Podpora rozvoje a dodržování práv dětí. Česká školní inspekce také zjišťovala potřeby dětí, kterým je poskytována institucionální výchova, a sledovala podporu poskytovanou těmto dětem. Informace v tabulce níže pak vycházejí ze sdělení ředitelů jednotlivých zařízení. Počet dětí v zařízení, které mají v rámci podpory rozvoje osobnosti dítěte nastaven jako prioritní cíl rozvoj sociálních interakcí ve vztahu k dospělé osobě 2 417 60,6 Počet dětí v zařízení, které mají v rámci podpory rozvoje osobnosti dítěte nastaven jako prioritní cíl rozvoj adekvátních sociálních interakcí ve vztahu k ostatním dětem 2 381 59,7 Počet dětí, kterým se dostává cílené podpory v rámci nácviku sociálních interakcí 3 024 75,8 Počet dětí v zařízení, které mají jako jeden z hlavních cílů programu rozvoje osobnosti uvedenu podporu kontaktu dítěte s rodinou nebo blízkými osobami 2 820 70,7 Počet dětí, u kterých směřuje hlavní cíl programu rozvoje k vrácení dítěte do rodiny 2 187 54,8 Počet dětí a jejich rodin, se kterými zařízení pravidelně systematicky komunikuje s cílem vrátit dítě do rodiny 2 013 50,4 Počet dětí, u kterých je jako jeden z hlavních cílů práce s dítětem naučit ho tzv. sebeobslužné dovednosti 1 765 44,2 Počet dětí, u kterých je stanoveno doporučení z PPP/SPC k podpoře ve vzdělávacím procesu 676 16,9 Počet dětí, které podávají školní výkon adekvátně svému školnímu zařazení 1 761 44,1 Počet dětí, které zvládají samostatnou přípravu do školy 799 20,0 Počet dětí, které potřebují individuální pomoc dospělého v přípravě do školy 2 091 52,4 Nejčastější podpora vycházející z potřeb dětí je orientována na oblast sociální interakce a soužití s dospělými a ostatními dětmi, což je velmi důležitá oblast s dopady na úspěšnost začleňování dětí do společnosti po ukončení pobytu v zařízení. Ze zjištění České školní inspekce ovšem vyplývá, že odchody dětí ze zařízení po ukončení pobytu dlouhodobě nejsou systematicky řešeny, což může být způsobeno také nejasným vymezením kompetencí mezi MŠMT a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Výše uvedené údaje naznačují celkovou šíři problematiky dětí umístěných v zařízení, z čehož vyplývá nutnost zachování vysoké odbornosti s důrazem na speciálně pedagogický přístup poskytované péče, s důrazem na saturaci individuálních potřeb dítěte, individuální psychoterapii a resocializační plán rozvoje nových dovedností a vhodných behaviorálních strategií. Akcent musí být kladen na propojení péče mezi všemi zainteresovanými („zasíťování“ rodiny a klienta). Je také nutné, aby se na práci s dítětem a...
