Aplikace. Co nás tento nešťastný příběh učí o svobodné vůli a o tom, že nás Bůh nenutí k poslušnosti proti naší vůli? Dvě Boží otázky v Gn 4,6 souvisí se dvě- ma Kainovými postoji. Bůh Kaina neob- viňuje. Podobně jako u Xxxxx, Bůh klade otázky ne proto, že by neznal odpovědi, ale proto, že chce, aby se Xxxx podíval na sebe, a tak pochopil příčinu svého vlastního sta- vu. Jako vždy se Bůh snaží vykoupit hříšní- ky, i když velmi jasně selhali. Bůh tedy klade otázky a pak Xxxxxxx dává rady. Za prvé, Bůh naléhá na Kaina, aby „konal dobro“ a jednal správně. Je to výzva k poká- ní a ke změně postoje. Bůh slíbil Xxxxxxx, že ho „přijme“ a odpustí mu, ale musí se to dít jeho, ne Kainovým způsobem. V textu však zaznívá i výstraha: „Nebu- deš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dve- řích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout“ (Gn 4,7). Boží rada odhalila kořen hříchu, který se nachází v samotném Kainovi. Bůh Xxxxxxx radí a snaží se ho vést správnou cestou. Druhá Boží rada se týká postoje, který by měl Xxxx xxxxxxxx k hříchu, jež „se uve- lebí ve dveřích“ a „dychtí“ po Xxxxxxx. Bůh doporučuje sebeovládání: „Ty však máš nad ním vládnout.“ Stejný princip pojmenovává i apoštol Xxxxx: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí“ (Jk 1,14). Evangelium nám nabízí nejen za- slíbení odpuštění hříchu, ale i vítězství nad ním (viz také 1K 10,13). Xxxx nakonec nemohl za svůj hřích vinit nikoho jiného kromě sebe. Podobně je to i s každým z nás. St | 13. dubna
Appears in 1 contract
Samples: Study Guide
Aplikace. Co nás tento nešťastný příběh učí Jak se v příběhu o svobodné vůli a babylonské věži projevuje lidská pýcha? Proč nemůže dosáhnout úspě- chu? Jaké osobní poučení si můžeš vzít z tohoto příběhu? Uvažuj o tomtextu L 1,26–33. Proč Bůh sestu- puje k lidstvu? To, že Bůh sestupuje, ilustruje princip ospravedlnění z víry a Boží milosti. Ať už pro Boha my uděláme cokoli, bude to muset být on, kdo sestoupí, aby se s námi setkal. Nic, co pro Boha děláme, není tím, co nás dovede k němu a k vykoupení. Místo toho nás zachrá- ní Boží pohyb směrem k nám. V Genesis 11 je dvakrát řečeno, že Bůh nenutí „sestoupil“. Tento dů- raz ukazuje, jak moc se Bůh o lidi staral. Podle textu chtěl Hospodin udělat konec snaze lidí „nerozptýlit se“ a „proslavit se“. V souvislosti s hříšností lidstva vedlo úsilí lidstva jen k poslušnosti růstu zla. Proto se Hospodin rozhodl zmást lidem jazyky a takto překazit jejich snahy o „sjednocení“. „Záměry budovatelů Babylóna skončily hanbou a porážkou. Památník jejich pýchy se stal pomníkem jejich pošetilosti. Lidé si však počínají stále stejným způsobem, spo- léhají sami na sebe a odmítají zákon Boží. Je to táž zásada, kterou chtěl satan prosadit v nebi a která ovládla Xxxxx, když přinášel svou obětinu.“ (PP 123; PP 81) Čt | 28. dubna 8I xxxxxxxx je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. 9Proto se jeho jméno nazývá Xxxxx (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid xxxxxxxx po celé zemi. (Gn 11,8.9) A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ (Gn 1,28) Bůh Xxxxx a jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.“ (Gn 9,1) Porovnej úvodní texty (Gn 11,8.9; Gn 1,28 a Gn 9,1). Proč je Boží záměr rozptýlit lidstvo vlastně projevem jeho lásky? Božím záměrem a požehnáním pro lid- stvo bylo „Ploďte a množte se a naplňte zemi“ (Gn 9,1; porovnej s Gn 1,28). V proti- kladu k Božímu plánu se stavitelé věže ra- ději drželi spolu, bez jakékoli snahy „naplnit zemi“. Jedním z důvodů, pro který chtěli vybudovat město a věž, bylo: „nebudeme rozptýleni po celé zemi“ (Gn 11,4). Odmítli se přesunout, přemístit, přestěhovat jinam. Možná si mysleli, že spolu budou silnější a významnější („učiníme si jméno“; Gn 11,4), než kdyby se rozešli po celé zemi. A v jistém smyslu měli i pravdu. Naneštěstí se společné síly snažili vy- užít ke zlu, ne k dobru. Chtěli si „udělat jmé- no“, což je přímým odrazem jejich vlastní arogance a hrdosti. Můžeme si být jisti, že kdykoli se lidé postaví otevřeně proti naší vůliXxxx ve snaze „udělat si jméno“, nedopadne to dobře. Jak jinak by to mohlo skončit? Dvě Boží otázky Bůh je za troufalost a vzdor potrestal tím, že „lid xxxxxxxx po celé zemi“ (Gn 11,9). Trestem byl tedy přesný opak toho, čeho chtěli dosáhnout. Je zajímavé, že jméno Bábel, které v Gn 4,6 no- vobabylonštině znamená „brána bohů“, souvisí se dvě- ma Kainovými postojislovesem balal, které znamená „zmatek“ (Gn 11,9). Bůh Kaina neob- viňujeJelikož lidé se snažili do- sáhnout „brány“ k Bohu – a sami se považo- vali za Xxxx –, skončili zmateni a mnohem slabší, než byli dříve. Podobně jako u Xxxxx„Obyvatelé Xxxxxx se rozhodli ustavit vládu nezávislou na Bohu. Někteří z nich se však báli Hospodina. Kvůli těmto věrným Hospodin odkládal své soudy a dával lidem čas k pochopení jeho pravého charakteru. Boží synové se snažili odvrátit obyvate- le Bábelu od jejich záměrů, Bůh klade otázky ne protoavšak lidé byli ve své troufalé činnosti namířené proti nebi zcela zajedno. Kdyby v tom mohli bez překážek pokračovat, zdemoralizovali by svět hned v jeho počátcích. Kdyby bylo toto spiknutí tolerováno, zrodila by se mocná síla, aby ze země smetla spravedlnost a s ní i pokoj, štěstí a bezpečí.“ (PP 123; NUD 51) V čem spočívá nebezpečí snahy „znamenat něco“ nebo „udělat si jméno“? Pá| 29. dubna Přečtěte si 10. kapitolu „Babylónská věž“ v knize Na úsvitu dějin (PP 117–124; NUD 49–51). „Přitahovala je krása polohy a úrodnost půdy v Šineáru na březích Eufratu, a tak tam odešli. Zde se rozhodli vybudovat město a v něm věž tak vysokou, že by neznal odpovědi, ale proto, že chcese stala divem světa. Bůh lidem nařídil, aby se Xxxx podíval na sebe, a tak pochopil příčinu svého vlastního sta- vurozešli po celé zemi. Jako vždy se Bůh snaží vykoupit hříšní- ky, i když velmi jasně selhali. Bůh tedy klade otázky a pak Xxxxxxx dává rady. Za prvé, Bůh naléhá na Kaina, aby „konal dobro“ a jednal správně. Je to výzva k poká- ní a ke změně postoje. Bůh slíbil XxxxxxxAvšak tito budovatelé Bábelu si umínili, že ho „přijme“ uchovají svou společnost jednotnou a odpustí muzaloží království, ale musí které obsáhne celý svět. Tak by se to dít jehojejich město stalo metropolí univerzální světové říše. Jeho sláva by vzbuzovala obdiv a hold celého světa. Velkolepá věž, ne Kainovým způsobemsahající do nebe, se měla stát pomníkem moci a moudrosti jejích stavitelů. V textu však zaznívá i výstraha: „Nebu- deš-li konat dobroObyvatelé šineárské roviny nevěřili Božímu slibu, hřích se uvelebí ve dve- řích že už nezaplaví svět potopou. Jedním z účelů budování věže bylo zajistit si bezpečí v případě další potopy. Doufali, že když budou schopni vystoupit do oblak, zjistí příčinu potopy. Celá tato stavba měla zvýšit hrdost jejích projektantů a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnoutodvrátit budoucí generace od Boha.“ (Gn 4,7PP 118.119; NUD 50). Boží rada odhalila kořen hříchu, který se nachází v samotném Kainovi. Bůh Xxxxxxx radí a snaží se ho vést správnou cestou. Druhá Boží rada se týká postoje, který by měl Xxxx xxxxxxxx k hříchu, jež „se uve- lebí ve dveřích“ a „dychtí“ po Xxxxxxx. Bůh doporučuje sebeovládání: „Ty však máš nad ním vládnout.“ Stejný princip pojmenovává i apoštol Xxxxx: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí“ (Jk 1,14). Evangelium nám nabízí nejen za- slíbení odpuštění hříchu, ale i vítězství nad ním (viz také 1K 10,13). Xxxx nakonec nemohl za svůj hřích vinit nikoho jiného kromě sebe. Podobně je to i s každým z nás. St | 13. dubna
Appears in 1 contract
Samples: Study Guide
Aplikace. Co nás tento nešťastný příběh učí o svobodné vůli a o tom, že nás Bůh nenutí k poslušnosti proti naší vůli? Dvě Boží otázky v Gn 4,6 souvisí se dvě- ma Kainovými postoji. Bůh Kaina neob- viňuje. Podobně jako u Xxxxx, Bůh klade otázky ne proto, že by neznal odpovědi, ale proto, že chce, aby se Xxxx podíval na sebe, a tak pochopil příčinu svého vlastního sta- vu. Jako vždy se Bůh snaží vykoupit hříšní- ky, i když velmi jasně selhali. Bůh tedy klade otázky a pak Xxxxxxx dává rady. Za prvé, Bůh naléhá na Kaina, aby „konal dobro“ a jednal správně. Je to výzva k poká- ní a ke změně postoje. Bůh slíbil Xxxxxxx, že ho „přijme“ a odpustí mu, ale musí se to dít jeho, ne Kainovým způsobemsnadné sklouznout do obviňování někoho jiného za vlastní selhání. V textu však zaznívá i výstraha: čem spočívá ne- bezpečí takového jednání? Když k nim přistoupil Xxx, položil jim řečnickou otázku „Nebu- deš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dve- řích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnoutKde jsi?“ (Gn 4,73,9). Boží rada odhalila kořen hříchuPodob- nou otázku Bůh později položil i Xxxxxxx (Gn 4,9). Bůh samozřejmě znal odpovědi na své otázky. Klade je proto, který aby pomohl těm, kteří způsobili zlo, uvědomit si, co udě- lali, a zároveň je přivedl k pokání a spáse. Od chvíle, kdy lidé zhřešili, Hospodin praco- val na jejich záchraně a vykoupení. Ve skutečnosti celý scénář příběhu od- ráží myšlenku vyšetřovacího soudního jed- nání, které začíná, když soudce vyslýchá pachatele (Gn 3,9), aby ho připravil k pocho- pení rozsudku (Gn 3,14–19). Dělá to však také proto, aby podnítil pokání, které nakonec povede k záchraně (Gn 3,15). Tento motiv se nachází v samotném Kainovicelém Písmu. Bůh Xxxxxxx radí Jak je to u hříšníků běžné, Xxxx a Xxx se zpočátku pokoušejí obvinění vyhnout a snaží se ho vést správnou cestousvalit vinu na někoho jiného. Druhá Na Boží rada se týká postojeotázku Xxxx odpovídá, který by měl Xxxx xxxxxxxx k hříchuže to byla žena, kterou mu Bůh dal (Gn 3,12), jež „se uve- lebí ve dveřích“ ho přivedla ke hříchu. Podle Xxxxxxx teorie to tedy byla chyba Evy (a „dychtí“ po Xxxxxxxtedy vlastně Boží chyba), ale určitě ne jeho vlastní. Bůh doporučuje sebeovládání: „Ty však máš nad ním vládnout.“ Stejný princip pojmenovává i apoštol Xxxxx: „KaždýXxx odpovídá, že to byl had, kdo je ji podvedl. Hebrejské sloveso naša („podvést“, „oklamat“, „navést“ v pokušeníGn 3,13) znamená dávat lidem fa- lešnou naději a přesvědčit je, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí“ (Jk 1,14). Evangelium nám nabízí nejen za- slíbení odpuštění hříchu, ale i vítězství nad ním že jednají správ- ně (viz také 1K 10,132Kr 19,10; Iz 37,10; Jr 49,16). Xxxx nakonec nemohl za svůj hřích vinit nikoho jiného kromě sebeobviňuje ženu a říká, že to ona mu dala ovoce (něco pravdy na tom je), a Xxx viní hada, že ji oklamal (i na tom je kus prav- dy). Podobně je to i s každým z násNakonec však byli vinni oba. St | 136. dubnadubna 14I řekl Hospodin Bůh hadovi: „Protožes to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Xxxxxxx po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. 15Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ (Gn 3,14.15)
Appears in 1 contract
Samples: Study Guide
Aplikace. Co nás tento nešťastný příběh učí o svobodné vůli Různé teorie a o motivační přístupy i dnes staví na tom, že v každém z nás Bůh nenutí k poslušnosti proti naší vůlije něco nesmr- telného, z čehož vyplývají rozmanité, často velmi scestné aplikace. Jak nám naše chápání lidské přirozenosti a stavu mrtvých poskytuje důležitou ochranu před těmito nebezpeč- nými podvody? Dvě Boží otázky v Gn 4,6 souvisí Xxxxxxx útok se dvě- ma Kainovými postojitýká dvou problémů – smr- ti a poznání dobra a zla. Bůh Kaina neob- viňuje. Podobně jako u Xxxxx, Bůh klade otázky ne protolidi jasně a dů- razně varoval, že by neznal odpovědi, ale protov případě neposlušnosti propadnou smrti (Gn 2,17). Satan však řekl, že chcenezemřou (Gn 3,4). To by ale naznačovalo, že lidé jsou sami o sobě nesmrtelní. I když Bůh Xxxxxxx zakázal z tohoto ovoce jíst (Gn 2,17), satan je povzbuzoval, aby ovoce jedli, protože se jim otevřou oči a budou jako Bůh (Gn 3,5). Xxxxxxxx dva argumenty týkající se ne- smrtelnosti a podobnosti s Xxxxx pře- svědčily Evu, aby jedla ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. Je znepokojující, že jakmile se žena rozhodla neposlechnout Xxxx podíval na sebea jíst zakázané ovoce, chovala se, jako by Bůh již nebyl přítomný, a tak pochopil příčinu svého vlastního sta- vupostavila se sama na jeho místo. Jako vždy se Bůh snaží vykoupit hříšní- ky, i když velmi jasně selhaliBiblický text si všímá této záměny. Bůh tedy klade otázky a pak Xxxxxxx dává radyEva používá Boží jazyk. Za prvé, Bůh naléhá na Kaina, aby Její hodnocení zakázaného ovoce: „konal dobro“ a jednal správně. Je to výzva k poká- ní a ke změně postoje. Bůh slíbil Xxxxxxxviděla, že ho „přijme“ a odpustí mu, ale musí se je to dít jeho, ne Kainovým způsobem. V textu však zaznívá i výstraha: „Nebu- deš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dve- řích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnoutstrom s plody dobrými“ (Gn 4,73,6) připomí- ná Boží hodnocení stvoření: „viděl, že ... je dobré“ (Gn 1,4). Tato dvě pokušení – být nesmrtelný a být jako Bůh – jsou základem představy nesmr- telnosti ve starověkém egyptském a řec- kém náboženství. Touha po nesmrtelnosti, která byla považována za božský atribut, nutila tyto lidi usilovat o božské postavení, aby (jak doufali) mohli získat nesmrtelnost. Tento způsob myšlení nenápadně pronikl i do židovsko-křesťanské kultury a zrodil víru v nesmrtelnost duše, která v mnoha denominacích existuje dodnes. Út | 5. dubna 7Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi. 8Tu uslyšeli hlas Hospodina Xxxx procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Xxxxx uprostřed stromoví v zahradě. 9Hospodin Bůh zavolal na člověka: „Kde jsi?“ 10On odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se.“ 11Bůh mu řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ 12Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“ 13Proto řekl Hospodin Bůh ženě: „Cos to učinila?“ Žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem xxxxx.“ (Gn 3,7–13) Uvažuj o úvodním textu. Proč se Xxxx a Xxx před Bohem schovávali? Jak rozumíš Boží otázce: „Kde jsi?“ Jak se Xxxx a Xxx snažili omluvit své chování? Po přestoupení Xxxxxx zákazu se Xxxx a Xxx cítili nazí. Přišli totiž o svůj světel- ný oděv, který odrážel Boží přítomnost (viz Ž 8,6; porovnej se Ž 104,1.2). Boží rada odhalila kořen hříchuob- raz, který se nachází v samotném Kainovik němuž byli stvořeni, poznamenal hřích. Bůh Xxxxxxx radí Sloveso označující snahu něco „dě- lat“ – „spletli“ ve slovním spojení „splet- li tedy [...] a snaží se ho vést správnou cestou. Druhá Boží rada se týká postoje, který by měl Xxxx xxxxxxxx k hříchu, jež „se uve- lebí ve dveřích“ a „dychtí“ po Xxxxxxx. Bůh doporučuje sebeovládání: „Ty však máš nad ním vládnout.“ Stejný princip pojmenovává i apoštol Xxxxx: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostípřepásali se“ (Jk 1,14Gn 3,7) – se do- sud vztahovalo pouze na Boha Stvořitele. (V hebrejštině je zde použito stejné sloveso jako ve verších Gn 1,7.16.25 atd.) Jako by se svým „děláním“ snažili nahradit Stvořite- le. Vlastním činem se snažili zakrýt svůj hřích. Takové jednání apoštol Xxxxx odsu- zuje a označuje ho za nefunkční „osprave- dlnění ze skutků“ (Ga 2,16). Evangelium nám nabízí nejen za- slíbení odpuštění hříchu, ale i vítězství nad ním (viz také 1K 10,13). Xxxx nakonec nemohl za svůj hřích vinit nikoho jiného kromě sebe. Podobně je to i s každým z nás. St | 13. dubna.
Appears in 1 contract
Samples: Study Guide
Aplikace. Co nás tento nešťastný příběh učí Pokud byl satan schopen oklamat bezhříšnou Evu v Edenu, o svobodné vůli kolik jsme zranitelnější my dnes? Jaká je naše nejlepší obrana proti jeho podvodům? „Aby [satan] nepozorovaně dosáhl svého cíle, použil přestrojení. Had byl jedním z nej- krásnějších a nejmoudřejších tvorů. Svou oslnivou nádherou upoutával pozornost a byl pastvou pro oči, když odpočíval na za- kázaném stromě a pochutnával si na lahod- ném ovoci. Tak číhal zhoubce v zahradě pokoje.“ (PP 53; NUD 18) Když Bible v jakékoli souvislosti mluví o tomďáblu, nejde jen o metaforu. V Písmu je satan zobrazen jako doslovná bytost, nejen jako řečnický symbol nebo abstraktní prin- cip pro zobrazení zla nebo temné stránky lidstva. Had se lidem nepředstavuje jako Boží ne- přítel. Naopak, odkazuje se na Boží slova, která cituje, a zdá se, že nás Bůh nenutí k poslušnosti proti naší vůli? Dvě Boží otázky v Gn 4,6 souvisí se dvě- ma Kainovými postojije i podporuje. Bůh Kaina neob- viňuje. Podobně jako u Xxxxx, Bůh klade otázky ne protoHned od začátku můžeme vidět, že by neznal odpovědisatan rád cituje Xxxx a zneužívá ke svým cílům i Boží slovo, ale protojak bude zřejmé později (Mt 4,6). Všimněte si také, že chce, aby had se Xxxx podíval na sebe, a tak pochopil příčinu svého vlastního sta- vuse ženou ni- jak otevřeně nehádá. Jako vždy se Bůh snaží vykoupit hříšní- ky, i když velmi jasně selhali. Bůh tedy klade otázky a pak Xxxxxxx dává rady. Za prvé, Bůh naléhá na Kaina, aby „konal dobro“ a jednal správně. Je to výzva k poká- ní a ke změně postoje. Bůh slíbil XxxxxxxKlade otázku nazna- čující, že ho „přijme“ a odpustí muvěří tomu, ale musí co jim Bůh řekl. Ptá se to dít jeho, ne Kainovým způsobem. V textu však zaznívá i výstrahaEvy: „Nebu- deš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dve- řích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnoutBůh vám zakázal...?“ (Gn 4,73,1). Boží rada odhalila kořen hříchuUž od začátku tedy vidíme, jak byla tato by- tost mazaná a nepoctivá. A jak poznáváme, fungovalo to. Po | 4. dubna 16A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ (Gn 2,16.17) 1Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Ăekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ 2Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. 3Jen o plodech ze stromu, který se nachází v samotném Kainovi. je uprostřed zahrady, Bůh Xxxxxxx radí a snaží řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho vést správnou cestounedotkněte, abyste nezemřeli.‘“ 4Had ženu ujišťoval: „Xxxxxx, nepropadnete smrti. Druhá Boží rada 5Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se týká postojevám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ 6Žena vi- děla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který by měl Xxxx xxxxxxxx k hříchubyl s ní, jež „se uve- lebí ve dveřích“ a „dychtí“ po Xxxxxxxon též xxxx. Bůh doporučuje sebeovládání: „Ty však máš nad ním vládnout.“ Stejný princip pojmenovává i apoštol Xxxxx: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn (Gn 3,1–6) Uvažuj o úvodních textech (Gn 2,16.17; 3,1–6 a váben svou vlastní žádostivostí“ (Jk 1,14také J 8,44). Evangelium nám nabízí nejen za- slíbení odpuštění hříchuPorovnej slova Božího příkazu Xxxxxxx se slovy hada adresovanými ženě. V čem spočívá rozdíl? Jaký je význam těch- to rozdílů? Všimněme si paralely mezi rozhovorem Xxxx s Xxxxxx (Gn 2,16.17) a Eviným roz- hovorem s hadem. Jako by se had postavil na Boží místo a byl informovanější. Nejprve jen položil otázku, ale i vítězství nad ním (viz také 1K 10,13)která měla naznačit, že žena pravděpodobně Xxxx nepochopila. Xxxx nakonec nemohl za svůj hřích vinit nikoho jiného kromě sebe. Podobně je to i s každým z nás. St | 13. dubnaPotom však satan otevřeně zpochybnil Boží úmysly, a dokonce mu odporoval.
Appears in 1 contract
Samples: Study Guide