Podmínky pojištění pro definované osoby. (1) Podmínky pojištění pro Politicky exponovanou osobu a Americkou osobu jsou sjednané, resp. uvedené v návrhu pojistné smlouvy.
Pojištění pro případ úhrady nákladů za nájem náhradního vozidla Článek 10 Rozsah pojištění Článek 11 Pojistné plnění
Co doplňková pojištění nezaplatí Jaké jsou vaše povinnosti Pojištění skel
Obecná ustanovení pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova a) Dotaci lze poskytnout žadateli, který splňuje níže uvedené podmínky a podmínky uvedené u jednotlivých opatření/podopatření/záměrů ve specifických podmínkách Pravidel platných pro dané kolo příjmu žádostí,
Výhrada vlastnického práva Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží úplným zaplacením kupní ceny, a to jejím připsáním ve prospěch účtu prodávajícího. Kupující není oprávněn zastavit zboží nebo výrobky, jejichž vlastníkem nebo spoluvlastníkem je prodávající, ve prospěch třetích osob nebo k tomuto zboží nebo výrobkům zřídit jiné právo, které by jakkoli omezovalo nebo vylučovalo vlastnické právo prodávajícího, nebo umožnit vznik zadržovacího práva k tomuto zboží nebo výrobkům, a to do doby úplné úhrady závazku kupujícího vůči prodávajícímu. Kupující není též oprávněn zastavit nebo jakkoli jinak zatížit případné pohledávky na úhrady kupní ceny vůči třetím stranám, pokud je prodávající vlastníkem nebo spoluvlastníkem zboží nebo výrobků dle tohoto ustanovení. Přechod nebezpečí škody na zboží a DP se řídí dle INCOTERMS 2020 v aktuálním znění. Škoda na zboží, ke které došlo po přechodu nebezpečí škody na zboží z prodávajícího na kupujícího, nezbavuje kupujícího povinnosti zaplatit kupní cenu. Nepoužije-li se pro přechod nebezpečí škody na zboží předchozí odstavec 4.2 těchto DP, platí, že nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího v době, kdy převezme zboží od prodávajícího, nebo jestliže tak neučiní včas, v době, kdy mu prodávající umožní nakládat se zbožím a kupující poruší kupní smlouvu / deklaraci tím, že zboží nepřevezme. Jestliže je prodávající povinen podle kupní smlouvy / deklarace předat zboží dopravci v dohodnutém místě pro přepravu zboží kupujícímu, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího předáním zboží dopravci v dohodnutém místě. Jestliže je prodávající dle kupní smlouvy / deklarace povinen odeslat zboží, avšak není povinen předat zboží dopravci v určitém místě, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího okamžikem, kdy je zboží předáno prvnímu dopravci pro přepravu do místa určení. Škoda na zboží, ke které došlo po přechodu nebezpečí škody na zboží na kupujícího, nezbavuje kupujícího povinnosti zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Povinnost prodávajícího dodat kupujícímu sjednané množství zboží a povinnost kupujícího odebrat sjednané množství zboží se považuje při jednotlivých dílčích dodávkách za splněnou, pokud množství skutečně dodaného a odebraného zboží se bude od množství zboží sjednaného kupní smlouvou / objednávkou lišit maximálně o 10 %. V případě dodávek zboží v ŽC bude postupováno v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními drážními předpisy, například Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní přepravu – ŽPŘ / SPP / Přípojek B k Úmluvě COTIF 1999 - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží – JPP CIM SMGS. Ujednání o roční, popř. měsíční smluvní toleranci uvedené ve smlouvě, objednávce nebo deklaraci není tímto článkem dotčeno. Pokud prodávající v kterémkoliv kalendářním měsíci po dobu trvání smlouvy nesplní svůj závazek připravit k odběru smluvené množství pohonných hmot, je kupující oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 300,- Kč za každý 1 m³ pohonných hmot, který neumožnil prodávající kupujícímu odebrat, přestože kupující splnil všechna ujednání smlouvy. Pokud prodávající dodá kupujícímu menší množství zboží ostatních rafinérských výrobků, než je množství sjednané kupní smlouvou / deklarací snížené o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP, zavazuje se prodávající zaplatit kupujícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny takto nedodaného množství zboží sníženého o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP. Pokud kupující v kterémkoliv kalendářním měsíci po dobu trvání smlouvy nesplní svůj závazek odebrat smluvené množství pohonných hmot, je prodávající oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 300,- Kč za každý 1 m³ neodebraných pohonných hmot. Pokud kupující odebere od prodávajícího menší množství zboží ostatních rafinérských výrobků, než je množství sjednané kupní smlouvou / deklarací snížené o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP, zavazuje se kupující zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny takto nedodaného množství zboží sníženého o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP. Zaplacením této smluvní pokuty není dotčeno právo prodávajícího na náhradu škody, způsobené mu neodebráním celého smluvního množství zboží nebo jeho části, po započtení množstevní tolerance uvedené ve smlouvě / deklaraci nebo v odstavce 5.1 těchto DP, kupujícím. Smluvní pokuta se oproti této náhradě škody nezapočítává. Závazek zaplatit smluvní pokutu dle předcházejících ustanovení nevzniká, pokud porušení povinností některé ze smluvních stran bylo důsledkem porušení povinnosti druhé smluvní strany nebo důsledkem působení okolnosti vylučující odpovědnost, tj. mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na vůli porušující smluvní strany. Pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy, zůstává již vzniklé právo na zaplacení smluvní pokuty dle předcházejících ustanovení zachováno. V případě dopravy zboží v AC, při nedoručení dodávky nebo opoždění přejímky dodávky, z důvodů na straně kupujícího, resp. příjemce dodávky, je kupující povinen uhradit prodávajícímu všechny související vícenáklady, například za marnou jízdu nebo za prostoje AC. Smluvní strana, která poruší kteroukoli povinnost vyplývající ze smlouvy, deklarace, objednávky nebo těchto DP je povinna nahradit druhé smluvní straně škodu, kterou jí tímto svým porušením povinnosti způsobila. Prodávající odpovídá za škodu do výše částky rovnající se kupní ceně sjednané ve smlouvě, deklaraci nebo v objednávce které se porušení týká. Toto ustanovení neplatí, byla-li majetková škoda způsobena úmyslně či z hrubé nedbalosti. Povinnost k náhradě škody nevzniká, pokud nesplnění povinnosti povinnou stranou bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna. Smluvní strana, která se dopustila porušení povinnosti, není povinna nahradit druhé smluvní straně škodu tím způsobenou, pokud prokáže, že takové porušení povinnosti bylo důsledkem působení okolnosti vylučující odpovědnost nebo vyšší moci. Pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy nebo deklarace zůstává právo na náhradu škody a smluvní pokuty vzniklé v důsledku porušení povinnosti zachováno.
Pojistná nebezpečí, rozsah pojištění Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je pojistným nebezpečím, na které se pojištění vztahuje, finanční újma vzniklá v souvislosti se vznikem pojistné události hrazené z primárního pojištění jako totální škoda.
Pojištění cizího pojistného nebezpečí 1) Pojistník může uzavřít smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí třetí osoby (pojištěného), která je odlišná od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného nebezpečí“), pokud má na takovém pojištění pojistný zájem.
CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci, ke které dojde v době: Příčina hospitalizace Doba úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné souvisí s těhotenstvím nebo porodem do 8 měsíců od počátku připojištění ostatní příčiny do 2 měsíců od počátku připojištění Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci z důvodu duševní choroby nebo změny psychického stavu (například diagnózy F10 až F19 nebo F21 až F99 podle MKN-10), pokud se nejedná: • o organickou duševní poruchu (diagnózy F00 až F09 podle MKN-10); • o schizofrenii (diagnóza F20 podle MKN-10), pokud si pojištěný neaplikoval omamné nebo psychotropní látky, nebo • o jakoukoli jinou duševní chorobu nebo změnu psychického stavu, která nastala poškozením mozku během trvání připojištění doloženým vyšetřením provedeným zobrazovacími vyšetřovacími metodami. V připojištění pro případ pobytu v nemocnici sjednaném pro dítě (N7) nepovažujeme za pojistnou událost hospitalizaci z důvodu vrozené vady či vrozené nemoci.
Na co se pojištění nevztahuje? Pojištění se nevztahuje na škodné události, které nejsou kryté pojištěním dle Vaší pojistné smlouvy a příslušných pojistných podmínek, a tedy například na: operaci plánovanou před počátkem pojištění, kosmetické operace nebo zákroky provedené v důsledku úrazu, které nejsou z lékařského hlediska nezbytné, hospitalizace, ke kterým došlo v souvislosti s požitím alkoholu, omamných látek nebo zneužitím léků. Přesnou specifikaci pojistného krytí a konkrétních výluk v rámci jednotlivých připojištění najdete v pojistné smlouvě a v přílohách k pojistné smlouvě.
Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? 1. Riziko inflace: Inflace snižuje výši reálného výnosu investice do Dluhopisů. Pokud inflace překročí pevnou úrokovou sazbu dluhopisu, je reálná výše výnosu záporná. 2. Úrokové riziko: Ceny dluhopisů a tržní úroková míra se chovají protichůdně. Držitelé dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou tak podstupují riziko poklesu ceny dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Rovněž platí, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena dluhopisu na růst tržních úrokových měr. 3. Riziko likvidity: Dluhopisy emitované malými nebankovními emitenty, mohou mít minimální likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoli prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Tato skutečnost může mít negativní vliv na hodnotu investice do Dluhopisů. 4. Riziko nesplacení: Dluhopisy stejně jako jakákoli jiná půjčka podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že Emitent nebude schopen vyplácet úroky z Dluhopisů a hodnota pro Vlastníky dluhopisů při odkupu, resp. hodnota vyplacená Emitentem při předčasném splatnosti Dluhopisů může být nižší než výše jejich původní investice, za určitých okolností může být hodnota i nulová. Emitent nemá k datu vyhotovení Základního prospektu dostatek finančních prostředků pro splacení Dluhopisů, které plánuje v rámci Dluhopisového programu vydat. 5. Xxxxxx předčasného splacení: Pokud dojde k předčasnému splacení Dluhopisů v souladu s Emisními podmínkami před datem jejich splatnosti, je Vlastník Dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu z důvodu takového předčasného splacení. Emitent má právo Dluhopisy předčasně splatit v podstatě kdykoliv. Emitent již dříve předčasně splatil své emitované dluhopisy z důvodu jejich nízkého úpisu, přičemž tato situace se může opakovat i u Dluhopisů z tohoto Dluhopisového programu. Výše uvedená rizika mohou mít negativní dopad na výnos investora z Dluhopisů. V důsledku naplnění některého z uvedených rizik může dojít k tomu, že investorovi bude vrácena pouze část jmenovité hodnoty nebo o svoje vložené prostředky zcela přijde.
Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.
