Obecná charakteristika odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy je jednostranným adresovaným právním jednáním. Adresované znamená, že se stane účinným teprve ve chvíli, kdy dojde do dispoziční sféry adresáta.25 Účinky odstoupení pak nastávají zcela automaticky, nevyžaduje se již žádné jednání adresáta či jiné třetí osoby. K tomu, aby nastaly účinky odstoupení, se nevyžaduje ani rozhodnutí soudu. Obecně lze říci, že odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku, tj. ex tunc. Dle § 349 odst. 1 obchodního zákoníku docházelo odstoupením k zániku závazku ex nunc, účinky odstoupení tedy nastaly k okamžiku doručení oznámení o odstoupení druhé straně. 26 Ustanovení § 351 odst. 2 obchodního zákoníku pak stanovovalo obecné pravidlo pro vypořádání mezi stranami v případě, že některá ze stran před odstoupením od smlouvy již plnila. Strana, která plnění obdržela před odstoupením od smlouvy, byla povinna takto poskytnuté plnění vrátit. Dle Kuchaře a Horské tak v konečném důsledku došlo ke stejnému vypořádání jako dle občanského zákoníku 1964.27 Zánik závazku s účinky ex tunc je hlavní odlišností mezi odstoupením od smlouvy a výpovědí smlouvy. V případě výpovědi smlouvy totiž závazek zaniká ex nunc. U výpovědi tak práva a povinnosti, která do okamžiku výpovědi vznikla, zůstávají v platnosti, dokonce je možné jejich splnění vymáhat zákoník I, II. 2. vydání, Praha: 2009, s. 1712.
