Kompetence k učení. − klademe důraz na čtení s porozuměním (žák si umí plánovat činnost), vyhledávání informací, práci s textem, třídění informací a rozlišování podstatného a nepodstatného − vedeme žáky k sebehodnocení − využíváme samostatné práce a organizování akcí s využitím nápadů a tvořivosti žáků − zapojujeme žáků do projektů, soutěží a olympiád (každý podle svých schopností) − zajišťujeme vhodné podmínky pro učení (klid, literatura, internet..) − snažíme se vytvářet takové situace, při kterých žáci zažijí úspěch (ocenění úspěchů, motivace k další práci) - učíme žáky pojmenovat problém (prostřednictvím situačních her, práce třídní samosprávy), poznat jeho příčiny ( prostřednictvím prožitkové pedagogiky) - vytváříme problémové úlohy z praktického života a jejich praktické řešení - využíváme různých zdrojů při vyhledávání informací pro řešení problému (knihovna, praxe, moderní technika.. ), tzn. vědět, kde najít pomoc při řešení konkrétních problémů - zapojujeme celý kolektiv při řešení problému - vedeme žáky k přípravě různých aktivit pro mladší spolužáky (Den Země, divadlo, sportovní soutěže...) - zapojujeme žáky do soutěží i do netradičních úloh - využíváme školní zpravodaj (žáci se mohou vyjádřit k danému problému, hledat vhodné řešení, prezentovat své nápady, myšlenky a názory) - učíme žáky obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat, ale i vyslechnout názory druhých - vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a ostatními - podporujeme přátelské vztahy mezi třídami i jinými školami (sportovní soutěže) - spolupráce 1. stupně a mateřských škol, s knihovnou (návštěvy, besedy), spolupráce prvního a druhého stupně (projekt den Země, celoškolní akce apod.) - podporujeme a vedeme žáky k vlastní četbě (rozšíření slovní zásoby) - seznamujeme žáky s pravidly komunikace, navozujeme a procvičujeme konkrétní životní situace - vedeme žáky k tomu, aby se nebáli komunikovat i v cizím jazyce, uměli se domluvit i neverbálně - ke komunikaci používáme různé tištěné výstupy, Edookit, facebook a webové stránky školy - používáme skupinovou práci žáků (vedeme žáky k vzájemné toleranci, vstřícnosti, schopnosti komunikovat, empatie, naslouchat druhému, řešit problémy, konflikty..), střídání rolí ve skupině - učíme žáky stanovit si pravidla chování a respektovat je (chování k sobě navzájem i k dospělým, vzájemně si pomáhat) - učíme žáky vyjádřit odmítavý postoj ke všemu, co narušuje dobré vztahy - rozvíjíme v dětech zdravé sebevědomí (mimo jiné i mít rád sám sebe), přiměřené pokoře...
Kompetence k učení aktivně si všímá, co se kolem něho děje; raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo; • učí se spontánně, ale i vědomě; soustředí se na činnosti a záměrně si zapamatuje; • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů; • má elementární poznatky o světě přírody a jeho rozmanitostech a proměnách; • aktivně si všímá, co se kolem děje, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo; • má elementární poznatky o světě lidí i přírody, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije;
Kompetence k učení kompetence k řešení problémů
Kompetence k učení. ŽÁK: - vybírá a využívá pro učení vhodné způsoby a metody, plánuje a organizuje si vlastní učení, projevuje touhu věnovat se dalšímu studiu, uvědomuje si potřebu spolupráce a navazování na práci ostatních, - vyhledává a třídí informace z různých informačních zdrojů, využívá moderní informační technologie, nachází souvislosti mezi učivem a aplikuje je v praktickém životě, - operuje s běžně používanými termíny, znaky a symboly, - poznává smysl a cíl učení, má k učení pozitivní vztah, posuzuje vlastní pokrok, určí překážky a problémy bránící učení, plánuje si zdokonalení svého učení, - samostatně pozoruje a experimentuje, zapisuje průběh a výsledky pozorování, ze získaných výsledků vyvozuje závěry, které využívá při další práci. UČITEL: - učivo probírá různými způsoby a metodami, integruje učení do celků, snaží se prolínat učivo jednotlivých předmětů tak, aby vědomosti z jedné oblasti pomohly k nabytí nových vědomostí z jiných oblastí, - individuálně přistupuje ke všem žákům, rozvíjí u nich schopnost samostatné práce, umožňuje jim realizaci vlastních nápadů, - pěstuje u žáků návyk sebekontroly, vlastního hodnocení a hodnocení výsledků své práce.
Kompetence k učení orientuje se v řádu a dění v prostředí ve kterém žije; • poznává, že se může mnohému naučit; • klade otázky a hledá na ně odpovědi; • Získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a dalším učení (pokusy); • dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům; • odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých; • pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí;
Kompetence k učení klade otázky a hledá na ně odpovědi, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů; • klade otázky a hledá na ně odpovědi, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; • pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí;
Kompetence k učení. Základním strategickým prvkem ve výuce všech předmětů je pozitivní motivace. • Učitel volí různé styly učení podle individuality dítěte a svou uvážlivou činností přispívá k tomu, že žák využívá efektivní metody učení společně s vhodnými postupy pro zvládnutí učiva. Mezi jeho pracovní nástroje patři i digitální technologie. Jejich použití je vázáno na všechny vzdělávací obory bez rozdílu. • Učitel vždy žáky seznamuje s cíli a rozsahem učiva. • Učitel přispívá k zlepšování jednotlivých forem gramotnosti (8 oblastí evropského referenčního rámce) tím, že pracuje s učebnicemi i dalšími učebními materiály a vede žáky k vhodnému typu poznámkování prostřednictvím klasických, případně digitálních technologií. Hlavním strategickým cílem školy je: • Sem patří samostatné vyhledávání informací prostřednictvím práce s knihou, online zdroji a dalšími médii s tím, že vždy žáka vedeme ke kritickému přístupu k těmto informacím. Výsledkem takových aktivit je vždy vlastní výstup žáka s využitím odpovídajících technik pro formování vlastního projevu žáka (referát, slovní projev, prezentace). • Vlastní kritický přístup se však nesmí týkat jen informací, ale také sebehodnocení, měření míry vlastního studijního pokroku. Učitel přispívá i k těmto aktivitám volbou různých metod sebeevaluace žáka: (známka, bodování, online systémy, elektronické hlasování, volba). • Učitel přispívá různými technikami k budování odpovídající slovní zásoby žáků, buduje odpovídající terminologii, seznamuje je se základními operacemi a symboly v míře odpovídající jejich věku a schopnostem. • Rozhodující strategií učitele je motivování žáka k celoživotnímu vzdělávání formou individualizace přípravy, zadáváním samostatných prací a následného přednesu, které ve svém komplexu vedou k rozvoji jednotlivých složek profilu absolventa. • Hlavním strategickým cílem pro tuto oblast nejsou známky, ale vlastní nabyté vědomosti, schopnosti a návyky, které jsou dále využívány v běžném životě žáka. • Důležitou roli má učitel i ve vytváření průřezových témat. Vede žáka k chápání různých souvislostí, k propojení vědních i společenských oborů v běžném denním životě. • Učitel vždy dokládá teoretické poznatky praktickými zkušenostmi. • Učitel rozvíjí svým přístupem žákovu zvídavost, přispívá k jeho intuici, k jeho kritickému a laterálnímu (asociativnímu) myšlení, vede poznávání cestou experimentu. • Učitel rozvíjí různé formy žákova pohledu na danou problematiku včetně abstrakce a představivosti.
Kompetence k učení. Vzdělávacím cílem je rozvoj kritického úsudku a logických dovedností, postřehu vztahů mezi pojmy, zvládnutí strategií efektivního učení a práce v týmu - Žáci jsou proto vedeni k samostatné práci s texty, týmové práci a zpracování výukových projektů na pozadí kulturních a společenských témat.