Common use of Dovolená Clause in Contracts

Dovolená. 1. Sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve znění pozdějších předpisů ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP, ve znění pozdějších předpisů, pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 3. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 34. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 45. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 6. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 57. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 68. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 89. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 910. V období vyhlášeného nouzového stavu, epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a telefonický kontakt. 11. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek žádostí o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve znění pozdějších předpisů ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP, ve znění pozdějších předpisů, pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 3. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 34. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 45. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 6. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 57. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 68. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 89. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). V tomto případě se použije při výpočtu vážený průměr délky týdenní pracovní doby přes kalendářní dny. 910. V období vyhlášeného nouzového stavu nebo vyhlášeného stavu nebezpečí nebo při mimořádných opatření vlády v době epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a telefonický kontakt. 11. Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky, uvedené v prováděcím předpisu (NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů, a navýšená podle této PKS), a to včetně doby ošetřování dítěte, které dosáhlo věku 10 a více let, pokud příslušný zákon v době mimořádných opatření takto upraví podmínky poskytování ošetřovného. 12. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek žádostí o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve znění pozdějších předpisů ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP, ve znění pozdějších předpisů, pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 3. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 34. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 45. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 6. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 57. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 68. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 89. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). V tomto případě se použije při výpočtu vážený průměr délky týdenní pracovní doby přes kalendářní dny. 910. V období vyhlášeného nouzového stavu nebo vyhlášeného stavu nebezpečí nebo při mimořádných opatření vlády v době epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a telefonický kontakt. 11. Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky, uvedené v prováděcím předpisu (NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů, a navýšená podle této PKS), a to včetně doby ošetřování dítěte, které dosáhlo věku 10 a více let, pokud příslušný zákon v době mimořádných opatření takto upraví podmínky poskytování ošetřovného. 12. Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí rodičovské dovolené a současně i o poskytnutí dovolené tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené a na tuto poskytnutou dovolenou pak bezprostředně navazovala rodičovská dovolená, bude jí poskytnuta dovolená tak, že do výpočtu očekávaného nároku dovolené za rok 2023 bude započtena i doba čerpání rodičovské dovolené v tomto roce, přestože podmínky pro vznik práva na tuto dovolenou dosud nesplnila. Tento postup se však neuplatní v situaci, kdy se očekává, že zaměstnankyně ukončí v průběhu rodičovské dovolené pracovní poměr. Obdobně se postupuje u zaměstnance – muže, čerpajícího rodičovskou dovolenou. 13. Pokud zaměstnanec čerpal dovolenou, na kterou mu právo nakonec nevzniklo, či právo na ni ztratil, je podle § 222 odst. 4 ZP povinen zaměstnavateli vrátit náhradu mzdy za odpovídající počet hodin přečerpané dovolené, a to podle písmene e), bodu 1. článku 43 Přílohy č. 2 této PKS formou srážky ze mzdy. Náhrada mzdy za zjištěnou přečerpanou dovolenou za rok 2022 bude zaměstnanci sražena ze mzdy za měsíc leden 2023 (za rok 2023 pak ze mzdy za měsíc leden 2024). Zaměstnanci, který v roce 2023 ukončí pracovní poměr, bude náhrada mzdy za zjištěnou přečerpanou dovolenou za rok 2023 sražena nejpozději ze mzdy za poslední měsíc jeho pracovního poměru. Doba přečerpané dovolené se pro účel výpočtu skutečného nároku dovolené bude považovat za výkon práce. 14. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek žádostí o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. Výměra dovolené u zaměstnanců KZAM 93395 Pracovník dozoru je stanovena § 212 ZP ve výši 4 týdnů (80 hodin) v kalendářním roce. 3. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 4. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 35. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 46. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 7. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 58. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 69. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 810. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). V tomto případě se použije při výpočtu vážený průměr délky týdenní pracovní doby přes kalendářní dny. 911. V období vyhlášeného nouzového stavu nebo vyhlášeného stavu nebezpečí nebo při mimořádných opatření vlády v době epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a telefonický kontakt. 12. Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky, uvedené v prováděcím předpisu (NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů, a navýšená podle této PKS), a to včetně doby ošetřování dítěte, které dosáhlo věku 10 a více let, pokud příslušný zákon v době mimořádných opatření takto upraví podmínky poskytování ošetřovného. 13. Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí rodičovské dovolené a současně i o poskytnutí dovolené tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené a na tuto poskytnutou dovolenou pak bezprostředně navazovala rodičovská dovolená, bude jí poskytnuta dovolená tak, že do výpočtu očekávaného nároku dovolené za rok 2023 bude započtena i doba čerpání rodičovské dovolené v tomto roce, přestože podmínky pro vznik práva na tuto dovolenou dosud nesplnila. Tento postup se však neuplatní v situaci, kdy se očekává, že zaměstnankyně ukončí v průběhu rodičovské dovolené pracovní poměr. Obdobně se postupuje u zaměstnance – muže, čerpajícího rodičovskou dovolenou. 14. Pokud zaměstnanec čerpal dovolenou, na kterou mu právo nakonec nevzniklo, či právo na ni ztratil, je podle § 222 odst. 4 ZP povinen zaměstnavateli vrátit náhradu mzdy za odpovídající počet hodin přečerpané dovolené, a to podle písmene e), bodu 1. článku 43 Přílohy č. 2 této PKS formou srážky ze mzdy. Náhrada mzdy za zjištěnou přečerpanou dovolenou za rok 2023 bude zaměstnanci sražena ze mzdy za měsíc leden 2024 (za rok 2024 pak ze mzdy za měsíc leden 2025). Zaměstnanci, který v roce 2024 ukončí pracovní poměr, bude náhrada mzdy za zjištěnou přečerpanou dovolenou za rok 2024 sražena nejpozději ze mzdy za poslední měsíc jeho pracovního poměru. Doba přečerpané dovolené se pro účel výpočtu skutečného nároku dovolené bude považovat za výkon práce. 15. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek žádostí o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve znění pozdějších předpisů ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP, ve znění pozdějších předpisů, pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 3. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 34. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 45. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 6. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 57. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 68. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 89. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). V tomto případě se použije při výpočtu vážený průměr délky týdenní pracovní doby přes kalendářní dny. 910. O rozvržení V období vyhlášeného nouzového stavu, epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidencitelefonický kontakt. 11. Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky, uvedené v prováděcím předpisu (NV č. 590/2006 Sb.), a to včetně čerpání ze strany zaměstnavatele doby ošetřování dítěte, které dosáhlo věku 10 a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnancevíce let, pokud příslušný zákon v době mimořádných opatření takto upraví podmínky poskytování ošetřovného.

Dovolená. 1. Sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin.; 2. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na Neakademickým zaměstnancům přísluší dovolená za kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • v rozsahu základní výměry 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodinv kalendářním roce. 2. Dobu Dovolená za kalendářní rok akademických pracovníků činí 8 týdnů v kalendářním roce. 3. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok dle předchozích odstavců. Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době. 4. S účinností od 1. 1. 2024 vzniká za splnění zákonných podmínek nárok na dovolenou rovněž zaměstnancům vykonávajícím práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 5. Hlavní období pro čerpání dovolené v běžném kalendářním roce je 1. 7. – 31. 8. a 27. – 31. 12. 6. Čerpání dovolené určí zaměstnavatel zaměstnanci zpravidla tak, aby dovolenou vyčerpal vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance, provozní důvody nebo zaměstnanec požádá o jiné čerpání dovolené. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Je-li dovolená poskytována na žádost zaměstnance, uvedená lhůta se neuplatní. 7. Detaily čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace dále určuje opatření rektora, resp. opatření děkana a je tím naplněna aplikace ust. § 217 odst. 1) zákoníku práce. 8. Jestliže zaměstnanec nemůže dovolenou vyčerpat v daném kalendářním roce z oprávněných důvodů na jeho straně a na základě schválené žádosti část dovolené převede do následujícího roku, je povinen tuto dovolenou vyčerpat nejpozději do 30. června následujícího roku. Podrobnosti podmínek převodu, počet převáděných dnů a podmínky čerpání nevyčerpané dovolené z osobních důvodů zaměstnance stanoví opatření rektora. 9. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou v roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby mohla být byla vyčerpána nejpozději do konce příslušného následujícího kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání takovéto dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka se nedohodne se zaměstnavatelem na straně zaměstnancejiné době oznámení. 410. Nárok Nevyčerpá-li zaměstnanec tuto dovolenou ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku po skončení těchto překážek v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článkupráci. 511. Čerpání dovolené bude evidováno Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolenépřípadě skončení pracovního poměru. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1Nárok na dovolenou budou mít zaměstnanci pracující na DPP i DPČ? Ano. Sjednaný nárok Na kolik hodin dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro bude mít takový zaměstnance nárok? Vše se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené odvíjet od fiktivní týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 520 hodin. Čerpání Vzorový výpočet najdete níže. Budu mít nárok na dovolenou v případě, když budu na DPP zaměstnán na dobu letních prázdnin a odpracuji 50 hodin? Ne. DPP i DPČ musí trvat nejméně 4 týdny a zaměstnanec musí v daném kalendářním roce odpracovat alespoň 80 hodin. Budou se překážky v práci započítávat do odpracované doby pro účely dovolené? Ano. Zaměstnanec má DPP/DPČ na dobu určitou od 1.7.2024 do 31.8.2024 a během těchto 9 týdnů odpracuje 180 hodin, zaměstnanci mají nárok na základní výměru dovolené, tedy 160h / rok (4 týdny). Jsou zde splněny obě podmínky dovolené, tedy dohoda trvala alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracoval alespoň 80 hodin. Vycházíme ze vzorečku: Vzoreček pro náš vzorový příklad: = 13,85 ℎ𝑜𝑑𝑖𝑛 𝑑𝑜𝑣𝑜𝑙𝑒𝑛é = po zaokrouhlení 14 hodin dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní Rozvrh pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatía žádost o převod na pracovní poměr Jak musí nově zaměstnavatel rozvrhovat pracovní dobu dohodářům? Písemně a alespoň 3 dny předem, pokud dochází ke změně stanovené týdenní se písemně nedohodnou na jiné lhůtě (je možná doba kratší než 3 dny – dle charakteru práce – např. hasiči, silniční údržba). Kdy může zaměstnanec požádat o převod z dohody na pracovní doby poměr? Pokud v uplynulých 12 měsících u daného zaměstnavatele odpracoval alespoň 180 dnů. Má zaměstnavatel nějakou lhůtu na kratší pracovní dobu (tznvyřízení žádosti? Ano, 30 dnů. Musí zaměstnavatel uvést v odpovědi na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku)žádost i důvody? Ano. 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve znění pozdějších předpisů ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP, ve znění pozdějších předpisů, pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 3. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 34. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 45. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 6. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 57. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 68. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 89. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). V tomto případě se použije při výpočtu vážený průměr délky týdenní pracovní doby přes kalendářní dny. 910. O rozvržení V období vyhlášeného nouzového stavu, epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidencitelefonický kontakt. 11. Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky, uvedené v prováděcím předpisu (NV č. 590/2006 Sb.), a to včetně čerpání ze strany zaměstnavatele doby ošetřování dítěte, které dosáhlo věku 10 a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnancevíce let, pokud příslušný zákon v době mimořádných opatření takto upraví podmínky poskytování ošetřovného.

Dovolená. 1. Sjednaný nárok Základní výměra dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na za kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance činí čtyři týdny. Tato základní výměra dovolené se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodinprodlužuje o 1 týden. 2. Dobu Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci určit čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle předchozí věty, je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace ji zaměstnanci tak, aby mohla být byla vyčerpána nejpozději do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného následujícího kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit není-li v ZP stanoveno jinak. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. 3. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit potřebné podmínky pro čerpání dovolené zaměstnancům v rozsahu celého nároku dovolené v kalendářním roce. Při sestavování rozvrhu čerpání dovolené bude zaměstnavatel přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnanců, zejména pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka jde o rodiče dětí ve věku povinné školní docházky. Zaměstnavatel při sestavování rozvrhu čerpání dovolené bude rovněž přihlížet k tomu, aby minimální délka čerpání dovolené činila jeden týden, nedohodne-li se se zaměstnancem na straně zaměstnancejiné délce čerpání dovolené. Za tuto dohodu je považována též odsouhlasená žádost zaměstnance na určení kratší doby čerpání dovolené. 4. Nárok dovolené Zaměstnavatel umožní zaměstnancům pečujícím o dítě ve věku do 15 let na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin jejich žádost čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu rozsahu nejméně 3 týdnů v období školních prázdnin, z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolenétoho nejméně 2 týdny v období letních prázdnin. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný nárok Základní výměra dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na za kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance činí čtyři týdny. Tato základní výměra dovolené se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodinprodlužuje o 1 týden. 2. Dobu Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci určit čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle předchozí věty, je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace ji zaměstnanci tak, aby mohla být byla vyčerpána nejpozději do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného následujícího kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit není­ li v ZP stanoveno jinak. Není-li čerpáni dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. 3. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit potřebné podmínky pro čerpání dovolené zaměstnancům v rozsahu celého nároku dovolené v kalendářním roce. Při sestavování rozvrhu čerpání dovolené bude zaměstnavatel přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnanců, zejména pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka jde o rodiče dětí ve věku povinné školní docházky. Zaměstnavatel při sestavování rozvrhu čerpáni dovolené bude rovněž přihlížet k tomu, aby minimální délka čerpání dovolené činila jeden týden, nedohodne-li se se zaměstnancem na straně zaměstnancejiné délce čerpáni dovolené. Za tuto dohodu je považována též odsouhlasená žádost zaměstnance na určení kratší doby čerpání dovolené. 4. Nárok dovolené Zaměstnavatel umožní zaměstnancům pečujícím o dítě ve věku do 15 let na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin jejich žádost čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu rozsahu nejméně 3 týdnů v období školních prázdnin, z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolenétoho nejméně 2 týdny v období letních prázdnin. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný Výměra dovolené podle § 212 ZP ve znění pozdějších předpisů ve výši 4 týdnů (s přepočtem na hodiny) v kalendářním roce se navyšuje takto: • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • činí 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • o 1 týden a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 5 týdnů (187,5 188 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • o 2 týdny a tím sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem na hodiny) činí 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2. V oblasti dovolené postupuje zaměstnavatel i zaměstnanec v souladu s příslušnými ustanoveními části deváté ZP, ve znění pozdějších předpisů, pokud v této PKS není sjednáno jinak (případně v navazujících interních normách SŽ blíže specifikováno). 3. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po s předchozím souhlasu souhlasem místně příslušné odborové organizace tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 34. V případě, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnance. 45. Na základě písemné žádosti zaměstnance s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům při současném zajištění provozu pracoviště může ředitel OS (ředitel odboru personálního na GŘ SŽ) rozhodnout o převedení části dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího kalendářního roku. 6. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 57. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 68. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 89. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). V tomto případě se použije při výpočtu vážený průměr délky týdenní pracovní doby přes kalendářní dny. 910. V období vyhlášeného nouzového stavu nebo vyhlášeného stavu nebezpečí nebo při mimořádných opatření vlády v době epidemie apod. sdělí zaměstnanec vedoucímu zaměstnanci, před nástupem na dovolenou, místo pobytu na dovolené (adresu) a telefonický kontakt. 11. Pro účely dovolené se za výkon práce považuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky, uvedené v prováděcím předpisu (NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, ve znění pozdějších předpisů, a navýšená podle této PKS), a to včetně doby ošetřování dítěte, které dosáhlo věku 10 a více let, pokud příslušný zákon v době mimořádných opatření takto upraví podmínky poskytování ošetřovného. 12. Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí rodičovské dovolené a současně i o poskytnutí dovolené tak, aby dovolená navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené a na tuto poskytnutou dovolenou pak bezprostředně navazovala rodičovská dovolená, bude jí poskytnuta dovolená tak, že do výpočtu očekávaného nároku dovolené za rok 2022 bude započtena i doba čerpání rodičovské dovolené v tomto roce, přestože podmínky pro vznik práva na tuto dovolenou dosud nesplnila. Tento postup se však neuplatní v situaci, kdy se očekává, že zaměstnankyně ukončí v průběhu rodičovské dovolené pracovní poměr. Obdobně se postupuje u zaměstnance – muže, čerpajícího rodičovskou dovolenou. 13. Pokud zaměstnanec čerpal dovolenou, na kterou mu právo nakonec nevzniklo, či právo na ni ztratil, je podle § 222 odst. 4 ZP povinen zaměstnavateli vrátit náhradu mzdy za odpovídající počet hodin přečerpané dovolené, a to podle písmene e), bodu 1. článku 43 Přílohy č. 2 této PKS formou srážky ze mzdy. Náhrada mzdy za zjištěnou přečerpanou dovolenou za rok 2021 bude zaměstnanci sražena ze mzdy za měsíc leden 2022 (za rok 2022 pak ze mzdy za měsíc leden 2023). Zaměstnanci, který v roce 2022 ukončí pracovní poměr, bude náhrada mzdy za zjištěnou přečerpanou dovolenou za rok 2022 sražena nejpozději ze mzdy za poslední měsíc jeho pracovního poměru. Doba přečerpané dovolené se pro účel výpočtu skutečného nároku dovolené bude považovat za výkon práce. 14. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek žádostí o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1Výměra dovolené státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce. Sjednaný nárok dovolené v týdnech (s přepočtem Státnímu zaměstnanci vznikne buď právo na hodiny) na celou dovolenou za kalendářní rok činí: • 5 týdnů (180 hodin) pokud služební poměr trvá celý kalendářní rok), nebo na její poměrnou část vypočtenou podle počtu týdnů, které státní zaměstnanec v kalendářním roce odsloužil, včetně doby, po kterou nekonal službu, ale která se pro zaměstnance účely dovolené za výkon služby považuje (např. dovolená, čerpání náhradního volna za službu přesčas, placené svátky, překážky v práci). Výpočet dovolené, na kterou vznikl státnímu zaměstnanci v daném kalendářním roce nárok, se stanovenou provádí v hodinách, které se v závislosti na délce stanovené týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 2služební doby přepočítávají na dny. Dobu Dovolenou nařizuje písemně představený podle plánu čerpání dovolené. Konkrétní určení doby čerpání dovolené je zaměstnavatel představený povinen prokazatelně určit podle písemného rozvrhu čerpání písemně oznámit státnímu zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se státním zaměstnancem na kratší době. Dovolenou lze čerpat v týdnech, ve dnech, nebo se souhlasem státního zaměstnance v půldnech. Státní zaměstnanec může požádat o převod dovolené vydaného do dalšího kalendářního roku v rozsahu jednoho týdne. Za dobu dovolené náleží státnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Nepřetržitý odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu Nepřetržitý denní odpočinek musí činit nejméně 11 hodin během 24 hodin po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace sobě jdoucích. Výjimečně jej lze zkrátit až na 8 hodin s tím, že následující nepřetržitý odpočinek bude o dobu zkrácení prodloužen. Státnímu zaměstnanci je poskytnout nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem v trvání alespoň 11 hodin, na který musí bezprostředně navazovat; celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem. Pokud tomu nebrání podmínky výkonu služby, měl by být stanoven všem státním zaměstnancům na stejný den tak, aby mohla být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. 3. V případěněho spadala neděle; výjimečně jej lze zkrátit až na 24 hodin, a to za podmínky, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního rokudoba, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního rokuo kterou se zkrátil, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnancenesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby státnímu zaměstnanci byl poskytnut za období 2 týdnů nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce alespoň 70 hodin. 4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.

Dovolená. 1. Sjednaný nárok dovolené Základní výměra dovolené, činí v týdnech (s přepočtem na hodiny) na kalendářní rok činí: • souladu se zákoníkem práce 5 týdnů (180 hodin) pro zaměstnance se v kalendářním roce. Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobou 36 hodin; • 5 týdnů (187,5 hodin) pro zaměstnance se stanovenou dobu nebo kratší týdenní pracovní dobou 37,5 hodin dle bodu 1b) článku 2, s výjimkou zaměstnanců HZS; • 6 týdnů (225 hodin) pro zaměstnance HZS a pro ostatní zaměstnance se stanovenou dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní dobou 37,5 hodin; • 6 týdnů (240 hodin) pro zaměstnance se stanovenou doby nebo kratší týdenní pracovní dobou 40 hodindoby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. 2. Dobu čerpání Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen prokazatelně určit určuje příslušný vedoucí zaměstnanec s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance a zaměstnavatele, a to podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného po předchozím souhlasu místně příslušné odborové organizace dovolené. 3. Zaměstnanec je povinen sdělit vedoucímu zaměstnanci v dostatečné době předem (zpravidla dva týdny) skutečnosti mající význam pro určení čerpání dovolené. 4. Jestliže si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo (překážky v práci na straně zaměstnance, nebo naléhavé provozní důvody), je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby mohla být byla vyčerpána nejpozději do konce příslušného příštího kalendářního roku. 35. V případěZaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci, že dovolená nebude z provozních důvodů vyčerpána do konce příslušného kalendářního rokujehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, má zaměstnavatel povinnost dovolenou nařídit do 30. června následujícího kalendářního rokučerpání celé dovolené v kalendářním roce, pokud tomu nebrání dlouhodobá překážka na straně zaměstnanceně má zaměstnanec nárok. 4. Nárok dovolené na příslušný kalendářní rok bude přepočítán na hodiny. Počet hodin vychází ze sjednaného nároku v počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance dle bodu 1 tohoto článku. 5. Čerpání dovolené bude evidováno v hodinách. Počet hodin čerpání dovolené v hodinách bude odpovídat odpadlému výkonu z naplánovaných směn za dobu čerpání dovolené. 6. U zaměstnanců letmo se bude vykazovat odpadlý výkon ve výši, která odpovídá poměrné části stanovené týdenní pracovní doby, připadající na jeden kalendářní den. 7. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. 8. Při změně stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku se při přepočtu nároku dovolené vychází ze stavu, který je pro zaměstnance výhodnější. Toto však neplatí, pokud dochází ke změně stanovené týdenní pracovní doby na kratší pracovní dobu (tzn. na dobu individuálně dohodnutého kratšího pracovního úvazku). 9. O rozvržení dovolené a jejím čerpání vede zaměstnavatel prokazatelnou evidenci, včetně čerpání ze strany zaměstnavatele a žádanek o dovolenou ze strany zaměstnance.