Komanditní společnost. 118
(1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen
(2) Firma obsahuje označení „komanditní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou
Komanditní společnost. 124
(1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“).
(2) Firma obsahuje označení „komanditní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář. Ustanovení § 101 odst. 3 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. Pokud ze společných ustanovení části druhé a této hlavy zákona neplyne něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti. § 126
(1) Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů.
(2) Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel stanovených tímto zákonem pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným. § 127
(1) Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.
(2) Ustanovení § 109 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak. Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Podíl komanditisty lze převést; ustanovení o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným se použijí přiměřeně. Společenská smlouva obsahuje také
a) určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista,
b) výši vkladu každého komanditisty. § 131
(1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují požadavky stanovené § 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. § 132
(1) Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu.
(2) Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 118.
(3) Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Část ztráty, která připadla společnosti, se rozdělí mezi komanditisty podle poměru podílů, nejvýše však do vý...
Komanditní společnost. 118
(1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen "komanditista") a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen "komplementář").
(2) Firma obsahuje označení "komanditní společnost", které může být nahrazeno zkratkou "kom. spol." nebo "k. s.". Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář. Ustanovení § 95 odst. 3 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Komanditní společnost. Komplementář ručí za dluhy společnosti neomezeně celým svým majetkem a komanditista omezeně do výše své komanditní sumy, která je zapsána do obchodního rejstříku a je nezávislá na výši vkladu. Při rozdělení zisku je možné vyplatit maximální výši zisku rovnající se komanditní sumě, přičemž komanditista může pro zvýšení podílu na zisku zvýšit svoji komanditní sumu.
Komanditní společnost. Jsem moc zvědav, jak budou soudy řešit otázku jednání veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti před soudem. Podle § 101 obchodního zákoníku jsou statutárním orgánem společnosti komplementáři. Dle komentáře xxxx. XXXx. Xxxxx Xxxxxx (vydalo LINDE Praha a.s., 1999, 2. rozšířené a přepracované vydání, str. 290), jsou komplementáři ko- lektivním statutárním orgánem. Nikde jsem však nenašel ustanovení o tom, že by komplementáři ze svého středu volili svého předsedu. Ptám se tedy, kdo jedná jménem komanditní společnosti v řízení před soudy? Kdo je oprávněn jménem komanditní společnosti zmocnit zástupce, popř. podat žalobu? Podle shora uvedeného komentáře si mohou zakladatelé veřejné obchodní společnosti dohodnout, že jako „statutární orgán budou jednat všichni společ- níci kolektivně“. Opět jsem nikde nenašel ustanovení o „předsedovi společ- níků“. Takže, vážení kolegové ve veřejných obchodních společnostech, jakým způ- sobem budete vymáhat své pohledávky na neplatících klientech, pokud nemáte svého předsedu společníků? Podle § 21 odst. 1 písm. d) za právnickou osobu jedná její prokurista, může- li podle udělené prokury jednat samostatně. V tomto případě je oprávnění prokuristy jednat jménem podnikatele širší, než stanoví obchodní zákoník. Podle § 14 odst. 1 prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Podle § 14 odst. 2 obchodního zákoníku není v prokuře za- hrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. Myslím, že důsledky § 21 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu není těžké domyslet. Pokud si někdo myslí, že mu prokurista nemůže nakládat s ne- movitostmi, může se po 1. lednu 2001 dočkat velkého překvapení. Teá mě napadá: Může prokurista zastupovat podnikatele ve sporech o určení vlastnictví k nemovitosti, ve sporech týkajících se zástav na nemovitosti a v nich např. uzavírat soudní smír? A co žaloby jménem podnikatele (zastupování před soudy apod.), které dle § 21 o. s. ř. může učinit prokurista i při výkonu jiné než podnikatelské činnosti? Při které, ptáte se? Např. pronájem bytů a nebytových prostor, pokud nejsou po- skytovány jiné než základní služby, není podnikáním. Je prokurista oprávněn vy- máhat žalobou dlužné nájemné či nikoliv? Nechtěl jsem se pouštět do rozsáhlých teoretických úvah, mým cílem je spíše vyprovokovat na toto téma diskusi. Pokud mi některý z kolegů ...
Komanditní společnost. Pozn. Konečné určení, zda žadatel spadá pod kritérium A nebo B, záleží na stanovách konkrétního žadatele a způsobu ručení za závazky podniku. Vyhodnocení C Vyhodnocení D Vyhodnocení E Hodnocení kritéria je prováděno na základě kontroly v insolvenčním rejstříku, zda na žadatele není podán návrh k zahájení insolvenčního řízení, případně zda není insolvenční řízení vyhlášeno. Vyhodnocení kritéria na základě aktuálního rejstříku vedeného ÚOHS Kritérium je posuzováno za dvě poslední uzavřená období. Výpočet: Cizí zdroje/vlastní kapitál > 7,5 a zároveň (zisk před zdaněním + odpisy + nákladové úroky)/nákladové úroky < 1 Pozn.: Organizační složky, pobočky, expozitury atd. zahraničních subjektů mohou být žadatelem pouze v případě, že působí v ČR podle platné legislativy platné v ČR, mají zde právní subjektivitu a projekt bude realizován na území ČR. Vyhodnocení, že žadatel není podnikem v obtížích ve smyslu čl. 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 a s ohledem na legislativu ČR je prováděno v rámci kontroly před schválením projektu pro vydání právního aktu6 zpravidla finančním manažerem SFŽP. U projektů administrovaných z prostředků SFŽP ČR je hodnocení prováděno pouze u těch projektů, které spadají pod veřejnou podporu s výjimkou podpory De minimis.
Komanditní společnost