Biologická rozmanitost. Podoblast energetické využití agrárních produktů oblast lesnictví
Biologická rozmanitost. V místě záměru nebyl proveden biologický průzkum. Navýšení kapacity se odehrává ve stávající budově masokombinátu. Biologický průzkum nebyl proveden ani pro širší okolí záměru – tj. výrobní areál. Zpracovatelka vychází z pochůzky, která byla provedena 12.11.2020 a aktuálního výpisu databáze AOPK (ze dne 18.11.2020). Zelené plochy v areálu jsou reprezentované kulturním trávníkem, prosty keřů a v malé míře i stromů. V místě, kde má být vybudovaná nová hala pro mytí přepravek a parkoviště pro lehké NA bylo již povoleno kácení stromů, včetně nařízení náhradní výsadby. Přímo v místě plánované výstavby se dále nachází stromy – jabloň, třešeň, jasan a sloupovitý tis fastigiata, pro které není vyžadováno povolení kácení. Převážnou část tvoří trávník s běžnými druhy rostlin jako jsou např. lipnice, srha, bojínek nebo psárka, jetele, jitrocele, řebříček, mléč, méně pak kopřiva. Ojediněle se vyskytoval šťovík, starček nebo zlatobýl. Z keřů se v areálu vyskytují především kulturní druhy jako je tavolník japonský, tavolník popelavý, svída bílá, hlohyně šarlatová, pámelník Hancock, kalina tušalaj nebo zimolez lonicera. Dále v areálu roste bez černý a růže šípková. Keře jsou převážně lokalizovány podél oplocení areálu. Ze stromů je naproti vrátnici skupina borovic, a za čistírnou odpadních vod dva javory babyka, podél oplocení pak také několik javorů jasanolistých. Z živočichů byl v době obchůzky v areálu pozorován pouze vrabec obecný. Dle výpisu z nálezové databáze AOPK za posledních 5 let nebyly v daném území evidované žádné bodové nálezy zvláště chráněných druhů živočichů nebo rostlin. Území je součástí širšího plošného území výskytu zvláště chráněných druhů – pouze ptáci. Během terénního průzkumu nebyla nalezena žádná hnízda ptáků. V místě záměru ani areálu se nepředpokládá výskyt rostlinných či živočišných druhů chráněných dle Vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. Dopravní napojení areálu je z Konecchlumské ulice, zůstává stávající, beze změny. Umístění vjezdu do areálu bude zachováno. Zásobování probíhá ze silnice I/16, odbočením do ul. Konecchlumského. V areálu budou vybudovány nové zpevněné plochy jako je parkoviště pro lehké nákladní automobily a nájezdy k nové hale mytí přepravek ze stávající komunikace. Parkování zaměstnanců i návštěvníků bude na stávajícím parkovišti ve východní části areálu. Areál je v provozu dle potřeby až 24 h denně. Největší pohyb osob je cca od 4 h od rána do cca 15 h odpoledne.
Biologická rozmanitost. V kapitole je podrobně uvedeno biogeografické členění. Záměr ve východní část spadá do Hustopečského bioregionu (4.3) a západní část zasahuje do Dyjsko-Moravského bioregionu (4.5). V bližším členění východní část zájmové území zasahuje do biochory Podmáčených sníženin na bazických zeminách 1. vegetačního stupně (1Db), západní část náleží biochoře Širších hlinitých niv bez hrúdů 1. vegetačního stupně (1Lh). Z hlediska fytogeografického členění (viz obrázek níže) náleží zájmové území do oblasti termofytika, obvodu Panonského termofytika, okresu Jihomoravské úvaly, podokresu Dyjsko- svrateckého úvalu (18a). Východní část zájmového území okrajově spadá do okresu Jihomoravská pahorkatina, podokresu Hustopečská pahorkatina (20b). Dle vrstvy mapování biotopů ČR (AOPK ČR) se v dotčeném území vyskytují přírodní biotopy zcela minoritně (viz obrázek níže), a to: • Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.1 • Mezofilní ovsíkové louky T 1.1 • Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K3 • Měkké luhy nížinných řek L2.4 Tuto informaci doplňuje výřez z mapy biotopů, který dokládá křížení trasy komunikace s uvedenými biotopy, připojen je popis biotopů. Kromě rešeršních dat je uvedena informace vycházející z terénních prací, ze které vyplývá, že zájmové území záměru je tvořeno bezlesými biotopy silně ovlivněnými nebo vytvořenými člověkem, nacházejícími se v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. V minoritní míře se zde také nachází dřevinné porosty (převážně liniového charakteru) a vodní toky. Většina biotopů je vzniklých sekundárně nebo degradovaných a ruderalizovaných, přesto jsou zde lokality ojedinělé svým významem, zejména plochy polních rozlivů na minerálně bohatších až mírně zasolených půdách, které lze označit za biologicky atraktivní pro řadu rostlinných i živočišných druhů (výše uvedené vychází z přírodovědných průzkumů Ekopontis 2017, které jsou podrobně rozvedeny v kapitole C.II.7). První část kapitoly uvádí informace o období výstavby. Přístup na stavební pozemek bude zajištěn z dálnice D2, stávající silnice II/416, II/425 a III/41614. Stavba je charakterizována nedostatkem materiálu do násypu, předpokládaným zdrojem materiálu jsou lomy Želešice a Dolní Kounice. Z důvodu dostupnosti a kvality příjezdových komunikací je nutné preferovat lom Želešice. Přístupová trasa bude po silnici II/152, dálnici D2 a silnici II/416, její délka činí cca 18 km; v konci úpravy pak po silnici II/152, dálnici D1, silnici II/425. Obalované kamenivo je možno dovážet z nejbližší obalo...
Biologická rozmanitost. 1. Strany uznávají význam zajišťování zachování a udržitelného využívání biologické diverzity v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti z roku 1992 a Strategickým plánem pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 a aičijskými cíli v oblasti biologické rozmanitosti, přijatým na 10. zasedání konference smluvních stran v Nagoji ve dnech 18. až 29. října 2010, Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, naposledy pozměněnou v Gaborone v roce 1983 (dále jen „CITES“), a dalšími příslušnými mezinárodními nástroji, jichž jsou stranami, jakož i s rozhodnutími přijatými na jejich základě.