OŠETŘOVANÝ. Ošetřovaný je příjemcem péče.68 Není nutně smluvní stranou, tou je jen v případě, kdy je osoba ošetřovaného totožná s osobou příkazce. Tradičním označením pro ošetřovaného je pojem pacient. Užívání takovéto terminologie v rámci právní úpravy smlouvy o péči o zdraví by však bylo nepřesné, neboť v současné době je pojem pacient užívaný pouze pro oblast zdravotních služeb, a jak již bylo zmiňováno v této diplomové práci, právní úprava péče o zdraví se neomezuje pouze na zdravotní služby. Pojem pacient je definován v ustanovení § 3 odst. 1 zákona o zdravotních službách: „Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.“ Ostatně i o ošetřovaném lze tvrdit, že jím je vždy jen osoba fyzická. Rozlišování občanským zákoníkem mezi příkazcem a ošetřovaným se jeví jako praktické, neboť rozdíly z postavení příkazce a ošetřovaného jsou patrné i z hlediska práv jim náležejících. Například z ustanovení § 2651 NOZ plyne, že není-li ošetřovaný totožný s příkazcem, může péči o zdraví odmítnout, čímž se závazek ruší. Dále je například patrný rozdíl v právech příkazce a ošetřovaného z § 2644 NOZ, neboť zde je zakotveno, že pouze ošetřovaný může dát souhlas k tomu, aby poskytovatel umožnil jiné osobě pozorovat péči o zdraví ošetřovaného. Pro představu může sloužit i ustanovení § 2638 NOZ o poučení, kde zákonodárce hovoří o nutnosti poučit pouze ošetřovaného nikoli příkazce.
