných (zhorší-li se nepochybně prodejem podniku do- bytnost pohledávky) a časových podmínek.

Není-li prodávající zapsán v obchodním rejstǐíku, může být podán odpor u soudu do 60 dnů ode dne, kdy se věǐitel doví o prodeji podniku,nejpozději však do šesti měsíců ode dne uzavǐení smlouvy (§ 478 odst. 2).

Jestliže věǐitel úspěšně uplatní právo podle odstavce

£ nebo 2 § 478 Obch\, je prodávající povinen vůči němu splnit závazek v době splatnosti a je oprávněn požado- vat od kupujícího poskytnuté plnění s pǐíslušenstvím.

Ustanovení § 478 Obch\ je kogentní. Pro podání od- poru je tǐeba dodržet subjektivní lhůtu (60 dnů od vě- domosti) i objektivní lhůtu (šest měsíců od stanovené skutečnosti). Pokud je odpor úspěšně uplatněn, je smlouva o prodeji podniku v rozsahu pohledávky vůči věǐiteli xxxxxxxx.Xx se však nedotýká účinnosti smlouvy obecně. Jde o speciální úpravu odporovatelnosti.

Odporovatelnost je dnes upravena též v občanském zákoníku v § 42a, zvláštní úprava je rovněž v zákonu o konkurzu a vyrovnání. (Pǐitom zákon o konkurzu a vy- rovnání chce ochránit věǐitele a určuje pǐímo neúčin- nost některých právních úkonů. To však může působit i vznik problémů.)7

Ustanovení § 478 Obch\ pro smlouvu o prodeji pod- niku lze použít,jestliže ke zhoršení postavení věǐitele do- jde prodejem podniku. Uplatnění odporovatelnosti podle ustanovení § 478 nevylučuje pǐitom uplatnění od- porovatelnosti podle občanského zákoníku, které je za- měǐeno na poněkud jinak formulované skutkové pod- staty.

Pǐevzetí závazků má být věǐitelům podle ustanovení

§ 477 odst. 4 Obch\ oznámeno. Pokud by tato oznamo- vací povinnost nebyla splněna a právo odporovat by za- niklo v důsledku tohoto protiprávního jednání, lze pǐí- padně uplatňovat odpovědnost za škodu z tohoto protiprávního jednání.

1. erůmysLová práva a práva dusevního vLas7nic7ví DaLsí navasující us7anovení, us7anovení § 1))

ods7. 1 ObchZ urċuje, гe na bupujícího piechásejí

vsechna práva vypLývající s průmysLového nebo jiného dusevního vLas7nic7ví, jeг se 7ýbají podniba7eLsbé ċin- nos7i prodávaného podnibu. Je-Li pro naby7í nebo sa- chování 7ĕch7o práv roshodné usbu7eċṅování urċi7é podniba7eLsbé ċinnos7i, sapoċí7ává se do 7é7o ċinnos7i nabyva7eLe usbu7eċnĕné po prodeji podnibu i ċinnos7 usbu7eċnĕná pii provosu podnibu pied jeho prodejem.

Podle § 479 odst. 2 Obch\ však k pǐechodu práva podle § 479 odst. £ nedochází, jestliže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí výkonu práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví nebo povaze těchto práv.

S tímto ustanovením souvisí zejména i právní úprava podle zákona o ochranných známkách, zákona o ozna- čení původu,patentového zákona a zákona o ochraně to- pografií polovodičových výrobků.8

V praxi pǐitom mj. byly i pochybnosti pǐi pǐechodu práv označení původu o jeho pǐípadném výlučném či nevýlučném užívání. U označení původu je tǐeba si ovšem uvědomit, že i když práva označení původu pǐe- cházejí na kupujícího, může mít tato práva i jiná osoba. Tomu odpovídá i rozhodnutí ∪ǐadu průmyslového vlast- nictví9: „Podle ustanovení ... zákona ... o ochraně ozna- čení původu, je pǐípustné zapsat do rejstǐíku označení původu dalšího uživatele, jehož výrobky vyhovují pod- mínkám stanoveným pro již zapsané označení původu. Гunkcí označení původu ... – na rozdíl napǐ. od ochranné známky – není zakotvit ve vědomí spotǐebitelské veǐej- nosti vztah výrobku k určitému podnikatelskému sub- jektu, ale naopak ke všem podnikatelům z téže země- pisné oblasti, jejichž výrobky vyhovují podmínkám pro již zapsané označení původu ...“£0

Ustanovení § 479 odst.£ Obch\ je dispozitivní,naproti

tomu ustanovení § 479 odst. 2 je kogentní.

Dispozitivní ustanovení § 479 odst. £ Obch\ upravuje, že na kupujícího pǐecházejí všechna zde uvedená práva. Kogentně je v § 479 odst. 2 stanoveno, kdy k pǐechodu práva vyplývajícího z průmyslového nebo jiného dušev-

ního vlastnictví nedochází.

Pǐechod práva k datu účinnosti smlouvy by napǐ. bylo tǐeba zvážit a zǐejmě by pǐevodu bránilo, pokud by byla dǐíve prodávajícím uzavǐená výhradní „licenční smlouva k pǐedmětům průmyslového vlastnictví“ s právem opce (ve prospěch nabyvatele) na poměrně dlouhou dobu ur- čitou bez ujednání výpovědi. Individuálně by se pǐitom posuzovaly takové smlouvy, které by mohly být speku- lativní.

3. eracovnĕprávní vs7ahy

Us7anovení § 180 ObchZ iesí návasnĕ i pracovnĕ- právní o7ásby. eráva a povinnos7i vypLývající s pra- covnĕprávních vs7ahů b samĕs7nancům podnibu pie-

chásejí s prodávajícího na bupujícího.££ Toto kogentní ustanovení by – zdá se – nemělo být sporné.

V praxi se však mj. vyskytly i pǐípady, kdy podnikatelé provozovali zaǐízení, jejichž vlastníky (vlastníky funkčně rozhodujícího zaǐízení) byly jiné osoby.Provozování v ta- kových pǐípadech zpravidla zabezpečoval specializo- vaný útvar (závod) podnikatele. K provozování pǐitom podnikatele nemusí vázat žádná povinnost stanovená právním pǐedpisem.Pokud se podnikatel rozhodne – z ja- kýchkoli, napǐ. ekonomických důvodů – provozování ukončit, nastává otázka, jak danou situaci ǐešit. Pǐiklá- níme se – podle konkrétních podmínek – k použití

7 Viz XXxxx, K. Neúčinnost dlužníkovy účasti na založení společnosti. Právní rozhledy, £999, č. 4, s. £76–£80.

8 Viz napǐ. Xxxxxxx, X. Ještě k pǐevodu či pǐechodu ochranných známek. Průmyslové vlastnictví, £993, č. 4, s. £33; Xxxxx, X. Obchodní kontrakty.

II. díl. Praha : Prospektrum, £994, s. 454.

9 Publikované v časopisu Průmyslové vlastnictví, £994, č. 4, s. ££5, uve- dené v ASPI pod evid. č. 4580 (JUD).

£0 V současné době je v platnosti nový zákon o označení původu než platil v době vydání xxxxxxxxxx.Xx však na podstatě práva na označení původu v tomto směru nic nemění.

££ K tomu viz mj. Xxxxx, X. Xxxxxx koupit podnik? Moderní ǐízení, £993, č. 7, s. 83 a násl.

162 Číslo 5/2005   AD NOTAM

smlouvy o prodeji podniku (týkající se „části“ podniku), pokud činnost bude provádět jiný subjekt, než k ukon- čení činnosti bez vztahu k jiným podnikatelům spojenou s ukončením pracovního poměru zaměstnanců tohoto útvaru výpovědí.

\ ustanovení § 480 vyplývá, že subjektem pracovních smluv se stává místo prodávajícího kupující,který je nyní zaměstnavatelem zaměstnanců. Pokud byli zaměstnanci věǐiteli prodávajícího, jsou jejich pohledávky po účin- nosti prodeje pohledávkami za kupujícím; prodávající však za jejich uspokojení ručí (viz § 477 odst. 3).

G. eráva na osnaċení

Navazující ustanovení právní úpravy smlouvy o pro- deji podniku – ustanovení § 48£ Obch\£2 (ǐešící pro- blematiku „obchodního jména“) bylo harmonizační no- velou z obchodního zákoníku vypuštěno.

Dnes (po harmonizační novele) je otázka „pǐevodu firmy“ ǐešena zejména v ustanovení § ££ odst. £ a odst. 4 Obch\.£3

Dǐívější právní úprava£4 určovala v § 48£ odst. £, že po- kud nevyplývalo ze smlouvy něco jiného, pǐecházelo na kupujícího i oprávnění užívat obchodní jméno spojené s prodávaným podnikem, ledaže by to bylo v rozporu se zákonem nebo s právem tǐetí osoby.Tomuto pǐevodu ne- bránila změna označení právní formy osoby oprávněné k podnikání.

Ustanovení § 48£ odst. 2 pǐitom určovalo: Prodává-li se podnik mezi fyzickými osobami, může kupující pou- žívat obchodní jméno prodávajícího, jestliže to smlouva stanoví, a to jen s dodatkem označujícím nástupnictví v podnikání.

Ustanovení upravující otázky oprávnění užívat ob- chodní jméno bylo zaǐazeno mezi ustanovení kogentní (viz dǐívější znění § 263 Obch\).

Prvý odstavec tohoto ustanovení § 48£ nepožadoval, aby ve smlouvě byla otázka obchodního jména xxxxxx; pokud ǐešena nebyla,pǐecházelo na kupujícího právo ob- chodní jméno užívat, ledaže by to bylo v rozporu se zá- konem nebo právem tǐetí osoby.

Pokud tedy smlouva nestanovila jinak, pak platil plně text zákona, kupující užívat obchodní jméno nemusel, nepǐecházelo na něj totiž automaticky; pǐecházelo oprávnění (nikoli povinnost) k užívání.

Problém se vyskytoval tehdy, kdy podnik kupovala od právnické osoby osoba fyzická.Praxe směǐovala k ǐešení, že fyzická osoba koupený podnik provozovala pod ozna- čením, jehož kmen tvoǐilo její jméno a pǐíjmení, avšak s dodatkem tvoǐeným původní firmou dosavadního ma- jitele podniku.

Ve druhém odstavci § 48£ odst. 2, pro pǐípad prodeje podniku mezi fyzickými osobami,bylo voleno jiné ǐešení než v odstavci prvém. \de naopak bylo možno používat obchodní jméno prodávajícího jen, jestliže to smlouva stanovila.

Obchodní zákoník pǐitom umožňoval pǐevod ob- chodního jména xxxxx s podnikem, což však nezname- nalo,že musí jít vždy jen o jeho prodej.Mohlo jít i o vklad podniku do obchodní společnosti, jeho darování nebo zdědění.

Dnešní ustanovení § ££ odst. £ určuje: Kdo zdědí pod- nik nebo jej nabude smlouvou, může podnikat pod do- savadní firmou s nástupnickým dodatkem, jen má-li

k tomu výslovný souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního pǐedchůdce.

Půjde-li o smlouvu o prodeji podniku, bylo by zǐejmě vhodné vyjádǐit tento souhlas pǐímo ve smlouvě (i když by mohl být vyjádǐen i jinak). Bez výslovného souhlasu však podnikání pod dosavadní firmou nebude možné.

Pǐitom § ££ odst. 4 stanoví, že pǐevod firmy bez sou- časného pǐevodu podniku je nepǐípustný. Pǐevod firmy je však možný i pǐi pǐevodu části podniku, bude-li pod- nikatel zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne likvidací.

Omezení v otázkách označení stanoví i zvláštní zákony. Napǐ. obchodní firma nesmí obsahovat slovo burza, jest- liže se nejedná o burzu nebo komoditní burzu podle zá- kona. Rovněž slovo banka nebo spoǐitelna nesmí použí- vat libovolná osoba, ale smí je užívat pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka, pokud není zǐejmé ze souvislosti, v níž se slovo „banka“ nebo „spoǐitelna“ používá,že se tato osoba nezabývá čin- ností uvedenou v zákonu o bankách.

). Cena

Ustanovení upravující smluvní typ smlouvy o prodeji podniku se věnují i cenové problematice (v § 482 Obch\). Má se za to, že kupní cena je stanovena na zá- kladě údajů o souhrnu věcí, práv a závazků uvedených v účetní evidenci prodávaného podniku ke dni uzavǐení smlouvy a na základě dalších hodnot uvedených ve smlouvě, pokud nejsou zahrnuty do účetní evidence. Má-li nabýt smlouva účinnosti k pozdějšímu datu, mění se výše kupní ceny s pǐihlédnutím ke zvýšení nebo sní- žení jmění, k němuž došlo v mezidobí.£5

S7anovení bupní ceny je pii usavírání smLouvy vý-

snamnou o7ásbou. Us7anovení § 182 ObchZ je pii7om disposi7ivní.VshLedem b 7omu, гe jsou v 7ex7u 7oho7o us7anovení pouгi7a sLova „má se sa 7o“, jde o vyvra7i- 7eLnou domnĕnbu sábonem s7anovenou. Us7anovení urċuje, jab je cena s7anovena, nebudou-Li ovsem (po- sLése uvedenému dáváme piednos7) spůsob urċení ceny nebo její výse piímo sjednány ve smLouvĕ.

Ke stanovení ceny je vhodné dodat to, co již bylo uve- deno pod č. £097 (z r. £923) ve sbírce Vážný£6 v odů- vodnění rozhodnutí:„Hodnota podniku v jeho celistvosti záleží nejen v materiálním obsahu inventáǐe obchodu, tedy v zaǐízení a ve zboží, nýbrž i v oněch imateriálních momentech, které tvoǐí jeho hodnotu jako prostǐedku výdělečného a záležejí v tom, že je obchodní místnost v důsledku svého trvání, výhodné polohy a svého dob- rého jména vyhledávána zákazníky. Souhrnem těchto vý-

£2 K dǐívější právní úpravě této otázky viz XXxxx, K. a boL. Kurs ob- chodního práva. Obchodní závazky, Cenné papíry. Praha, C. H. Xxxx,

£996, s. 230; eeLibánová, I. op. cit. sub 3, s. 320 a násl.; Xxxxx, M., Ma- ceb, X. Xxxxxx obchodního jména pǐi změně majitele podniku. Hospo- dáǐské noviny, £. prosince £993, s. £3.

£3 K nové právní úpravě obchodní firmy a souvisejícím otázkám viz ee- Libánová, I. Dodatky k obchodnímu jménu. Právní zpravodaj, 200£, č. 3,

s. 3.

£4 Dǐívější právní úpravu uvádíme pro eventuální potǐebu posouzení dǐíve uzavǐených smluv.

£5 K tomu viz Dĕdiċ, J. op. cit. sub 5, s. £04; XXxxx, K. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od roku £900.Praha

: Linde, s. 526–528; eeLibánová, I. op. cit. sub 3, s. 48£–482.

£6 Citace ze sbírky Vážný uvádíme podle XXxxx, K. Obchodní zákoník. 2. pǐepracované a rozšíǐené vyd. Praha : Linde, £998, s. £059.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 163

dělkových možností, známostí, zavedení obchodu na ur- čitém místě, určitého kruhu zákaznictva nabývá obchod (závod, podnik) zvýšené hodnoty jako zdroj výdělku. Pǐi smluvním sjednávání ceny je tǐeba vzít v úvahu i tyto otázky.“

I když je tvorba cen zásadně věcí dohody kontrahují- cích subjektů, nemůže jít o tzv. divokou cenu a je tǐeba vycházet ze zásady poctivého obchodního styku.

Obecně se zdůrazňuje, že stanovení ceny je jednou z nejobtížnějších otázek pǐi prodeji podniku a pozornost je tǐeba věnovat i okamžiku, ke kterému se cena stanoví. K oceňování je možno volit různé metody empirické i matematické (napǐ. kapitalizace zisku).£7

8. eiedání a pievse7í

Ke dni účinnosti smlouvy je podle ustanovení § 483 Obch\ povinen prodávající pǐedat a kupující pǐevzít věci zahrnuté do prodeje. O pǐevzetí se sepíše zápis pode- psaný oběma stranami (odst. £).

Pǐevzetím věcí pǐechází nebezpečí škody na těchto vě- xxxx z prodávajícího na kupujícího (odst. 2).

Vlastnické právo k věcem, jež jsou zahrnuty do pro- deje, pǐechází z prodávajícího na kupujícího účinností smlouvy.Vlastnické právo k nemovitostem pǐechází vkla- dem do katastru nemovitostí. Ustanovení § 444–446 Obch\ platí obdobně (§ 483 odst. 3 Obch\).£8

Pǐitom návrh vkladu do katastru nemovitostí podle ná- lezu ∪stavního soudu sv. IV č. 96 je možno podat v ča- sově neomezené lhůtě, neboí ani uplynutí času nemůže nic změnit na vázanosti účastníků smlouvy projevy je- jich vůle. Uzavǐením smlouvy vznikl kupujícímu obli- gační nárok na pǐevedení vlastnického práva k nemovi- tostem a prodávajícímu rovněž obligační nárok na zaplacení dohodnuté kupní ceny. \aplatí-li tedy kupující prodávajícímu kupní cenu, splní svou závazkovou po- vinnost z uzavǐené smlouvy, lhostejno v jakém stadiu se nachází věcně právní aspekt věci.

K pǐechodu vlastnického práva – kromě nemovitostí – dochází podle zákona účinností smlouvy a ke dni účin- nosti smlouvy je povinen prodávající pǐedat a kupující pǐevzít věci zahrnuté do prodeje. Vzhledem k tomu, že mnohdy nebude fakticky možno věci pǐedat a pǐevzít v je- den den a vzhledem k tomu, že okamžik pǐedání a pǐe- vzetí je možno dohodnout jinak,budou existovat pǐípady, kdy pǐechod vlastnického práva a pǐevzetí věcí spojené s nebezpečím škody na věcech, nebudou spadat vjedno. Odborná literatura (viz citovaná komentáǐová litera- xxxx X. Xxxxxxxxxx) si všímá, že text prvého odstavce se omezuje jenom na věci zahrnuté do prodeje, nikoli na jiné složky xxxxxxx.Xx znamená, že podle zákona by ne- byl podnik pǐedáván jako celek. Vzhledem k dispozitiv- nosti odstavce £ a odstavce 2 lze tuto otázku vhodně smluvně xxxxxxx.Xx se týká i ustanovení § 485, podle ně- hož mají být v zápisu uvedeny chybějící a vadné věci, i zde se je možno smluvně dohodnout šíǐeji – nikoli jen

o uvedení „chybějících a vadných věcí“.

Pǐi uzavírání smlouvy musí strany též zvážit, zda by pǐi uzavǐení smlouvy o prodeji podniku eventuálně mohlo dojít k dotčení ustanovení o ochraně hospodáǐské sou- těže podle zvláštního zákona a pǐípadně postupovat podle tohoto zvláštního zákona.

V kogentním odst. 3 § 483 se první věta týká věcí mo- vitých. Druhá věta (novelizovaná do dnešní podoby zá-

konem č. 264/£992 Sb.) ustanovuje o nemovitostech. Tǐetí věta konstatuje, že ustanovení § 444–446 platí ob- dobně.

Pǐitom podle současného znění § £33 odst. 3 Obč\ však vlastnické právo k nemovitostem,které nejsou pǐed- mětem evidence v katastru, pǐeváděným na základě smlouvy, pǐechází okamžikem účinnosti této smlouvy. V současné době se v katastru neevidují drobné stavby.

). Uposorṅovací povinnos7

Podle ustanovení § 484 Obch\ je prodávající povinen nejpozději v zápise sepsaném podle § 483 odst. £ upo- zornit kupujícího na všechny vady pǐeváděných věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, o kterých ví nebo musí vědět, jinak odpovídá za škody, kterým bylo možno tímto upozorněním zabránit.Toto ustanovení je dispozi- tivní a vztahuje se na všechny vady podniku. Pǐi posu- zování vadnosti věcí se zǐejmě pǐihlédne k povaze vad, ke „schopnosti sloužit provozu podniku“ a k době jejich používání podle účetních záznamů. Pojem „musí vědět“ je tǐeba vykládat s pǐihlédnutím k okolnostem pǐípadu podle objektivního kritéria.

Ustanovení § 484 neǐeší odpovědnost za vady (tu ǐeší

§ 486); jde o zvláštní úpravu odpovědnosti za škodu, pro pǐípad nesplnění stanovené upozorňovací povinnosti. Upozornění je zde liberačním důvodem. Pokud by však prodávající o vadách nevěděl, ani o nich vědět nemusel, nevznikla by ani upozorňovací povinnost.

10. Chybĕjící vĕci a vadné vĕci

V zápise o pǐevzetí věcí sepsaném podle § 483 odst. £ se uvedou podle § 485 Obch\ chybějící věci a vadné věci. \a chybějící se považují věci, které prodávající ne- pǐedal kupujícímu, ačkoliv tyto věci podle účetní evi- dence a smlouvy mají být součástí jmění prodávaného podniku. Pǐi posuzování vadnosti věcí se pǐihlédne k je- jich schopnosti sloužit provozu podniku a k době jejich používání podle účetních záznamů.

Ustanovení § 485 je dispozitivní. Vymezení „chybějí- cích a vadných věcí“ souvisí s vymezením pǐedmětu pl- nění, který by měl být podle dispozitivního § 482 vy- mezen účetní evidencí a smlouvou. Protože mohou vznikat určité pochybnosti, lze jen podpoǐit stanovisko

X. Xxxxxxxxxx, která za ǐešení považuje pǐesnou dohodu smluvních stran, pǐípadně sjednání rozhodčí doložky, která by umožnila rychlejší ǐešení pǐípadných sporů.£9

11. Odpovĕdnos7 sa vady

Pǐitom má kupující podle § 486 Obch\ právo na pǐi- měǐenou slevu z kupní ceny odpovídající chybějícím nebo vadným věcem. Jestliže chybějící věci nebo zjisti-

£7 Viz zákon o cenách, kde bylo oceňování podniku věnováno ustano- vení § 24 a z literatury viz napǐ. Xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxx o prodeji pod- niku. Právní rádce, 2005, č. 6, pǐíloha, s. IV–V.

£8 K těmto otázkám viz Xxxxxx, e. Význam zápisů v katastru nemovi- tostí. Právní rádce, £996, č. 3, s. 20; Kuba, B. Katastr a správní poplatky. Daňová a hospodáǐská kartotéka, £995, č. 24, s. 399; XXxxxxx, X. Vklad práva k nemovitostem do katastru nemovitostí.Právo a podnikání,£996, č. 4, s. ££; eeLibánová, I. a boL. Obchodní právo. II. díl. Praha : CODEx,

£993, s. 264 a násl., 2. pǐepracované vyd. £998, s. 350 a násl.; eeLibánová, I. op. cit. sub 3, s. 326–332.

£9 eeLibánová, I. op. cit. sub 3, s. 333–334.

164 Číslo 5/2005   AD NOTAM

telné vady věci nebyly zachyceny v zápisu podle § 483 odst. £, nemůže být právo na slevu pǐiznáno v soudním ǐízení, ledaže prodávající o nich věděl v době pǐedání věci. U vad zjistitelných až pǐi provozu podniku nastá- vají tyto účinky, jestliže tyto vady kupující neoznámí pro- dávajícímu bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo pǐi odborné péči mohl zjistit, nejpozději však po uplynutí šesti měsíců ode dne účinnosti smlouvy (§ 482). Ustanovení § 428 odst. 2 a § 439 platí obdobně (viz § 486 odst. £).

Kupující je současně oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže podnik není způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě a vady včas oznámené jsou neodstranitelné nebo je prodávající neodstraní v dostatečné pǐiměǐené lhůtě, kterou mu kupující stanoví. Ustanovení § 44£ platí pǐiměǐeně (viz § 486 odst. 2).

Kupující může i uplatnit nárok na slevu z kupní ceny ohledně závazků, jež na něho pǐešly a nebyly zachyceny v účetní evidenci v době účinnosti smlouvy (§ 482), le- daže o nich kupující v době uzavǐení smlouvy věděl (viz

§ 486 odst. 3).

Pro právní vady prodávaného podniku platí pak ob- dobně § 433–435. Nepǐejde-li vlastnické právo k nemo- vitosti tvoǐící součást podniku na kupujícího a prodáva- jící neodstraní tuto vadu v pǐiměǐené dostatečné lhůtě, kterou mu kupující určí, může kupující od smlouvy od- stoupit (viz § 486 odst. 4).

Ustanovení odst. 5 § 486 současně určuje, že práva podle pǐedchozích odstavců se nedotýkají nároků na ná- hradu škody. Ustanovení § 440 platí obdobně.

V publikaci Xxxxxxxx, E., Xxxxxx, P.20 je citováno z KS Plzeň pod sp. zn. £5 Ca 446/94 z 3£. £0. £995 k odstou- pení od smlouvy o prodeji podniku: Právním titulem pro vklad vlastnického práva je v ǐízení o vkladu smlouva.

\ápis záznamem pouze eviduje již existující věcná práva, jeho účinky jsou ryze evidenční.Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním úkonem. Právní následky od- stoupení upravuje § 349 odst. £ Obch\. Xxxxxxx, že od- stoupením od smlouvy smlouva zaniká. Právní následky odstoupení od smlouvy nastávají v okamžiku, kdy projev vůle strany oprávněné odstoupit od smlouvy je doručen straně druhé. Podle § 349 odst. £ Obch\ nelze po této době účinky odstoupení od smlouvy odvolat nebo mě- nit bez souhlasu druhé strany. Podle § 35£ odst. £ Obch\ odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a po- vinnosti stran; z toho plyne, že zánik práv nastává ze zá- kona. Katastrální úǐad má v tomto pǐípadě povinnost zá- nik práv v katastru pouze vyznačit, resp. evidovat záznamem s tím, že jeho úkon bude mít význam pouze pro evidenci vztahů k nemovitostem, nikoliv právo- tvorný. Pokud by katastrální úǐad po odstoupení od smlouvy provedl vklad výmazu vlastnického práva, pǐe- xxxxxx by rámec pravomoci a takovéto rozhodnutí by bylo nicotným právním aktem.

Celé ustanovení § 486 Obch\ je pǐitom dispozitivní.

Na pǐiměǐenou slevu z kupní ceny, odpovídající chybě- jícím nebo vadným věcem, má kupující podle odst. £ právo.

Jestliže však chybějící věci nebo zjistitelné vady věci

niku nastávají stejné účinky, jako u prvé uvedené kate- gorie vad, jestliže tyto vady kupující neoznámí prodáva- jícímu bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo pǐi odborné péči mohl zjistit, nejpozději však po uply- nutí šesti měsíců ode dne účinnosti smlouvy.

Jde o odpovědnost za vady obdobnou odpovědnosti za vady pǐi porušení kupní smlouvy. Prodávající však ne- odpovídá jen za vady hmotných věcí,ale za všechny vady, tj. za vady všech složek podniku i za vady podniku jako celku.Podle zákona se zde postupuje obdobně jako u pǐí- slušného ustanovení kupní smlouvy (§ 428 odst. 2 Obch\).

Současně je pro pǐípadnou slevu z ceny rovněž sta- noven obdobný postup jako u kupní smlouvy (s odka- zem na § 439 Obch\).

Pokud by podle § 486 odst. 2 nastala situace, že pod- nik není způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě a vady včas oznámené jsou neodstranitelné nebo je pro- dávající neodstraní v dodatečné pǐiměǐené lhůtě, kterou mu stanoví kupující, potom je kupující oprávněn od- stoupit od smlouvy (ustanovení § 44£ Obch\ věnované kupní smlouvě zde platí pǐiměǐeně). Kupující může též od smlouvy odstoupit, nepǐejde-li na něho vlastnické právo k nemovitosti tvoǐící součást podniku a prodáva- jící neodstraní tuto vadu v pǐiměǐené dodatečné lhůtě, kterou mu kupující určí (viz § 486 odst. 4).

V souvislosti s odstoupením od smlouvy o prodeji pod- niku se v praxi ǐeší i otázky týkající se pǐevedených po- hledávek a závazků. I zde se vyskytují různé názory. Pǐi ǐešení této problematiky se ztotožňujeme se stanovis- kem, které zastává X. Xxxxx a X. Xxxxxxx0£, že pǐi odstou- pení od smlouvy o prodeji podniku pozbývá tento pǐe- vod účinnosti. Věǐitelem pǐevedených pohledávek a dlužníkem pǐevedených závazků se stává znovu pro- dávající podniku. Poněvadž však odstoupení od smlouvy podle obchodního zákoníku nemá zpětné účinky, nejsou ani dotčeny právní následky inkasa pǐevedených pohle- dávek kupujícím podniku a vyplacení závazků,které bylo uskutečněno pǐed odstoupením od smlouvy.\pětný pǐe- vod se týká pouze pohledávek a závazků, které existo- valy v době prodeje podniku a existují ještě v době do- ručení právního úkonu odstoupení od smlouvy.

U smlouvy o prodeji podniku, od které bylo odstou-

peno, se provede vypoǐádání mezi prodávajícím a ku- pujícím podle pǐíslušné úpravy o odstoupení od smlouvy, tj. podle ustanovení § 35£ Obch\.

Právo odstoupit od smlouvy podle odstavce 2 § 486 vzniká za splnění podmínek:

• podnik není způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě (nejde o nezpůsobilost obecně, ale jen o ne- způsobilost pro provoz stanovený ve smlouvě),

• vady včas oznámené jsou neodstranitelné nebo je pro- dávající neodstraní v dodatečné pǐiměǐené lhůtě.

\atímco text odstavce £ § 486 vůbec nepǐiznává právo na odstranění vad, text odstavce 2 § 486 s pǐípadným od- straňováním vad počítá, ale zǐejmě jen pro vady, které činí podnik nezpůsobilým provozu stanovenému ve smlouvě. Ustanovení § 44£ zde pǐitom neplatí obdobně, ale jen pǐiměǐeně.

nebyly uvedeny v zápisu o pǐevzetí, nemůže být právo           

na slevu pǐiznáno v soudním ǐízení, ledaže prodávající o nich věděl v době pǐedání věci. Kromě vad, o kterých prodávající ví, se může jednat i o vady zjistitelné až pǐi provozu podniku. U vad zjistitelných až pǐi provozu pod-

20 Xxxxxxxx, E., Xxxxxx, e. \ákon o zápisech vlastnických a jiných věc- ných práv k nemovitostem. Komentáǐ. Praha : C. H. Xxxx, £996, s. 268. 2£ K těmto otázkám viz Kopáċ, E., Čves7ba, J. K některým následkům od- stoupení od smlouvy o prodeji podniku. Právní rozhledy, £997, č. 2,

s. 66–67; xxXxxxxxxx, I. op. cit. sub 3, s. 334–338.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 165

Podle ustanovení § 486 odst. 3 může kupující u smlouvy o prodeji podniku uplatnit nárok na slevu z kupní ceny ohledně závazků, jež na něho pǐešly a ne- byly zachyceny v účetní evidenci v době účinnosti smlouvy, ledaže o nich kupující v době uzavǐení smlouvy věděl. Pokud totiž na kupujícího pǐejdou závazky ne- uvedené v účetní evidenci, má podnik nižší hodnotu než je uvedená ve smlouvě.Velikost slevy by měla odpovídat těmto závazkům.

12. âás7 podnibu

Ustanovení § 477–486 platí i pro smlouvy, jimiž se pro- dává část podniku tvoǐící samostatnou organizační složku (viz § 487 Obch\).

Vzhledem k probíhajícím diskusím v praxi i k těmto otázkám, považujeme za prospěšné následující stano- visko22: Pǐi pǐevodu podniku v majetku státu na jiné osoby podle zákona č. 92/£99£ Sb. dochází vždy zároveň s prodejem podniku také k pǐechodu práv a povinností ze závazkových vztahů na nového nabyvatele, a to v ce- lém rozsahu. Je-li takto pǐeváděna pouze část podniku, dojde k pǐevodu práv a povinností z těchto závazkových vztahů, které se části podniku týkaly, které souvisely s hospodáǐskou činností této části podniku.

Ustanovení § 487 obchodního zákoníku není ve výčtu v ustanovení § 263, jde tedy o ustanovení dispozitivní. Pǐitom odkazuje i na kogentní ustanovení § 477, 478,

§ 479 odst. 2, 480, § 483 odst. 3.Tato kogentní ustanovení je tǐeba podle našeho názoru respektovat jako kogentní i pro prodej části podniku.

To, co byLo ǐeċeno pro prodej podnibu, pLa7í 7abé pro smLouvy, jimiг se prodává čás7 podnibu 7voiící samo- s7a7nou organisaċní sLoгbu.23

Organizační složkou nemusí být vždy složka zapsaná do obchodního rejstǐíku, vodítkem určení organizační složky mohou být vnitǐní pǐedpisy. Pǐi prodeji části pod- niku by však takovou organizační složku nemělo pǐí- padně tvoǐit účelové různorodé seskupení nesouvisících jednotlivostí vytvoǐené pǐed uzavǐením smlouvy.

Lze doporučit, aby ve smlouvě o prodeji části podniku byly pokud možno co nejpǐesněji specifikovány majetek a závazky, které se smlouvou pǐevádějí na kupujícího. Je však tǐeba alespoň pǐesně individualizovat část podniku. Domníváme se pak, že se na základě kogentního usta- novení § 26£ odst. 3 písm. d) vztahuje na prodej části podniku i § 476, který je kogentní, a to v rozsahu pro-

deje části podniku.

Pǐi prodeji části podniku je nutno použít i kogentní ustanovení § 488, které určuje, že prodá-li podnik osoba zapsaná v obchodním rejstǐíku, navrhne provedení zá- pisu o prodeji podniku nebo jeho části v tomto rejstǐíku.

1f. Zápis do obchodního rejs7iíbu

Podle § 488 Obch\ pǐitom právnická osoba, jež pro- dala podnik tvoǐící její jmění, může ukončit svou likvi- daci a být vymazána z obchodního rejstǐíku teprve po uplynutí jednoho roku po tomto prodeji, jestliže v této době nebylo zahájeno soudní ǐízení podle § 478, nebo později, když byly zajištěny nebo uspokojeny nároky, jež byly v tomto ǐízení úspěšně uplatněny.24

Ustanovení § 488 je kogentní. Jak je zǐejmé, smlouva o prodeji podniku není zvláštním způsobem zrušení ob-

chodní společnosti nebo družstva. Smlouva o prodeji podniku, jak v této souvislosti uvádí X. Xxxxx, v citované literatuǐe, se nedotýká právní subjektivity podnikatele ani nelikviduje jeho obchodní majetek, pouze se mění pǐedmět tohoto majetku.25

Ten,kdo včas zápis nenavrhne,porušuje zákonnou po- vinnost a mohl by (pǐi splnění zákonných pǐedpokladů) odpovídat za škodu.

Bylo-li zahájeno uvedené soudní ǐízení, neuplatní se roční lhůta, ale ukončení likvidace nesmí nastat dǐíve, než budou zajištěny nebo uspokojeny úspěšně uplat- něné nároky.

Harmonizační novela doplnila do zákonného textu nový § 488a.Ten stanoví, že pro smlouvu o prodeji pod- niku platí obdobně § 672a. Toto (rovněž harmonizační novelou nově doplněné ustanovení) upravuje tzv. Kon- kurenční doložky v rámci zákonné úpravy Smlouvy o ob- chodním zastoupení.26 Člo o pǐípad z těch, kdy se ve

III. části obchodního zákoníku odkazuje dispozitivním ustanovením na platnost ustanovení kogentního. Tzv. technickou novelou (zákon č. 50£/200£ Sb.) byl

§ 488a zaǐazen mezi kogentní (viz § 263). Pǐitom byla do- plněna věta: Konkureční doložkou může být omezena činnost prodávajícího.

De lege ferenda je možnost k jednotlivým ustanove- ním využít ǐady námětů našich autorů.27

\ávěrem je možno uvést některé další dílčí náměty de lege ferenda. Ke zvážení uvádíme možný námět na do- plnění znění obchodního zákoníku pro pǐípad prodeje podniku s nemovitostmi o výslovný text, že projevy účastníků musí být na téže listině (i když je obecná úprava v ustanovení § 46 odst. 2 Obč\).

De lege ferenda je možno i zvážit, zda by mělo být vý- slovně uvedeno, které závazky (napǐ. závazky k placení daní) nepǐecházejí spolu s podnikem na kupujícího.

Smlouvy o prodeji podniku i všech dalších pojmeno- vaných smluv obchodním zákoníku, které mají pǐede- psanou písemnou formu, se pak týká námět k vypuštění, pǐíp. ke změně ustanovení § 272 Obch\.

Pro praxi pak doporučujeme, aby nemovitosti, které jsou součástí podniku byly uvedeny a specifikovány v sa- mostatném článku smlouvy o prodeji podniku. Je tǐeba uvedení potǐebných (včetně práv, která na nich váznou) a obvyklých náležitostí, které by se jinak uváděly u kupní smlouvy na nemovitosti. Usnadní to komunikaci s pra- covníky katastrálních úǐadů a vyplývá to i z § 5 odst. 2 Obch\.

\ obdobných důvodů pak ve vztahu k průmyslovému vlastnictví doporučujeme v samostatném článku smlouvy specifikovat i jednotlivá průmyslová práva a po- tǐebné údaje.

\ ryze praktických důvodů je též vhodné, (napǐ. v po- době pǐílohy ke smlouvě) uvést i pǐehled vedených soud- ních sporů (bez sporů o peněžité bagatelní částky) s uve-

22 V souvislosti s privatizací uveǐejněno v časopisu Právní praxe v pod- nikání, £997, č. 4, s. 2£.

23 K tomu viz mj. XXxxx, K. a boL. Kurs obchodního práva. Obchodní zá- vazky, Cenné papíry. Praha : C. H. Xxxx, £996, s. 228; S7una, S. Smlouva o prodeji podniku. Geskomoravský Profit, £994, č. 25, s. £0.

24 K těmto otázkám viz zejména Dĕdiċ, J. op. cit. sub 5, s. £05.

25 Viz též eeLibánová, I. op. cit. sub 3, s. 340–342.

26 Blíže viz mj. Xxxxx, K. op. cit. sub 2.

27 Viz napǐ. citovaný komentáǐ k obchodnímu zákoníku z pera xxxx. X. Xxxxxxxxxx.

166 Číslo 5/2005   AD NOTAM

dením té pǐípadné skutečnosti, že je druhá strana sporu pǐíp. v likvidaci či konkurzním ǐízení.

De lege ferenda doporučujeme ponechání tohoto smluvního typu v obchodním zákoníku.

Diskuse

Diskuse o návrhu nového občan- ského zákoníku II.

JUDr. Martin ·e‰ina*

Xxxxxxxxx dalších 40 paragrafů včetně důvodové zprávy z návrhu nového občanského zákoníku.

Doložení času

§ 1307

Pǐi nejistotě, zda nastane doba, jejímž doložením zů- stavitel omezil právo někomu zůstavené, platí takové ustanovení za podmíněné.

§ 1308

Je-li čas určen tak, že rozhodná chvíle nastat musí, pǐe- chází zůstavené právo jako jiná nepodmíněná práva na dědice té osoby, jíž bylo takto zůstaveno.

§ 1309

Je-li jisté, že doba vyměǐená v závěti nastat nikdy ne- může, posoudí se toto doložení času jako nemožná pod- mínka. Bude-li však nepochybné, že se zůstavitel pǐi ur- čení času jenom zmýlil, určí se rozhodná chvíle podle jeho pravděpodobné vůle.

K § 1f0) aг 1f0):

eods7a7a sávĕ7ních bLausuLí o doLoгení ċasu je v sů- s7avi7eLovĕ urċení, гe dĕdic (odbasovníb) má právo na- bý7 jen na urċi7ou dobu, piípadnĕ гe je má nabý7 po- sdĕji neг dnem sůs7avi7eLovy smr7i. RosdíL mesi doLoгením ċasu a podmínbou je sejména v 7om, гe se doLoгení ċasu váгe vгdy na udáLos7, b7erá v budoucnu nas7a7 musí. eii nejis7o7ĕ, nas7ane-Li obamгib, b nĕ-

muг má bý7 dĕdic nebo odbasovníb povoLán (dies in- cer7us an) – napi. pii úspĕsném dobonċení s7udia, usa- viení sṅa7bu, dosaгení sLe7iLos7i nebo jiného urċi7ého vĕbu, nehLedí se na 7abové bLausuLe jabo na doLoгení ċasu, nýbrг na urċení podmínby.

Zůs7avi7eL 7edy bude moci omesi7 us7anovení sávĕ7i urċením ċasu, 7abгe povoLaný se má s7á7 dĕdicem (od- basovníbem) niboLi jiг v den sůs7avi7eLovy smr7i (dies a quo) nebo se má s7á7 dĕdicem jen na nĕjabou dobu (dies ad quem).

Je-Li ċas s7anoven 7ab, гe nas7a7 nibdy nemůгe, posoudí se piísLusná bLausuLe podLe us7anovení § 1f03 o ne- moгných podmínbách. Avsab je-Li nepochybné, гe se sů- s7avi7eL jen smýLiL siejmĕ ve výrasu (napi. „f1. ċervna“ namís7o „f0. ċervna“), je namís7ĕ sůs7avi7eLovo naiísení sachova7 v pLa7nos7i podLe jeho piedpobLádané vůLe.

ném urċení urċi7ého baLendáiního dne), anebo není jis7é, bdy se 7ab s7ane (napi. den ubonċení s7udia na urċi7é sboLe). ALe v obou 7ĕch7o piípadech nas7anou růsné právní úċinby, neг 7en7o ċas nadejde, podLe 7oho, sda byLa doLoгena doba poċá7eċní nebo boneċná.

ByLa-Li doLoгena poċá7eċní doba (dies a quo), na- padne dĕdic7ví nebo odbas pii sůs7avi7eLovĕ smr7i 7ĕm, bdo byLi povoLáni b dĕdic7ví aг do urċené doby, nebo

– neurċiL-Li sůs7avi7eL v sávĕ7i v 7om smĕru niċeho – jeho sábonným dĕdicům. ALe jabmiLe dies a quo na- dejde, napadne dĕdic7ví (odbas) 7omu, bdo byL od po-

ċá7eċní doby povoLán sa dĕdice.

Napro7i 7omu byLa-Li doLoгena boneċná doba (dies ad quem), napadne pii sůs7avi7eLovĕ smr7i dĕdic7ví 7omu, bdo byL povoLán aг do boneċné doby. JabmiLe boneċná doba nadejde, napadne dĕdic7ví 7omu, bdo byL sa dĕdice povoLán od 7é7o boneċné doby. Neurċí-Li sůs7avi7eL, bdo je od boneċné doby povoLán, napadne dĕdic7ví dĕdicům podLe sábonné posLoupnos7i.

Poměr mezi osobou, která nabyla dědictví nebo odkaz s podmínkou nebo s doložením času,

a jejím předchůdcem nebo nástupcem

§ 1310

(£) Dokud právo dědice zůstává odsunuto, protože vy- míněná událost nebo určený čas ještě nenastaly, nesmí pǐední dědic, kterému dědictví pǐipadlo, zcizit co získal, ani o tom poǐídit, ale naopak učiní vše nutné pro jeho zachování.Xxxxx pǐedního dědice je omezeno jako právo poživatele.

(2) Táž omezení platí obdobně i pro pǐedního odka- zovníka.

§ 1311

Ustanovení § £3£0 platí obdobně pro poměr mezi tím, komu byly zůstaveny dědictví nebo odkaz s rozvazovací podmínkou, a osobou, které má dědictví nebo odkaz pǐi- padnout po splnění podmínky.

K § 1f10 a 1f11:

Umoгní-Li se sůs7avi7eLi, aby o posůs7aLos7i poiídiL i 7ab, гe dĕdic7ví napadne nĕboLiba povoLaným oso- bám po sobĕ, musí bý7 pods7a7a 7ab7o sanechané hod- no7y sachována aг do jejího odevsdání posLednímu v iadĕ. ero7o nesmí osoba povoLaná jabo první v po- iadí piedmĕ7nou hodno7u scisi7, ani o ní poiídi7 sá- vĕ7í ċi jinab, nýbrг má uċini7 vse, co je nu7né pro její sachování.

Příkaz

§ 1312

(£) Pokud zůstavitel někomu něco zůstaví s pǐipoje- ním pǐíkazu, posuzuje se pǐíkaz jako podmínka rozva- zovací, takže se zůstavení práva zmaǐí, nebude-li pǐíkaz proveden, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli.

(2) Na pǐíkaz bránící věc z pozůstalosti zcizit nebo za- tížit ji se hledí, jako by k závěti nebyl pǐipojen.

§ 1313

(£) Pǐíkaz, který nelze pǐesně splnit, budiž splněn ales- poň tak,aby mu bylo pǐibližně co možná vyhověno.Není-

eii jis7o7ĕ, гe urċený ċas nadejde, mohou nas7a7 dvĕ                 si7uace: buƠ je 7abé jis7é, bdy nadejde (napi. pii jas- * Autor je notáǐem v Benešově.

AD NOTAM   Číslo 5/0000 000

-li možné ani to, podrží osoba obtížená pǐíkazem to, co jí bylo zůstaveno, není-li zǐejmá zůstavitelova opačná vůle.

(2) Kdo se učiní neschopným splnit pǐíkaz, věda, že jej tím maǐí, pozbude to, co mu bylo zůstaveno.

§ 1314

V pochybnostech se doložka pokládá za pǐíkaz, nikoli za podmínku.

§ 1315

Pǐání zůstavitele nemá právní účinky, vysloví-li se jím o účelu, ke kterému někomu něco zanechává, ale ne- uloží povinnost zanechané věci k tomuto účelu použít.

§ 1316

Pǐíkazy ukládající jednání nemožné nebo nezákonné jsou neplatné; uloží-li zůstavitel někomu takový pǐíkaz s dodatkem, že jeho nesplněním vznikne dědici nebo od- kazovníku povinnost něco plnit jinému či jiná újma, pak se k takové doložce nepǐihlíží.

§ 1317

Ustanovení, kterým zůstavitel dědici nebo odkazov- níku pǐikáže s pohrůžkou ztráty nějaké výhody, aby zá- věti neodporoval, nemá právní účinky, jde-li jen o odpor proti pravosti závěti nebo proti výkladu jeho smyslu.

K § 1f12 aг 1f1):

VedLe podmíneb a doLoгení ċasu náLeгí mesi s7an- dardní vedLejsí bLausuLe v sávĕ7i 7abé piíbasy. Zůs7a- vi7eL můгe své posLední poiísení omesi7 i 7ím, гe dĕdici naiídí, aby se sanechaným maje7bem ċi s jeho ċás7í urċi7ým spůsobem nabLádaL nebo aby nĕco vybonaL ċi opominuL. eobud sůs7avi7eL dĕdici naiídí, aby s dĕ- dic7ví nĕbomu nĕco vydaL, jedná se o odbas (§ 1ff) a násL.); nejde-Li o 7abové naiísení, je 7o piíbas (mo- dus) ve vLas7ním 7echnicbém smysLu.

eiíbas se sásadnĕ posusuje s7ejnĕ jabo rosvasovací podmínba. eobud jej 7edy dĕdic nespLní, s7rácí právo na dĕdic7ví, 7abгe dĕdic7ví posbude. Zůs7avi7eL vsab můгe sám s7anovi7 úċinby, b7eré mají dĕdice pos7ih- nou7, pobud piíbas nespLní. Zejména můгe pro 7en pií- pad urċi7, гe dĕdic posby7ne odbas 7ie7í osobĕ, pobud piíbas nespLní (poenae nomine reLic7um).

Pododdíl 4

Zrušení závěti

Pořízení nové závěti

§ 1318

Starší závěí se zrušuje závětí novější, ledaže je z no- vější závěti zǐejmé,že starší závěí má být zcela nebo zčásti zachována v platnosti.

§ 1319

Ustanovení starší závěti nebo staršího dovětku se no- vějším dovětkem neruší, ledaže je z tohoto novějšího do- větku zǐejmé, že vůle zůstavitele je jiná.

§ 1320

Neplatnost zrušovací doložky

Prohlášení zůstavitele učiněné v závěti nebo jinak, že neplatná budou všechna jeho pǐíští poǐízení pro pǐípad

Odvolání závěti

§ 1321

Chce-li zůstavitel zrušit závěí a neučinit novou, odvolá ji výslovně, anebo mlčky tak, že zničí listinu.

§ 1322

(£) Odvolat závěí lze prohlášením učiněným v takové formě, jaká se vyžaduje pro poǐízení závěti.

(2) Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, psychotropních látek nebo podobných pǐípravků či jedů, anebo na hráčské vášni, může platně odvolat závěí, nezkrátí-li tím své dě- dice nad míru uvedenou v § £275 odst. 2.

§ 1323

(£) \ůstavitel zruší závěí zničením listiny, na níž byla napsána.

(2) Porušil-li zůstavitel listinu jiným způsobem, anebo neobnovil-li zůstavitel závěí, ač ví, že listina byla zničena či ztracena, ruší se tím závěí, jen plyne-li z okolností ne- pochybně zůstavitelův zrušovací úmysl.

(3) \ničí-li zůstavitel jen jeden z několika stejnopisů závěti, nelze z toho ještě usuzovat na jeho odvolání.

§ 1324

Odvolá-li zůstavitel novější závěí a starší závěí uchová, nabude starší písemně vyhotovená závěí znovu účinnost.

K § 1f18 aг 1f21:

Návrh us7anovení o srusení sávĕ7i vychásí s právní úpravy s7ávající (§ 180 obċ. s.), aLe je piesnĕjsí, vyho- vuje vĕdecbé bri7ice, гe 7é7o o7ásce není v pLa7ná sá- bonné úpravĕ vĕnována náLeгi7á posornos7G a piibLi- гuje se be s7andardním úpravám. ZávĕÈ Lse srusi7 buƠ poiísením nové sávĕ7i, anebo odvoLáním sávĕ7i.

Zachováno je pravidLo, гe poiísením novĕjsí sávĕ7i se s7arsí sávĕÈ ipso fac7o rusí, pobud s7arsí sávĕÈ ne- můгe vedLe sávĕ7i novĕjsí obs7á7 a v 7é míie, v jabé ne- můгe obs7á7. K 7omu pravidLu je ve svLás7ním us7ano- vení piipojeno nové us7anovení o úċincích dovĕ7bu

(bodiciLu). FċeLem dovĕ7bu je dopLni7 jiг exis7ující sá- vĕÈ, pro7o – siisuje-Li se napi. bodiciLem jen odbas – ne- můгe 7o mí7 vůċi jiг exis7ující sávĕ7i srusovací úċinby. MĕLo-Li by se 7ab s7á7, museL by se v 7om smĕru sůs7a- vi7eL jasnĕ vyjádii7.

Navrhuje se dopLni7 výsLovné us7anovení, гe bes právních úċinbů je prohLásení sůs7avi7eLe, гe nepLa7ná budou vsechna jeho piís7í poiísení pro piípad smr7i, piípadnĕ гe jeho even7ueLní piís7í sávĕ7i budou ne- pLa7né, pobud nebudou poiísena v urċi7é svLás7ní formĕ. To7o pravidLo byLo sa7ím dovosováno jen Li7e- ra7urou.

Druhý spůsob srusení sávĕ7i je její odvoLání. Odvo- La7 sávĕÈ Lse výsLovnĕ nebo mLċby: 7o7iг buƠ výsLovným prohLásením uċinĕným v 7abové formĕ, jabá se vyгa- duje pro poiísení sávĕ7i, anebo sniċením Lis7iny, na níг je sávĕÈ napsána. I 7o7o sábLadní pravidLo se pie- jímá s pLa7ného obċansbého sáboníbu s 7ím, гe se v § 1f2f navrhuje s7anovi7 opĕ7 podrobnĕjsí pravidLa pro nĕb7eré piípady vyvoLávající pochybnos7i.

jeho smrti, anebo že budou neplatná taková poǐízení, jež           

nebudou zǐízena v určité formě, nemá právní účinky.

6 Xxxxx, X., Xxxxxxx, E. op. cit. sub 2, s. 97.

168 Číslo 5/2005   AD NOTAM

Nové je us7anovení o sachování (obnovení) pLa7- nos7i s7arsí sávĕ7i, v piípadĕ, гe sůs7avi7eL novĕjsí sá- vĕÈ sniċí nebo jinab odvoLá. Navrгené pravidLo odpo- vídá evropsbým s7andardům a vyhovuje i bĕгnému Lidsbému chápání.

Oddíl 3

Dědická smlouva

§ 1325

(£) \ůstavitel může uzavǐít dědickou smlouvu, v níž povolává druhou smluvní stranu nebo tǐetí osobu za dě- dice nebo za odkazovníka a druhá strana to pǐijímá. K platnosti dědické smlouvy se vyžaduje forma veǐejné listiny.

(2) Co se v tomto oddílu stanoví o smluvním dědici, platí obdobně i pro smluvního odkazovníka.

§ 1326

(£) Xxxxxxxx smlouvu může uzavǐít jen zůstavitel zle- tilý a plně svéprávný.

(2) Dědickou smlouvu mohou strany uzavǐít a závazek z dědické smlouvy mohou změnit nebo zrušit jen osob- ním jednáním; je-li zůstavitel ve svéprávnosti omezen, může tak učinit jen se souhlasem opatrovníka.

§ 1327

(£) Dědickou smlouvou nelze poǐídit o celé pozůsta- losti. Gtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zů- stavitel mohl poǐídit podle své zvláší projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvr- tinu, může tak učinit závětí.

(2) Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, psychotropních látek nebo podobných pǐípravků či jedů, anebo na hráčské vášni, může poǐídit dědickou smlouvou jen o majetku, o němž je způsobilý poǐídit závětí. \ tohoto majetku se počítá čtvrtina vyhrazená poǐízení podle jeho zvláší pro- jevené vůle.

K § 1f23 aг 1f2):

Dĕdicbá smLouva je svLás7ní ins7i7u7 dĕdicbého práva, exis7ující v iadĕ evropsbých semí (Francie, Svý- carsbo, Nĕmecbo, Rabousbo). ZnaLo jej i nase právo, dobud nebyL obċansbým sáboníbem s r. 1)30 se sou- bromého práva vymýcen. Osnova sLeduje návra7 b 7o- mu7o ins7i7u7u. ZábLadní vLas7nos7í sávĕ7i jabo práv- ního jednání jedné osoby je, гe sůs7avi7eL, pobud je naгivu, můгe sávĕÈ bdyboLi smĕni7, dopLni7, odvoLa7. Napro7i 7omu dĕdicbá smLouva je jednání dvou- s7ranné, b7erým jedna s7rana (sůs7avi7eL) povoLává druhou sa dĕdice své posůs7aLos7i nebo její ċás7i a 7a7o druhá s7rana své us7avení sa dĕdice piijímá. S7rany se sa dĕdice 7éг mohou us7avi7 navsájem, anebo povoLa7 sa dĕdice i 7ie7í osobu. V dĕdicbé smLouvĕ jde sice o po- voLání urċi7é osoby sa dĕdice, avsab sa dĕdice pre- sump7ivního (podobnĕ jabo v sávĕ7i), neboÈ ani fab7 7abové smLouvy nesbavuje 7oho7o dĕdice práva dĕdic- 7ví odmí7nou7 nebo гáda7 soupis posůs7aLos7i. Jabo baгdá jiná smLouva, 7ab i 7a7o sabLádá právní sáva- seb a právní nárob, a pro7o nemůгe bý7 jednos7rannĕ smĕnĕna nebo srusena.

Dĕdicbá smLouva je 7edy smísený právní ú7var mesi smLouvou a sávĕ7í – jedná se ve své pods7a7ĕ o dvou- s7ranné, sávasné us7anovení sa dĕdice – a 7udíг na ni

dopadají jab us7anovení o smLouvĕ, 7ab o sávĕ7i. Kdo chce usavií7 dĕdicbou smLouvu, musí mí7 nejen poii- sovací spůsobiLos7, aLe i spůsobiLos7 smLuvnĕ se savá- sa7. Smísená povaha dĕdicbé smLouvy vyvoLává i růsné piís7upy b jejímu sys7ema7icbému saiasení. Růsné sá- boníby ji sys7ema7icby iadí růsnĕ: 7ab napi. Code civiL ji upraviL v ċás7i nasvané o darování a 7es7amen7ech, jiné sáboníby upravují mesi smLouvami (napi. ra- bousbý), jiné v rámci práva dĕdicbého (napi. svýcar- sbý). ALe pies7o je 7ieba piihLédnou7 be sbu7eċnos7i, гe dĕdicbá smLouva má sábLadní výsnam pro právo dĕ- dicbé, pro7oгe piece jen jde o sábLad nápadu dĕdicbého a mesi dĕdicbými 7i7uLy 7en nejsiLnĕjsí (§ 111)).

Závaгnos7 právních úċinbů dĕdicbé smLouvy vedou b návrhu s7andardního omesení, гe dĕdicbou smLouvu mohou s7rany usavií7 jen osobnĕ, 7edy, s7ejnĕ jabo usá- vĕ7i, niboLi sás7upcem. S7ejné hLedisbo a spoLu s ním i hLedisbo ochrany sLabsí s7rany vede b – opĕ7 obvyb-

Lému – naiísení, гe spůsobiLý b usaviení dĕdicbé

xxXxxxx je pouse pLnĕ svéprávný ċLovĕb. Nemůгe 7edy

usavií7 dĕdicbou smLouvu osoba mLadsí osmnác7i Le7, ani ċLovĕb, jehoг svéprávnos7 soud omesiL. Ti7o Lidé mo- hou poiídi7 sávĕ7í sa podmíneb § 12)f a 12)3. Vý- jimba je piipus7ĕna ohLednĕ Lidí, jejichг svéprávnos7 byLa omesena pro chorobnou sávisLos7 na poгívání aL- bohoLu, psycho7ropních Lá7eb nebo podobných pií- pravbů ċi jedů, anebo na hráċsbé vásni (§ 1f2) ods7. 2).

Dĕdicbá smLouva je Limi7ována 7abé co do formy a co do vĕcného sábĕru. eobud se jedná o formu, vy- гaduje se veiejná Lis7ina, 7edy, sa souċasného s7avu právní úpravy, no7áisbý sápis. Co do vĕcného sábĕru jsou moгnos7i disposic s posůs7aLos7í dĕdicbou smLou- vou omeseny 7ab, гe ani dĕdicbou smLouvou se sů- s7avi7eL sceLa nesmí sbavi7 práva poiídi7 individuáLnĕ. Z 7oho důvodu mu má bý7 ponechána voLná ċ7vr7ina posůs7aLos7i, aby b ní mohL povoLa7 dĕdice nebo od- basovníby mimosmLuvnĕ. Má-Li bý7 7a7o ċás7 posů- s7aLos7i podLe výsLovného piedpisu v § 1f2) sůs7a7 voLná 7ab, aby o ní sůs7avi7eL mohL poiídi7 podLe své svLásÈ projevené vůLe, nesmí bý7 jeho poiisovací voL- nos7 omesena právem na povinný díL ċi jiným ome- sením.

§ 1328

Byla-li dědická smlouva uzavǐena s tím, že se ostatní dědici zǐekli svého dědického práva, pozbývá zǐeknutí se dědictví účinky, nedědí-li dědic povolaný v dědické smlouvě.

K § 1f28:

Zůs7avi7eL můгe dĕdicbou smLouvou povoLa7 smLuv- ního dĕdice 7abé sa si7uace, гe má sábonné, nebo do- bonce i nepominu7eLné dĕdice, a si7uaci jes7ĕ sa svého гivo7a vyiesi7 7ab, гe se sábonnými dĕdici usavie smLouvu, b7erou se 7i dĕdic7ví siebnou. Navrhuje se 7edy ve shodĕ se s7andardními úpravami s7anovi7, гe siebnu7í se dĕdic7ví posbývá úċinby pro piípad, гe smLuvní dĕdic nedĕdí.

§ 1329

O podmínkách v dědické smlouvě platí § 453; roz- vazovací podmínku však v dědické smlouvě sjednat nelze.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 169

§ 1330

(£) Xxxxxxx smlouva nebrání zůstaviteli,aby se svým ma- jetkem nakládal za svého života podle xxxxxxx. Strana povo- laná za dědice nemůže pǐenést své právo na jinou osobu.

(2) Poǐídí-li však zůstavitel pro pǐípad smrti nebo uza- vǐe-li darovací smlouvu tak, že to s dědickou smlouvou není slučitelné, může se smluvní dědic dovolat neúčin- nosti těchto právních jednání.

K § 1f2) a 1ff0:

V 7om7o us7anovení se bere sie7eL na smLuvní po- vahu 7oho7o právního jednání, pro7o se pii sjednání podmíneb v dĕdicbé smLouvĕ neupLa7ní us7anovení o podmínbách v sávĕ7i (§ 1f02 a násL.), nýbrг obecná us7anovení o podmínbách v právních úbonech. Tab smĕiuje-Li podmínba b jednání druhé smLuvní s7rany, pos7aċí spLnĕní 7é7o podmínby jiг sa sůs7avi7eLova гi- vo7a. Na nesábonné ċi nesrosumi7eLné podmínby se nehLedí jabo na nenapsané (srov. § 1f03), nýbrг jsou nepLa7né s piípadnými důsLedby pro pLa7nos7 ceLé smLouvy. VyLouċení rosvasovacích podmíneb v dĕ- dicbé smLouvĕ je s7andardní iesení.

Dĕdicbou smLouvou se sabLádají maje7boprávní dů- sLedby pro piípad smr7i sůs7avující smLuvní s7rany. erávo na dĕdic7ví, b7eré s 7é7o smLouvy vsnibá, pied- pobLádá sůs7avi7eLovu smr7 a nas7oupení dĕdice v 7o7o právo. ero7o se nijab nedo7ýbá maje7bových pomĕrů smLuvních s7ran sa jejich гivo7a. Dĕdicbá smLouva sa-

bLádá povoLání smLuvní s7rany sa dĕdice – a jen 7o. SmLuvnímu dĕdici má piipadnou7 7o, co po sůs7avi7e- Lovĕ smr7i s jeho maje7bu sbude.

ero7o neLse sůs7avi7eLi bráni7, aby se svým maje7bem nabLádaL sa svého гivo7a sceLa LibovoLnĕ. Z 7éhoг dů- vodu neLse na budoucí dĕdic7ví poгadova7 sajis7ĕní nebo pievés7 ċi jinab pienés7 právo na budoucí dĕdic- 7ví se smLuvního dĕdice na jinou osobu.

§ 1331

(£) Dohodnou-li se strany, že zůstavitel pǐevede na smluvního dědice majetek již za svého života, může být tento majetek sepsán ve formě veǐejné listiny.V takovém pǐípadě, nepǐevede-li zůstavitel všechen svůj majetek, anebo získá-li po pǐevodu další majetek, se dědická smlouva vztahuje jen na majetek takto pǐevedený, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

(2) Uskutečnilo-li se odevzdání ještě za života, pǐe- cházejí práva a povinnosti z dědické smlouvy na dědice smluvního dědice, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

§ 1332

(£) Pro zánik závazku z dědické smlouvy platí usta- novení o zániku závazků ze smluv.

(2) Své závazky z dědické smlouvy může zůstavitel zru- šit i poǐízením závěti. K účinnosti zrušení se vyžaduje souhlas smluvního dědice učiněný ve formě veǐejné lis- tiny.

§ 1333

\emǐe-li smluvní dědic pǐed zůstavitelem nebo spo- lečně s ním, zaniká závazek z dědické smlouvy; poskytl- li však smluvní dědic podle dědické smlouvy zůstaviteli plnění, může se dědic smluvního dědice domáhat, aby mu zůstavitel vydal, oč byl takovým plněním k okamžiku smrti smluvního dědice obohacen.

§ 1334

Dědická smlouva neplatná pro nesplnění podmínek v§ £325 a £326 nebo proto, že nevyhovuje ustanovením o smlouvách podle části čtvrté tohoto zákona, může mít pǐesto platnost závěti, má-li jinak všechny náležitosti zá- věti.

K § 1ff1 aг 1ff1:

Na rosdíL od sávĕ7i neLse smLuvní povoLání sa dĕ- dice srusi7 jednos7ranným prohLásením. Kon7rab7u- áLní charab7er sávĕ7i se promí7á i sde.

ZvLás7ním us7anovením je pama7ováno na piípad, bdy byLo dĕdic7ví smLuvnĕ pienecháno sa pro7ipLnĕní a smLuvní dĕdic vshLedem b obamгibu své smr7i ne- dĕdí. ZvLás7ním us7anovením je pama7ováno i na 7o, гe nepLa7nos7 dĕdicbé smLouvy nemusí sceLa smaii7 úmysL poiisova7eLe, neboÈ jeho projev vůLe můгe mí7 pLa7nos7 sávĕ7i.

Navrгené us7anovení jednab opabuje obecnou sá- sadu § 1G2, jednab ċiní výjimbu s § 1GG. Jedno od druhého vsab funbċnĕ oddĕLi7 neLse – pobud by

§ 1f28 pouse vy7bL bonversi pii nedos7a7bu formy,

nevyLouċiLo by 7o sávĕr, гe speciáLní povaha 7abového us7anovení vyLuċuje úċinby § 1G2. Z 7oho důvodu je us7anovení formuLováno 7ab, jab je navrгeno. SmLou- va, b7erou sůs7avi7eL povoLá sa dĕdice nĕboho jiného neг svého manгeLa, s7ejnĕ jabo smLouva o povoLání dĕdice usaviená v jiné formĕ neг ve formĕ veiejné Lis7iny a7d., nebude pLa7nou smLouvou dĕdicbou. Ne- samýsLí se jí vsab odepií7 a priori vLas7nos7 sávĕ7i, bude-Li 7ab7o uċinĕné právní jednání mí7 vsechny ná- Leгi7os7i sávĕ7i.

Zvláštní ustanovení o dědické smlouvě uzavřené mezi manželi

§ 1335

(£) Manželé mohou uzavǐít dědickou smlouvu, podle níž jedna strana povolává druhou za dědice nebo za od- kazovníka a druhá strana toto povolání pǐijímá, anebo se takto za dědice nebo za odkazovníky povolávají navzá- jem.

(2) Takovou smlouvou mohou pro pǐípad vzniku man- želství uzavǐít i snoubenci, ale smlouva se stane účinnou až vznikem manželství.

§ 1336

(£) Rozvodem manželství se neruší práva a povinnosti z dědické smlouvy, ledaže dědická smlouva určí něco ji- ného. Po rozvodu manželství se každá strana může do- máhat, aby dědickou smlouvu zrušil soud. Soud návrhu nevyhoví, směǐuje-li proti tomu, kdo nezapǐíčinil rozvrat manželství a s rozvodem nesouhlasil.

(2) Prohlášením manželství za neplatné se ruší práva a povinnosti z dědické smlouvy, ledaže takové manžel- ství již dǐíve zaniklo smrtí jednoho z manželů.

K § 1ff3 a 1ffG:

V us7anoveních o dĕdicbých smLouvách mesi man- гeLy se navrhuje upravi7 specificbé odchyLby od obecné úpravy. eiednĕ se sdůrasṅuje 7ypicbý rys 7ĕch7o smLuv, 7o7iг vsájemné povoLání se sa dĕdice. VshLedem b od- Lisnému reгimu dĕdicbých smLuv mesi manгeLy je po- 7iebné speciáLní us7anovení o dĕdicbých smLouvách usaviených mesi snoubenci.

170 Číslo 5/2005   AD NOTAM

Ve shodĕ se s7andardními úprava,i se navrhuje s7a- novi7, гe rosvod manгeLs7ví sásadnĕ nemá mí7 na 7r- vání práv a povinnos7í s dĕdicbé smLouvy vLiv; smLouvu vsab v 7abovém piípadĕ můгe srusi7 soud na návrh nĕb7erého s bývaLých manгeLů. Nebrání se vsab s7ranám, aby se dohodLy na opabu.

Díl 3 Odkaz Oddíl £

Všeobecná ustanovení

Zřízení odkazu

§ 1337

(£) K platnosti odkazu se vyžaduje, aby odkaz zůstavil způsobilý zůstavitel osobě, která je způsobilá dědit, a aby se tak stalo platným poǐízením pro pǐípad smrti tak, že zůstavitel určité osobě pǐikáže vydat odkazovníku pǐed- mět odkazu.

(2) Kdo není způsobilý poǐizovat, může ze svého ma- jetku odkázat jinému jen pǐedměty malé hodnoty.

§ 1338

Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce pǐežije, se považuje za odkaz, jestliže se dárce nevzdal práva dar odvolat.

§ 1339

\ůstavitel může také dědici nebo spoludědicům za- nechat pǐednostní odkaz; vzhledem k tomuto odkazu se budou posuzovat jako odkazovníci.

K § 1ff) aг 1ff):

Sbupina us7anovení o odbasech navasuje na us7a- novení § 1212, b7eré vy7ýbá odbas a rosdíL mesi od- basem a dĕdic7vím. Nase právo mesi obojím od r. 1)G1 nerosLisuje, ċímг se výrasnĕ vymybá s bonvenċního chápání obou 7ĕch7o ins7i7u7ů. Za7ímco dĕdic7ví re- presen7uje podíL na posůs7aLos7i, pieds7avuje odbas ur- ċi7ou vĕc s posůs7aLos7i (piípadnĕ nĕboLib vĕcí druhovĕ urċených, vċe7nĕ penĕs). Odbasem sůs7avi7eL oddĕLuje urċi7ou vĕc od posůs7aLos7ního ceLbu a urċuje ji nĕ- bomu: buƠ osobĕ, b7erá není dĕdicem, nebo nĕb7erému s dĕdiců. (eoubáгe-Li sůs7avi7eL nĕb7erému dĕdici s po- sůs7aLos7i urċi7ou vĕc, můгe jí7 podLe oboLnos7í buƠ o odbas, anebo o piíbas, гe posůs7aLos7 má bý7 ros- dĕLena urċi7ým spůsobem. To sáLeгí na výbLadu po- sLedního poiísení.) eii odbasu nas7ává singuLární sub- cesse odbasovníba na rosdíL od universáLní subcesse dĕdicbé.

eodmínby pLa7nos7i odbasu jsou: pLa7né poiísení pro piípad smr7i (7edy sávĕÈ, piípadnĕ dovĕ7eb, nebo dĕdicbá smLouva) – v rámci 7oho vys7upuje i pod-

mínba poiisovací spůsobiLos7i – dáLe spůsobiLý odba-

sovníb a spůsobiLý odbas (jímг nemusí bý7 jen

hmo7ná vĕc, aLe i jiná hodno7a, napi. s7ipendium. ero- 7oгe se osnova vrací b úpravĕ darování pro piípad smr7i (v ċás7i ċ7vr7é), rosLisuje se v § 1ff8 mesi odba- sem a 7ím7o darováním.

Výjimbu s pravidLa, гe odbas můгe urċi7 jen osoba spůsobiLá poiídi7 o posůs7aLos7i sávĕ7í, obsahuje

§ 1ff) ods7. 2. eodLe nĕho – vsorem je ċL. )08 CCQ – má bý7 respeb7ováno piání ċLovĕba nespůsobiLého právnĕ jedna7, aby po jeho smr7i piipadLa s jeho ma-

je7bu jiné osobĕ, b níг má dobrý pomĕr, vĕc maLé ceny

a hodno7y sejména upomínbové. Vodí7bem v daném smĕru bude obecná úprava svéprávnos7i, s níг pLyne, гe ċLovĕb nespůsobiLý poiisova7 pro nedos7a7eb vĕbu má spůsobiLos7 právnĕ jedna7 v rossahu piimĕieném jeho rosumové a voLní vyspĕLos7i (§ fG ods7. 1) a гe u Lidí, sbavených svéprávnos7i soudnĕ, neLse namí7a7 nepLa7nos7 7ĕch jejich právních jednání, jeг nevyboċují s ba7egorie nevýsnamných a bĕгných sáLeгi7os7í baг- dodenního гivo7a (§ 1) ods7. 2).

Obtížení odkazem

§ 1340

Odkazy pǐipadají k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů, a to i tehdy, byla-li odkázána věc náležející jednomu ze spoludědiců. To neplatí, pokud zůstavitel zvláší pǐikáže splnění odkazu jednotlivému spoludědici nebo odkazovníku.

§ 1341

Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví ales- poň čtvrtina odkazy nezatížená.\atíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu.

§ 1342

(£) Okolnost, že hodnota dalšího odkazu, jenž byl ulo- žen odkazovníku, pǐesahuje hodnotu odkazu, který mu byl zůstaven, nezbavuje odkazovníka povinnosti splnit, co mu zůstavitel uložil.

(2) Jestliže odkazovník odkaz nenabude, nabývá tuto povinnost ten, komu odkaz pǐipadne, nebo pǐenechá od- kaz, který mu pǐipadl, odkazovníku, který je na tento od- kaz poukázán.

§ 1343

\ůstavitel, který odkazem pamatuje na určitou sku- pinu osob, jako jsou pǐíbuzní, chudí a podobně, nebo na veǐejně prospěšný, dobročinný či podobný účel, může ponechat dědici nebo někomu jinému, aby určil, jak a které z těchto osob nebo účelů mají být poděleny. Ne- vysloví-li se o tom zůstavitel, má volbu dědic. Nemůže-li dědic volbu vykonat, určí odkazovníky soud.

K § 1f10 aг 1f1f:

RosdíL mesi dĕdic7vím a odbasem je v 7om, гe právo na odbas sice vsnibá smr7í sůs7avi7eLe (a 7o spravidLa: sůs7avi7eL můгe svoLi7 i den posdĕjsí), aLe 7o7o právo je právem odbasovníba vůċi dĕdici, piípadnĕ – jedná-

Li se o daLsí odbas – vůċi jinému odbasovníbu na vy-

dání odbasu. VLas7nicbé právo b odbásanému pied-

mĕ7u se nabývá s7ejnĕ jabo pii pievodech, pro7oгe v pomĕru osoby ob7íгené odbasem a odbasovníba (Le- ga7áie) se o nic jiného právnĕ nejedná.

eiedmĕ7em odbasu můгe bý7 vĕc sůs7avi7eLe (vĕc ná- Leгející do posůs7aLos7i), a 7ab 7omu spravidLa 7abé je, můгe 7o bý7 aLe i vĕc jiná. Obecnĕ aLe pLa7í, гe odba- sem Lse ob7íгi7 jen osobu, b7erá má s posůs7aLos7i pro- spĕch, 7edy buƠ dĕdice, nebo odbasovníba. Je-Li odba- sem ob7íгen odbasovníb, jedná se o daLsí odbas (pododbas) a 7en, bomu 7en7o daLsí odbas náLeгí, se osnaċuje jabo pododbasovníb. Tab napi. můгe sůs7a- vi7eL odbása7 s posůs7aLos7i urċi7é osobĕ nemovi7os7 s pobynem, aby odbasovníb prominuL jiné osobĕ dLuh, b7erá 7a sa odbasovníbem má. Sbu7eċnos7, гe mesi odbasem piednos7ním a daLsím je 7abový hodno7ový

AD NOTAM   Číslo 5/2005 171

nepomĕr, гe daLsí odbas má vyssí hodno7u neг pied- nos7ní, nesbaví Lega7áie povinnos7i se s pododbasov- níbem vypoiáda7. Té7o povinnos7i se odbasovníb můгe sbavi7 jen odmí7nu7ím odbasu.

Je na vůLi sůs7avi7eLe, boho odbasem ob7íгí. Neurċí-

-Li v 7om smĕru niċeho, jsou odbasem ob7íгeni vsichni dĕdici v 7om pomĕru, v jabém jim piipadá posůs7aLos7. Odbasem Lse pama7ova7 i na sbupinu osob. eab je vĕcí sůs7avi7eLe, jab 7u7o sbupinu podĕLí ċi bomu 7o7o podĕLení svĕií. NevysLoví-Li se, má právo voLby dĕdic;

pobud 7o moгné není, roshodne o rosdĕLení soud.

Osnova nepiijímá sásadu obecného sáboníbu ob- ċansbého, гe sůs7avi7eL můгe dĕdic7ví odbasy sceLa vyċerpa7, 7abгe by vshLedem b 7omu, dĕdic po naby7í dĕ- dic7ví jen vydaL odbasovníbům odbasy a s posůs7aLos7i mu nic nesůs7aLo. Vychásí se naopab s poje7í, гe odpo- vídá principům spravedLnos7i, sůs7ane-Li osobĕ, b7erá dĕ- dic7ví nabývá, pies její ob7íгení odbasy aLespoṅ ċás7 dĕ- dic7ví nesa7íгena. (VshLedem b 7omu bude roshodova7 souhrn hodno7 vsech odbasů, Lhos7ejno, mají-Li bý7 vy- dány piímo s posůs7aLos7i ċi s jiných sdrojů.) ZvoLen byL podíL ċvr7inový, coг není nic jiného neг s7ará quar7a XxXxxxxx. Nevychásí se vsab s poje7í, гe odbasy piebra- ċující 7o7o omesení jsou nepLa7né; dĕdici má náLeгe7 právo, poгadova7, aby odbasy byLy pomĕrnĕ bráceny 7ab, aby mu s dĕdic7ví sůs7aLa ċis7á ċ7vr7ina. Bude pii- 7om vĕcí jeho roshodnu7í, sda 7o7o své právo vyuгije, anebo spLní-Li posLední vůLi, jab byLa projevena. Tab7o jsou chránĕni bĕгní dĕdicové; ochrana nepominu7eL- ných dĕdiců je siLnĕjsí a vĕnuje se jí 7ie7í oddíL 7é7o hLavy.

Náhradnictví při odkazech

§ 1344

\ůstavitel může pǐi odkazu naǐídit náhradnictví. Pro ta- kový pǐípad platí pǐiměǐeně ustanovení § £264 až § £268.

K § 1f11:

Jeden se sábLadních piedpobLadů naby7í práva na odbas je, гe Lega7ái sůs7avi7eLe pieгije, гe má be dni vsnibu práva na odbas s7ejnou spůsobiLos7, jabou musí mí7 osoba, b7erá je s 7o bý7 dĕdicem a гe odbas neodmí7ne. Zůs7avi7eL můгe piijmou7 opa7iení pro pií- pady, гe jím urċený odbasovníb odbas nenabude, a us7avi7 Lega7áii náhradníba obdobnĕ, jabo můгe sií- di7 náhradníba i dĕdici.

Odvolání odkazu

§ 1345

Má se za to, že odkaz byl odvolán, jestliže zůstavitel

a) odkázanou věc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude,

b) odkázanou věc změní takovým způsobem, že to je již věc jiná, nebo

c) odkázanou pohledávku vymůže a vybere.

§ 1346

Má se za to, že odkaz nebyl odvolán, pokud odkáza- nou věc nabyla jiná osoba nebo byla-li odkázaná věc změněna či zničena mimo vůli zůstavitele. Totéž platí, jestliže dlužník zůstaviteli vyrovnal odkázanou pohle- dávku z vlastního popudu.

K § 1f13 a 1f1G:

a 1f1G pama7ují na piípady, bdy nas7upuje, popi. ne- nas7upuje, právní domnĕnba odvoLání odbasu. Jedná se o domnĕnby vyvra7i7eLné, 7abгe pLa7í jen, neprobáгe- Li se jiná sůs7avi7eLova vůLe. Jedná se bonbré7nĕ o 7y7o piípady:

Za prvé: Jes7Liгe sůs7avi7eL vĕc, b7erou byL diíve nĕ- bomu odbásaL, sniċiL nebo ji pievedL nĕbomu jinému (a pab ji jiг nenabyL), nas7upuje domnĕnba odvoLání odbasu. eobud aLe b 7abovému naLoгení s odbásanou vĕcí dosLo mimo vůLi sůs7avi7eLe, odbas 7rvá a odba- sovníbu bude vypLacena penĕгi7á náhrada.

Za druhé: Jes7Liгe sůs7avi7eL odbásanou vĕc smĕni7 7ab, гe se s7aLa jinou vĕcí, pro7oгe posbyLa své původní podoby a násvu, hLedí se na odbas jabo na odvoLaný. S7aLo-Li se 7ab aLe mimo vůLi sůs7avi7eLe, náLeгí Lega- 7áii 7a7o smĕnĕná vĕc. eobud vsab v posLednĕ uvede- ném piípadĕ specifibace vedLa b 7omu důsLedbu, гe smĕnĕnou vĕc nabyLa do vLas7nic7ví osoba od sůs7a- vi7eLe odLisná, náLeгí odbasovníbu právo na penĕгi7ou náhradu.

Za 7ie7í: Odbáгe-Li sůs7avi7eL nĕbomu pohLedávbu, aLe 7u násLednĕ sám vymůгe a vybere, má se sa 7o, гe odbas byL odvoLán. S7aLo-Li se 7ab jen sċás7i, nas7upuje domnĕnba ċás7eċného odvoLání odbasu. Napro7i 7omu odbas 7rvá v piípadĕ, гe pohLedávba sanibLa pro7o, гe dLuгníb dLuh vyrovnaL s vLas7ního popudu, гe 7edy vĕ- ii7eL jen piijaL pLnĕní dLuгníbem nabísené.

Uspokojování notářských služeb v Praze

JUDr. TomበOulík*

Jako pražský notáǐ jsem alergický na slovní spojení

„nedos7upnos7 no7áisbých sLuгeb“.A ve vztahu k hlav- nímu městu zvláší.

\kusme nahlédnout na tuto záležitost pohledem jed- noho opatǐení Notáǐské komory pro hl. m. Prahu. V re- akci na zjištění, že v počtech sepsaných notáǐských zá- pisů jednotlivými notáǐi jsou velké rozdíly, pǐijalo prezidium Notáǐské komory pro hl. m. Prahu dne £0. 7. 2002 usnesení: eresidium roshodLo, гe vгdy dLe vý- sLedbů piedchásejícího poLoLe7í budou NK pro hL. m.

erahu evidováni no7áii, b7eií sa 7o7o období sepsaLi 100 a ménĕ no7áisbých sápisů. V piípadĕ, гe se na no- 7áie obrá7í гada7eL o sepsání no7áisbého sápisu a no- 7ái mu nebude moci v jím poгadovaném 7ermínu vy- hovĕ7, odbáгe 7en7o no7ái гada7eLe na NK pro hL. m. erahu. eo7é, co se гada7eL se svojí гádos7í na NK pro hL. m. erahu obrá7í, 7ajemnice NK pro hL. m. erahu 7u7o гádos7 saeviduje a spojí se s no7áii, b7eií sa piedchá- sející poLoLe7í sepsaLi 100 a ménĕ no7áisbých sápisů. S 7ĕmi7o no7áii dojedná moгnos7 sepsání no7áisbého sápisu dLe poгadavbu гada7eLe. Tajemnice NK pro hL.

x. xxxxx bude evidova7 baгdé jí sdĕLené odmí7nu7í po- iísení no7áisbého sápisu 7ĕmi7o no7áii.

Následná evidence požadavků a čísla vypovídají o tom, že požadavky na notáǐské úkony (které po pǐijatém usne- sení byly všechny uspokojeny) nenarůstají:

Odbas Lse odvoLa7 s7ejným spůsobem, jabým se od-           

xxXxxx xxxxX. Mimo 7o svLás7ní us7anovení § 1f13

* Autor je notáǐ v Praze.

172 Číslo 5/2005   AD NOTAM

£. pololetí 2003 vyhověno 49 žadatelům

2. pololetí 2003 vyhověno 39 žadatelům

£. pololetí 2004 vyhověno 49 žadatelům

2. pololetí 2004 vyhověno 37 žadatelům

£. pololetí 2005 vyhověno 36 žadatelům

Pokud bychom použili ze statistik údaje o počtu se- psaných notáǐských zápisů v Praze za poslední roky, event. počet ověǐených podpisů, zjistili bychom, že k ná- růstu nedochází.Pokud bychom ve statistice pokračovali, zjistili bychom, že narůstá průměrná textová obsáhlost notáǐských listin, vyvolaná zejména čím dál komplikova- nější právní úpravou. S tím se ǐada notáǐských kanceláǐí vyrovnává tak, že se personálně posiluje, aby zvládla čí- selně stejné výkony. Nemám k dispozici čísla o průměr- ném počtu zaměstnanců u jednoho notáǐe pǐed £0 lety a nyní, ale v každém pǐípadě k zásadnímu nárůstu došlo u notáǐských koncipientů, kandidátů i ostatních pracov- níků. Je jasné, že posílené kanceláǐe v prostoru i v čase lépe vykrývají požadavky na notáǐské služby.

Kdyby nová právní úprava pǐinesla zásadní rozšíǐení

notáǐské agendy (napǐ. povinné sepisování listin o ne- movitostech výhradně notáǐi a advokáty), muselo by do- jít k zvýšení počtu notáǐů. \a současné právní úpravy, pǐi konstantním objemu notáǐské agendy a konstantních od- měnách, by zvýšení počtu notáǐských úǐadů bylo kon- traproduktivní – notáǐi by byli nuceni snižovat své ná- klady pǐedevším o výdaje na personál a prostory,a daleko více poměǐovat každý požadavek na úkon rentabilitou, a odmítat to, co rentabilní není.

Vyslechl jsem ǐadu rozmanitých požadavků, vyslechl jsem mnoho svých kolegů, a dospěl jsem k pǐesvědčení, že to v Praze, až na ǐídké výjimky, není s uspokojováním poptávky po notáǐských úkonech vůbec zlé, pǐestože:

• většina zahraničních partnerů pǐilétá zrovna v pátek po £6. hodině,

• držiteli směnky zbývá do konce jejího možného pro- testu poslední hodina,

• dlužník je ochoten podepsat notáǐský zápis s pǐímou vy- konatelností právě pǐed svým odjezdem do Antarktidy,

• nesloží-li se záloha za pǐeváděný byt do úschovy do zítǐka, prodávající byt podpálí,

• pan Nepostradatelný se potǐebuje podepsat ve sprše na tenise,

• družstevníci (vlastníci jednotek) svolali svou schůzi do sušárny pǐed dvěma týdny, ale těsně pǐed schůzí za- slechli v sousedním domě,že tam měli nějakého notáǐe.

¤ada kolegů, jejichž počty sepsaných notáǐských zá- pisů nejsou enormní, ǐíká, že jsou schopni sepsat mno- hem víc – pokud se na ně někdo obrátí.

Opatǐení pražské komory vhodně propojuje poža- davky veǐejnosti a volnou kapacitu notáǐů. Poskytuje i pǐehled o struktuǐe požadavků a umožňuje působit na ty notáǐe, kteǐí by se vyhýbali zejména časově náročným xxxxxx.Xx svých důsledcích pomáhá v pLné míie uspo- kojovat poptávku veǐejnosti.

V notáǐské profesi, jako v každé jiné, je někdo lepší, někdo horší. Někdo obětavější, někdo pohodlnější. Ně- kdo svědomitější, někdo lehkomyslnější. Bez ohledu na to, že někdo sedí v hlavním městě a někdo v okresním. Etika notáǐské praxe však platí všude stejně. K tomu, aby si notáǐi respektováním tohoto abstraktního pojmu zís- kávali u veǐejnosti respekt vyšší než k většině jiných pro- fesí poskytujících služby, stačí někdy v telefonátu pouhé vlídné slovo.

Tři poznámky ke třem článkům

JUDr. TomበXxxxxx, Plzeň*

V piedesLém ċísLe 7oho7o ċasopisu byLy pubLibovány násory, be b7erým povaгuji sa vhodné a po7iebné se brá7ce sas7avi7.

I. Poznámka prvá

Pǐíspěvek X. Xxx0xxxx £ se zabýval problematikou otáz- kou odúmrtního práva státu k členskému podílu v druž- stvu. Podle mého soudu jsou však argumentace a vývody autorky nesprávné.

Tǐeba vyjít z toho, co je nesporné. Pǐedevším je tǐeba si ujednotit terminologii. V daném pǐípadě se jedná o členský podíl podle § 6£ odst. £ prvé věty Obch\, tedy

o to, co se v obchodním zákoníku jinak vadně označuje jako členská práva a povinnosti. Nikdy se nemůže jednat

o členský podíl ve smyslu plnění člena na družstevní by- tovou výstavbu podle pǐedpisů platných pǐed pǐijetím obchodního zákoníku, když tento tzv. členský podíl se nejpozději dnem účinnosti obchodního zákoníku trans- formoval na další členský vklad (který ovšem není sa- mostatným pǐedmětem právních vztahů).

Jestliže dojde k situaci, že dědictví po zesnulé fyzické osobě nenabude žádný dědic,vzniká zde odúmrtní právo státu (=Xxxxx republiky) podle § 462 Obč\.

Stát se však členem (jakéhokoliv) družstva stát ne- může, neboí tomu zǐetelně brání ust. § 30 odst. £ zákona č. 2£9/2000 Sb., o majetku Xxxxx republiky a jejím vy- stupování v právních vztazích, ve znění pozdějších pǐed- pisů.Vzhledem k tomu tedy zde nastupují účinky obec- ného § 233 odst. £ Obch\ (nikoliv § 232 odst. 3 Obch\

– stát není dědic) a stát tak místo členského podílu zís- kává právo na výplatu vypoǐádacího podílu za podmínek daných zákony a stanovami družstva.

Může se sice jevit jako nevýhodné pro stát, že zatímco napǐ. podle stanov konkrétního bytového družstva do- stane stát vypočtený vypoǐádací podíl ve výši 50 000 Kč, zatímco kdyby mohl volně pǐevést členský podíl, s nímž se pojilo právo nájmu družstevního bytu, jenž se volně pǐevádí v daném místě a čase napǐ. za 2 miliony Kč, že takto stát dostane částku 40krát nižší, to je však otázka ekonomická, nikoliv právní.

Stát však nikdy nemůže pǐevádět členský podíl na tǐetí osobu, ježto členský podíl na stát nepǐechází, nýbrž zde ex Lege zaniká smrtí zůstavitele. \ tohoto důvodu jsou zcestné i veškeré úvahy na téma oceňování členského podílu pro tyto účely, jelikož zde není co oceňovat.

II. Poznámka druhá

Pǐíspěvek X. Xxxxxxxxxxxx0 se zabýval vztahem spo- lečného jmění manželů v bytovém družstvu. Není mým úmyslem polemizovat s celým pǐíspěvkem. Chci pouze upozornit, jak je matoucí mechanické vztahování názorů

* Autor je odborným asistentem na Katedǐe obchodního práva Právnické fakulty \ápadočeské univerzity v Plzni.

£ Tru7nová, X. Xxxxxxx podíl jako odúmrí státu. Ad Notam, 2005, č. 4,

s. ££8 a násl.

2 Krejċovsbý, X. Xxxxxxx podíl v družstvu a společné jmění xxxxxxx.Xx Notam, 2005, č. 4, s. £37 a násl.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 173

vyjádǐených ve vztahu k jednomu institutu na institut jiný, byí velmi obdobný.

Setrvale soudím,že obchodní podíl nemůže náležet do společného jmění manželů, a to z důvodů rozebraných jinde.3 Ovšem co paušálně platí u obchodního podílu, neplatí již beze zbytku u členského podílu. Jakkoliv to- tiž ani členský podíl nemůže být dle mého soudu ve spo- lečném jmění manželů, neplatí toto v těch pǐípadech, kdy vzniklo společné členství manželů v bytovém druž- stvu; zde naopak členský podíl je vždy ve společném jmění manželů.

Problémem zde totiž je, že vznikne-li jednou za trvání manželství společné členství manželů v bytovém druž- stvu, je de Lege La7a vyloučeno jej modifikovat dohodou manželů podle § £43a Obč\. Kámen úrazu zde tkví v ko- gentní dikci § 703 odst. 2 Obč\, které je ve vztahu k úpravě společného jmění manželů zjevný Lex specia- Lis. Není akceptovatelným závěr, že manželé mají spo- lečné členství, avšak členský podíl náleží jen jednomu z nich, neboí členský podíl (jakožto jinou majetkovou hodnotu) nelze oddělit od členství (jakožto vztahu).Platí, že každý člen má členský podíl a žádný nečlen jej nemá, když členský podíl (kromě vzniku a zániku členství pǐe- chodem a pǐevodem členského podílu) pǐi vzniku člen- ství vzniká a pǐi zániku členství zaniká; 7er7ium non da- 7ur.

\ávěr je tedy ten, že manželé se mohou podle § £43a

Obč\ dohodnout o odchylném rozsahu společného jmění manželů, ovšem nikoliv neomezeně. Nelze vylou- čit ze společného jmění členský podíl, jestliže společné členství vzniklo, a stejně tak nelze zahrnout členský po- díl do společného jmění manželů, jestliže společné člen- ství nevzniklo. Smlouvy uzavǐené v rozporu s tímto prin- cipem jsou dle mého soudu neplatné pro nedovolený pǐedmět plnění podle § 37 odst. 2 Obč\.

III. Poznámka třetí

Pǐíspěvek X. Xxxxxxx 4 se zabýval otázkou regulace členství v bytovém družstvu.Tǐeba upozornit, že můj člá- nek o stanovách družstva, z kterého X. Xxxxxxx citoval, se týkal obecné úpravy členství v družstvu, nikoliv spe- cifických odchylek členství v bytovém družstvu.

S7anovy nemohou bes sábonem výsLovnĕ piedvída-

Smyslem existence bytového družstva je uspokojování bytových potǐeb svých členů, a to cestou tzv. družstev- ního nájmu bytu.5 Bytové družstvo sice může spravovat i cizí bytový fond (lhostejno,zda ve vlastnictví jeho členů či tǐetích osob), to je však správa cizího majetku, s kte- rým bytové družstvo nemůže disponovat a tudíž ani ne- může jej užít k plnění svého účelu, tj. uspokojování by- tových potǐeb svých členů.

Právní úprava vůbec nijak neomezuje okruh osob, které mohou být nájemci bytu, a to nejen hledisky raso- vými, sociálními, apod., ale ani z hledisek státoobčan- ských,apod.K tomu pǐistupuje ex Lege ničím neomezená volná pǐevoditelnost členského podílu podle § 230 Obch\, což – je-li součástí členských práv a povinností pǐeváděných v rámci pǐevodu členského podílu i právo nájmu družstevního bytu – de facto (nikoliv de iure) umožňuje obchod s užívacím právem k družstevnímu bytu za situace, kdy vlastník – bytové družstvo je povi- nen toto akceptovat a uzavǐít s nabyvatelem novou ná- jemní smlouvu,jejíž uzavǐení je vynutitelné,a to i soudně. A dále, rovněž pǐechod členského podílu je ex Lege ga- rantován podle § 706 odst. 2 a § 707 odst. 2 Obč\.

Uvědomíme-li si výše ǐečené, pak toto vše vede k je-

dinému možnému závěru, a to, že členství v bytovém družstvu nelze absolutně nijak omezit, pǐičemž jakéko- liv omezení ve stanovách je vždy pro porušení čl. £ Lis- tiny práv a svobod nebo § 230 Obch\ nebo § 706 odst. 2 nebo § 707 odst. 2 Obč\ neplatné (§ 39 Obč\ in fine). Nelze pǐitom omezit ani členství právnických osob, když i právnická osoba může pǐevodem nebo pǐecho- dem (na základě závěti) členského podílu nabýt členství v bytovém družstvu. Jedinou výjimkou jsou ty pǐípady, kdy zvláštní zákony členství určité právnické osoby in concre7o pǐímo či nepǐímo zakazují (napǐ. Xxxxx repub-

lice).

\ toho nelze dovozovat, že by snad bytové družstvo bylo povinno pǐijmout kohokoliv,kdo podá členskou pǐi- hlášku. To jistě ne. Bytové družstvo nemusí pǐijmout uchazeče o členství, ovšem nikoliv na základě omezují- cích klauzulí ve stanovách, nýbrž výhradně na základě rozhodnutí k tomu pǐíslušného orgánu družstva, neboí neexistuje právní povinnost družstva akceptovat jakou- koliv členskou pǐihlášku kohokoliv, kdo si zamane být členem.

ného nebo jiného ospravedLni7eLného důvodu diferen-           

cova7 mesi ċLeny. Je proto pǐípustné, aby stanovy napǐ. pǐedepsaly, že člen, který do družstva vložil další členský vklad,měl vícero hlasů než člen pouze se základním člen- ským vkladem, nemohou si ovšem v tomto směru počí- nat zjevně svévolně. Obdobně tak lze pǐedepsat, že člen- ství v družstvu bude poskytnuto pouze podnikatelům v oblasti mlékárenství, je-li pǐedmětem podnikání druž- stva toliko zpracování mléka nebo producentům chmele, jedná-li se o velkoobchod s touto komoditou. Klauzule, podle níž se však členství pǐizná toliko osobám bílé barvy pleti, je pro zjevnou diskriminaci (a rasismus) protiú- stavní, a tudíž neplatná nejen ex Xxxx, ale pǐímo ex con- s7i7u7ione.

K tomu ovšem pǐistupuje specifické postavení byto-

vých družstev. Soudím, že bytová družstva vůbec nijak nemohou omezovat okruh osob, které se mohou stát členy bytového družstva. Je tǐeba si totiž uvědomit, co je podstatou a smyslem bytového družstva,resp.jaký je jeho účel.

3 Dvoiáb, X. Xxxxx zastavení na judikaturou v oblasti (nejen) družstev. Soudní rozhledy, 2005, č. 2, s. 4£ a násl.

4 Beráneb, X. Xxxxxxxx k členství v bytovém xxxxxxxx.Xx Notam, 2005, č. 4, s. £40 a násl.

5 Vědomě zde abstrahuji od otázky, co je to tzv. družstevní nájem bytu.

Poznámka ke změně sídla práv- nické osoby

Xxx. Xxxxxx Xxxxx*

Novela občanského a obchodního zákoníku po roce 200£ dala právnickým osobám jedinečnou možnost, jak jednoduše a do budoucna upravit své sídlo.Tímto ǐeše- ním je postup podle § £9c odst. 5 Obč\.Většina společ-

* Autor je notáǐským koncipientem u XXXx. Xxxxx Xxxxxxxx, notáǐky v Îatci.

174 Číslo 5/2005   AD NOTAM

ností tuto možnost využívá, neboí jim tento způsob změny sídla šetǐí peníze i čas, který by jinak musely vy- naložit pǐi každé změně adresy v dané obci.

Ve smyslu § £9c odst. 5 Obč\ totiž u právnické osoby zapsané do obchodního rejstǐíku nebo jiného veǐejného rejstǐíku postačí,pokud její zakladatelský dokument uvede namísto sídla jen obec, kde je její sídlo.K zápisu do tohoto rejstǐíku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.

V pǐípadech, kdy společnost nejprve určí své sídlo ve smyslu ust. § £9c odst. 2 Obč\ a poté se rozhodne vyu- žít možnosti dané v § £9c odst. 5 Obč\, jedná se o změnu společenské smlouvy, k níž je tǐeba svolat valnou hro- madu, či dohodu společníků, a pak o rozhodnutí valné hromady musí být sepsán notáǐský zápis dle § 80a Not¤, či sepsána dohoda společníků o změně společenské smlouvy ve smyslu ust. § £4£ Obch\.

V opačném pǐípadě, tedy nejprve společnost určí své sídlo ve smyslu ust.§ £9c odst.5 Obč\ a posléze jej změní ve smyslu ust. § £9c odst. 2 Obč\, společnosti postupují stejným způsobem, neboí i zde jde o změnu společen- ské smlouvy.

\měna sídla společnosti, jako změna společenské smlouvy, je tedy díky novele občanského a obchodního zákoníku nutná pouze v těchto pǐípadech, kdy se spo- lečnost stěhuje do jiného města.

Pokud tedy společnost má ve své společenské smlouvě určeno sídlo podle § £9c odst. 5 Obč\, pouhá změna ad- resy sídla není změnou společenské smlouvy.

Nedávno jsem se setkal se zajímavým postupem pǐi změně sídla právnické osoby ve smyslu ust. § £9c odst. 5 Obč\.

Společnost požádala notáǐe, aby sepsal notáǐský zápis o změně společenské smlouvy společnosti, která v sobě zahrnovala i změnu sídla s využitím právě ust. § £9c odst. 5 Obč\. Po této valné hromadě by logicky násle- doval návrh na zápis změn, nyní vyplnění „promyšleně“ sestaveného formuláǐe, s návrhem na zapsání plné ad- resy nového sídla a s doložením vztahu k sídlu, tj. sou- hlasem pronajímatele s umístěním sídla, pǐíslušným vý- pisem z katastru nemovitostí a samozǐejmě notáǐským zápisem, ve kterém bylo rozhodnuto o této změně.

V daném pǐípadě však společnost poté, co došlo k valné hromadě, která rozhodla o změně sídla společ- nosti, svolala další valnou hromadu a na ní si odsouhla- sila pǐijatou změnu sídla, včetně úplné adresy.Takže po- stup byl následující:

£. Valná hromada, která rozhodla o změně sídla spo- lečnosti. O této skutečnosti byl sepsán notáǐský zápis ve smyslu ust. § 80a Not¤, kde v pǐíslušném článku spole- čenské smlouvy společnosti bylo rozhodnuto, že sídlem společnosti je eLseṅ.

2. Následuje další valná hromada, na kterou již není pǐizván notáǐ, a ta rozhodla o tom, že sídlo společnosti je na adrese eLseṅ, Americbá 2f.O tomto rozhodnutí však notáǐský zápis sepsán není.

Teprve po konání druhé valné hromady je podáván společností návrh na zápis změn do obchodního rej- stǐíku,ke kterému jsou pǐiloženy dva zápisy o téže změně sídla společnosti, pǐičemž pouze jeden je ve formě no- táǐského zápisu.

Jsou-li obchodnímu rejstǐíku pǐedložena obě rozhod-

společnosti, a protože o druhém rozhodnutí není sepsán notáǐský zápis, nesplnila společnost podmínku pro zápis této skutečnosti do obchodního rejstǐíku.

Pokud však společnost druhé rozhodnutí chápe jako dohodu společníků o konkrétní adrese, na které bude společnost sídlit, není to důvodem ke svolání valné hro- mady, není tǐeba, aby o změně adresy sídla rozhodovali společníci společnosti na valné hromadě, ale zǐejmě by postačilo rozhodnutí statutárního orgánu společnosti o změně adresy sídla,neboí věta druhá § £9c odst.5 Obč\ ǐíká, že: „K zápisu do tohoto rejstǐíku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.“ Domnívám se, že postačí, aby navrhovatel pǐedložil notáǐský zápis o změně sídla s ur- čením obce a do návrhu uvedl plnou adresu a doložil tuto skutečnost potǐebnými listinami.

Koná-li tedy společnost kvůli změně sídla dvě valné

xxxxxxx, jde o dvojí změnu společenské smlouvy spo- lečnosti a v druhém pǐípadě, pro nedodržení formy roz- hodnutí valné hromady (neexistenci notáǐského zápisu dle § 80a Not¤), je rozhodnutí valné hromady neplatné.

Rovněž tak v pǐípadech, kdy společnost požádá o změnu společenské smlouvy v bodu sídlo společnosti, rozhodne o změně a určí sídlo společnosti obec a v rámci téže valné hromady pǐijme rozhodnutí, že se společníci dohodli, že sídlo společnosti bude napǐ. Plzeň,Americká 23, dochází, dle mého názoru, ke dvěma rozhodnutím a dvěma změnám společenské smlouvy.

Nahlédnutím do komentáǐů k pǐíslušným ustanove- ním obchodního a občanského zákoníku jsem pro tyto postupy společností nikde nenalezl žádné vysvětlení. Pravděpodobně byl ve výše uvedeném pǐípadě úmysl právnické osoby změnit své sídlo obsažen pouze v prv- ním rozhodnutí a ve druhém pǐípadě se již nejednalo o rozhodnutí o změně sídla společnosti. Praxe si určitě najde cestu, jak tento problém chápat. Xxxxxxx zůstává, zda se soudní úǐedník ztotožní s praxí uznávanou mezi notáǐi. \ǐejmě se bude opět jednat o „krajový“ problém a bude záležet na tom kterém rejstǐíkovém soudě. Proto se ptám, jaká je zkušenost notáǐů s tímto problémem, s jakými postupy pǐi valných hromadách,kde společnosti mění své sídlo,se setkali a pǐál bych si,abychom na strán- kách tohoto odborného časopisu na dané téma zahájili diskusi.

Ze života krajských komor

Notářská komora v Ústí nad Labem informuje

JUDr. Xxxxxxx ·xxxxxxx*

Notáǐská komora v ∪stí nad Labem sdružuje 36 no- táǐů se sídly v obvodu Krajského soudu v ∪stí nad La- xxx.V obvodu Krajského soudu v ∪stí nad Labem je zǐí- zeno 36 notáǐských úǐadů, všechny notáǐské úǐady jsou obsazeny. V seznamu koncipientů je zapsáno £5 notáǐ- ských koncipientů, v seznamu notáǐských kandidátů je

nutí valné hromady, může to soud chápat jako dvakrát           

provedenou změnu společenské smlouvy v bodu sídlo

* Autorka je prezidentkou NK v ∪stí nad Labem a notáǐkou v Liberci.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 175

zapsáno 6 kandidátů, z nichž 3 jsou ustanoveni trvalými zástupci notáǐe.

Prezidium notáǐské komory je pětičlenné ve složení JUDr.Xxxxxxx Xxxxxxxx – prezidentka, JUDr. Xxxxx Xxxx- xxxx – víceprezidentka, JUDr. Xxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, JUDr. \xxxxx Xxxxxxxxx – členové.

Pǐedsedkyní revizní komise je XXXx. Xxx Xxxxxxxxx. Glenové notáǐské komory se podílejí na práci v ko-

misích Notáǐské komory GR, JUDr. Xxxx Xxxxxxx je pǐed- sedou revizní komise, XXXx. Xxxxx Xxxxxx a XXXx. Xxx Xxx- šáková jsou členy komise dohledu.

Prezidium notáǐské komory organizuje pro notáǐe a notáǐské koncipienty pravidelné vzdělávací akce, a to dvakrát ročně. Jarní semináǐe jsou organizovány spo- lečně s Notáǐskou komorou v Plzni a účastní se jich no- táǐi, kandidáti a koncipienti z obou komor. Podzimní se- mináǐ organizuje NK v ∪stí nad Labem pro své členy, kandidáty a koncipienty. Letošní podzimní semináǐ bude zaměǐen na problematiku praxe katastrálních úǐadů, o které bude pǐednášet XXXx. Xxxxxxxx, pracovnice Ka- tastrálního úǐadu v Jablonci nad Nisou a problematiku novely obchodního zákoníku a OS¤ týkající se obchod- ního rejstǐíku, o které bude pǐednášet JUDr. Xxxxx Xxxxx- šovský z Vrchního soudu v Praze. Kromě pǐednášek na odborné téma bude probíhat panelová diskuse sloužící k výměně zkušeností z notáǐské praxe, budou projed- návána výkladová stanoviska pǐijatá usneseními NK GR, otázky organizační,poznatky z kontrol notáǐských úǐadů. Na měsíc záǐí 2005 uspoǐádalo prezidium notáǐské ko- mory již druhé dvoudenní školení pro pracovníky notáǐ- ských kanceláǐí.První se konalo v roce 2003 a mělo kladný ohlas. Na programu letošního školení je pǐednáška Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx z Právnické fakulty \GU v Plzni zaměǐená na psychologii jednání s klienty, a dále notáǐský a kance-

láǐský ǐád, o kterém budou pǐednášet členové prezidia.

Prezidium vykonává kontrolní činnost prostǐednic- tvím čtyǐ kontrolních komisí prezidia,organizuje dvakrát ročně kvalifikační zkoušky pracovníků notáǐů a zabývá se vyǐizováním stížností na práci notáǐů. Stížnosti se vět- šinou týkají dědické agendy. V roce 2004 obdržela no- táǐská komora jedenáct podání, z nichž tǐi byly stížnosti, které byly shledány jako nedůvodné, v osmi pǐípadech šlo o žádost o poskytnutí právní pomoci.

Od roku £998 se každoročně koná pǐíhraniční setkání notáǐů z Bavorska, Saska, Notáǐské komory v ∪stí nad La- xxx a Notáǐské komory v Plzni stǐídavě x Xxxxx repub- lice a v Německu. Tato setkání nejsou pouze společen- skou záležitostí,ale slouží i k seznámení s právní úpravou notáǐské činnosti v Německé republice a x Xxxxx re- publice. Je potěšující, že se stále daǐí tuto tradici udržo- vat a že se do účasti na těch setkáních zapojili mladí no- táǐi, koncipienti a kandidáti.

Ze zahraničí

I. Kongres notářů Evropské unie v Římě

Mgr. ·árka Tlá‰ková*

„Všechny cesty vedou do ¤íma“: Konference notáǐství

Evropské unie (CNUE) nás zve,abychom toto pǐísloví na- plnili v praxi – ve dnech £0. a ££. listopadu 2005 poǐádá v ¤ímě první Kongres notáǐů Evropské unie.

CNUE je oficiální a reprezentační orgán notáǐské pro- fese pǐi institucích Evropské unie, sdružuje notáǐské or- ganizace všech členských států Evropské unie, kde in- stitut notáǐství latinského typu existuje (Německo, Rakousko, Гrancie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Čpa- nělsko, Portugalsko, Itálie, ¤ecko, Malta, Geská republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko). CNUE je mluvčím profese, vyjadǐuje spo- lečná stanoviska svých členů, má pravomoc vyjednávat a pǐijímat rozhodnutí za celek notáǐství Evropské unie. Hlavním úkolem CNUE je propagování notáǐství a ak- tivní pǐispění ve všech rozhodovacích procesech ev- ropských institucí, které se týkají oblasti právního života občanů, pǐístupu ke spravedlnosti nebo i ochrany spo- tǐebitele. Cílem CNUE je pǐispět k vytvoǐení společného právního prostoru v Evropě a ke správné aplikaci ná- rodního i komunitárního práva. Snaha o vzdělávání no- táǐů v evropském právu vyvrcholí právě na ǐímském kon- gresu.

Kongres, otevǐený všem, zejména však notáǐům a je-

jich zaměstnancům, bude pǐíležitostí k výměně zkuše- ností s evropskými kolegy. \ákladní myšlenka kongresu

„Notáǐství bez hranic: právní jistota ve službách Evro- panů“ podněcuje k úvahám o notáǐství a jeho budouc- nosti v evropském kontextu. Práce v rámci kongresu bu- dou rozděleny do tǐí tematických okruhů.

ervní 7éma „Veiejná funbce no7áie v Evropsbé unii“ se bude věnovat aktuálnosti a užitečnosti role notáǐe jako pǐedstavitele veǐejné služby a postavení notáǐe v rámci komunitárního práva.Toto téma by mělo podtrhnout tu skutečnost,že notáǐství hraje v devatenácti členských ze- mích Evropské unie významnou roli uznávanou veǐej- nými autoritami, spotǐebiteli i podniky. V rámci tohoto tématu se bude mimo jiné diskutovat i o právu usazo- vání, pevných a volných notáǐských tarifech, o soutěž- ním právu a o státním občanství jako podmínce pro pǐí- stup k výkonu notáǐské profese.

Druhé 7éma „Nové 7echnoLogie“ je pǐipravováno ve spolupráci s Rakouskou notáǐskou komorou, která z no- táǐských programů používaných na národní úrovni v jed- notlivých členských zemích pro účely archivování listin, ověǐování listin, elektronickou komunikaci týkající se správy, používání elektronického podpisu i pro vzájem- nou komunikaci mezi notáǐi, soudy a dalšími úǐady, vy- brala ty nejzdaǐilejší programy. Mimo jiné se jedná o di- gitalizovaný archiv v Rakousku, rejstǐík movitých zástav v Maďarsku, italský systém rejstǐíku podniků či propo- jení existujících rejstǐíků závětí v Belgii a ve Гrancii. Na kongresu budou tyto programy pǐedstaveny a bude uká- záno, jak umožňují zlepšovat služby poskytované notáǐi. Všechny tyto aplikace ukazují, že evropské notáǐství pǐi používání nových technologií nezůstává pozadu.

eosLedním 7éma7em bude „eiínos no7áis7ví b usbu-

7eċṅování Evropsbého právního pros7oru“. Notáǐi jsou v neustálém kontaktu s občany členských zemí Evrop- ské unie, a to jak v jejich osobním životě, tak i v profe- sním, podílejí se na volném pohybu osob, pomáhají rea- lizovat jejich obchody a aktivně se podílejí na

* Autorka je notáǐskou kandidátkou u JUDr. Xxxxx Xxxxxxxx, notáǐky v Praze.

176 Číslo 5/2005   AD NOTAM

ekonomickém životě a na vývoji Evropské unie.V rámci tohoto tématu budou nejprve diskutovány pǐekážky exi- stující v současnosti v rámci Evropské unie,poté pan Hel- mut Xxxxxxx, německý notáǐ a čestný prezident Meziná- rodní unie latinského notáǐství, pǐednese za evropské notáǐe několik konkrétních návrhů ke zlepšení součas- ného stavu. Mimo jiné se pǐedpokládá bohatá diskuse o oběhu notáǐských zápisů v Evropské unii. Své stano- visko z pohledu zákonodárce by měl pǐednést i zástupce Evropského parlamentu.

Kongres má posloužit tomu, aby notáǐská profese vy- stoupila ze své tradiční uzavǐenosti, ukázala navenek svou jednotu a dynamickou sílu. Cílem kongresu je se- známit všechny notáǐe Evropské unie s otázkami týkají- cími se výkonu této profese uvnitǐ Evropské unie a s rolí CNUE, ale i seznámit veǐejnost, instituce a média s exi- stencí a rolí notariátu v Evropě.

Jednacími jazyky kongresu budou francouzština a an- gličtina jako úǐední jazyky CNUE, dále pak italština jako jazyk poǐádající země, je zajištěno simultánní tlumočení do němčiny.Doba trvání kongresu byla vědomě omezena na dva dny (jsou jimi čtvrtek a pátek £0. a ££. listopadu 2005); na ně navazující víkend je vyhrazen pro fakulta- tivní poznávací výlety. Společenský program je napláno- ván po italsku s určitou dávkou velkorysosti,na čtvrteční večer £0. ££. 2005 se pǐipravuje velký koncert, v pátek večer ££. ££. 2005 se bude konat galavečeǐe ve Ville Mi- ani. Glenové doprovodu se budou moci zúčastnit polo- denních prohlídek ¤íma s průvodcem nebo navštívit ǐím- ská muzea.Více informací je možno nalézt na internetové adrese: xxx.xxxx.xx.

Co ǐíci závěrem – organizátoǐi mají veliké ambice, aby

byl první Kongres notáǐů Evropské unie největší akcí roku 2005, milníkem v historii evropského notáǐství, chtějí zviditelnit notariát a posílit jeho pozici v dnešním světě. Xxxxxx jim, aby se jim to povedlo, a podpoǐme ús- pěch kongresu svou účastí.

Setkání českých a slovenských notářů s ruskými notáři v Petro- hradě (Sankt Petersburgu)

XXXx. Xxxxx Xxxxxxxxx*

Ve dnech 20.–26. 5. 2005 se uskutečnil pracovně po- znávací zájezd českých a slovenských notáǐů v Petro- hradě.V hotelu Sovětskaja byzněs, kde byli účastníci zá- jezdu ubytováni, se také uskutečnila setkání s našimi ruskými kolegy,pǐedstaviteli petrohradské regionální no- táǐské komory.

Vystoupení našich sympatických ruských kolegů bylo dokonale tlumočeno do češtiny tlumočnicí, vysokoškol- skou učitelkou působící na katedǐe slovanských jazyků na petrohradské univerzitě.

Notáǐská komora v Petrohradě byla po zrušení státního notáǐství a znovuobnovení svobodného notáǐství v Rusku ustavena v roce £993. Pǐi obnově ruského notáǐství po- skytli významnou pomoc švýcarští notáǐi, zejména umož- něním stáží ruských notáǐů ve svých úǐadech.

Notáǐská komora v Petrohradě má 280 členů a většinu tvoǐí ženy. Na jednoho notáǐe petrohradského obvodu pǐipadá £6 000 obyvatel.V celém Rusku je 4 800 notáǐů.

Pro výkon úǐadu musí notáǐ splňovat obdobné pǐed- poklady, jako český notáǐ. Minimální povinné pojištění odpovídá stonásobku minimální mzdy.

Aparát komory tvoǐí šestnáct stálých zaměstnanců.

Notáǐská komora je právnickou osobou. V čele stojí prezident.Vrcholným orgánem je sněm.

Její praktickou činnost uskutečňují komise a rady. Jde napǐíklad o napǐíklad etickou komisi, komisi profesio- nální cti, komisi pro zvyšování kvalifikace, konkurzní ko- misi, legislativní komisi a vědecko-metodickou radu.

Důležitou funkci má komise, která zprostǐedkuje kon- takty s justičními orgány, s katastrem nemovitostí a mat- ričními orgány. Každý měsíc se konají společné schůzky, na nichž se projednávají sporné právní otázky, a oborové konference, na nichž se projednává organizační otázky. Komise dále slouží jako konzultační orgán pro notáǐe a působí pǐi sjednocování notáǐské praxe.

Komora také vydává informační bulletin, v němž in- formuje notáǐe o vydání nových zákonů a obecně zá- vazných pǐedpisů a o judikátech majících vztah k notáǐ- ské činnosti.

Kontrolní komise provádí kontroly každého z notáǐů jednou za čtyǐi roky podle metodického pokynu.Komise je smíšená, mimo notáǐů se kontroly účastní i zástupci soudu.

Mezi úkoly notáǐské komory patǐí i evidence „blan- ketů“, nepopsaných papírů s ochrannými znaky, vydáva- ných jednotlivým notáǐům, kteǐí je používají k sepiso- vání notáǐských listin.

Konkurzní ǐízení provádí konkurzní komise regionál- ních komor.

Glenové komisí vykonávají své funkce bez nároku na odměnu.

Metodická rada se skládá ze zástupců notáǐů, soudců, advokátů, zástupců úǐadu s obdobnou náplní činnosti jako náš Katastrální úǐad a zástupců právnické fakulty.

Posláním metodické rady je pomoc notáǐům pǐi ǐešení praktických problémů. Gastá novelizace zákonů v Rusku pǐináší, stejně jako u nás, výkladové problémy.

Každý notáǐ má právo se obrátit na metodickou radu o xxxxx.Xx platí i o notáǐi, u něhož proběhla kontrola, která mu vytkla pochybení pǐi jeho postupu, a kontrolo- vaný notáǐ se závěrem kontrolní komise není spokojen. Metodická rada formuluje svá rozhodnutí a provádí vý- klad zákonů, na němž se dohodli zástupci jednotlivých resortů. Tím je zajištěn jednotný výklad zákonů respek-

tovaný všemi zúčastněnými organizacemi.

Do legislativního procesu regionální komory nezasa- hují, neboí nejsou pǐipomínkovým místem.

Většinu smluv o pǐevodu nemovitostí sepisují tradičně notáǐi, i když nemají zákonem stanovený monopol a podle zákona si může sepsat takovou smlouvu každý sám. Některé smlouvy podléhají registraci správním or- xxxxx, který rozhoduje o návrhu na registraci smlouvy. Dědické ǐízení se zahajuje jen na základě podnětu dě- dice u notáǐe pǐíslušného podle začátečního písmene pǐíjmení zemǐelého. Odpadá proto vyǐízení věci zasta-

vením ǐízení pro nedostatek majetku.

V petrohradské oblasti vyǐídí každý z notáǐů ročně 400–500 věcí. Dědění ze závěti má pǐednost pǐed dědě- ním ze zákona. Notáǐ může pǐijmout do úschovu závěí v uzavǐené obálce.

Dědické ǐízení končí vydání listiny o potvrzení nabytí dědictví notáǐem.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 177

Ruští notáǐi spolupracují s francouzskými notáǐi, udr- žují pǐátelské kontakty s polskými a rakouskými notáǐi. Uskutečnil se semináǐ s polskými a litevskými notáǐi.

\ávěrem ruští kolegové uvítali, že došlo k setkání mezi českými a ruskými notáǐi a pozvali české notáǐe na „Me- zinárodní notáǐskou olympiádu“.

* Autor je notáǐem v Brně.

Vltava Dunaj podesáté

XXXx. Xxxxx Xxxxxxx*

Tradiční víkendová setkání zástupců českých a ra- kouských notáǐů, která probíhají každoročně od roku

£996 stǐídavě v Rakousku a v Gesku, vyvrcholila počát- kem záǐí 2005 v jihočeském historickém městě Tábor. Nutno již pǐedem konstatovat,že organizátorům setkání, k nimž patǐil pǐedevším prezident Notáǐské komory v Geských Budějovicích a současně notáǐ v Táboǐe XXXx. Xxxxxxxxx Xxxxx, se podaǐil mistrovský kousek, když sa- motné letošní setkání vyznělo nadmíru úspěšně a doká- zalo upoutat pozornost všech účastníků včetně xxxxxx- kých kolegů po oba dva dny průběhu setkání.

\ávažnost letošního setkání a upǐímný zájem obou no- táǐských komor o širokou spolupráci potvrdila účast pre- zidentů obou notáǐských komor – xx. Xxxxxx Xxxxxxxxx a dr. Xxxxxxx Xxxxxxx.

Pozornost vzbudil také vysoce aktuální výběr základ- ního odborného tématu setkání – „Nová úprava ob- chodního rejstǐíku a postavení notáǐe pǐed obchodním rejstǐíkem“. \ákladní referát s názvem „Cesta k efektiv- nímu obchodnímu rejstǐíku x Xxxxx republice z pohledu notáǐe“ pǐipravil a pǐímo v německém jazyce pǐednesl notáǐ v Praze XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx.Xx svém vystoupení podal pǐehled o tǐech základních etapách vývoje práv- ních úprav postupu pǐed obchodním rejstǐíkem v pore- voluční době s důrazem na novou úpravu platnou od £.7. 2005. \důraznil pǐednosti nové úpravy a z toho plynoucí nároky na notáǐe, současně však nezakrýval ani slabiny této úpravy.

Referát vyvolal u rakouských kolegů značnou odezvu.

Dr. Xxxxxxxx referoval o platné rakouské úpravě ob- chodního rejstǐíku. Rakouští kolegové konstatovali, že nová česká právní úprava pǐedstavuje natolik pozitivní krok, že by se tímto směrem měli v budoucnu ubírat iv Rakousku.

Význam setkání zdůraznila skutečnost, že účastníky setkání osobně pozdravili hejtman Xxxxxxxxxxx kraje Xxx

\ahradník, poslanec Evropského parlamentu doc. MUDr. Xxxxxxxx \věǐina, CSc., a místostarosta Městského úǐadu v Táboǐe Xxx Xxxxx.

Také společenská stránka setkání jeho účastníky uspokojila. Lze uvést nejen návštěvu známého jihočes- kého zámku Gervená Xxxxx,táborského kláštera Klokoty, ale pǐedevším večerní koncert mladé nadějné operní pěvkyně Xxxxxxxx Xxxxxxx-Bubleové s doprovodem harfy v táborském kostele sv. Jakuba. Rakouští kolegové nešetǐili chválou nad úrovní tohoto vystoupení.

I pǐi letošním setkání českých a rakouských kolegů se potvrdilo, že vztah obou notáǐských komor i notáǐů sa- motných je vzájemně inspirativní a pǐínosný a má dob- rou perspektivu.

JUDr.Xxx0xx XxxxxX, presiden7 NK âR, a Xxx Xxxxxxxxx, hej7man Jihoċesbého braje.

Zdroj: Jihoċesbé deníby Bohemia

* Autor je notáǐem v Praze.

Hexagonála

XXXx. Xxxxxx Xxxxxx

Dne 4. xxxxx 2005 se uskutečnilo v hotelu Paǐíž v Praze setkání prezidentů stǐedoevropských notáǐství tzv. He- xagonály, kterému v letošním roce pǐedsedal JUDr. Xxx- xxx Xxxxxx, prezident NKGR. Jednání se zúčastnili prezi- denti a zástupci notáǐských komor Rakouska, Maďarska, Chorvatska, Xxxxx republiky a Slovenské republiky. \á- stupci slovinského notáǐství se z jednání omluvili z dů- vodu náhlých personálních změn ve vedení notáǐské ko- mory a z důvodu současné tíživé situace.

V úvodu pozdravil účastníky zasedání xxx Xxxxxxxxx Xxxxxxx,prezident Mezinárodní unie latinského notáǐství, který se rovněž zúčastnil dopoledního xxxxxxx.Xx svém vystoupení zdůraznil význam Hexagonály, jejímiž členy jsou země, které mají velkou tradici z hlediska kultury, civilizace i právní kultury, a jejímž hlavním posláním je jednak udržovat vzájemnou informovanost a pǐedávat zkušenosti a poznatky mezi jednotlivými členy a nave- nek pak prezentace a podpora zájmů notáǐství vůči po- litickým činitelům i vůči xxxxxxxxxx.Xx svém projevu pǐi- pomněl i to, že součástí snah notáǐství po vytváǐení a upevňování svých pozic v rámci právního systému musí být i schopnost sebereflexe, schopnost zamýšlet se i nad tím, kde má notáǐství své slabé stránky, nebo i nad tím, kde je v zájmu dosažení zásadních cílů možné činit i kom- promisy a kde nikoliv.

Poté zástupci jednotlivých notáǐství podali krátkou

zprávu o aktuálním stavu notáǐství v jejich zemích. Pre- zident rakouské notáǐské komory Xx. Xxxxx Xxxxxxxx zdůraznil, že by měly být stanoveny jednotné podmínky pro vstup do notáǐské profese,tedy magisterské studium v oboru právo, zakončené vysokoškolským diplomem, což je v Rakousku v současné době zpochybňováno. \á- stupce Chorvatské notáǐské komory Xxxx Xxxxxxxxx in- formoval o kompetencích chorvatských notáǐů v oblasti

* Autor je prezidentem NK GR.

178 Číslo 5/2005   AD NOTAM

exekucí, které xxx byly v tomto roce uděleny Minister- stvem spravedlnosti. Prezidentka maďarské notáǐské ko- mory Xx. Xxxxxxx Xxxxx krátce pojednala o problémech s tamním Ministerstvem financí v oblasti kreditních úvě- rových smluv.Viceprezident slovenské notáǐské komory XXXx. Xxxxxxxx Xxxxx informoval o obtížné situaci slo- venského notáǐství, která byla způsobena zejména ztrá- tou ǐady kompetencí, snížením tarifu a dvojnásobným zvýšením počtu notáǐských úǐadů. Prezident Notáǐské komory Xxxxx republiky JUDr. Xxxxxx Xxxxxx spolu s mí- stopǐedsedou mezinárodní komise XXXX XXXx. Bohda- nem Halladou informovali o aktuálním vývoji x Xxxxx re- publice.

V rámci dopoledního jednání se uskutečnilo setkání

prezidenta Xxxxxxxxx s místopǐedsedou vlády a minist- rem spravedlnosti JUDr.Xxxxxx Xxxxxx, za pǐítomnosti prezidenta XXXX XXXx. Xxxxxxx Xxxxxxx, prezidenta ra- kouské notáǐské komory Xx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, který je pro rok 2006 viceprezidentem CNUE (Konference no- táǐství Evropské unie),a náměstka ministra spravedlnosti Chorvatské republiky pana Xxxxxx Xxxxxxxx. Prezident Xxxxxxx upozornil ministra spravedlnosti na nebezpečí, které v důsledku současné legislativy v GR hrozí pro od- běratele notáǐských služeb z důvodu prolínání kompe- tencí mezi dvěma zcela odlišnými profesemi – notáǐů a soudních exekutorů. Jedná se o vyhotovování nestran- ných veǐejných listin, které nemohou být vyhotovovány soudním exekutorem, který nestrannost nemůže zajistit. Ministr spravedlnosti XXXx. Xxxxx Xxxxx souhlasil se sdí- lenými obavami a vyjádǐil se tak, že Ministerstvo sprave- dlnosti je si vědomo nestandardních legislativních prak- tik poslance Xxxxxxxx, který je za tuto situaci zodpovědný.Dalším tématem byl princip numerus cLau- sus a počet notáǐských úǐadů, k čemuž se všichni zú- častnění vyjádǐili tak, že tento princip je nutno zachovat pro zajištění ǐádného chodu notáǐství x Xxxxx republice a podobně, jako je tomu i v jiných členských zemí U.I.N.L., je potǐebná spolupráce mezi Notáǐskou komo- rou GR a Ministerstvem spravedlnosti pǐi stanovení po- čtu notáǐských úǐadů podle skutečných potǐeb. Ministr spravedlnosti XXXx. Xxxxx Xxxxx potvrdil, že v tomto smyslu s Notáǐskou komorou GR spolupracuje a nebude jednostranně, autoritativně o počtu notáǐů rozhodovat. Ministr spravedlnosti se též zajímal o situaci notáǐství na Slovensku a ve Slovinsku, neboí v těchto zemích notáǐ- ství prožívá těžké období. Jako pǐíčiny této situace byla označena rozhodnutí Ministerstev spravedlnosti v obou zemích o neúměrném navýšení počtu notáǐských úǐadů, rapidním snížením notáǐského tarifu a omezením kom- petencí notáǐů, čímž došlo k jejich výraznému ekono-

xxxxxxx xxxxxxxx. To však pǐivádí notáǐe ke konku- renčním praktikám, které zásadám nestrannosti a nezá- vislosti notáǐe odporují. \ tohoto důvodu také dochází k obcházení zákona o notáǐích – notáǐi nesepisují listiny vždy v pǐedepsané formě a neúčtují podle tarifu.\ těchto informací si ministr spravedlnosti udělal vlastní závěr.Ná- městek ministra spravedlnosti Chorvatské republiky pro- jevil velký zájem na spolupráci s Ministerstvem sprave- dlnosti GR a ujistil ministra Xxxxx Xxxxx, že v Chorvatsku, které je kandidátem na pǐistoupení do EU, je notáǐská profese vysoce hodnocena a počítá se s vy- užitím notáǐství ve všech oblastech, kde je možné pǐed- pokládat odlehčení soudní nesporné agendy. Celé toto setkání trvalo £ hodinu a všemi zúčastněnými bylo hod- noceno jako velice pǐínosné.

Pǐi projednání otázky homepage Hexagonály se účast-

níci shodli,že je tǐeba aktualizovat odkazy na stránky jed- notlivých notáǐství s tím, že by bylo vhodné na webové stránky Hexagonály umístit abecední seznam notáǐů včetně jejich kontaktních údajů.

K dalšímu bodu programu „lobbying a komunikace“ rakouské notáǐství sdělilo, že je v neustálém kontaktu s ministerstvem spravedlnosti, profesními komorami, členy Evropského parlamentu, jakož i se zástupci v Radě EU. Xx. Xxxxxxx Xxxxx uvedla, že maďarská notáǐská ko- mora má uzavǐenou smlouvu s lobbyingovou agenturou. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxx informoval, že na Slovensku je nyní projednáván návrh zákona, který by měl upravit pod- mínky pro lobbying. V současné době vykonává lobby- ing notáǐská komora ad hoc podobně, jako je tomu dle informace chorvatského zástupce v Chorvatsku.

∪častníci jednání se shodli na rostoucím významu této činnosti a na nutnosti věnovat jí soustavné úsilí a po- zornost.

\ávěru zasedání se účastnil ministr zahraničních věcí GR XXXx. Xxxxx Xxxxxxx, který informoval o aktuálních evropských tématech s pǐihlédnutím k záležitostem, tý- kajícím se notáǐství. Vyjádǐil názor, že notáǐi, jako nosi- telé pravomocí delegovaných na ně státem a tedy jako osoby vykonávající v některých oblastech funkce státu, nemohou být chápáni, jako kterýkoliv jiný poskytovatel služeb, ale musejí být alespoň částečně podǐízeni speci- álnímu režimu. Normy upravující volné poskytování slu- žeb a volný výkon povolání v rámci EU lze proto dle mi- nistra Svobody na notáǐe vztáhnout jen v omezeném rozsahu.

Pǐíští zasedání Hexagonály se uskuteční pod vedením

prezidenta Rakouské notáǐské komory, a to v Bruselu, dne 26. 4. 2006.

Soudní rozhodnutí

Pojmy „bydliště fyzické osoby“ a „místo, kde se fyzická osoba zdržuje“

1. V případě, že se fyzická osoba současně zdr- žuje (bydlí) na více místech s úmyslem zdržovat se zde trvale, je každé z těchto míst jejím bydlištěm.

2. Místo, kde se fyzická osoba zdržuje, je místem, kde se tato osoba zdržuje bez úmyslu zdržovat se zde trvale.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004

Z odůvodnění: Podáním ze dne 9. 5. 2000 N. L. „na- vrhl“, aby Okresní soud v K.V. „provedl“ ǐízení o dědic- tví po R. L., zemǐelém dne 9. prosince £998 (dále též jen

„zůstavitel“).

Dne 9. 5. 2000 Okresní soud v K. V. pověǐil JUDr. J.T.,

AD NOTAM   Číslo 5/2005 179

notáǐku se sídlem v K. V., aby provedla úkony v ǐízení o dědictví po zůstaviteli (§ 38 OS¤).

Usnesením ze dne 3. 9. 200£ Okresní soud v K. V. ǐí- zení zastavil a usnesením ze dne 3. 9. 200£ „určil“ od- měnu soudní komisaǐky JUDr.J.T.částkou £3 400 Kč a ná- hradu hotových výdajů částkou 366 Kč.

K odvolání L. R. a N. L. Krajský soud v P. usnesením ze dne 8. ££. 2002 usnesení soudu prvního stupně ze dne

3. 9. 200£ zrušil a věc mu vrátil k dalšímu ǐízení. Dospěl k závěru, že soud pǐi rozhodování nebyl správně obsa- zen.

Usnesením ze dne 24. 3. 2003 Okresní soud v K.V. ǐí- zení zastavil a rozhodl,že „nikdo“ z účastníků nemá právo na náhradu nákladů ǐízení. Vycházel ze závěru, že v po- suzovaném pǐípadě „není dána pravomoc českého soudu“, neboí L. R. „je vázána školní docházkou ve Spol- kové republice Německo ... je občankou Spolkové re- publiky Německo ... na území GR se nezdržuje ... pouze sem dojíždí se svou matkou, neboí ta zde podniká“ a „právní zástupci ostatních dědiců potvrdili, že jejich klienti se na území GR nezdržují“.

K odvolání N. L., R. L. a N. L. Krajský soud v P. usne- sením ze dne 3£. 7. 2003 usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. 3. 2003 potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího ǐízení. Vycházel ze závěru, že sice dědictví po zůstavi- teli „nacházející se v GR je dle tvrzení návrhu obchodní podíl zemǐelého ve společnosti I. G. s. r. o. se sídlem v K. V.“, avšak zůstavitel „podle údajů v obchodním rejstǐíku měl bydliště v Berlíně v SRN ... x Xxxxx republice měl pouze pobyt v K. V neměl tedy bydliště x Xxxxx re-

publice“ a „návrh na projednání dědictví u Okresního soudu v K.V. podal dědic N. L. , který se zdržuje v USA“, a proto „k projednání dědictví není dána pravomoc soudů GR“.

Proti usnesení Krajského soudu v P. podaly R. L. a N. L. dovolání, jehož pǐípustnost dovozují z ustanovení § 237 odst. £ písm. c) OS¤. \ásadní význam rozhodnutí dovo- latelé spatǐují „ve výkladu ustanovení § 45 odst.£ písm.b) zákona č. 97/£963 Sb. a jednotlivých právních pojmů v něm obsažených (viz napǐ. pojem „bydliště zůstavi- tele“), který byl proveden odvolacím soudem v napade- ném rozhodnutí“. Odvolacímu soudu vytýkají, že jeho rozhodnutí „neobsahuje žádné bližší zdůvodnění toho, proč odvolací soud považoval německou adresu zůsta- vitele uvedenou v obchodním rejstǐíku za jeho bydliště, zatímco adresu v K.V. za ,pouhý pobyt‘ “. Namítají nedo- statečné zjištění skutkového stavu, neboí mají za to, že z výpisu z obchodního rejstǐíku nelze dovodit, že by zů- stavitel neměl bydliště v GR, a domnívají se, že soudy

„měly k zjištění této otázky provést další důkazy“. Ne-

souhlasí s právním názorem odvolacího soudu, že o pro- jednání dědictví nepožádala osoba, která se zde zdržuje. Dovolatelé mají totiž „za prokázané, že o projednání dě- dictví žádala rovněž nezl. L. R., dcera zemǐelého, která se na území Xxxxx republiky zdržuje“. \a vadu ǐízení po- važují dovolatelé skutečnost, že „nezletilé L. R. nebyl v ǐí- zení ustanoven kolizní opatrovník, ačkoliv to bylo zá- stupci dědiců navrhováno“. Navrhují proto, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, i jím potvrzené usnesení soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil k dalšímu ǐízení soudu prvního stupně.

Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i dru- hého stupně v ǐízení o dědictví je určující okamžik smrti

zůstavitele (srov. Gást dvanáctou, hlavu I, bod £2. a £5. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/£963 Sb., občanský soudní ǐád, ve znění pozdějších pǐedpisů, a některé další zákony, dále jen „zákon č. 30/2000 Sb.“) a zůstavitel R. L., zemǐel dne 9. prosince £998, tedy pǐed 3£. £2. 2000, je tǐeba dovolání v posuzovaném pǐípadě iv současné době projednat a rozhodnout (srov.Gást dva- náctou,hlavu I,bod £7.zákona č.30/2000 Sb.) podle „do- savadních právních pǐedpisů“, tj. podle občanského soudního ǐádu ve znění účinném do 3£. £2. 2000 (dále jen „OS¤“).

Nejvyšší soud Xxxxx republiky jako soud dovolací (§ £0a OS¤) po zjištění,že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem ǐízení) nikoli opožděně a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 238a odst. £ písm. d) OS¤ dovolání pǐípustné, pǐezkoumal na- padené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 OS¤ bez naǐízení jednání (§ 243a odst. £ věta první OS¤) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

V občanském soudním ǐízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občan- skoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a neroz- hodují o nich jiné orgány (§ 7 odst. £ OS¤).

Pravomocí se obecně rozumí oprávnění toho kterého státní orgánu ǐešit otázky, které zákon svěǐuje do jeho kompetence. Pravomoc civilní se vztahuje na věci vy- počtené v § 7 a je vykonávána civilními soudy. \ákon vy- mezuje civilní pravomoc soudů věcně tak, že v občan- ském soudním ǐízení se projednávají a rozhodují pǐed soudem věci vyplývající z občanskoprávních, pracov- ních, rodinných, družstevních, jakož i z obchodních vztahů.

Pravomoc civilních soudů vyjadǐuje nejen poměr k pravomoci jiných státních orgánů Xxxxx republiky, ale ik cizině, tj. k cizozemským soudům nebo úǐadům. Ob- čanský soudní ǐád neobsahuje úpravu pravomoci našich soudů ve vztahu k cizině. Určením podmínek věcné, místní a funkční pǐíslušnosti však občanský soudní ǐád současně vymezuje pǐíslušnost konkrétního soudu ne- jen ve vztahu k tuzemským soudům, ale i ve vztahu k ci- zím soudům. Pro ǐadu civilních věcí, kterých se týká místní pǐíslušnost upravená občanským soudním ǐádem, je pravomoc upravena samostatně jak v mezinárodních smlouvách, tak v § 2, § 37 až 47 zákona č. 97/£963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších pǐedpisů (dále též jen „zákon č. 97/£963 Sb.“ nebo ve zkratce „MPSaP“).

∪čelem zákona o mezinárodním právu soukromém

a procesním je stanovit, kterým právním ǐádem se ǐídí občanskoprávní, rodinné, pracovní a jiné podobné vztahy s mezinárodním prvkem, jakož i stanovit postup českých justičních orgánů pǐi úpravě těchto vztahů a roz- hodování o nich, a tím napomáhat mezinárodní spolu- práci (§ £ MPSaP). O věci s mezinárodním prvkem jde v pǐípadech, kdy účastníkem právního vztahu je cizí státní pǐíslušník nebo zahraniční právnická osoba, kdy jeho pǐedmětem je movitá nebo nemovitá věc v zahra- ničí, kdy ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu došlo v zahraničí, popǐípadě i tehdy, když účastník má bydliště v cizině.

Podle ustanovení § 44 MPSaP je pravomoc českoslo-

venského soudu k projednání dědictví dána vždy, byl-li

180 Číslo 5/2005   AD NOTAM

zůstavitel v době své smrti československým občanem. Jde-li však o jmění, které je v cizině, projedná českoslo- venský soud dědictví jen tehdy, jestliže se takový maje- tek vydává československým orgánům anebo jestliže cizí stát pǐiznává takovým rozhodnutím československých justičních orgánů právní následky.

Podle ustanovení § 45 odst. £ MPSaP československý soud projedná dědictví po cizinci, které je v Geskoslo- venské socialistické republice,

a) jestliže stát, jehož je zůstavitel pǐíslušníkem, ani ne- vydává dědictví československých občanů českoslo- venským soudům, ani nepǐiznává jejich rozhodnutím právní následky, anebo odmítne-li cizí stát zabývat se dědictvím či nevyjádǐí-li se, nebo

b) měl-li zde zůstavitel bydliště a žádá-li o to dědic, který se zde zdržuje,

c) vždy také, jde-li o nemovitosti ležící na území Gesko- slovenské socialistické republiky. Podle ustanovení

§ 45 odst. 2 MPSaP v ostatních pǐípadech se česko- slovenský soud omezí na potǐebná opatǐení k zajištění majetku po cizinci. (§ 37 odst. £ MPSaP).

V posuzovaném pǐípadě odvolací soud (i soud prv- ního stupně) dospěl k závěru o nedostatku pravomoci českých soudů k projednání dané věci vycházeje ze zjiš- tění, že zůstavitel „podle údajů v obchodním rejstǐíku měl bydliště v Berlíně v SRN ... x Xxxxx republice měl pouze pobyt v K. V neměl tedy bydliště x Xxxxx re-

publice“ a že „návrh na projednání dědictví u Okres- ního soudu v K. V. podal dědic N. L., který se zdržuje v USA“.

Dovolatelé v dovolání vytýkají odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí „neobsahuje žádné bližší zdůvodnění toho, proč odvolací soud považoval německou adresu zůstavitele uvedenou v obchodním rejstǐíku za jeho byd- liště, zatímco adresu v K. V. za ,pouhý‘ pobyt“. Namítají nedostatečné zjištění skutkového stavu,neboí mají za to, že z výpisu z obchodního rejstǐíku nelze dovodit, že by zůstavitel neměl bydliště v GR, a domnívají se, že soudy

„měly k zjištění této otázky provést další důkazy“. Ne- souhlasí se závěrem odvolacího soudu, že o projednání dědictví nepožádala osoba, která se zde zdržuje; mají to- tiž „za prokázané, že o projednání dědictví žádala rovněž nezl. L. R., dcera zemǐelého, která se na území Xxxxx re- publiky zdržuje“.Tyto námitky jsou opodstatněné.

V posuzovaném pǐípadě by pravomoc českosloven- ského soudu k projednání dědictví po zůstaviteli byla dána, jen pokud by bylo prokázáno, že zůstavitel měl na území Xxxxx republiky bydliště a o projednání dědictví po zůstaviteli českým soudem požádal zůstavitelův dě- dic, který se na území Xxxxx republiky zdržuje [srov. § 45 odst. £ písm. b) MPSaP].

Obsah pojmu bydliště, jak ho užívá občanský soudní ǐád nebo zákon č. 97/£963 Sb., není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“,kterého užívají pǐedpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. \pravidla se sice tyto pojmy budou pǐekrývat, ne vždy však zápis v identifi- kačním dokladu (napǐ.v občanském průkazu nebo jiném dokladu totožnosti) či v evidenci obyvatelstva o trvalém pobytu fyzické osoby bude totožný se skutečným byd- lištěm této osoby. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí obec, resp. městský obvod, v němž tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Bydlištěm je zejména místo, kde má fyzická osoba svůj byt, rodinu, popǐ. kde

pracuje,jestliže tam také bydlí.Okolnosti dočasného cha- rakteru, jako napǐ. pobyt v nemocnici, výkon trestu od- nětí svobody, studium, vojenská služba, nic nemění na bydlišti fyzické osoby,nejsou-li současně doprovázeny ta- kovými okolnostmi, z nichž lze s jistotou usuzovat, že fy- zická osoba se v místě původně dočasného pobytu zdr- žuje s úmyslem zde trvale bydlet.

V moderní společnosti lze pǐedpokládat, že fyzická osoba se zdržuje (bydlí) na více místech, pǐičemž se všemi těmito místy (popǐípadě s některými) je spojen její úmysl se zde zdržovat trvale. Typicky jde o situaci, kdy fyzická osoba pravidelně po určité období roku či jiného časového vymezení bydlí na různých místech a všem je vlastní, že tato osoba zde bydlí trvale (srov. Bu- res/DrápaL/Krċmái/Masanec Občanský soudní ǐád.Ko- mentáǐ. 6. vydání. Praha : C. H. Xxxx, 2003, s. 280).

Místo, kde se fyzická osoba zdržuje, je, narozdíl od místa bydliště, místem, kde se tato osoba zdržuje bez úmyslu zdržovat se tam trvale.

\ výše uvedeného vyplývá, že závěr odvolacího soudu o neexistenci zůstavitelova bydliště x Xxxxx republice, opírající se pouze o zjištění, že zůstavitel „měl bydliště v Berlíně v SRN“, je pǐedčasný. S ohledem na dosud zjiš- těné skutečnosti totiž nelze vyloučit, že zůstavitel měl, vedle bydliště ve Spolkové republice Německo, bydliště také x Xxxxx republice, jak to tvrdí dovolatelé. \ávěr od- volací soudu, že zůstavitel měl x Xxxxx republice pouze

„pobyt“, je v tomto směru irelevantní.

Prvotní podnět k zahájení ǐízení o dědictví po zůsta- viteli podal N. L., který se nezdržuje na území Xxxxx re- publiky. \ obsahu spisu je však patrno, že s jeho návr- hem souhlasí i ostatní účastníci ǐízení, kteǐí pǐicházejí v úvahu jako dědici zůstavitele. Jednou z nich je pǐitom

L. R., která, jak uvedl soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení, do Xxxxx republiky „dojíždí se svou mat- kou, neboí ta zde podniká“. I v tomto pǐípadě dosud pro- vedená zjištění neumožňují učinit závěr, zda se jmeno- vaná, ve výše popsaném smyslu, zdržuje na území Xxxxx republiky, či nikoli.Vzhledem k tomu, že procesní úkony učiněné L. R. (její zástupkyní) v dané věci je na místě vy- kládat jako projev „žádosti“ o projednání dědictví po zů- staviteli českým soudem (srov. napǐ. její odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. 9. 200£ o za- stavení ǐízení), je zjištění skutečností prokazujících, zda se jmenovaná „zdržuje“ na území Xxxxx republiky, roz- hodné pro závěr o pravomoci českých soudů k projed- nání a rozhodnutí pǐedmětné věci.

Na místě je současně dodat, že dosud učiněná zjištění

v projednávané věci nedávají možnost učinit závěr o ne- zbytnosti ustanovení opatrovníka nezletilé L.R.(§ 22 OS¤).

\ uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné.Nejvyšší soud Xxxxx republiky je proto zru- šil (§ 243b odst. £ část věty za stǐedníkem OS¤). Vzhle- dem k tomu, že důvod, pro který bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud Xxxxx republiky i toto roz- hodnutí a věc vrátil Okresnímu soudu v K. V. k dalšímu ǐízení (§ 243b odst. 2 věta druhá OS¤).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o ná- hradě nákladů nového ǐízení a dovolacího ǐízení,ale znovu io nákladech původního ǐízení (§ 243d odst. £ OS¤).

AD NOTAM   Číslo 5/2005 181

o právu výbupu; roshodný podíL; svoLání vaLné hro-

Informace

Cena Xxxxx Xxxxxxx 2006

Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx*

Rakouská notáǐská komora vypisuje letos již posedmé Cenu Xxxxx Xxxxxxx za vynikající vědeckou práci zamě- ǐenou na praxi, která by pǐispěla k podpoǐe práva vyu- žívajícího notáǐské činnosti jako prevence soudním spo- rům. Nejlepší práce bude odměněna částkou 7 500 €.

Okruhy témat tvoǐí občanské právo, obchodní právo a právo obchodních společností, ǐízení o mimosoudních záležitostech, záležitosti soudních komisaǐů, notáǐské stavovské právo a sepisování listin, alternativní ǐešení sporů smírčím ǐízením nebo mediací, elektronické lis- tiny a elektronický právní a administrativní styk.

Podmínkou účasti je státní pǐíslušnost v některé z člen- ských zemí Rady Evropy a dosud nedovršený věk 40 let. Práce je tǐeba zaslat na rakouskou notáǐskou komoru v ně- meckém jazyce do 3£.ledna 2006.Musí být rovněž splněna podmínka, že tyto práce nebyly v minulosti odevzdány v rámci Ceny Xxxxx Xxxxxxx. O udělení ceny bude rozho- dovat komise zǐízená rakouskou notáǐskou komorou.

Další podmínky účasti si můžete vyžádat pǐímo u ra- kouské notáǐské komory se sídlem: £0£0 Vídeň, Xxxxxx- gerichtsstr.20,tel:0043/£/402 45 09-£8,emailová adresa: xxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xx.xx.

* Autorka je pracovnicí NK GR pro mezinárodní vztahy.

Stojí za pozornost

Stojí za pozornost

Právní rozhledy

2005, č. 17

ee7r, B., ee7r, X. xX. Nad bývalým, současným i budoucím pojetím držby a vydržení (drгba a vydrгení v návrhu; iímsboprávní poje7í drгby a vydrгení; ins7i7u7y drгby

a vydrгení v ċesbých xxxxxx sa pLa7nos7i obecného sá- boníbu obċansbého; obċansbý sáboníb s robu 1)30 a jeho poje7í drгby a vydrгení; drгba a vydrгení v ob- ċansbém sáboníbu s robu 1)G1 do noveLy provedené sábonem ċ. 1f1/1)82 Sb.; úprava drгby po noveLe ob- ċansbého sáboníbu provedené sábonem ċ. 1f1/1)82 Sb.; vydrгení po noveLe obċansbého sáboníbu prove- dené sábonem ċ. 1f1/1)82 Sb.; pLa7ná právní úprava drгby a vydrгení po noveLe obċansbého sáboníbu pro- vedené sábonem ċ. 30)/1))1 Sb.)

Xxxx, X. Xxxxxxxx obohacení (rosbor ċL. I § 8) ods7. 1 SSZ; rosbor ċL. I § 8) ods7. 2 a f SSZ; právo na vydání obohacení a jeho obsah; rossah poгadova7eLného obo-

hacení; subsidiární pouгi7í obċansbého sáboníbu a vs7ah b § ff1 ObchZ; saiasení smĕneċného oboha- cení do sys7ému právních vs7ahů; procesní s7ránba smĕneċného obohacení; upLa7nĕní nárobu u soudu) XxxxX, B., DoLeгiL, T. A zase ten squeeze-out. ∪vahy nad

interpretací § £83i a násl. Obch\ (úċinnos7 us7anovení

mady a její povaha; úċas7níci vaLné hromady a hLa- sování; urċení výse pro7ipLnĕní; výpLa7a pro7ipLnĕní; násLedby úċinného výbupu; doporuċení)

2005, č. 16

X0xxxxxxxxx, x. Pǐeshraniční fúze (smĕrnice

)8/833/EHS o fúsích abciových spoLeċnos7í) Rabovsbý, A., Xxxxx, M. K vyloučení kótovaných akcií z veǐejného trhu v důsledku změny jejich podoby (vý- chodisba; pros7iedby ochrany abcionáie; „úprb“ s re-

guLovaného 7rhu)

Vrchní soud v erase K právnímu zájmu na zrušení spo- lečnosti v pǐípadě, že obchodní společnost lze zrušit v ǐí- zení zahájeném i bez návrhu

„§ 68 odst. 3, 7, § ££3 odst. 5, 6, § £48 odst. 2 Obch\

V ǐízeních o zrušení obchodní společnosti s likvidací, která lze podle zákona zahájit i bez návrhu, nemusí na- vrhovatel osvědčovat svůj právní zájem na zrušení spo- lečnosti, nevyplývá-li ze zákona něco jiného.

Usnesení ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 78/2005“

2005, č. 15

JabLonba, B. Je možné uplatnií práva zo zmenky pred jej splatnosíou? (pos7ih pied spLa7nos7í smĕnby)

Xxxxxx, e. Opuštěná nemovitost (b vývoji právní

úpravy; probLémy v souċasné právní praxi)

Nejvyssí soud âesbé repubLiby K ochraně tǐetích osob v pǐípadě zúžení SJM. Odvolání se na smlouvu o zúžení SJM v souvislosti s pǐechodem práva nájmu bytu podle

§ 706 odst. £ Obč\

„§ £43a odst. 4, § 706 odst. £ Obč\

£. \a ,jinou osobu‘ ve smyslu § £43a odst.4 Obč\ je tǐeba považovat osobu, jíž se obsah smlouvy o zúžení roz- sahu společného jmění manželů může v jejím právním postavení nějak dotknout, resp. může zkrátit její práva. Pǐitom není právně relevantní,zda taková smlouva byla uzavǐena pǐed vznikem právního vztahu některého z manželů (popǐ. obou) k tǐetí osobě nebo později. Není také podstatné, zda tato tǐetí osoba byla o tako- vém zúžení některým z manželů informována pǐi vzniku právního vztahu (pro který mohlo či může být pǐípadné zúžení právně významné); rozhodná je jaká- koliv její vědomost o zúžení rozsahu společného jmění manželů, jež by mohlo ovlivnit její právní poměry.

2. ∪častník smlouvy o zúžení zákonem stanoveného roz-

sahu společného jmění manželů, podle níž se výluč- ným vlastníkem do té doby společného bytu (jed- notky) stává druhý z manželů, se ve vztahu k pronajímateli bytu může na tuto smlouvu odvolat (v souvislosti s tím, že na něj mělo pǐejít právo nájmu bytu ve smyslu § 706 odst.£ Obč\),jen jestliže byl pro- najímateli obsah této smlouvy v době, kdy k pǐechodu práva mělo dojít, znám.

Rozsudek ze dne £2. 4. 2005, sp. zn. 22 Cdo £593/2004“

2005, č. 14

Nejvyssí soud âR K rozsahu náhrady nákladů pohǐbu. Vázanost trestním rozsudkem v otázce spoluzavinění po- škozeného pǐi rozhodování o náhradě škody

„§ 449 odst. 2, § 44£ Obč\

§ 37 naǐízení vlády č. £08/£994 Sb.

§ £35 OS¤

£. Náhrada nákladů spojených s pohǐbem je sice ze zá-

182 Číslo 5/2005   AD NOTAM

kona omezena jen hlediskem pǐiměǐenosti, avšak ná- hrada nákladů na zǐízení pomníku nebo desky, která je jejich součástí, je navíc limitována maximální část- kou £0 000 Kč, stanovenou prováděcím pǐedpisem, která omezuje náhradu za náklady vynaložené na po- ǐízení takové věci, která – narozdíl od jiných nákladů pohǐbu – není jen jednorázové povahy v souvislosti s pohǐbem zesnulého.

2. Rozhodnutí, jímž byl pachatel trestného činu uznán vinným, neznamená, že škoda byla způsobena výlučně jeho zaviněním; jestliže se kromě pachatele trestného činu podílelo na vzniku škody i jednání poškozeného, není soud v občanskoprávním ǐízení o nároku na ná- hradu škody pǐi posouzení spoluzavinění poškoze- ného vázán výrokem o vině pachatele podle § £35 odst. £ OS¤.

Rozsudek ze dne £4. £0. 2004, sp. zn. 25 Cdo 8£8/2004“

Soudní rozhledy

2005, č. 8

Fs7avní soud âR K otázce pasivní legitimace společen- ství vlastníků jednotek ve sporu podle § ££ odst. 3 zá- kona o vlastnictví bytů

„§ ££ odst. 3 zákona č. 72/£994 Sb., o vlastnictví bytů Hlasování vlastníků jednotek podle § ££ odst. 3 zákona o vlastnictví bytů je projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Existuje-li společenství vlastníků jedno- tek v podobě právnické osoby, je rozhodování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Xxxxxxx rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy,ale také společenství vlastníků jednotek,protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvo- ǐila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy) a podle toho, zda má či nemá právní subjektivitu, je dána i pasivní legitimace v pǐípadném sporu podle § ££ odst.3

i. f. zákona o vlastnictví bytů. Nemá-li společenství vlast-

níků právní subjektivitu, jsou pasivně legitimováni spo- luvlastníci jednotek, vzniklo-li společenství v podobě právnické osoby, je pasivně legitimováno toto společen- ství vlastníků jednotek.

Nález ze dne 8. 3. 2004, sp. zn. I. ∪S 646/04“

Vrchního soudu v erase Podpis směnky za jiného

„čl. I. § 8 SČ\

Aby podpis fyzické osoby na směnce mohl být pokládán za jednání za jiného, zejména za právnickou osobu, musí tento vztah ze směnečné listiny vyplývat. Je-li vyznačen na směnce název, firma nebo jiné označení právnické osoby a také podepsána osoba fyzická, musí být i z pro- storového uspoǐádání směnečných zápisů a jejich vzá- jemné polohy na směnečné listině jasné, že podpis fy- zické osoby se vztahuje k označené osobě právnické. Okolnosti, které nejsou ze směnečné listiny patrné, ne- jsou pro hodnocení významu daného podpisu významné. Rozsudek ze dne £6. ££. 2004, sp. zn. 5 Cmo 406/2004“

2005, č. 7

Krajsbý soud v Hradci KráLové Označení obce jako účastníka ǐízení

„§ 79 odst. £, § £57 odst. £, § £67 odst. 2 OS¤

\ povahy obce jako veǐejnoprávní korporace a současně právnické osoby vyplývá, že by měla být v žalobě ozna- čena svým názvem a adresou sídla svého obecního úǐadu. Stejným způsobem by měla být obec označována iv záhlaví rozhodnutí.

Usnesení ze dne £6. 8. 2004, sp. zn. £7 Co 477/2003“ Vrchního soudu v erase Rukojmí za výstavce směnky cizí na vlastní ǐad výstavce

„čl. I. § 3£ odst. 4 SČ\

Xxxxxxx, který nevyjádǐí, za koho rukojemství pǐejímá, je podle čl. I § 3£ odst. 4 SČ\ rukojmím na výstavce xxxxxx, a to i když jde o směnku cizí na vlastní ǐad vý- stavce. Protože osoba, která je na takové směnce záro- veň výstavcem i majitelem, nemůže mít sama vůči sobě z této směnky žádných nároků, nemůže je mít ani proti tomuto rukojmímu, který má stejné postavení jako ona podle čl. I. § 32 odst. £ SČ\.

Rozsudek ze dne £7. 2. 2004, sp. zn. 5 Cmo 480/2003“

Právní zpravodaj

2005, č. 8

ChaLupa, X. Xxxxxxxx datum zápisu vlastnického práva

2005, č. 7

xxxx, x. Další zamyšlení nad úpravou nuceného výkupu akcií

Právní rádce

2005, č. 8

Xxxxx, X. Aplikace § £07 odst. 3 občanského zákoníku v obchodněprávních vztazích (jednou s o7áseb, b7erá si udrгuje svoji ab7uáLnos7, je i o7ásba apLibace § 10)

ods7. f ObċZ v obchodnĕprávních vs7asích a promLċení besdůvodného obohacení v 7ĕch7o vs7asích) Xxxxxxxx, X. Xxxxx smlouva o nemovitosti

2005, č. 7

eejseb, X. Xxxxxxxxxx některých tzv. „ostatních majet- kových práv“ ze společného jmění manželů (spoLeċné jmĕní manгeLů sanibá se sábona v pLném rossahu

rosvodem manгeLs7ví be dni právní moci rossudbu, b7erým se manгeLs7ví rosvádí; b daLsímu vypoiádání maje7bu a sávasbů 7voiících spoLeċné jmĕní manгeLů dochásí v prvé iadĕ dohodou nebo roshodnu7ím soudu vydaným na sábLadĕ гaLoby podané jedním s rosvedených manгeLů)

Xxxxxxxx, X. Smlouva o nájmu podniku (smLouva o ná- jmu podnibu byLa sabo7vena jabo nový smLuvní 7yp aг rossáhLou noveLou obchodního sáboníbu pied

ċ7yimi Le7y)

Zprávy z notářské komory

V. celostátní notářská konference

JUDr. Xxxxxx Xxxx‰ová*

Ve dnech 2. a 3. xxxxx 2005 se konala v Praze V. ceLos7á7ní no7áisbá bonference na téma „Notáǐství, jeho pilíǐe, bu-

* Autorka je notáǐkou v Hradci Králové.

AD NOTAM   Číslo 5/2005 183

doucnost,moderní technologie“.Pro ty,kteǐí se jí aktivně zúčastnili, nechí jsou následující ǐádky malým pǐipome- nutím, a pro všechny ostatní si dovolím krátké shrnutí jejího obsahu a výsledků.

Nedělní program naší konference hostila půda akade- xxxxx, jako první tedy pǐítomné notáǐe v Colegiu Ma- ximu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pǐi- vítal děkan této fakulty Xxx. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxx. Pan děkan ve svém vystoupení pǐipomenul historický vývoj svobodného notáǐství v naší zemi, ale zejména pak vy- zdvihl současný význam postavení notáǐe ve společnosti spočívající v jeho nestrannosti, nezávislosti a vysoké od- bornosti. \ jeho úst však zazněl i jasný apel, aby notáǐi nepodlehli současnému nešvaru ǐevnivosti mezi práv- nickými profesemi a aby i nadále byli těmi,kdož prevenci sporů svojí činností i osobním pǐístupem napomáhají. Dále se zamyslel nad pǐipravovanou kodifikací Občan- ského zákoníku a osudy pǐedchozích.

Ke slovům Xxx. XXXx.Xxxxxxxxx Xxxxxx se pǐipojili i další

naši hosté – zástupci Katedry občanského práva Práv- nické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. JUDr. Xxx Xxxxxx,CSc.a Xxx.XXXx.Xxxxx Xxxxxxx,kteǐí se ve svých vystoupení opět zabývali jak historickou úlohou notáǐe, tak zauvažovali i nad jeho stávajícím postavením, a to ve světle procesu legislativního a vzdělávacího. Potěšující byla zejména slova uznání za dobrou spolupráci Notáǐ- ské komory Xxxxx republiky s Právnickou fakultou Uni- verzity Karlovy v Praze pǐi vzdělávání studentů, jmeno- vitě pak podíl JUDr.Xxxxxxx Xxxxxxx,prezidenta Notáǐské komory Xxxxx republiky, který již několik let na katedǐe občanského práva pravidelně vede výběrové semináǐe týkající se notáǐské praxe.

Poté pǐítomné notáǐe pozdravil poslanec JUDr. Jiǐí Pos-

píšil, člen ∪stavněprávního výboru Poslanecké sně- movny Xxxxx republiky.Pan poslanec ve svém pǐíspěvku stručně zhodnotil zákonodárný proces x Xxxxx repub- lice a osobně ocenil aktivní pǐístup pǐedstavitelů notáǐ- ské obce pǐi posuzování pǐedkládaných návrhů zákonů i pǐi legislativní iniciativě xxxxxxx.Xx svém vystoupení pak rovněž pǐislíbil pomoc pǐi odstranění stavu, kdy skrytou novelizací pǐedpisů upravujících činnost exekutorů je zcela nesystémově rozšiǐována působnost exekutorů, na základě které se tak exekutorům vedle jejich úlohy vy- konavatelů práva svěǐuje i pravomoc pǐi sepisování lis- tin o právních úkonech, dohod o svolení k vykonatel- nosti exekutorských zápisů a osvědčování právně významných skutečností. Směšuje se tak represivní role exekutorů s tradičně notáǐskou rolí spočívající v ne- stranném a nezávislém napomáhání prevenci sporů.

\ávěr prvního dne V. celostátní notáǐské konference pat-

ǐil pǐednášce Prof. Xx. XXXx. Xxxxx Xxxxxx, vedoucího Ka- tedry obchodního práva Právnické fakulty \ápadočeské univerzity v Plzni na téma „Kodifikace Občanského zá- koníku se zaměǐením na pǐevody vlastnických práv k nemovitostem“. Prof. Xx. XXXx. Xxxxx Xxxxx, jako spolu- autor pǐipravovaného nového občanského zákoníku,pǐí- tomné seznámil se základními principy nové kodifikace soukromého práva, a to s akcentem na právní proble- matiku, která se činnosti notáǐe bezprostǐedně dotýká.

\ajímavým byl zejména návrh nového pǐístupu k právní úpravě pǐevodu vlastnického práva k nemovitostem,spo- čívajícího v odklonu od stávajícího principu intabulač- ního k principu konsenzuality – tzn. změně vlastnictví účinností smlouvy, která by pǐedpokládala nabývací titul

dostatečné spolehlivosti – tedy veǐejnou listinu, nebo-li notáǐský zápis.

Druhý den pokračovala V.celostátní notáǐská konference zasedáním v Městské knihovně v Praze, a to za pǐítom- nosti JUDr. Xxxxx \xxxxxxxx, ministra a pǐedsedy Legis- lativní rady vlády Xxxxx republiky,XXXx.Xxxxxx Xxxxxxx, náměstka ministra spravedlnosti Xxxxx republiky, Dr. Xx- xxxxxxx Xxxxxxxxx, prezidenta Mezinárodní unie latin- ského notáǐství (U.I.N.L.), Doc. MUDr. Xxxxxxxxx \věǐiny, poslance Evropského parlamentu, Prof. Xx. XXXx. Xxxxx Xxxxxx, vedoucího katedry obchodního práva Právnické fakulty \ápadočeské Univerzity v Plzni, Dr. Xxxxxxx Xx- xxxx, zástupce italské notáǐské komory odpovědného za mezinárodní vztahy a Dr. Гederica Xxxxxxxxx, zástupce ital- ské notáǐské komory, vědeckého koordinátora Výboru EU pro srovnávací právo.

Projev JUDr. Xxxxx \áǐeckého, stávajícího ministra a zá-

roveň pǐedsedy Legislativní rady vlády Xxxxx republiky, byl pohledem zkušeného legislativce na úkoly a pro- blémy normotvorby a rovněž zhodnocením úrovně na- šich právních pǐedpisů. Potěšujícím bylo jistě zjištění, že pan ministr oceňuje dlouhotrvající a kvalitní spolupráci s Notáǐskou komorou Xxxxx republiky pǐi tvorbě zákonů a chápe úlohu notáǐe v jeho historicky tradičním pojetí, tzn. jako mezičlánku, který svojí činností pǐedchází vzniku sporů a tím ulehčuje výkonu moci soudní.

Náměstek ministra spravedlnosti Xxxxx republiky XXXx. Xxxxx Xxxxxxx ve svém vystoupení opět zhodnotil roli notáǐe v dnešní společnosti a vyjádǐil pǐesvědčení, že spolupráce Ministerstva spravedlnosti Xxxxx republiky a notáǐů se bude dále zlepšovat a prohlubovat. V rámci svého projevu XXXx. Xxxxx Xxxxxxx slavnostně pǐedal XXXx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, prezidentovi Notáǐské komory Xxxxx republiky výsledek společného úsilí – výtisk vy- hlášky Ministerstva spravedlnosti č. 403/2005, kterou je novelizována vyhláška Ministerstva spravedlnosti č.

£96/200£ Sb., o odměnách a náhradách notáǐů a správců dědictví, (notáǐský tarif), a to bezprostǐedně pǐed jejím zveǐejněním ve Sbírce listin.

Nesmírně cenným bylo vystoupení pana Dr. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, prezidenta Mezinárodní unie latinského no- táǐství (U.I.N.L.), který se ve svém projevu zamýšlel nad smyslem, postavením a úkoly svobodného notáǐství la- tinského typu v kontextu celosvětovém a zejména pak celoevropském. Xx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx informoval o roz- šiǐování myšlenek notáǐství latinského typu i do dosud nezvyklých destinací, ale nastínil rovněž problémy, s ni- miž se U.I.N.L. či její jednotliví členové potýkají a pǐi- blížil tlaky jiných zájmových skupin, jimž musejí odolá- vat. Naplno zazněla jeho výzva, aby notáǐi nerezignovali na nutnost veǐejnosti neustále vysvětlovat svoji úlohu jako nestranných, nezávislých odborníků, poskytujících službu společnosti a plnících nezastupitelnou roli pǐi pǐedcházení sporů, a to jak v zemích, kde působí, tak i na mezinárodním fóru. Totiž jen dobrá informovanost jak odborné, tak i laické veǐejnosti, která je opǐena o histo- xxxxx podložené fakty, a rovněž pak mezinárodní spolu- práce, jsou cestami k zachování dosavadního postavení notáǐe vycházejícího z výše citovaných základních prin- cipů notáǐství latinského typu.

Mezinárodní rovinu pohledu na roli notáǐství měl rov-

něž projev Doc. MUDr. Xxxxxxxxx \věǐiny, který nás jako poslanec Evropského parlamentu seznámil s projekty Ev- ropské Unie a Evropského parlamentu.

184 Číslo 5/2005   AD NOTAM

Hlavní náplní dopoledního programu jednání konfe- rence pak byla velice poutavá společná pǐednáška JUDr. Xxxxxxx Xxxxxxx, prezidenta Notáǐské komory Xxxxx re- publiky a JUDr. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, viceprezidenta No- táǐské komory Xxxxx republiky na téma „Vývoj notáǐ- ství, jeho pilíǐe, budoucnost, moderní technologie“. Ve svém vystoupení se pǐednášející zhostili nelehkého úkolu definovat pojem notáǐství a zhodnotili význam zá- kladních principů, na nichž je činnost notáǐe postavena, kterými jsou pǐedevším zásada nestrannosti a nezávis- losti,princip „numerus clausus“,princip povinného člen- ství notáǐů v jejich samosprávných orgánech – komorách a princip veǐejné víry pǐiznávané výsledkům notáǐské činnosti.Významná část jejich projevu pak byla věnována nutnosti pǐizpůsobit klasické notáǐství potǐebám nové doby, tzn. novým komunikačním technologiím, a to pǐi zachování všech pilíǐů notáǐství tak, jak o nich bylo po- jednáno v úvodu pǐednášky. Byly nastíněny cesty, jak těchto moderních technologií pǐi notáǐské činnosti vy- užít, a tím zkvalitnit a rozšíǐit služby poskytované notáǐi. Celý odpolední program V. celostátní notáǐské konfe- rence byl věnován pǐednášce Mgr. Xxxx Xxxxxxxxxx, ve- doucí civilního oddělení mezinárodního odboru Minis- terstva spravedlnosti Xxxxx republiky na téma „Evropský právní prostor“. Xxx.Xxxx Xxxxxxxxxx nás blíže seznámila se stávající unijní právní úpravou v některých věcech ob- čanských a obchodních, a to zejména s úpravou vychá- zející z:

• naǐízení Rady (ES) č. £348/2000 o doručování soud-

ních a mimosoudních písemností ve věcech občan- ských a obchodních v členských státech,

• naǐízení Rady (ES) č. £206/200£ o spolupráci soudů členských států pǐi dokazování v občanských a ob- chodních věcech,

• naǐízení Rady (ES) č. 44/200£ o pǐíslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,

• naǐízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky,

• naǐízení Rady (ES) č. 220£/2003 o pǐíslušnosti a uzná- vání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení naǐízení (ES) č. £347 z roku 2000.

Pǐiblížila rovněž práci s Evropským soudním atlasem (rozhodnutí Rady č. 200£/470/ES, o vytvoǐení Evropské soudní sítě pro občanské věci).Vystoupení Mgr.Xxxx Xxx- xxxxxxx tak bylo pro všechny cenným návodem, jak po- stupovat zejména pǐi vyǐizování dědictví s mezinárod- ním prvkem.

Konference měla samozǐejmě i společenský program. Nedělní večer patǐil společenskému setkání notáǐů, no- táǐských kandidátů a notáǐských koncipientů v TOP Ho- telu, kde si bylo možno v pǐíjemné atmosféǐe popovídat a vyměnit si zkušenosti. Druhý večer se pro účastníky konference a hosty konal ve Dvoǐákově síni Rudolfina koncert Xxxxx filharmonie pod vedením šéfdirigenta

\xxxxx Xxxxxx, která nezapomenutelným způsobem provedla Devátou symfonii „\ nového světa“ X. Xxxxxxx. Po skončení koncertu následoval raut ve dvoraně a slou- povém sálu Rudolfina. Večerní program jistě pǐispěl k dobré náladě všech zúčastněných a byl důstojným za- končením V. celostátního setkání notáǐů.

CoLLegium Maximum, erávnicbá fabuL7a UK, 2. 10. 2003, pied- sednic7vo; sLeva erof.JUDr.Xxx Xxxxxx (eF UK), JUDr.Mar7in Fou- baL (NK âR), Xxx. XXXx.XXxxxxxx XxxxX (dĕban eF UK), erof. Xx. XXXx. XxxxX XXxxx (eF Západoċesbé Universi7y), JUDr. Jiií eospí- siL (posLanec, mpi. FeV eS eâR)

Ho7eL eaiíг, 1. 10. 2003, s piije7í deLegace HexanogáLy mís7o- piedsedou vLády a minis7rem spravedLnos7i JUDr. eavLem Nĕm- cem

Obalka_3 19.10.2005 22:33 Stránka 1

Inhalt

Aufsätze

Kouba, V. Institute des Erbrechts und des Erbverfahrens 157

Xxxxx, X. Unternehmenskauf- und Unternehmensmietvertrag I. 158

Diskussion

·e‰ina, M. Diskussion über den Entwurf des neuen Bürgerlichen Gesetzbuches II. 166

Xxxxx, X. Xxxxxxxxxxxx von notariellen Dienstleistungen in Prag 171

Xxxxxx, T. Drei Anmerkungen zu drei Aufsätzen 172

Demut, X. Xxxxxxxxx zur Änderung des Xxxxxx einer juristischen Person 173

Aus dem Leben der bezirkskammern

·varcová, V. Die Notarkammer in Ústí nad Labem informiert 174

Vom Ausland

Tlá‰ková, ·. I. Kongress der Notare der Europäischen Union in Rom 175

Xxxxxxxxx, X. Xxxxxxx der tschechischen und slowakischen Notare mit russischen Notaren in Petrohrad (Sankt Petersburg) 176

Xxxxxxx, K. Moldau Donau zum zehnten Mal 177

Xxxxxx, M. Hexagonale 177

Gerichtsentscheidungen

Oberstes Gericht der âR Begriffe „Wohnsitz einer natürlichen Person“ und „der Ort, an dem sich die natürliche Person aufhält“ 178

Information

Xxxxxxxx, X. Xxxx Xxxxxx-Preis 2006 181

Bemerkenswertes

Nachrichten aus der notarkammer

V. Ganzstaatliche Notarkonferenz 182

Table des matie`res

Articles

Xxxxx, X. Institutions du droit successoral et de la procédure successorale 157

Xxxxx, X. Contrat de vente d’entreprise et contrat de location de l’entreprise I. 158

Discussion

·e‰ina, M. Discussion concernant le projet du nouveau Code civil II. 166

Xxxxx, T. Satisfaction des services de notaire à Prague 171

Xxxxxx, X. Xxxxx notes concernant trois articles 172

Demut, O. Note concernant le changement du siège de la personne morale 173

De la vie des Chambres Régionales

·varcová, V. Chambre de notaires à Ústí nad Labem informe 174

De L’etranger

Tlá‰ková, ·. Ier Congrès des Notaires de l’Union Européenne à

Rome 175

Xxxxxxxxx, X. Xxxxxxxxx des notaires tchèques et slovaques avec les notaires russes à Saint-Pétersbourg 176

Xxxxxxx, K. Vltava Dunaj (Vltava Danube) pour la dixième fois 177

Xxxxxx, M. Hexagonale 177

Décisions Juridictionnelles

Cour suprême de la République tchèque Notions «domicile de la personne physique» et «lieu de séjour de la personne physique» 178

Informations

Lokayová, M. Prix Xxxx Xxxxxx 2006 181

Cela vaut votre attention

Nouvelles de la Chambre de Notaires

Ve Conférence nationale des notaires 182