Common use of Odůvodnění Clause in Contracts

Odůvodnění. V případě, že zájemce o pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazník, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže- li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé údaje o jeho zdravotním stavu, je-li na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu). Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2805, § 2807?2808, § 2809; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210; xxxx://xxx.xxx. cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_up ozorneni_zdravotni_stav.html Text otázky Vyberte všechny možné důsledky, které mohou nastat v případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání pojistné smlouvy: Odpověď A Odstoupení od pojistné smlouvy. A Odpověď B Odmítnutí plnění. A Odpověď C Trestněprávní důsledky. A Odpověď D Výpověď životního pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištění. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 5. zkoumání zdravotního stavu

Odůvodnění. V případěPojistitel má právo na náhradu jím vynaložených nákladů na šetření oznámené události v té části, že zájemce o pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazník, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá kterou vynaložil na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí šetření sdělených vědomě nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže- li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání zamlčených údajů. Právo na tuto náhradu má pojistitel jak pojištěnému, tak vůči případným jiným osobám uplatňujícím právo na pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé údaje o jeho zdravotním stavu, je-li na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu)plnění. Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 27882796, § 2805, § 2807?2808, § 2809; zákon č2797 odst. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210; xxxx://xxx.xxx2?3. cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_up ozorneni_zdravotni_stav.html Text otázky Vyberte všechny možné důsledkyOznámení pojistné události obsahuje vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje k rozsahu pojistné události, které mohou nastat např. k zdravotním stavu, anebo naopak jsou v případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání něm některé údaje o pojistné smlouvyudálosti vědomě neuvedeny. V takovém případě: Odpověď A Odstoupení od pojistné smlouvyMá pojistitel právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na šetření skutečností, které byly zamlčeny nebo byly nepravdivé. A Odpověď B Odmítnutí plněníNemá pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, které byly zamlčeny nebo byly nepravdivé. A N Odpověď C Trestněprávní důsledkyMůže pojistitel vypovědět pojištění po pojistné události, ale nemá právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečnosti. A N Odpověď D Výpověď životního pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištěníMůže pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 5. zkoumání zdravotního stavu

Odůvodnění. V případěPojištěný je osoba, na jejíž život a zdraví se pojištění vztahuje. Při sjednání životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci je pro pojistitele zásadní znát zdravotní stav pojištěného, a to pro ohodnocení přebíraného pojistného rizika a stanovení výše pojistného, neboť riziko přijímané do pojištění je přímo závislé na zdravotním stavu pojištěného. Zjišťování zdravotních údajů při pojistné události je nutné pro posouzení, zda pojistná událost vůbec nastala a pro určení jejího rozsahu. Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, že zájemce o pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazníkpojistník bude v případě pojistné události zproštěn povinnosti platit pojistné, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže- li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé požadovat údaje i o jeho zdravotním stavu. Pojem poškozený označuje třetí osobu, je-li které byla způsobena škoda. Třetí osoba je osoba odlišná od pojištěného. Životní pojištění může být sjednáno pouze jako obnosové. Nelze proto z tohoto důvodu ani teoreticky tento pojem v souvislosti s pojištěním osob používat. Obmyšlený je osoba, které vznikne právo na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu výplatu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel plnění v případě smrti pojištěného, není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu)tedy pojištěnou osobou. Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 27882828?2829, § 2805, § 2807?2808, § 2809; zákon č2833. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210; xxxx://xxx.xxx. cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_up ozorneni_zdravotni_stav.html Text otázky Vyberte všechny možné důsledky, které mohou nastat Koho údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti je pojistitel oprávněn v případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání pojistné smlouvy: rámci pojištění osob pojištění zjišťovat? Odpověď A Odstoupení od pojistné smlouvyJen pojistníka. A U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou. N Odpověď B Odmítnutí plněníPojištěného a případně pojistníka, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto zproštění od placení pojistného z důvodu zdravotního stavu. A Odpověď C Trestněprávní důsledkyJen poškozeného. A U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou. N Odpověď D Výpověď životního pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištěníXxx pojištěného a případně obmyšleného, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto pojistné plnění v případě smrti formou důchodu. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 53. zkoumání zdravotního stavuzáklady finanční matematiky Odůvodnění Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení. Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč. Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení "neustále". Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33. Text otázky Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení: Odpověď A Jednoduché. A Odpověď B Složené. N Odpověď C Spojité. N Odpověď D Smíšené. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56. Text otázky V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení: Odpověď A 4x za rok, úročit se bude pouze jistina. N Odpověď B 4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. A Odpověď C 3x za rok, úročit se bude pouze jistina. N Odpověď D 3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku "neustálého" úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22. Text otázky V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení: Odpověď A Jednoduché. N Odpověď B Ekvitní. N Odpověď C Spojité. N Odpověď D Složené. A Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok." Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57. Text otázky Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období: Odpověď A Čtvrtletního. N Odpověď B Měsíčního. A Odpověď C Pololetního. N Odpověď D Ročního. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období). Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72. Text otázky Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku: Odpověď A Na konci čtvrtletí. N Odpověď B Na konci měsíce. N Odpověď C Na začátku čtvrtletí. N Odpověď D Na začátku měsíce. A Typ otázky Více správných odpovědí Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56. Text otázky Základními druhy úročení je úročení: Odpověď A Jednoduché. A Odpověď B Složené. A Odpověď C Exponenciální. N Odpověď D Radiální. N Typ otázky Více správných odpovědí Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130. Text otázky Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické: Odpověď A Klesající úmorová část splátky. N Odpověď B Rostoucí úmorová část splátky. A Odpověď C Klesající úroková část splátky. A Odpověď D Rostoucí úroková část každé splátky. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 2.1 pojem dluhopisu Odůvodnění Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku. Dluhopisy jsou dluhové cenné papíry, které mají do splatnosti déle jak 1 rok. Představují teď pouze závazek emitenta (dlužníka) dostát svým závazkům (výplata kuponů, nominální hodnoty ve splatnosti). Naopak majetkový cenný papír představuje podíl investora (vlastníka akcie) na majetku společnosti. Dluhopis nepředstavuje ani podíl na společnosti (pouze uvedený závazek) a není platebním cenným nástrojem. Těmi jsou např. šeky. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. Text otázky Dluhopis je cenný papír: Odpověď A Dluhový. A Odpověď B Majetkový. N Odpověď C Podílový. N Odpověď D Platební. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 2.1 pojem dluhopisu Odůvodnění V závislosti na emitentovi dluhopisů lze dluhopisy členit na státní dluhopisy (dlouhodobé či střednědobé dluhopisy, případně státní pokladniční poukázky), jejichž emitentem je Ministerstvo financí. Může se jednat o dluhopisy komunální, emitované územními samosprávnými celky nebo municipalitami (městy a obcemi). Podle § 27 odst. 1, zákona o dluhopisech, představuje komunální dluhopis takový dluhopis, který je vydaný (výhradně) územním samosprávným celkem (tj. obcí, krajem či hlavním městem Prahou). Jeho název obsahuje slovo "komunální" (jiný cenný papír nesmí ve svém názvu slovo "komunální" obsahovat). Další kategorií jsou dluhopisy podnikové (korporátní), kam patří i bankovní dluhopisy. Zdroj Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 25, § 26, § 27; XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 416?418. Text otázky Dluhopisy emitované např. hlavním městem Prahou lze zařadit mezi dluhopisy: Odpověď A Xxxxxxxxx. N Odpověď B Státní. N Odpověď C Komunální. A Odpověď D Korporátní. N

Odůvodnění. V případěPojištěný je osoba, na jejíž život a zdraví se pojištění vztahuje. Při sjednání životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci je pro pojistitele zásadní znát zdravotní stav pojištěného, a to pro ohodnocení přebíraného pojistného rizika a stanovení výše pojistného, neboť riziko přijímané do pojištění je přímo závislé na zdravotním stavu pojištěného. Zjišťování zdravotních údajů při pojistné události je nutné pro posouzení, zda pojistná událost vůbec nastala a pro určení jejího rozsahu. Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, že zájemce o pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazníkpojistník bude v případě pojistné události zproštěn povinnosti platit pojistné, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže- li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé požadovat údaje i o jeho zdravotním stavu. Pojem poškozený označuje třetí osobu, je-li které byla způsobena škoda. Třetí osoba je osoba odlišná od pojištěného. Životní pojištění může být sjednáno pouze jako obnosové. Nelze proto z tohoto důvodu ani teoreticky tento pojem v souvislosti s pojištěním osob používat. Obmyšlený je osoba, které vznikne právo na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu výplatu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel plnění v případě smrti pojištěného, není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu)tedy pojištěnou osobou. Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 27882828?2829, § 28052833. Text otázky Koho údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti je pojistitel oprávněn v rámci pojištění osob pojištění zjišťovat? Odpověď A Jen pojistníka. U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou. N Odpověď B Pojištěného a případně pojistníka, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto zproštění od placení pojistného z důvodu zdravotního stavu. A Odpověď C Jen poškozeného. U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou. N Odpověď D Xxx pojištěného a případně obmyšleného, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto pojistné plnění v případě smrti formou důchodu. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení. Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč. Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení "neustále". Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33. Text otázky Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení: Odpověď A Jednoduché. A Odpověď B Složené. N Odpověď C Spojité. N Odpověď D Smíšené. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56. Text otázky V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení: Odpověď A 4x za rok, úročit se bude pouze jistina. N Odpověď B 4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. A Odpověď C 3x za rok, úročit se bude pouze jistina. N Odpověď D 3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku "neustálého" úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22. Text otázky V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení: Odpověď A Jednoduché. N Odpověď B Ekvitní. N Odpověď C Spojité. N Odpověď D Složené. A Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok." Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57. Text otázky Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období: Odpověď A Čtvrtletního. N Odpověď B Měsíčního. A Odpověď C Pololetního. N Odpověď D Ročního. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období). Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72. Text otázky Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku: Odpověď A Na konci čtvrtletí. N Odpověď B Na konci měsíce. N Odpověď C Na začátku čtvrtletí. N Odpověď D Na začátku měsíce. A Typ otázky Více správných odpovědí Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56. Text otázky Základními druhy úročení je úročení: Odpověď A Jednoduché. A Odpověď B Složené. A Odpověď C Exponenciální. N Odpověď D Radiální. N Typ otázky Více správných odpovědí Kategorie 3. základy finanční matematiky Odůvodnění Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky. Zdroj ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130. Text otázky Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické: Odpověď A Klesající úmorová část splátky. N Odpověď B Rostoucí úmorová část splátky. A Odpověď C Klesající úroková část splátky. A Odpověď D Rostoucí úroková část každé splátky. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 3. definice velkých pojistných rizik Odůvodnění Ust. § 2807?28082872 odst. 1 občanského zákoníku výslovně umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se v případě pojištění velkého pojistného rizika od veškerých ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, § 2809; zákon tedy ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky). To platí i pro ustanovení kogentní, tedy taková, která jinak nedovolují odchýlení se od svého znění. Smyslem vymezení velkých pojistných rizik není ochrana spotřebitele, jejich obsahové vymezení není nijak závislé na výši pojistné částky a nejsou u nich kladena žádná omezení co do délky sjednané pojistné doby. Zdroj Zákon č. 40/2009 89/2012 Sb., trestní občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2102872 odst. 1; xxxx://xxx.xxxEncyklopedický slovník pojmů ČAP: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-xxxx- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "dispozitivní a kogentní ustanovení"). cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_up ozorneni_zdravotni_stav.html Text otázky Vyberte všechny možné důsledky, které mohou nastat v případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání pojistné smlouvyInstitut pojištění velkých pojistných rizik: Odpověď A Odstoupení od pojistné smlouvySměřuje k posílení ochrany spotřebitele. A N Odpověď B Odmítnutí plněníUmožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se od kogentních (tj. absolutně závazných) norem závazkového práva. A Odpověď C Trestněprávní důsledkyXxxxxxxx jakékoliv pojištění majetku s pojistnou částkou vyšší než 10 000 000 ?. A N Odpověď D Výpověď životního pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištěníBrání smluvním stranám pojistné smlouvy uzavřít pojistnou smlouvu na pojistnou dobu delší než jeden rok. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 51. zkoumání zdravotního stavuprávní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97)

Odůvodnění. V případěobnosovém pojištění se pojistitel zavazuje poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Výše škody, že zájemce o která oprávněné osobě vznikla, není podstatná, podstatný je rozsah pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazníkujednaný pojistnou smlouvou. Právem na plnění z tohoto pojištění není dotčeno právo na náhradu škody, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného tedy oprávněná osoba může obdržet jak pojistné plnění z obnosového pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení tak náhradu škody od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto škůdce, nejedná se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže- li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé údaje o jeho zdravotním stavu, je-li na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu)bezdůvodné obohacení. Zdroj Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 27882821, § 2805, § 2807?2808, § 2809; zákon č2822. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210; xxxx://xxx.xxx. cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_up ozorneni_zdravotni_stav.html Text otázky Vyberte všechny možné důsledky, které mohou nastat v V případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání pojistné smlouvyobnosového pojištění: Odpověď A Odstoupení od pojistné smlouvyZaniká plněním z tohoto pojištění právo oprávněné osoby na náhradu škody proti škůdci, který za způsobenou škodu na zdraví odpovídá. A N Odpověď B Odmítnutí plněníNemá vyplacení pojistného plnění vliv na právo pojištěného jako oprávněné osoby z náhrady škody na náhradu této škody proti škůdci. A Odpověď C Trestněprávní důsledkyPoskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění v rozsahu škody, která jí vznikla. A N Odpověď D Výpověď životního Vyplatí pojistitel pojistné plnění a následně vymáhá proti škůdci náhradu toho, co oprávněné osobě z obnosového pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištěníplnil. N Typ otázky Jedna správná odpověď Kategorie 53. zkoumání zdravotního stavucharakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)