Informace zadavatele Zadavatel sděluje, že provedl úpravu textace smlouvy tak, že dle nového znění smlouvy bude možné změnit termíny pro kontroly/měření/zkoušky, pokud s tím obě smluvní strany budou souhlasit (viz příloha č. 21 tohoto vysvětlení zadávací dokumentace). Žádáme o odstranění povinnosti činit testy díla, které jsou „vhodné“ (viz čl. XI.20., XI.22. smlouvy). Testy by měly být uskutečněny pouze ty, které jsou ujednány či jsou právními předpisy vyžadovány, nikoliv které jsou vhodné, kdy se jedná o sporný pojem. Navíc testy by se neměly považovat za úspěšné okamžikem prohlášení o jejich úspěšnosti učiněného BKOM (čl. XI.21 smlouvy), ale již samotnou úspěšností daného testu o čemž bude sepsán protokol. BKOM totiž nemusí prohlášení učinit, a to ačkoliv byl test úspěšný. Žádáme tak o úpravu. K uvedenému zadavatel konstatuje, že s navrhovanou úpravou souhlasí a z příslušných smluvních ustanovení odstranil pojem „vhodné“ (viz příloha č. 21 tohoto vysvětlení zadávací dokumentace). V čl. XI.29. je stanoveno, že komplexní vyzkoušení se považuje za úspěšné okamžikem prohlášení o jeho úspěšnosti ze strany BKOM. Žádáme o odstranění. Komplexní vyzkoušení by mělo být úspěšné k okamžiku jeho úspěšného provedení (tj. nejsou zjištěny nefunkční Technická vybavení) o čemž bude sepsán protokol. Absence prohlášení BKOM by neměla bránit úspěšnosti zkoušky. Nelze připustit, aby do doby uskutečnění prohlášení fakticky dílo nebylo komplexně úspěšně vyzkoušeno, a to ačkoliv zkouška úspěšně proběhla. Zadavatel k uvedenému sděluje, že smlouvu upravil (viz příloha č. 21 tohoto vysvětlení zadávací dokumentace). Za předpokladu, že vyzkoušení bude zjevně odpovídat právním předpisům, technickým normám a smluvním povinnostem, nebude mít BKOM možnost souhlas odepřít. Žádáme o odstranění povinnosti provádět kontrolní měření a zkoušky nad rámec projektové dokumentace a právních předpisů, a to v případě pokynu objednatele. Žádáme tak o odstranění těchto ustanovení z čl. XI.35 a XI.36 smlouvy. Zadavatel sděluje, že uvedenou povinnost z odst. XI.35 a XI.36 smlouvy odstranil (viz příloha č. 21 tohoto vysvětlení zadávací dokumentace). V čl. XII.6 smlouvy je stanovena povinnost zhotovitele vyjádřit nesouhlas se zápisem ve stavebním deníku do 3 pracovních dnů jinak se má za to, že zhotovitel se záznamem souhlasí. Žádáme o stanovení této povinnosti, vč. následku i ve vztahu k objednateli. Zadavatel konstatuje, že uvedené žádosti vyhověl a provedl korespondující úpravu smlouvy (uvedená povinnost nyní stíhá obě smluvní strany) – viz příloha č. 21 tohoto vysvětlení zadávací dokumentace. Žádáme o ponechání aplikace § 2605 odst. 2 NOZ (vyloučena v čl. XIII.1. smlouvy), tj. povinnosti vytnout zjevné vady díla při převzetí díla. Objednatel by měl být povinen dílo při převzetí řádně prohlédnout a vytknout veškeré zjevné vady díla, neboť v opačném případě, tj. při vytčení takové zjevné vady až po předání díla, je jen velmi těžko prokazatelné, zda taková zjevná vada již při převzetí díla existovala, či byla způsobena po předání díla, tj. po přechodu nebezpečí škody na díle vnějšími událostmi (např. třetí osobou). K uvedenému dotazu zadavatel sděluje, že s navrhovanou změnou nesouhlasí, pročež ponechává smlouvu v tomto ohledu v původním znění. Zadavatel nepovažuje vyloučení aplikace § 2605 odst. 2 OZ za excesivní anebo jinak nepřiměřené. V čl. XIV.4 smlouvy je stanoveno, že objednatel je oprávněn uplatnit vadu zjištěnou v Záruční době kdykoliv v průběhu Záruční doby. Po skončení Záruční doby je Objednatel oprávněn uplatnit vady bez zbytečného odkladu poté, kdy vadu zjistil. Žádáme o úpravu shora uvedeného ustanovení, že objednatel je oprávněn vytknout skryté vady či záruční vady bez zbytečného odkladu po jejich zjištění nebo po době kdy měl tyto s potřebnou péčí zjistit, nejpozději však v poslední den záruční doby. Takové ustanovení je i v souladu s NOZ. Není přípustné, aby objednatel zjistil vadu v průběhu záruční doby a tuto vyknul třeba až za několik měsíců/let (tj. kdykoliv v průběhu záruční doby), neboť vada se tak může zvětšovat a může působit další škody. Tento přístup není možný i s ohledem na obecnou prevenční povinnost subjektů ve vztahu k předcházení vzniku škod. Dále žádáme o odstranění možnosti vytýkat vady i po skončení záruční doby, což je v rozporu s NOZ a s podstatou záruky za jakost (objektivní omezení možnosti vytýkat záruční vady díla). Zadavatel sděluje, že upravil znění smlouvy v tom smyslu, že objednatel bude mít povinnost vytýkat zjevné vady bez odkladu poté, co vadu zjistí (viz příloha č. 21 tohoto vysvětlení zadávací dokumentace). V dalším zadavatel s navrhovanou úpravou smlouvy nesouhlasí, pročež ponechává smlouvu v původním znění. Žádáme o odstranění povinnosti odstraňovat vady díla, za které zhotovitel neodpovídá (viz čl. XIV.10 smlouvy). V takovém případě si tak objednatel fakticky dělá ze zhotovitele svou servisní organizaci. V případě, že zhotovitel za vadu neodpovídá (např. tuto si způsobil objednatel sám po předání díla), neměl by mít povinnost tuto odstranit. Zadavatel konstatuje, že ponechává v tomto ohledu smlouvu v původním znění. Dotčené smluvní ustanovení považuje zadavatel za odpovídající právním předpisům, jakož i odpovídající požadavkům na přiměřenost smluvních ustanovení. Ve smlouvě chybí jakákoliv definice vyšší moci a doložka ohledně nepřiznivých klimatických podmínek, vč. vlivů těchto okolností na termíny plnění, a to ačkoliv jsou tyto klauzule běžnými součástmi investorských smluv na stavební zakázky. Žádáme tak zadefinování okolnosti vyšší moci (např. okolnost nezávislá na příslušné straně, kterou není možné překonat) a doplnění doložky nepřiznivých klimatických podmínek (tj. klimatické podmínky při nichž není možné z technického/technologického hlediska možné dílo provádět), vč. vlivu těchto okolností na termíny plnění (např. možnost přerušit po dobu trvání vyšší moci/nepříznivých klimatických podmínek provádění díla vč prodloužení termínů plnění). Zadavatel nepovažuje detailní úpravu vyšší moci za nezbytnou součást smlouvy. Z toho důvodu zadavatel neprovedl navrhované doplnění. Zadavatel považuje úpravu institutu vyšší moci obsaženou v relevantních právních předpisech (zejména OZ) za dostačující pro potřeby nynějšího zadávacího řízení a budoucího smluvního vztahu. VV obsahuje položku: <.. image(Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky) removed ..> Z této specifikace, z TZ ani ze specifikace ve výpise zámečnických výrobků není zřejmá ani základní specifikace KARI sítě. Tzn. rozměr sítě, průměr drátů a jejich rozteč. Prosíme o vysvětlení, případně jednoznačné doplnění. Zadavatel k uvedenému dotazu informuje, že specifikaci položky 553-Z35 budou doplněny v budoucím vysvětlení zadávací dokumentace. VV obsahuje položku: <.. image(Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky) removed ..> Z této specifikace, z TZ ani ze specifikace ve výpise zámečnických výrobků není zřejmá ani základní specifikace lamel. Tloušťka plechu lamely, rozměr lamel. Prosíme o vysvětlení, případně jednoznačné doplnění. Zadavatel k dotazu upřesňuje, že lamely jsou zakresleny na výkrese (dokument s názvem „SO 02.ST-26_DETAIL KRYCÍ ŽALUZIE.pdf“), který je součástí zadávací dokumentace. Ve „vysvětlení“ č.3 je avízovaná v rámci dotazu č.2 změna ve VV SO02 (příloha 2 nebo snad 6?) „V návaznosti na uvedený dotaz zadavatel dále uvádí, že provedl dílčí korekci položky č. 206 Prosvětlené krabicové písmo ve výkazu výměr SOO2d (jde o údaj „velikost“, který se z 2 000/2 700 mm upřesnil na 2700/27 500 mm). Takto upravený výkaz výměr je přílohou tohoto vysvětlení zadávací dokumentace (příloha č. 2).“ Nicméně v příloze 2 – VV je údaj: <.. image(Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky) removed ..> Prosím o vysvětlení a jednoznačné upřesnění jaký údaj o velikosti platí. Zadavatel uvádí na pravou míru, že platným údajem je údaj uvedený v aktuálním výkazu výměr. Ve VV SO02 jsou položky: a související … Nedošlo k záměně jednotek? Žádáme o opravu VV. Zadavatel k položenému dotazu konstatuje, že položky ve výkazu výměr pro Z37 upraví a doplní (o rošt pod rýhovaný plech, plech pro odtlakovací kanál a větrací mřížku trafostanice) v budoucím vysvětlení zadávací dokumentace. Konec lhůty pro podání nabídek:
Informace o trendech Emitent prohlašuje, že od jeho vzniku nedošlo k žádné podstatné negativní změně jeho vyhlídek. Níže jsou uvedeny hlavní trendy určující dle názoru Emitenta budoucí vývoj příslušného trhu pro Emitenta: • Jelikož v zemích, kde Emitent působí, dochází k celkovému zlepšení ekonomických podmínek, zákazníci se při nákupu obuvi chovají velkoryseji a ve stále vyšší míře vyhledávají výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tento trend by mohl mít pozitivní efekt na maržovost a profitabilitu Emitenta. Celosvětový trend růstu státních výdajů na obranu a bezpečnostní složky, zejména ve východní Evropě a Pobaltí3 • Z důvodu stoupajícího napětí ve světě rostou u většiny států výdaje na obranu. To se projevuje v rostoucím počtu vojáků a rychlejší obnově vybavení. Rostoucí výdaje se také projevují ve větším počtu armádních tendrů, a tudíž zvyšují šanci Emitenta v nich uspět. • Jedná se o obecný trend, který umožňuje stabilizaci nákladů i rizik související s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a s navýšením výrobních kapacit. Nárůst cenové hladiny výrobků z Číny4 • Růst mezd v Číně prodražuje výrobu výrobků v této zemi, předpokládá se stahování výroby zpět do zemí Evropské Unie či do zemí geograficky bližších evropskému trhu. Zdražování dovozu levnější obuvi z Číny může mít pozitivní dopadek na Emitenta ve smyslu stírání cenového rozdílu mezi kvalitní českou obuví a levnějším čínským dovozem. • Zároveň je trh s armádními botami určován vypsanými veřejnými státními zakázkami, které dlouhodobě určují vývoj trhu a vývoj úspěšných a neúspěšných společností. Účast ve veřejných zakázkách je obvykle podmíněna předchozími úspěšnými nebo objemově srovnatelnými zakázkami, což znesnadňuje vstup nových konkurentů do tohoto segmentu trhu. Emitent se historicky úspěšně účastnil několika armádních a jiných veřejných tendrů, což zvyšuje jeho šanci na úspěch v budoucích výběrových řízeních. • Nakupování po internetu zažívá rychlý růst, zvláště pak oblast mobilního internetového prodeje. Výrazně rostou nákupy prostřednictvím mobilních aplikací. Internetový prodej znamená pro Emitenta ušetření nákladů na přímý prodej (provoz prodejen, mzdové náklady, nájmy), což by se mělo pozitivně promítnout do ziskovosti.
