Generální klauzule. Již výše bylo řečeno, že generální klauzule změny závazků je poměrně přísná, a zvláště její první skutková podstata hraje pro učení podstatnosti či nepodstatnosti změny závazku významnou roli. Ačkoliv odborná literatura explicitně zmiňuje jako podstatnou a tedy nepřípustnou změnu závazku pouze prodloužení doby plnění, která byla hodnotícím kritériem,192 dosavadní rozhodovací praxe ÚOHS a judikatura se k prodloužení doby plnění staví negativně, i pokud doba plnění jako hodnotící kritérium stanovena nebyla. Přestože se tato relevantní judikatura vztahuje ještě k dřívějšímu zákonu o veřejných zakázkách a nereflektuje tedy nově zakotvené blokové výjimky, minimálně ve vztahu ke generální klauzuli bude plně využitelná. ÚOHS dospěl k závěru, že dodavatel při rozhodování, zda se zadávacího řízení zúčastní či nikoliv, zvažuje nejen svou schopnost smlouvu věcně plnit, ale rovněž své kapacitní možnosti v době, kdy k plnění má dojít. Z tohoto důvodu proto ÚOHS považuje termín plnění za jednu z nejzásadnějších zadávacích podmínek,193 což dokládá mj. skutečnost, že v konkrétním případě,
Generální klauzule. Pravidlo stanovené v § 82 odst. 7 Zákona, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem, je generální klauzulí v koncepci podstatných změn smluv na veřejné zakázky. Zákonodárce byl poměrně lakonický a v dispozici normy toliko zapověděl umožnění podstatné změny smlouvy. Vzhledem k tomu, že citované ustanovení je pro realizační fázi veřejných zakázek zásadní, je na místě provést jeho podrobnější rozbor.
Generální klauzule. Před podrobnějším rozborem jednotlivých skutkových podstat podstatných změn je důležité zmínit tzv. generální klauzuli, která je nejen interpretačním východiskem pro právní úpravu změny smlouvy na veřejnou zakázku, ale i základním principem, v jehož světle je třeba veškeré změny posuzovat. Generální klauzule, jak byla definována rozsudky Soudního dvora zejména ve věcích Komise proti Francii a Pressetext, říká, že „za účelem zajištění transparentnosti postupů a rovného zacházení s uchazeči představují změny ustanovení veřejné zakázky během jejího trvání nové zadání veřejné zakázky …, pokud mají podstatně odlišnou povahu než původní zakázka, a v důsledku toho prokazují vůli smluvních stran znovu sjednat základní podmínky této zakázky.“73 S ohledem na tuto skutečnost je třeba tyto změny realizovat prostřednictvím jednoho z postupů podle zákona.74 Ačkoli je výše uvedené pravidlo hlavním východiskem pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o změnu podstatnou vyžadující nový zadávací postup či nikoli, v zadávacích směrnicích částečně absentuje a v zákoně ho nenalezneme vůbec. Klasická směrnice uvádí, že 72 Čl. 72 odst. 4 věta druhá KlSm.