Eliminace korupčních rizik. Navržená regulace byla v kapitole 9.1 analyzována z hlediska sedmi kritérií, pokud jde o identifikaci korupčních rizik. Byl prověřován potenciál korupčního rizika související nejen výhradně s agendou, která je předmětem navržené regulace (mezinárodní spolupráce při řešení daňových sporů), ale také širší rámec uvedené agendy (mezinárodní spolupráce při správě daní jako celek). V rámci správy daní je podstatným faktorem i z hlediska korupčního rizika možnost ovlivnění výše vyměřené a odvedené daně. Tento faktor se projevuje jak v rovině stanovení výše daně, tak i v rovině platební. V souvislosti s mezinárodní spoluprací při řešení daňových sporů se uplatní stejný standardní rámec pro eliminaci korupčních rizik jako pro oblast správy daní, resp. specificky pro činnost Ministerstva financí či Finanční správy České republiky. Opatření na eliminaci korupčních rizik lze různě klasifikovat. Rozlišovat lze např. preventivní a represivní opatření, opatření ex ante a ex post, opatření v rovině právních předpisů (legislativní) nebo v rovině správní praxe (nelegislativní). V souvislosti s transpozicí předmětné směrnice nejsou zaváděny nové represivní nástroje zaměřené na eliminaci korupčních rizik. Vedle obecného trestněprávního protikorupčního rámce lze blíže připomenout aspekty protikorupčního rámce spojené se státní službou. Pokud úřední osoba zaviněně neplní řádně povinnosti státního zaměstnance vyplývající z právních či služebních předpisů a z příkazů, jedná se o kárné provinění. Drobné nedostatky ve službě může představený nebo služební orgán vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Za kárné provinění lze ovšem státnímu zaměstnanci také uložit kárné opatření, a to v podobě písemné důtky, snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, odvolání ze služebního místa představeného, nebo propuštění ze služebního poměru. Účinná jsou také opatření daňového práva. Při správě daní se uplatňuje zásada neveřejnosti a daňové mlčenlivosti. Informace o poměrech daňových subjektů jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti pod hrozbou pokuty do výše 500 000 Kč a nemohou být zpřístupněny veřejnosti. Další represivní sankce jsou stanoveny trestním zákoníkem v případě, že jednání konkrétní úřední osoby nebo skupiny úředních osob naplní podstatu trestného činu, například trestný čin přijetí úplatku. Za další opatření k eliminaci korupčních rizik lze považovat odpovídající organizační zajištění výkonu příslušné agendy. V souvislosti s mezinárodní sp...
