Obce. VII.1Obec se na zajišťování dopravní obslužnosti upravené touto smlouvou podílí ve formě peněžitého plnění poskytovaného Kraji (dále jen „Podíl Obce“).
Obce. (1) Orga´n obce v prˇenesene´ pu˚sobnosti
Obce. Obecní úřady jsou správními orgány příslušných obcí a jejich cílem je zajistit blahobyt místních obyvatel, podporovat integrální rozvoj a chránit životní prostředí. Obce mají v rámci systému LAS dvojí úlohu: za prvé jakožto vlastníci obecních lesních pozemků plnit své povinnosti vyplývající z matic zákonnosti a za druhé jakožto orgány místní správy stanovovat a uplatňovat obecní zdanění. Obce mají systém daňové a finanční správy (SAFT), což je nástroj, který vedle usnadnění procesu vnitřní kontroly také poskytuje úplné informace o obecních financích.
Obce. Z hlediska posuzovaného problému budou těmi orgány, jejichž pracovníci či volení funkcionáři mohou mít postavení veřejného činitele: - Obecní zastupitelstvo, - obecní rada - starosta - komise obecní rady, pokud jsou též výkonným orgánem, tj. jestliže jim byla svěřena přenesená působnost, - obecní úřad,92 - jeho odbory, pokud je obecní rada pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu zřídila. Naopak postavení těchto orgánů nemají komise obecní rady, zřídila-li je obecní rada jen jako své iniciativní a kontrolní orgány, aniž na ně přenesla působnost k výkonu státní správy či samosprávy.
Obce. Obce dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. par. 2 (2) „pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem“. Nedílnou součástí péče o potřeby svých občanů je nepochybně i péče o kvalitní životní prostředí. Ochrana přírody a krajiny je na území CHKO navíc i deklarovaným veřejným zájmem, který mají obce chránit (např. ZOPK č. 114/1992 Sb.). Zájem: v rámci péče o potřeby svých občanů pečovat i o kvalitní životní prostředí, případně i o přírodní zdroje – jako potenciální zdroj příjmů jejich občanů v rámci podnikání. Kraj Vysočina, Pardubický kraj K oblastem, které se přímo dotýkají přírody a krajiny a jsou v kompetenci krajů, patří například ÚSES, protipovodňová opatření, ochrana zemědělského půdního fondu, lesy, vodní hospodářství, myslivost, či rybářství. Podle zákona o krajích č. 129/2000 Sb. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů (§ 1 odst, 4). Hlavní společenský zájem: najít rovnováhu mezi využíváním přírodních zdrojů a jejich zachováním. Povodí Vltavy, státní podnik (s. p.), Povodí Xxxx, s. p., Povodí Xxxxxx, s. p. Výkon správy povodí, kterou se rozumí správa významných vodních toků, činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v oblasti povodí Vltavy (Sázava), Labe (Chrudimka a Doubrava), Moravy (Svratky a Oslavy) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákona č. 305/2000 Sb., o povodích a souvisejících právních předpisů, včetně správy drobných vodních toků v dané oblasti povodí, jejichž správcem byl podnik určen. Správci povodí se mimo jiné vyjadřují k čerpání a vypouštění odpadních vod v území, pečují o koryta vodních toků a břehové porosty, připravují a zajišťují úpravy koryt vodních toků nebo řeší protipovodňovou ochranu. Hlavní společenský zájem: zajistit optimální stav vodních toků a ploch z hlediska odtoku a zadržování vod. Lesní hospodáři Lesní hospodáři obhospodařují cca 48% plochy území CHKO (33 862 ha). Struktura vlastníků lesa je pestrá. Třebaže největším vlastníkem lesů je stát, není dominantní, patří mu 35,9%. Fyzickým osobám patří 18,1%, drobným vlastníkům do 50 ha, kteří hospodaří na základě lesního hospodářských osnov (LHO), patří 17,2%, lesním družstvům a společnostem 13,4%, obcím a městům 8,5%, právnickým osobám 3,9% a církvím 2,9%. 2/3 všech lesů v CHKO spravují 3 největší subjekty: o Lesy ČR, s. p., spra...
Obce. Dle zákona o obcích obce „pečují o všestranný rozvoj svého území“. Snaží se vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj na svém území. Proto je logické, že některé jsou aktivně zapojeny do podpory rozvoje cestovního ruchu. Zájem: rozvoj, který obci a občanům přinese prospěch, a zároveň (významně) nezhorší kvalitu života v obci.
Obce. Následující údaje vychází z Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018, dat poskytnutých CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. (CRIF) a článků publikovaných CRIF21. Dle výše uvedených zdrojů skončilo hospodaření obcí bez započtení Prahy v roce 2018 po osmé v řadě v přebytku, tentokrát 1,6 mld. Kč. Šlo však o nejnižší přebytek obecních rozpočtů od roku 2011. Zároveň obce zvýšily finanční rezervy na bankovních účtech na 125 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii. Dluh obcí se meziročně nezměnil a dosahoval necelých 47 mld. Kč. Obce v roce 2018 hospodařily s rekordně vysokými příjmy v celkové výši 242 mld. Kč a jejich výdaje dosahovaly rovněž rekordních 241 mld. Kč. Celkem 442 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně „A“. Naopak 94 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení „C-“. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF provedené z dat portálu xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí. V každém z uplynulých pěti let do roku 2018 získalo nejlepší možný rating „A“ celkem 95 obcí. Pouze 9 z těchto výjimečně dobře hospodařících obcí má přitom více než 1 000 obyvatel. Dalšími společnými rysy obcí s nejlepším ratingem jsou vysoká likvidita a nízká závislost na dotacích. 21 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/0000/00/xxxx-xxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxxxxx-x-xxxxxx/, Praha, 18. června 2019, xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx.xxx?xx=0000000; xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx.xxx?xx=0000000 Příjmy obcí se v roce 2018 zvýšily téměř o 26 mld. Kč. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o 14 mld. Kč. Po dvou letech došlo také v roce 2018 ke zvýšení objemu investičních dotací. Ty vzrostly o 7 mld. Kč na 16 mld. Kč. I přes výrazný růst investičních dotací však jejich objem zdaleka nedosáhl výše, na kterou byly obce zvyklé před rokem 2016, neboí od roku 2010 do roku 2015 získávaly obce na investičních dotacích v průměru 24 mld. Kč ročně. V roce 2018 tak stejně jako v předešlých dvou letech obce financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů než z investičních dotací, a to hlavně z přebytku běžného rozpočtu. Daňové 128,3 139,5 151,2 165,2 Nedaňové 26,3 26,8 27,0 28,2 Kapitálové 5,3 7,8 6,3 7,4 Neinvestiční dotace 20,6 18,8 22,8 25,3 Investiční dotace 28,2 11,9 9,2 16,1 Celkem 208,7 204,7 216,5 242,2 Zatímco příjmy obcí vzrostly meziročně o 26 mld. Kč v roce 2018, jejich výdaje se meziročně zvýšily více, a to o 38 mld. Kč. Běžné výdaje obc...