Vodní hospodářství d.2.1.1) Zásobování pitnou vodou
Vodní hospodářství vypořádání vzájemných nesouladů v centrální a majetkové evidenci vodních děl (např. převody pozemků pod stavbami vodních děl a vodními toky, převody vodních děl, CEVT) - vzájemná výměna informací v oblasti vodního hospodářství (společné podněty k úpravě legislativy, zkušenosti s aplikací vodního zákona, zejm. § 59a, zkušenosti s provozem čerpacích stanic odvodňovacích/závlahových, spolupráce při zpřístupnění archivních technických dokumentací apod.) - naplňování strategie Ministerstva zemědělství – opatření v oblasti sucha a nedostatku vody (např. nové závlahové systémy, nová vodní díla – rezerva státních pozemků) - spolupráce při plánování a realizaci údržeb a oprav vodních děl. - poskytování informací ze strany PLA o zájmovém území, dostupných studiích, generelech, plánech činnosti v území, opatřeních vyplývajících z Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe - spolupráce při vymezování zájmových území řešených pozemkovými úpravami, při zpracování studií odtokových poměrů a stanovování priorit v oblasti zahajování a realizace pozemkových úprav - plánování komplexních systémů opatření ve veřejném zájmu v procesu pozemkových úprav v souladu s Plánem dílčího povodí Horního a středního Labe a společnými zájmy (realizace protierozních opatření, omezení plošného zemědělského znečištění, ochrana vodních zdrojů zemědělské půdy) - spolupráce při zpracování návrhů plánů společných zařízení, účast zástupců PLA ve sborech zástupců (řešení dopravních, vodohospodářských, protierozních či ekologických opatření) - spolupráce při zjišťování a odstraňování nesouladů druhů pozemků, v terénu a katastru nemovitostí, v rámci pozemkových úprav - spolupráce při převodech správy nebo příslušnosti hospodaření k pozemkům, vypořádání spoluvlastnických podílů k majetku v rámci pozemkových úprav.
Vodní hospodářství. Pracovníci Zhotovitele „…nesmí ohrožovat jakost nebo nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy…“ (§ 6 odst. 3 Zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění předpisů pozdějších). To znamená, aby se s technikou pohybovali ohleduplně, neporušovali vodoteče, zabraňovali únikům a úkapům pohonných hmot, olejů a chemikálií, náležitě s nimi manipulovali a skladovali je dle platných předpisů. Zejména to platí pro činnost na nezpevněném terénu.
Vodní hospodářství. (167) LAPV Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV).
Vodní hospodářství. Obec Petráveč (470 – 495) má v současné době obecní vodovod. Voda je přiváděna z ÚV Mostiště. Přívodní řád do Vdj. Petráveč 100 m3 je napojen na přívodní řád pro obec Dolní Heřmanice z přivaděče Velké Meziříčí – Velká Bíteš. Obec Petráveč je zásobena gravitačně. Odtud je voda rozváděna samotížně k odběrateli. Kanalizace - obec nemá v současné době vybudovanou veřejnou kanalizační síť. V obci je několik úseků kanalizace, které jsou využívány jako jednotná kanalizace. V obci není vybudována čistírna odpadních vod. Současný stav této kanalizace je vyhovující nevyhovující. Proto je uvažováno v obci s výstavbou nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Stávající stoky budou plnit funkci dešťové kanalizace, budou doplněny o nové úseky a zaústěny do místního toku Žleby, který se napojuje na tok Oslavy. V obci bude vybudována nová splašková kanalizace. Splašky budou odváděny z čerpací stanice sběračem podél potoku Žleby a řeky Sázavy do ČOV Velké Meziříčí. Úsek od čerpací stanice bude výtlačný.
Vodní hospodářství. Ochrana podzemních a povrchových vod před znečišťujícími látkami se neuplatňuje. Potřeba vody se zajišťuje z veřejného vodovodního řadu pitné vody. Odpadní vody splaškové jsou odvedeny vnitřní kanalizací, jedná se o běžné splaškové odpadní vody, jež nemají negativní vliv na životní prostředí.
Vodní hospodářství. Pro realizovatelnost vodního koridoru je zcela zásadní vodohospodářská bilance ve vazbě na hydrologické možnosti dotčených toků s návrhy adaptačních opatření pro zvládání nedostatku vody v souvislostech s klimatickými změnami. Provedena bude analýza současných nároků na hospodaření s vodou dle platných vodoprávních povolení v zájmovém prostoru koridoru (tedy i na území cizích států). Dále bude provedena prognóza vývoje nároků na hospodaření s vodou v dotčeném území na období referenčních let 2030, 2050 a 2100, s využitím výstupů dostupných klimatologických modelů. V rámci řešení bude hodnocena i problematika potenciálních dopadů klimatických změn a možností přímých i nepřímých adaptačních opatření. Bude provedena bilance energetických nároků jednotlivých alternativ s využitím koncepčních materiálů resortu průmyslu a obchodu. Dále bude hodnocena možnost zvýšení stupně povodňové ochrany, a to jednak zvýšením průtokové kapacity říční sítě (zejména tam, kde se navrhuje vedení paralelních průplavních úseků podle řek Moravy, Bečvy, Odry), tak transformací povodňových vln pomocí nádrží, navrhovaných v návaznosti na technické řešení vodního koridoru. Výzvou je role vodního koridoru pro možnost akumulace a transformace vody z více vodných období roku a tím omezení dopadů zvýšení extrémů počasí jako možného důsledku klimatických změn. Strategicky významným principem tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES je změna pohledu na řešení problematiky povodní nejen z hlediska zvládání povodňových rizik a neškodného odvedení velkých vod, ale také z hlediska její akumulace a retence, případně využití jako zdroje vody pro zvládání jejího nedostatku. Posouzení bude zpracováno pomocí jednotné metodiky vytvořené na Katedře hydrotechniky, Fakulty stavební, ČVUT v Praze. Metodika (Příloha č. 23) posuzuje efektivnost jednotlivých akcí s ohledem na základní strategické cíle, kterými jsou: naléhavost protipovodňové ochrany v daném území, důraz na retenci, opodstatněnost v účinku na snížení povodňových rizik, ekonomická efektivnost vynaložených prostředků a vhodnost technického řešení. Základním kritériem je přitom ekonomické hodnocení, které je založeno na aplikaci metody nákladů a užitků. Užitky jsou kvantifikovány pomocí snížení povodňových rizik v záplavovém území po realizaci daného protipovodňového opatření. Definovány budou základní scénáře režimu hospodaření s vodou pro různé hydrologické situace koridoru, se zohledněním potřeb proplavovací vody, ztrát v systému koridoru, environme...
Vodní hospodářství. Ve střednědobém horizontu lze očekávat, že se průměrné průtoky v mnoha povodích sníží v rozmezí od 15 – 20 % („optimistické“ scénáře) do 25 – 40 % („pesimistické“ scénáře) a tedy ke změnám celkového hydrologického režimu. Poklesy průtoků se projeví na změnách kvality povrchových vod zvýšením teploty vody a její následnou eutrofizací. Vzrostou deficity vody v letních a podzimních měsících i v relativně vlhčích oblastech a riziko zvýšeného výskytu jarních povodňových a záplavových situací. Intenzivní srážkové epizody, ke kterým dochází při letních bouřkách, budou představovat vyšší riziko přívalových povodní i při relativně neměnných dlouhodobých srážkových úhrnech. Zemědělství Adaptace zemědělství na změnu klimatu souvisí především s produkcí potravin a potravinovou bezpečností, příp. s produkcí energetické biomasy. Změna klimatu bude působit na genetickou rozmanitost v zemědělství, půdní úrodnost, kvalitu a dostupnost vody k závlahám. Změny dosavadního srážkového režimu a častější výskyt přívalových srážek mohou zvýšit riziko vodní eroze půdy, kterou je v současnosti postižena již více než polovina výměry domácích zemědělských půd. Změny vegetačních období budou mít vliv i na složení rostlin, zejména těch, které se měnícím se podmínkám hůře přizpůsobují. Změna klimatu ovlivní podmínky příznivé pro rozšíření chorob a škůdců rostlin.
Vodní hospodářství a) změnit způsob ohřevu teplé vody; topný agregát na propan nahradit agregátem naftovým,
Vodní hospodářství. Povrchové a podzemní vody je třeba chránit před znehodnocením odpadními vodami a jinými látkami, které mohou ohrozit jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost. xxxxxxxxxx je povinen respektovat následující české legislativní normy: Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon Zákon č. 274/2001 Sb., Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu Zákon č. 20/2004 Sb., Zákon, kterým se mění Zákon č. 254/2001 Sb. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.