Forma dědické smlouvy. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny.109 Takovou listinou je podle důvodové zprávy110 a přechodného ustanovení OZ111 notářský zápis.112 Zákon kategoricky stanoví formu dědické smlouvy. Pokud nebude dodržena, bude dle zákona dědická smlouva postižena vadou způsobující její neplatnost.113 Dle Xxxxx 114 se jedná o neplatnost absolutní dle Xxxxxxx000 zase o neplatnost relativní. Zdali nedodržení formy právního jednání požadované zákonem má za následek neplatnost absolutní či relativní 104 XXXXX, Xxxxx et al, op. cit., s. 284. 105 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXXX Xxxxxxxx a XXXXXX Xxxx, op. cit., s. 94. 106 Zákon č.89/2012 Sb., ustanovení § 1768: „Odmítne-li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla. Neodporuje-li to obsahu a účelu smlouvy, může věřitel plnění žádat pro sebe.“. 107 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXXX Xxxxxxxx a XXXXXX Xxxx, op. cit., s. 94-95.
Forma dědické smlouvy. Uzavření dědické smlouvy podstatně zasahuje do zůstavitelovy osobní i majetkové sféry a též do jeho vlastnické a pořizovací svobody. Z toho důvodu zákon nabádá každého, kdo si takto rozmyslí povolat smluvního dědice, aby předem pečlivě zvážil dosah a význam takového závazku.40 Z výše uvedených důvodů je pro uzavření dědické smlouvy vyžadována bezpodmínečně pouze forma veřejné listiny, což NOZ striktně stanoví v ustanovení § 1582 odst. 2. Co vše je za veřejnou listinu považováno, je možné nalézt v různých právních předpisech, přesto dle Xxxxxxxxx je postavení a vymezení veřejných listin v našem právním řádu ne zcela zřejmé. Dáno je to jak 40 XXXXX, X. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Vyd. 1. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2013, 315 s. ISBN 978-80-7478-013-4. s. 289 nedůslednou právní úpravou, tak teoretickou nevyjasněností jejich smyslu a významu. V důsledku toho, jsou-li veřejné listiny posuzovány při aplikaci práva, nejsou plně respektovány a mnohdy dokonce nedochází v praxi k jejich odlišení od listin ostatních, což je také důvodem, proč na rozdíl od jiných právních úprav, není jejich potenciál plně využíván, a to jak v legislativě, tak i v použití praktickém.41 Za veřejnou listinu je dle NOZ považována taková listina, kterou vydal orgán veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou prohlásí zákon. To neplatí, trpí-li listina takovými vadami, že se na ní hledí, jakoby veřejnou listinou nebyla. V souvislosti s dědickou smlouvou, jakožto dvoustranným či dokonce vícestranným právním jednáním, je veřejná listina dle ustanovení § 3026 odst. 2 NOZ představována notářským zápisem. Ten může být nahrazen rozhodnutím vydaným orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, kterým tento orgán schvaluje smír nebo jiným projevem vůle, jehož povaha to nevylučuje. Skutečnost, že notářský zápis je opravdu považován za veřejnou listinu můžeme nalézt též v ustanovení § 6 NotŘ, dle kterého jsou veřejnou listinou notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a listiny o ověření sepsané dle NotŘ, jestliže splňují tímto zákonem podmínky pro ně stanovené. Jak bylo již v samotném začátku kapitoly naznačeno, přísný požadavek na formu dědické smlouvy není bezvýznamný, nemá za cíl odrazovat smluvní strany od jejího uzavření či je ztěžovat více, než je potřebné, přinášet notářům novou práci a tím zvýšit jejich příjmy či činit dědickou smlouvu méně dostupnou veřejnosti. Ba naopak, je zde, a...