Dodržování pracovně-právních podmínek vyslaných pracovníků. Tato oblast je legislativně upravena revidovanou směrnicí o vysílání pracovníků 96/71/ES3 (směrnice se začala aplikovat od 30. 7. 2020). Podle této směrnice (článek 1, odstavec 3a) může zaměstnavatel vyslat v rámci přeshraničního poskytování služeb pouze zaměstnance, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti.
Dodržování pracovně-právních podmínek vyslaných pracovníků. Tato oblast je legislativně upravena směrnicí o vysílání pracovníků 96/71/ES2. Podle směrnice 96/71/ES (článek 1, odstavec 3a) může zaměstnavatel vyslat v rámci přeshraničního poskytování služeb pouze zaměstnance, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti. V článku 1, odstavci 3 směrnice 96/71/ES jsou definovány ještě další dva způsoby vysílání pracovníků: • Vysílání - přidělování v rámci skupiny podniků – tj. vyslání pracovníka do provozovny sesterské, dceřiné nebo mateřské firmy. • Vysílání - přidělování agenturami práce. ■Pozn.: Tato publikace se zabývá pouze vysíláním pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb a přeshraničním poskytování služeb OSVČ a vůbec se nevěnuje vysílání - přidělování pracovníků v rámci skupiny podniků nebo agenturami práce, kdy jsou podmínky v řadě aspektů zcela odlišné.■ Vysílající podnik musí respektovat článek 3 směrnice 96/71/ES, jenž mu ukládá dodržovat legislativu hostitelského státu v případě, že je pro vyslané zaměstnance výhodnější. Jedná se o: • právní či správní předpisy nebo • kolektivní smlouvy či rozhodčí nálezy, které byly prohlášeny za obecně právně závazné.
Dodržování pracovně-právních podmínek vyslaných pracovníků. Tato oblast je legislativně upravena směrnicí o vysílání pracovníků 96/71/ES3. Podle směrnice 96/71/ES (článek 1, odstavec 3a) může zaměstnavatel vyslat v rámci přeshraničního poskytování služeb pouze zaměstnance, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti. V článku 1, odstavci 3 směrnice 96/71/ES jsou definovány ještě další dva způsoby vysílání pracovníků: • Vysílání - přidělování v rámci skupiny podniků (tzv. koncernové vysílání) – tj. vyslání pracovníka do provozovny sesterské, dceřiné nebo mateřské firmy. • Vysílání - přidělování agenturami práce. ■Pozn.: Tato publikace se zabývá pouze vysíláním pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb a přeshraničním poskytování služeb OSVČ a vůbec se nevěnuje vysílání - přidělování pracovníků v rámci skupiny podniků nebo agenturami práce, kdy jsou podmínky v řadě aspektů zcela odlišné.■ 3 Směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx- content/CS/TXT/?qid=1418045078198&uri=CELEX:31996L0071 Vysílající podnik musí respektovat článek 3 směrnice 96/71/ES, jenž mu ukládá dodržovat legislativu hostitelského státu v případě, že je pro vyslané zaměstnance výhodnější. Jedná se o: • právní či správní předpisy nebo • kolektivní smlouvy či rozhodčí nálezy, které byly prohlášeny za obecně právně závazné. • maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku, • minimální délky dovolené na zotavenou za rok, • minimální mzdy4, včetně sazeb za přesčasy (nevztahuje se na doplňkové systémy zaopatření v důchodu), • ochrany zdraví, bezpečnosti a hygieny při práci, • ochranných opatření při práci těhotných žen nebo žen krátce po porodu, dětí a mladistvých, • rovného zacházení s muži a ženami a ostatních ustanovení o nediskriminaci. ►Pozor!◄ Někdy převládá dojem, že je třeba dodržovat pouze pravidla pro minimální mzdu, nicméně zaměstnavatelé nesmějí opomenout ani další podmínky uvedené výše, jejich přehled je k dispozici např. v materiálu5, který připravila síť EURES a ve kterém lze vyhledávat jak dle zemí, tak dle kategorií. Pokud vysílající zaměstnavatel nedodržuje příslušné pracovně-právní podmínky, hrozí mu pokuty, které mohou být až extrémně vysoké, za určitých okolností se může dokonce jednat i o trestný čin.