Dalším rizikem je nezájem cílových skupin, nenaplnění maximální kapacity kurzů. Dále pak nedůvěra cílové skupiny a z toho plynoucí nižší návštěvnost. Komunitní centrum má omezenou kapacitu, aktivity cílových skupin budou časově omezeny, tak aby se dosáhlo vhodné a efektivní kombinace, což může být vnímáno také jako riziko. Dalším rizikem je rezervovaný postoj sekundární cílové skupiny (širší veřejnosti). Také plánovaná kombinace více vylučovaných sociálních skupin může vést k ještě většímu vyloučení, možným konfliktům se sousedy nebo konfliktům cílových skupin mezi sebou. Projekt cílí na propojování zdravé rodiny s rodinou s ohroženou, popř. rodinou se sociálním vyloučením, což je cíl dosažitelný, ale je třeba věnovat velkou pozornost a empatii oběma zúčastněným stranám tak, aby se z komunitního centra nestalo Centrum pro zdravé rodiny nebo Centrum pro rodinu s ohrožením/sociálním vyloučením.
Dalším rizikem je neschopnost dohody mezi jednotlivými poskytovateli a organizátory služeb a jejich vzájemná řevnivost. Tomuto riziku čelí primárně pečlivý výběr partnerů a cílových skupin, které se chtějí zapojit. Rizikem je inkompatibilita a předsudky příslušníků různých cílových skupin, s tímto rizikem idea takto pojatého KC přímo pracuje a je tedy na jeho eliminaci přímo zaměřena.
Dalším rizikem je inflace neboli ztráta hodnoty peněz v čase. V dnešní době nízké inflace na tohoto „tichého zabijáka“ peněz nikdo moc nemyslí. Jako finanční profesionálové ale víme, že mnohem více než výkyvů cen akcií je potřeba bát se právě inflace. Vždyť pokud by se inflace jenom vrátila na své dlouhodobé průměry ve výši 3% ročně, tak byste namísto 500 000 Kč ročních výdajů mohli za 20 let potřebovat na stejnou životní úroveň již 900 000 Kč ročně. Abychom se výše uvedeným rizikům vyhnuli, pečujeme o vaše peníze pomocí základních pravidel investiční strategie Wealth Protection. Strategie Wealth Protection vyhovuje investorům, pro které je důležitá ochrana (vy)budovaného majetku před ztrátou jeho hodnoty a dlouhodobý trvale udržitelný nadinflační výnos. Naopak méně vyhovuje investorům, kteří hledají nejvyšší dosažitelný výnos i za cenu rizika ztráty významné části vstupní hodnoty investice. Investiční strategii Wealth Protection chrakterizují následující klíčové principy:
Examples of Dalším rizikem in a sentence
Dalším rizikem je morální opotřebení, které se týká stárnutí koncepce budovy.
Dalším rizikem je kumulace poplatků, tedy že celkový výnos Podfondu je snížen nejenom o poplatky z majetku Podfondu placené Investiční společnosti, ale i o poplatky, které cílové fondy platí investičním společnostem, které je obhospodařují.
Dalším rizikem s tím spojeným je překročení rozpočtu a tím zhoršení ekonomiky projektu.
Dalším rizikem je možnost uvolnění stávajících výplní a pádu do komunikace.
Dalším rizikem je to, že mohu odradit člověka, který pomoc velmi potřebuje a který není ještě schopen převzít zodpovědnost za řešení své situace.
Dalším rizikem je potenciální negativní vývoj hrubého domácího produktu (HDP), neboť negativní změny v HDP mohou mít vliv na podnikání nájemců a jejich hospodářské výsledky, což může nájemcům způsobit potíže s dodržením finančních závazků vůči Emitentovi, resp.
Dalším rizikem je, že pokud nařízení nebude přijato včas, nestihnou se včas vyhlásit výzvy k poskytnutí odpory, vybrat projekty, uzavřít smlouvy s příjemci podpory, vybrat dodavatele stavebních prací, tj.
Dalším rizikem je obtížné stanovení rozsahu napadení na styku pobíjení a krokví.
Dalším rizikem pro databáze jsou externí hackeři, kteří chtějí data získat a využít pro svůj prospěch například jejich prodáním na černém trhu nebo vydíráním okradené společnosti.
Dalším rizikem je tlak na nynější širokou úrokovou marži, ať již z důvodu posunu výnosové křivky nebo zostřené konkurenci na trhu hypotečních úvěrů.
More Definitions of Dalším rizikem
Dalším rizikem je tlak na úrokovou marži, ať již z důvodu posunu výnosové křivky nebo zostřené konkurenci na trhu hypotečních úvěrů. I zde jsou bedlivě sledovány konkurenční banky a na jejich kroky je Emitent připraven adekvátně reagovat. K měření úrokového rizika Emitent využívá gapovou analýzu. Analýza je založena na kvantifikaci rozdílu úrokově citlivých aktiv a úrokově citlivých pasiv s ohledem na dobu přecenění. Úrokové riziko je měřeno denně. Kromě výše uvedené metody banka používá stresové testování úrokově citlivých aktiv a pasiv, což znamená modelování změny současné hodnoty aktiv a pasiv při vystavení extrémní změně úrokových sazeb. Banka stanovuje signální limity ukazatelů úrokového rizika s cílem reagovat na nastalou situaci s dostatečným předstihem. Následující tabulka člení finanční aktiva a závazky podle jejich citlivosti na změnu úrokových sazeb do jednotlivých košů.
Dalším rizikem je neexistence dostatečného právního rámce upravujícího činnost kooperativ v Moldavsku. Součástí projektu jsou advokační aktivity na úrovni Ministerstva zemědělství, jejichž cílem bude iniciovat změny vedoucí ke zlepšení legislativních norem upravujících činnost zemědělských kooperativů. Motivace moldavských zemědělců ke sdružování formou kooperativ je v Moldavsku poměrně nízká, a to vzhledem k tomu, že společná vidina zisku členů mnohých kooperativ je založena pouze na možnosti získání grantů, dodávek techniky, osiva apod. od donorských organizací, nikoli na společném zvyšování konkurenceschopnosti na trhu a vytváření zisku. V průběhu realizace projektu proto bude kladen důraz na pochopení způsobu fungování kooperativů a jejich přidané hodnoty pro jednotlivé zemědělce. Příloha č. 1: Charakteristiky jednotlivých kooperativ Příloha č. 2: Logický rámec projektu
Dalším rizikem je proměna personálního složení podniků i evaluačního týmu v průběhu řešení projektu. Evaluační tým je postaven tak, aby jeho základ tvořili tři zkušení experti, přičemž vždy nejméně dva z nich jsou vždy plně seznámeni s designem, průběhem a vyhodnocením řešeného úkolu. Takto je i při náhlém výpadku (např. úraz) jednoho z řešitelů garantováno zachování kontinuity evaluace. Rizikem z pohledu personálního složení podniku může být nutnost opakovaných návštěv podniku v případě vysoké fluktuace (např. rozhovor bude domluvený se zaměstnancem, který v mezidobí odejde).
Dalším rizikem je tlak na úrokovou marži, ať již z důvodu posunu výnosové křivky nebo zostřené konkurenci na trhu hypotečních úvěrů. I zde jsou bedlivě sledovány konkurenční banky a na jejich kroky je Emitent připraven adekvátně reagovat. K měření úrokového rizika Emitent využívá gapovou analýzu. Gapová analýza je nástroj, který prozkoumává, jak rychle aktiva a pasiva bankovní knihy reagují na změny v tržních úrokových sazbách a vyjadřuje vliv změny v úrokových sazbách na čistý úrokový výnos (NII). Analýza je založena na kvantifikaci rozdílu mezi součtem úrokově citlivých aktiv a úrokově citlivých pasiv a vyjadřuje nesoulad mezi aktivy a pasivy z hlediska citlivosti jejich výnosu na změny v tržních úrokových sazbách. Výsledkem je gapová zpráva, v níž je každé aktivum i pasivum roztříděno do časových košů dle periody jejich přeceňování (viz tabulka Úroková citlivost aktiv a závazků). Dále Emitent na denní bázi sleduje a porovnává s aktuální výší limitů (Risk Appetite) následující ukazatele úrokového rizika: • BPV (Basis Point Value1) – metoda měření změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu v důsledku změny tržní výnosové křivky o 1 bps • RIRRE (Regulatory Interest Rate Risk Exposure2) - metoda měření změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu v důsledku změny tržní výnosové křivky o 200 bps • 12M delta NII (Net Interest Income3) – metoda měření změny Čistého úrokového výnosu (NII) v horizontu 12 měsíců po poklesu tržní výnosové křivky o 200 bps po poklesu tržní výnosové křivky o 200 bps Kromě výše uvedených ukazatelů banka používá stresové testování úrokově citlivých aktiv a pasiv, což znamená modelování dopadů změny současné hodnoty aktiv a pasiv při extrémní změně tržní výnosové křivky do ekonomické hodnoty vlastního kapitálu (EVE – Economic Value of Equity). Jednotlivé stresové scénáře posunu výnosové křivky jsou explicitně definovány v předpisu EBA/GL/2018/02 a maximální ztráta ze zmíněných scénářů udává kapitálový požadavek k úrokovému riziku Investičního portfolia (IRRBB) v rámci systému vnitřně stanoveného kapitálu (ICAAP). Následující tabulka člení finanční aktiva a závazky podle jejich citlivosti na změnu úrokových sazeb do jednotlivých košů dle periody jejich přeceňování. Výsledkem je již zmíněný gap (rozdíl) mezi aktivy a pasivy, přičemž pozitivní gap znamená, že aktiv citlivých na změnu tržních úrokových sazeb je více než takto citlivých pasiv (analogicky pro negativní gap).