DOHODA O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI. Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je zvláštním druhem pracovněprávní odpovědnosti, při níž zaměstnanec odpovídá za vzniklou škodu ve zvýšeném nebo úplném rozsahu. Předmětem schodku mohou být pouze svěřené hodnoty. Nejčastěji se jedná o peníze nebo také ceniny, které jsou svěřeny pokladníkovi. Může to však také být zboží nebo zásoby materiálu. Jedná se tedy o kvalifikovanou odpovědnost zaměstnance za tyto věci, kde manipulace s nimi vyžaduje zvýšenou pozornost odpovědné osoby a kde je možné kontrolovat průběžně jejich stav. (Kolektiv autorů, 2012, s. 522) Podmínkou je uzavření dohody o hmotné odpovědnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud dohoda nebyla uzavřena a vznikla by škoda ve formě schodku na svěřených hodnotách, zaměstnanec by odpovídal za vzniklou škodu pouze v rámci obecné odpovědnosti. Ta činí maximálně náhradu škody ve výši 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. (Kolektiv autorů, 2012, s. 523) Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí proběhnout inventura. To samé pak při ukončení dohody z důvodu převedení na jiné pracoviště, na jinou práci nebo ukončení pracovního poměru. Pokud při odchodu neproběhne inventura a zaměstnanec o ni nepožádá, odpovídá za případný schodek, který bude zjištěn na nejbližší inventuře na jeho původním pracovišti. (Xxxxxxx, online, cit. 9. 1. 2020) Dohoda o hmotné odpovědnosti může být uzavřena v rámci pracovního poměru nebo některé z dohod konaných mimo pracovní poměr. Nejčastěji je dohoda uzavřena v rámci pracovní smlouvy. Nezbytnou náležitostí je písemná forma této dohody. Z obsahových náležitostí dohody vyplývá, že by měla obsahovat označení hodnot, které jsou zaměstnanci svěřeny k vyúčtování, označení pracoviště zaměstnance a určení druhu práce, jež zaměstnanec vykonává. Vzhledem k tomu, že se jedná o oboustranný pracovněprávní úkon, bude podmínkou jeho vzniku podpis obou stran. Zaměstnanec může dohodu uzavřít nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku (Kolektiv autorů, 2012, s. 523)
