Mezinárodní Kupní Smlouva. V rámci závazkových právních vztahů s mezinárodním prvkem se uskutečňuje veškerý mezinárodní obchod. Základním problémem při uzavírání smluv s cizím prvkem je nejistota stran o právním režimu smlouvy a nejistota o místě, kde bude řešen případný, v budoucnu vzniklý spor. Důležitým pojmem v této oblasti je pojem „cizí prvek“. V právním vztahu je cizí prvek přítomný tehdy, jestliže jeden ze subjektů právního vztahu je cizincem nebo právní vztah svým rozsahem zasahuje za hranice státu. „Rozsah cizího prvku lze vymezit následovně: • subjektem nebo subjekty právního vztahu jsou zahraniční fyzické nebo právnické osoby, • objekt právního vztahu se nalézá v cizině, • právní skutečnosti, které způsobují vznik, změnu nebo zánik právního vztahu nastaly v cizině, • právní vztahy jsou upraveny zcela nebo zčásti rozhodnutím cizího soudu nebo státního orgánu, • právní vztah je akcesorický k jinému právnímu vztahu (základnímu), jestliže se tento základní právní vztah řídí cizím právem“.7 Právní režim mezinárodní kupní smlouvy uzavírané českým subjektem práva upravuje zejména zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Dalším pramenem právní úpravy mezinárodní kupní smlouvy je Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní kupní smlouvě, tzv. Vídeňská úmluva z roku 1980, která je součástí našeho právního řádu. Publikována byla ve Sbírce zákonů pod č. 160/1991 Sb. Třetím pramenem pro mezinárodní kupní smlouvu je obchodní zákoník, konkrétně ustanovení § 729 – 755. Mezinárodní kupní smlouva je smlouva, která je uzavřena mezi stranami, které nemají sídlo, bydliště nebo místo podnikání na území téhož státu anebo zboží, které je předmětem takové smlouvy, má být přemístěno z jednoho státu do jiného. Pojmovými znaky kupní smlouvy jsou ve všech právních řádech předmět koupě a kupní cena. Pokud je v právním poměru založeném kupní smlouvou mezinárodní prvek, pak podléhá právní regulace takového vztahu mezinárodnímu právu soukromému. Určujeme-li právní režim mezinárodní kupní smlouvy, je třeba se na prvním místě soustředit na volbu práva. Volbou práva se v mezinárodním právu soukromém rozumí „shodný projev vůle účastníků určitého právního vztahu, že jejich vztah se má řídit určitým právním řádem“.8 Volbu práva upravuje v našem právním řádu pro oblast závazkových práv ustanovení § 9 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Smluvní strana smlouvy si tedy při jejím uzavírání může zvolit právo, kterým se budou vzájemné vztahy řídit. I při volbě práva j...
Mezinárodní Kupní Smlouva. Mezinárodní kupní smlouva, také označovaná jako smlouva o mezinárodní koupi zboží, má oproti kupní smlouvě vnitrostátní navíc mezinárodní prvek. Ten je dán tehdy, jestliže existuje vztah k zahraničí (i) u subjektu právního vztahu, (ii) u skutečnosti významné pro vznik a existenci právního vztahu, (iii) u předmětu právního vztahu nebo
Mezinárodní Kupní Smlouva