Historie. HISTORIE VELKOBÍTEŠSKÝCH DOMŮ Seriál o domech a jejich majitelích na náměstí, v ulicích i na předměstích Velké Bíteše zabývající se dobou (již) před polovinou 20. století. Nyní ulice POD HRADBAMI, čp. 166: „SLOŽITÁ SITUACE“ VE VELKÉ BÍTEŠI V SRPNU 1968 – OHLÉDNUTÍ PO 50 LETECH HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – BAROKNÍ PIVO Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů (a tentokrát nápojů) v prostředí Velké Bíteše. Množství vyrobeného piva bylo nejpozději od 16. století na každou várku omezeno na 12 sudů k prodeji. Sud piva obsahoval 4 vědra po 50 mázech, což znamená 200 mázů, a tak k prodeji bylo z jedné várky povoleno 2 400 mázů, tedy necelých 26 hektolitrů. Podle pravidel, na kterých se v roce 1693 domluvili právováreční měšťané, se počítalo k oněm 12 sudům ke zpeněžení ještě sud na dolévku a další sud jako součást odměny pracovníkům při výrobě piva. Celkem tak bylo povoleno při jedné várce navařit 14 sudů piva, tedy téměř 30 hektolitrů. Voda na výrobu sladu i vaření piva byla používána ze studánek, ze kterých byla přivá- děna do kašny na náměstí a odsud do sladovny a pivovaru. Protékala vrtanými borovými kmeny a byla, na rozdíl od zdejší studniční vody, měkká. Slad býval zpravidla pšeničný, výjimečně ve stejném poměru pšenično-ječný, přičemž ječmen byl používán zejména z důvodu úspory nákladů. Toto obilí bylo pořizováno z vlast- ních zdrojů nebo blízkého okolí a mělo být dle instrukce sládkovi z roku 1701 „pěkné a dostatečné“, bez jiného obilí a „xxxxxxxxx“. Jeho množství se rovnalo množství hoto- vého sladu. Na várku připadalo 24–29 mír (tj. 17–20,5 hektolitrů) sladu s 0,5–1,5 mázem (tj. 0,56–1,68 kg) soli. Pokud platí, že kilogram sladu má objem 1,83 litru, pak na várku připadalo 0,9–1,1 tuny sladu. Chmele bylo třeba 1,5–2 míry (tj. 1,1–1,4 hektolitru) a toto množství bylo prosoleno mázem (tj. 1,12 kg) soli. Město nakupovalo chmel bez udání původu, počátkem 18. sto- letí většina pocházela z obecní chmelnice u louky Babince; skladován býval v truhle. Pěstování chmele ve Velké Bíteši tehdy sice navázalo na tradici před třicetiletou válkou, přesto se udrželo nejspíše z důvodu nedostatečné kvality pouze do 20. let 18. století. Kvasnice byly pořizovány obvykle v Říčanech (1679) nebo Náměšti nad Oslavou (1706), nošeny v putně s panty a odměřovány byly dle hrnce. Jejich množství není zřejmé. Nakupovaly se za 18 (1679) či 21 krejcarů (1706), po várce se jich prodalo v průměru za 44 (1679) či 48 kr. (1706), tedy v rozmezí 2–2,...
Historie. Činnosti energetického managementu jsou prováděny od roku 2008 Motivace Implementace závěrů Územní energetické koncepce Zlínského kraje, resp. energetických úspor v oblasti provozu veřejných budov. Způsob provádění EM zajišťovaný EAZK je ve své podstatě založen na nejjednodušší možné formě monitoringu a to sice pravidelných odečtech, zaznamenávaných v papírové podobě. Denní data jsou poté přepsána do předem připraveného xls. formuláře, který je všemi participujícími organizacemi (celkem 128) zasílán jednou za měsíc do EAZK. Zde poté probíhá jejich centrální archivace, zpracování a vyhodnocení. Zpětná vazba spočívá jednak v pravidelných ročních hodnotících zprávách poskytovaných orgánům kraje a uživatelům budov, jednak v operativním řešení situací, kdy vyhodnocené údaje ukazují na odchylky od běžného provozního režimu. V těchto případech obvykle následuje podnět ke sjednání nápravy ihned. Hodnotící nástroj K vyhodnocení používá EAZK vlastní hodnotící nástroj ve formě MS Access databáze s výstupy do formátů xls a pdf. Na základě prováděného EM jsou jednotlivé budovy následně zařazovány do investičních plánů Zlínského kraje a jsou pro ně zjišťovány možné zdroje financování. Další informace EAZK nyní zajišťuje EM ve více než 280 obecních budovách (obecní úřady, školy, školky, domy s pečovatelskou službou, hasičské zbrojnice, víceúčelová zařízení apod.) a současně cca 300 budovách v majetku Zlínského kraje (např. střední školy, ústavy sociálních služeb, budovy záchranné služby, muzea, hvězdárny, knihovny atd.). Práce s daty Server EAZK zajišťuje kromě evidence spotřeby např. také archivaci faktur (mj. pro účely případných reklamací), vypracované energetické audity, pasporty apod. Data získaná z měřidel jsou kromě jiného využívána pro účely hromadných nákupů elektřiny či zemního plynu, případně ve spojitosti s jejich přepisy. Činnosti spojené s EM v rámci EAZK provádí pracovník odpovědný za archivaci dat (SŠ kvalifikace), pracovník odpovědný za návrh opatření (VŠ kvalifikace) a pracovník zajišťující realizaci projektů, resp. čerpání dotačních titulů (VŠ). Nejčastěji řešenými mimořádnými událostmi jsou poruchy měřidel, následně pak poruchy na zařízení (např. skrytý únik vody vlivem prasklého potrubí, poruchy spojené s únikem zemního plynu atd.). Doporučení pro praxi V dlouhodobém horizontu se údaje získávané prostřednictvím EM uplatňují při změně dodavatelů energie (jako kontrolní nástroj fakturace); při kontrole předpokládaných úspor, ve spojitosti s čerpáním do...
Historie. Datum vydání/ Datum revize Datum předchozího vydání : Xn - Zdraví škodlivý : 3 Kvě 2013 : 4/17/2013. Připravil : EHS Verze Omezení : 1.07
Historie. 2 Smluvní pokuta na našem území je kodifikována již od roku 1811 Ve všech kodexech (1811, 1950 i 1964) šlo vždy o rozsahem stručnou úpravu – přesto mnoho výkladových problémů Současná úprava vychází z obchodního zákoníku Kogentnost x dispozitivnost 11
Historie rok 2004 inflace 0,1 % neuplatněna rok 2005 inflace 2,8 % uplatněna rok 2006 inflace 1,9 % uplatněna rok 2007 inflace 2,5 % uplatněna rok 2008 inflace 2,8 % uplatněna rok 2009 inflace 6,3 % uplatněna rok 2010 inflace 1,0 % uplatněna rok.2011 inflace 1,5 % neuplatněna rok 2012 inflace 1,9 % uplatněna rok 2013 inflace 3,3 % uplatněna rok 2014 inflace 1,4 % uplatněna rok 2015 inflace 0,4 % neuplatněna rok 2016 inflace 0,3 % neuplatněna RM byl předložen návrh neuplatňovat zvýšení nájmu za užívání prostor sloužících podnikání, který byl schválen. Domníváme se, že by stejný postup měl být uplatněn i u nájmu za užívání pozemků. Při výpočtu míry inflace v roce 2017 ve výši 0,7% by se roční nájemné u pozemků zvýšilo celkem o 6.616,-- Kč. Neuplatnění koeficientu růstu nájemného – inflace by znamenalo ztrátu v rozpočtu města v roční výši 6.616,-Kč od 1.1.2017 do 31.12.2017.
Historie. Rozhodčí řízení neboli arbitráž není novinkou posledních let. Historicky lze jeho principy vysledovat až do antiky, podle některých historiků je dokonce starší než civilní soudní řízení. Na našem území se předpisy upravující průběh rozhodčího řízení objevily ve 12. století – konkrétně ve Statutách Konráda Oty popisujících fungování tzv. „zlubného súdu“. Pravidla už tehdy obsahovala úpravu rozhodčí smlouvy, obecné postupy při řízení, vydávání rozhodčích nálezů a postup při jejich neplnění. Koncem 15. století se ustálila praxe přistupování k rozhodčímu řízení přede- vším jako k prostředku mediace, kdy se strany snažily urovnat spory cestou smíru. Civilní soudní řád z roku 1781 zásady procesního práva jen lehce upravil, významnější změny přinesl až říšský zákon č. 113/1895. Specifiko- val detailně požadavky pro vznik pravomoci (platný projev soukromé vůle stran), předmětu sporu (již existující právní vztah mezi stranami, možnost uzavřít smír v takovém vztahu) či dalších náležitostí (písemnost rozhodčí smlouvy). Další úpravu přineslo přistoupení Československa k Ženevskému protokolu a Ženevské úmluvě roku 1931, čímž se naše země stala spolu- tvůrcem moderní mezinárodní arbitráže. Po roce 1948 komunistický režim používal rozhodčí řízení téměř výhradně v oblasti mezinárodního obchodu. Změnu přinesl až rok 1989 a následné přijetí zákona č. 216/1994 Sb., jímž Česká republika navázala na staletou tradici rozhodčího řízení coby efektiv- ního prostředku řešení sporů.
Historie. O daních a daňovém systému jako takovém je možné hovořit až při vzniku státních útvarů, u nichž existoval vlastní státní aparát podobný dnešní státní správě. Panovník často nebyl nucen vybírat daně hned od založení státu. Na pokrytí státních výdajů často postačovaly příjmy z válečné kořisti nebo těžby nerostných surovin. Panovník jako absolutní suverén, ve kterém se soustředily všechny tři složky státní moci, nakládal se státním majetkem jako s vlastním. Dle své libosti mohl s majetkem disponovat, hradit z něho výdaje na chod státu a dosahovat státního zájmu. Příjmy panovníka pocházely ze zemědělské půdy nebo z těžebních prostorů, které panovník vlastnil. S růstem státních výdajů bylo třeba začít hledat i jiné zdroje do státní pokladny a tím byly daně. Daně zpočátku nebyly vybírány od všech osob nebo v přesně pravidelných intervalech jako je tomu dnes. Již v takto raném období dějin probíhala určitá forma mezinárodního obchodu například mezi Mezopotámií a civilizací v údolí řeky Indus. Přesto jsem nenašel žádný pramen, který by zmiňoval SZDZ z tak vzdálené lidské historie. Během rešerše jsem se setkal s řadou akademických prací a publikací, které opakovaně tvrdily, že nejstarší známou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění je jednak smlouva mezi Rakouskem-Uherskem 1 nebo Pruskem nebo smlouva mezi Britským impériem a kantonem Vaduz.2 Autoři vznik SZDZ v 19. století vysvětlovali faktem, že mezinárodní smlouvy o dvojím zdanění jsou moderní právní institut, který do té doby nebyl potřeba, protože mezinárodní obchod nebyl tak rozšířený jako v 19. století. Z důvodu existence starověkého mezinárodního obchodu, se mi dané tvrzení zdálo velmi nepravděpodobné. Již ve starověku existovaly společnosti, které své bohatství odvozovaly zejména z námořního obchodu. Tudíž i tyto státní útvary musely čelit stejnému problému jako moderní státy, které pro ně představovalo dvojí zdanění zboží. (Tudíž stejně jako moderní státy,
Historie. Těšínska sahá do dob, kdy ještě neexistoval žádný územní celek tohoto názvu. Na věcné zkoumání Těšínska se můžeme zaměřit až v rámci Slezska, jehož bylo součástí. Díky dělení Slezska došlo ke vzniku Těšínského knížectví a počátkům „samostatné“ historie Těšínska. Již v této době byl zřejmý strategický význam území a o jeho správu projevovala zájem jak česká, tak polská koruna. Střídající se polské a české vlivy se ustálily díky spojení těšínských Piastovců s českou korunou. Následující vývoj byl díky této okolnosti spojen se zeměmi Koruny české a relativní stabilitou. Již v tomto období můžeme vidět zájem jak polských, tak českých zemí o území Těšínska z důvodu jeho strategické polohy. Od počátku 18. století se začalo dosud zemědělské Těšínsko proměňovat. Průmyslová revoluce s sebou přinesla postupnou masivní industrializaci. Naleziště uhlí a hutní průmysl napomohly rozvoji regionu. Těšínsko již nebylo pouze významnou strategickou spojnicí s okolními zeměmi, ale i ekonomickým centrem. Došlo k obrovskému demografickému růstu, který byl zapříčiněn nejen zlepšením životních podmínek, ale především velkou migrací dělníků za prací. Možnosti pokroku byly však omezeny řadou válek, hladomorů a epidemií. Ve století
Historie. Tabulka - zápasy Starší sezony Fotogalerie Výbor Odkazy Kontakt Historie statická str. Team tabulka Turnaje pořádané Turnaje účast Kontakt Pořádané akce Historie statická str.
Historie. Historie Votic - První spolky