Obecná úprava. Dluhopisy budou nabízeny v České republice, daňové poměry vlastníků dluhopisů se budou řídit platnou zákonnou úpravou ČR, tedy zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Nabyvatelem Dluhopisů však může být i cizozemec. Emitent bude Dluhopisy případně nabízet též investorům v zahraničí za podmínek, za nichž bude takové nabízení a umisťování přípustné dle příslušných předpisů platných v každé zemi, ve které budou Dluhopisy nabízeny (tzn. za podmínek, za kterých lze Dluhopisy v daných zemích nabízet bez nutnosti vypracovat a nechat schválit prospekt cenných papírů). Následující stručné shrnutí zdaňování Dluhopisů v České republice vychází zejména ze ZDP k datu vyhotovení tohoto Základního prospektu. Veškeré informace uvedené níže se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech, které mohou nastat po tomto datu, nebo ve výkladu těchto právních předpisů, který může být po tomto datu uplatňován. Splacení jmenovité hodnoty (nebo Diskontované hodnoty, jedná-li se o předčasné splacení dluhopisů s výnosem na bázi diskontu) Dluhopisů bude prováděno bez srážky daní nebo poplatků. V případě změny příslušných právních předpisů nebo jejich výkladů v oblasti zdaňování Dluhopisů oproti režimu uvedenému níže, bude Emitent postupovat dle takového nového režimu. Je-li Vlastníkem dluhopisu fyzická osoba, je Emitent odpovědný za provádění srážek daně u zdroje a je plátcem daně sražené z výnosů z Dluhopisů. Právnickým osobám jsou vypláceny platby z Dluhopisů bez srážky daně, neboť výnosy z Dluhopisů právnické osoby zdaňují společně s příjmy z ostatních činností. Emitentovi v souvislosti s provedením takovýchto srážek nebo odvodů vůči Vlastníkům dluhopisů nevznikne povinnost doplácet jakékoli dodatečné částky jako náhradu za takto provedené srážky či odvody. Emitent dále nebude povinen hradit Vlastníkům dluhopisů žádné další částky jako náhradu srážky daní nebo poplatků, pokud k takové srážce dojde pouze z toho důvodu, že takový Vlastník dluhopisů nepředal Emitentovi včas řádné doklady prokazující, že Vlastník dluhopisů je oprávněn obdržet splátku nebo výplatu uvedenou v první větě tohoto odstavce bez takové srážky. V následujícím shrnutí nejsou uvedeny daňové dopady související s držbou nebo prodejem Dluhopisů pro investory, kteří v České republice podléhají zvláštnímu režimu zdanění (např. investiční, podílové nebo penzijní fondy).
Obecná úprava. Dluhopisy budou nabízeny v České republice, daňové poměry Vlastníků dluhopisů se budou řídit platnou zákonnou úpravou České republiky, tedy zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Nabyvatelem Dluhopisů však může být i cizozemec. Emitent bude Dluhopisy případně nabízet též investorům v zahraničí za podmínek, za nichž bude takové nabízení a umisťování přípustné dle příslušných předpisů platných v každé zemi, ve které budou Dluhopisy nabízeny. Veškeré informace uvedené níže se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech, které mohou nastat po tomto datu, nebo ve výkladu těchto právních předpisů, který může být po tomto datu uplatňován. V následujícím shrnutí nejsou uvedeny daňové dopady související s držbou nebo prodejem Dluhopisů pro investory, kteří v České republice podléhají zvláštnímu režimu zdanění (např. investiční, podílové nebo penzijní fondy).
Obecná úprava. Nabídka bude organizována v České republice, daňové poměry vlastníků dluhopisů se budou řídit platnou zákonnou úpravou ČR, tedy zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Nabyvatelem Dluhopisů však může být i cizozemec. Následující stručné shrnutí zdaňování Dluhopisů a devizové regulace v České republice vychází zejména ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, v platném znění (dále také jen "Devizový zákon"), k datu vyhotovení tohoto Prospektu. Veškeré informace uvedené níže se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech, které mohou nastat po tomto datu, nebo ve výkladu těchto právních předpisů, který může být po tomto datu uplatňován. V případě změny příslušných právních předpisů nebo jejich výkladů v oblasti zdaňování Dluhopisů oproti režimu uvedenému níže, bude Emitent postupovat dle takového nového režimu. Pokud bude Emitent na základě změny právních předpisů nebo jejich výkladů povinen provést srážky nebo odvody daně z příjmů z Dluhopisů, nevznikne Emitentovi v souvislosti s provedením takovýchto srážek nebo odvodů vůči vlastníkům Dluhopisů povinnost doplácet jakékoli dodatečné částky jako náhradu za takto provedené srážky či odvody. Emitent dále nebude povinen hradit Vlastníkům dluhopisů žádné další částky jako náhradu srážky daní nebo poplatků, pokud k takové srážce dojde pouze z toho důvodu, že takový Vlastník dluhopisů nepředal Emitentovi včas řádné doklady prokazující, že Vlastník dluhopisů je oprávněn obdržet splátku nebo výplatu uvedenou v první větě tohoto odstavce bez takové srážky. V následujícím shrnutí nejsou uvedeny daňové dopady související s držbou nebo prodejem Dluhopisů pro investory, kteří v České republice podléhají zvláštnímu režimu zdanění (např. investiční, podílové nebo penzijní fondy).
Obecná úprava. Aktuální zákonná úprava bytového spoluvlastnictví pro rozdělení nemovitého majetku obsahuje jen několik podmínek. Především se musí jednat o nemovitou věc, což ve zkoumaném případě platí, neboť se jedná o Pozemky, jejich součástí jsou jednotlivé Domy. Dále se musí ve smyslu § 1158 ObčZ jednat o Dům s minimálně dvěma byty nebo nebytovými prostory. Z předaných podkladů vyplývá, že celkem v 8 domech se nachází 141 bytů, neboli tato podmínka je také splněna.
Obecná úprava. Dluhopisy budou nabízeny v České republice, daňové poměry Vlastníků dluhopisů se budou řídit platnou zákonnou úpravou ČR, tedy zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“). Emitent přebírá odpovědnost za srážku daně u zdroje, bude-li taková srážka relevantní. Veškeré informace uvedené níže se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech, které mohou nastat po tomto datu, nebo ve výkladu těchto právních předpisů, který může být po tomto datu uplatňován. V následujícím shrnutí nejsou uvedeny daňové dopady související s držbou nebo prodejem Dluhopisů pro investory, kteří v České republice podléhají zvláštnímu režimu zdanění (např. investiční, podílové nebo penzijní fondy).
Obecná úprava. Smlouvy je možné dělit podle několika kritérií a to na smlouvy pojmenované a inominátní nebo konsenzuální a reálné případně písemné a ústní. V případě prvního zmíněného dělení se jedná spíše o členění smluv obecně, jelikož kupní smlouva je jedním z pojmenovaných kontraktů. Toto znamená, že se v občanském právu setkáváme jak s typy smluv, které jsou výslovně vypočteny v OZ, tak se smlouvami, které nelze podřadit pod žádný z vyjmenovaných typů. Právní úprava počítá s širokým záběrem občanského práva a rozmanitostí životních situací, kdy zákon není schopen obsáhnout všechny tyto případy. Smlouva konsenzuální je modernějším typem oproti smlouvě reálné. V případě konsenzuální smlouvy je podstatné především oboustranné vyjádření vůle smlouvu uzavřít. Naproti tomu u smlouvy reálné je podstatné i samotné předání věci. Obecně je tedy možné říct, že kupní smlouvy mají konsenzuální povahu, výjimkou není ani samoobslužný prodej, kdy se kupující stává vlastníkem dané věci až zaplacením kupní ceny. Do doby samotného zaplacení má kupující možnost vybrané zboží vrátit, všechny předcházející kroky jsou pouze nabídkou.4 Dělení smluv na písemné a ústní je jedním z vyjádření smluvní volnosti, která je v občanském právu uplatňována. Zákon tedy nechává volně na možnosti stran to, v jaké formě smlouvu uzavřou. Jedinou výjimkou je smlouva o zcizení nemovitosti, kdy zákon přímo určuje písemnou formu. Obecně je výhodnější uzavírání smluv ve formě písemné i z hlediska následného vymáhání plnění ze smlouvy. V případě ústního uzavření je ztížené dokazování. Také je třeba dodržet pravidlo, že pokud si strany ujednají některou z forem uzavření smlouvy, je třeba ji dodržet i v případě změny smlouvy, kdy je třeba tuto změnu provést stejnou formou. Samotný proces uzavření kupní smlouvy je možné rozčlenit na jednotlivé fáze a to nabídku a přijetí nebo odmítnutí. Nabídka, neboli návrh na uzavření
Obecná úprava. Zvláštní úprava odstoupení od smlouvy je obsažena v ustanoveních týkajících se kupní smlouvy. Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.2.3, dle § 2615 odst. 2 občanského zákoníku platí, že ustanovení o kupní smlouvě se použijí obdobně i na práva objednatele z vadného plnění. V této podkapitole bude výklad zaměřen pouze na odstoupení od kupní smlouvy, je ovšem třeba vzít v úvahu, že je možné tuto úpravu analogicky použít i na odstoupení od smlouvy o dílo. V případě, že vadné plnění bude možné klasifikovat jako podstatné porušení smlouvy, je kupující oprávněn vybrat si jednu z následujících možností: