PRACOVNÍ SMLOUVA A NEJČASTĚJŠÍ CHYBY. Pracovní smlouva má své pevně dané náležitosti vyplývající ze zákoníku práce. Smlouva může obsahovat i různá jiná ustanovení, na kterých se dohodnou obě smluvní strany. Některá tato ustanovení však mohou způsobit, že pracovní smlouva se stane neplatnou. Nyní se představíme nejčastější chyby, které se mohou stát při uzavírání pracovní smlouvy a které způsobí její neplatnost. • Zaměstnavatel nevyhotoví pracovní smlouvu v písemné formě, popřípadě ji nedá zaměstnanci k podpisu v den nástupu do zaměstnání. • Jedna ze smluvních stran nepodepíše pracovní smlouvu. • Zaměstnavatel uzavírá pracovní smlouvu se zaměstnancem, kterému podle zákoníku práce vzniká pracovní poměr jmenováním. • V pracovní smlouvě není sjednán den nástupu do práce. • V pracovní smlouvě není sjednán druh práce. • V pracovní smlouvě není sjednáno místo nebo místa výkonu práce. • Se zaměstnancem byla sjednána delší zkušební doba, než dovoluje zákoník práce tedy 3 měsíce u běžných zaměstnanců nebo 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců. • Konkurenční doložka je sjednávána se všemi zaměstnanci bez ohledu na to, zda se seznamují se skutečnostmi významnými pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel v pracovní smlouvě zavazuje zaměstnance povinnostmi nad rámec obecně právní úpravy, například povinností hlásit výkon výdělečné činnosti, která nesouvisí s předmětem činností zaměstnavatele nebo povinností mlčenlivosti po skončení pracovního poměru (nejde-li však o obchodní tajemství ve smyslu zákona). (XXXXXX.XX, online, cit. 9. 1. 2020) ZÁVĚR Hlavním cílem práce bylo charakterizovat všechny okolnosti a skutečnosti, které souvisejí se vznikem pracovního poměru na základě pracovní smlouvy. Dílčím cílem bylo mapování vývoje pracovní smlouvy od jejího vzniku po současnost s možnou budoucí predikcí. V rámci splnění hlavního cíle bylo snahou uvést všechny charakteristiky a skutečnosti týkající se pracovní smlouvy. Pracovní smlouva je skutečně tím nejdůležitějším dokumentem v pracovněprávních vztazích. Jejím podpisem se obě smluvní strany, tedy zaměstnanec i zaměstnavatel, zavazují k určitým právům a povinnostem. Její platnost trvá až do skončení pracovního poměru. Může se tedy v praxi stát, že pracovní smlouva mohla být uzavřena před desítkou let a je stále platná, s možnými uzavřenými dodatky, které se týkají například ujednání o výši mzdy nebo jinými ujednáními. Dílčím cílem bylo mapování vývoje pracovní smlouvy. Její původ je většinou spojován s obdobím rozvoje kapitalismu, ale pracovní právo jako takové má své kořeny ...
