Objevení skrytých překážek. Občanský zákoník v § 2627 upravuje postup pro případ, že by zhotovitel při provádění díla objevil skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno. V případě, že takovéto překážky znemožňují zhotoviteli provést dílo dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen tuto skutečnost oznámit objednateli, a to bez zbytečného odkladu. Zároveň je zhotovitel povinen navrhnout změnu díla. Do té doby, než se zhotovitel a objednatel dohodnou na změně díla, je zhotovitel oprávněn přerušit provádění díla, případně pouze části díla, nemá-li skrytá překážka na provádění jiné části díla vliv. Pokud zhotovitel přeruší provádění díla, po dobu jeho přerušení se nedostává do prodlení s prováděním díla. Je otázkou, zda za přerušení díla lze považovat již samotné oznámení o skryté překážce a návrhu na změnu či ne. Z gramatického výkladu ustanovení § 2627 občanského zákoníku, dle kterého zhotovitel provádění díla přerušit může, ale nemusí, lze dovodit, že přerušení díla by mělo být učiněno výslovně. Pro zodpovězení této otázky je třeba nejdříve odpovědět na následující otázku. Předmětné ustanovení nijak neřeší situaci, kdy skrytá překážka má vliv až na další část díla. Měl by zhotovitel v takovém případě pokračovat v provádění té části díla, na kterou skrytá překážka vliv nemá? Odpověď lze vysvětlit na příkladu, kdy předmětem díla bude stavba rodinného domu a zahradního domku. Po zahájení stavby zhotovitel zjistí, že z důvodu jiné skladby geologického podloží bude nutné upravit způsob stavby rodinného domu. Nový způsob bude oproti původnímu plánovanému způsobu značně nákladnější. Na stavbu zahradního domku objevení skryté překážky žádný vliv mít nebude, a tak se zdá být rozumné, aby měl zhotovitel povinnost ve stavbě zahradního domku pokračovat a nebyl oprávněn dílo přerušit i v této části. Nový způsob provádění stavby rodinného domu může být ale natolik nákladný, dokonce nemusí být vhodný z důvodu statiky, že objednatel ztratí zájem stavět na předmětném pozemku rodinný dům, se zhotovitelem se na změně díla nedohodnou a dojde k odstoupení od smlouvy. Je zcela zřejmé, že v takovém případě by postavený zahradní domek neměl pro objednatele žádnou hodnotu Horák uvádí, že: „Pokud zhotovitel provádění díla nepřeruší a později dojde k odstoupení od smlouvy, nemá právo na zaplacení poměrné části ceny díla v rozsahu, ve kterém dílo provedl poté, co zjistil skryté překážky.“ 205 S ohledem na výše uvedený příklad s tímto názorem souhlasím. Pouze bych doplnila, že se toto pravidlo nem...
