Závěry. 1. Uherské Hradiště nastoupilo na cestu ke Smart City díky svému Programu rozvoje do roku 2030
Závěry. 4.3.1. přímé a bezprostřední příčiny mimořádné události, včetně faktorů, které k ní přispěly, a které souvisely s jednáním zúčastněných osob nebo se stavem drážních vozidel nebo technických zařízení,
Závěry. V souladu s čl. 1a odst. 2b nařízení (ES) č. 539/2001, který vyžaduje, aby Komise sledovala soustavné plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí a podávala zprávu o těchto záležitostech, se Komise domnívá, že na základě analýzy předložené v této zprávě a v přiloženém pracovním dokumentu útvarů jsou požadavky na uvolnění vízového režimu v uvedených zemích i nadále plněny. Ve zprávě jsou uvedena další opatření, která by měla být realizována v konkrétních oblastech, aby se udrželo průběžné a trvalé provádění. Dále je třeba zajistit další plnění všech ostatních kritérií. Země západního Balkánu a Východního partnerství, zejména Albánie, pokračovaly v realizaci opatření na řešení přetrvávajících problémů v oblasti nelegální migrace. Tato opatření již přinášejí výsledky. Spolupráce při zpětném přebírání osob pokračuje u všech zemí západního Balkánu a Východního partnerství s bezvízovým stykem hladce, přičemž celkově je míra navracení vysoká. Pokud jde o prevenci organizované trestné činnosti a boj proti ní, i přes pokračující úsilí se skupiny páchající v členských státech EU organizovanou trestnou činnost stále účastní nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi, majetkové trestné činnosti a nedovoleného obchodování s různými nelegálními komoditami (zejména drogami a tabákovými výrobky), praní peněz, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů a kybernetické kriminality. Je třeba posílit úsilí v tomto směru. Pokud jde o prevenci a boj proti korupci a praní peněz, Moldavsko musí učinit okamžitá opatření, aby zajistilo průběžné plnění tohoto kritéria a udržitelnost reforem. S ohledem na nedávný vývoj musí také Ukrajina učinit okamžité kroky, aby zachovala protikorupční opatření zavedená při minulých reformách a umožnila dosažení dalšího pokroku. Plnění kritérií pro uvolnění vízového režimu je průběžný a pokračující proces. Vhodný rámec pro další projednávání těchto záležitostí poskytují pravidelná zasedání Podvýboru pro justici, svobodu a bezpečnost a dialog mezi EU a zeměmi, s nimiž má být vízový režim uvolněn, včetně zemí západního Balkánu v příslušných případech, dále pak jednání o přistoupení k EU, jakož i setkání vyšších úředníků. Další zprávu o průběžném plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v roce 2018.
Závěry. 1. Dlouhodobé smluvní závazky netvoří dostatečně soudržnou kategorii, aby na jejich specifika bylo možné efektivně reagovat speciální „kolejí“ právní úpravy podobně, jako je tomu v případě spotřebitelského práva. Důvody dlouhodobé kontraktace jsou rozdílné a každý z nich vyžaduje jinou právní figuru, pokud jde například o možnost terminace nebo podmínky resakce na změnu okolností. „
Závěry. Cíle koordinovaného plánu z roku 2018 jsou i nadále relevantní a celkový směr stanovený v koordinovaném plánu se ukázal jako správný, aby mohl přispívat k ambici Evropy, „aby se Evropa stala předním světovým regionem pro rozvoj a zavádění špičkové, etické a bezpečné UI, která podporuje přístup zaměřený na člověka v globálních souvislostech“270. První dva roky provádění potvrdily, že společná opatření a strukturovaná spolupráce mezi členskými státy a Komisí jsou klíčem ke konkurenceschopnosti a vedoucímu postavení EU ve vývoji a zavádění UI v celosvětovém měřítku, Další kroky by se měly zaměřit na provádění společných opatření a odstranění roztříštěnosti mezi financováním programů, iniciativ a opatření přijatých na úrovni EU a na úrovni členských států. Aby toto provádění usnadnila, bude Komise napomáhat přijímání opatření a bude sama přijímat opatření popsaná v tomto přezkumu. Bude poskytovat praktické a proveditelné pokyny, zajišťovat spolupráci a poskytovat rámce a finanční prostředky prostřednictvím programů financování z prostředků EU, jako je program Horizont Evropa a Digitální Evropa. Členské státy mají také jedinečnou příležitost co nejlépe využít UI při digitalizaci svého hospodářství a své veřejné správy prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Konkrétně bude Komise ve spolupráci s členskými státy pozorně sledovat pokrok dosažený při provádění společných opatření dohodnutých v koordinovaném plánu a přijímat následná opatření. Tato činnost týkající se monitorování a následných opatření by měla být strukturovaná, dobře koncipovaná a měla by poskytnout dynamický mechanismus shromažďování dat a analýzu dosaženého pokroku. Komise vyzývá členské státy, aby ji v tomto úsilí podporovaly a úzce s ní spolupracovaly poskytováním pravidelných aktualizací, analýzy a zpráv o přijatých opatřeních a dosaženém pokroku. Měly by sdílet osvědčené postupy a navrhovat opatření, jež by mohla dále posílit synergie. Takový strukturální a živý dialog je nutný, aby se zajistilo, že společná opatření navržená v koordinovaném plánu přinesou zamýšlené synergie a přidanou hodnotu. Přezkum koordinovaného plánu a zpětná vazba obdržená od zúčastněných stran naznačují, že existují další možnosti podpory užší spolupráce a koordinace společných priorit a iniciativ v oblasti UI. Koordinovaný plán proto navrhl opatření ke snížení roztříštěnosti mezi různými nástroji financování, mezi opatřeními přijímanými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, mezi samotnými výzkumnými komunit...
Závěry x. Xxxxx, termíny, odpovědné osoby
Závěry. Zelená dohoda pro Evropu je příležitos- tí, jak sladit náš potravinový systém s potřebami naší planety a pozitivně re- agovat na přání Evropanů konzumovat zdravé, poctivé a k životnímu prostředí šetrné potraviny. Cílem této strategie je učinit potravinový systém EU globálním standardem pro udržitelnost. Přechod k udržitelným potravinovým systémům vyžaduje kolektivní přístup zahrnující ve- řejné orgány na všech úrovních správy (včetně městských, venkovských a po- břežních komunit), subjekty soukromé- ho sektoru v celém potravinovém hod- notovém řetězci, nevládní organizace, sociální partnery, akademické pracovní- ky a občany. Komise vyzývá všechny občany a zú- častněné strany, aby se zapojili do ši- roké diskuse za účelem formulování politiky pro udržitelné potraviny, a to i v celostátních, regionálních a místních shromážděních. Komise vyzývá Evrop- ský parlament a Xxxx, aby tuto strategii schválily a přispěly k jejímu provádění. Komise bude informovat občany o této strategii koordinovaným způsobem, aby je povzbudila k účasti na transformaci našich potravinových systémů. Komise zajistí, aby se tato strategie prováděla v úzké spojitosti s další- mi prvky Zelené dohody, zejména se strategií v oblasti biologické rozmani- tosti do roku 2030, s novým akčním plánem pro oběhové hospodářství a s cílem nulového znečištění. Bude sledo- vat přechod na udržitelný potravinový systém, aby fungoval v rámci omezení naší planety, včetně pokroku při plnění cílů a celkovém snižování environmen- tální a klimatické stopy potravinového systému EU. Bude pravidelně shroma- žďovat údaje, mimo jiné na základě pozorování Země, aby mohla komplex- ně posoudit kumulativní dopad všech opatření v této strategii na konkuren- ceschopnost, životní prostředí a zdraví. Do poloviny roku 2023 tuto strategii přezkoumá, aby posoudila, zda jsou přijatá opatření dostatečná k dosažení cílů, nebo zda je nutné přijmout další opatření.
Závěry. Zapojení do procesu sociálního začleňování EU, otevřené metody koordinace v oblasti chudoby a so- ciálního vyloučení, je pro vládu České republiky důležitou prioritou po přistoupení. Příprava tohoto Společného memoranda o sociálním začleňování byla důležitým prostředkem pro přípravu na plnou účast v tomto procesu. Přispěla k lepšímu porozumění konceptu sociálního vyloučení a byla příleži- tostí pro identifikaci hlavních trendů a klíčových výzev, k zhodnocení efektivity existujících politik a programů a identifikování klíčových politických priorit pro budoucnost ve smyslu prevence a vy- mýcení chudoby a sociálního vyloučení. Již dlouho je pro Českou republiku důležitou prioritou zajištění společnosti s vysokým stupněm sociálního začlenění. Míra chudoby je zde ve srovnání s ostatními přistupujícími a kandidátskými zeměmi, ale i průměrem EU nízká. Současné systémy sociální ochrany, vzdělávání, zdravotní péče a služeb byly nastaveny tak, aby předcházely sociálnímu vyloučení a v tomto smyslu se do velké míry osvědčily a není nutná jejich zásadní rekonstrukce. Nicméně proces přípravy Společného me- xxxxxxx o sociálním začleňování také podepřel potřebu toho, aby se existující systémy přizpůsobily novým jevům, které s sebou nese moderní společnost (stárnutí populace, změny ve složení rodin, pokračující strukturální změny, rozvoj společnosti založené na znalostech). V úvahu je nutné brát i specifické potřeby znevýhodněných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo osoby ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, zejména romské komunity. Určitou slabinou systémů je nízká schopnost motivovat své uživatele (zejména početnější domácnosti, v nichž mají rodiče nižší kvalifikaci) k přijetí zaměstnání. Zároveň je zřejmé, že zaměstnání je hlavním prostředkem k dosažení sociálního začlenění. Proces přípravy Společného memoranda o sociálním začleňování ve shodě se společnými cíly, kte- ré podpírají proces sociálního začleňování EU, přispěl ke zdůraznění multidimenzionální povahy chudoby a sociálního vyloučení. Sociální vyloučení je, kromě nedostatku příjmů pro důstojný život v rámci daného společenského standardu, důsledkem snížené možnosti participace na životě společ- nosti v rámci tzv. hlavního proudu. Jeho determinantou a důvodem je omezený přístup ke zdrojům a možnostem, včetně rozvoje schopností, a to zejména pokud jde o přístup k zaměstnání, vzdělávání a školení, zdravotní péči a bydlení. Pokračující prevence a vymýcení chudoby a sociálního vyloučení vyža...
Závěry. (85) Komise dochází k závěru, že systém odstraňování odpadu z autovraků neznamená státní podporu. Nejde v něm o žádné státní prostředky, protože povinnost uložená Zákonem o správě životního prostředí a prohlášení o obecné závaznosti systému musí být považovány za povinnost dosahovat výsledky. Rozhodnutí platit poplatek je dobrovolné nebo přinejmenším nepovinné. Kromě toho by toto opatření nepředstavovalo státní podporu, i kdyby byly výnosy z poplatku považovány za státní prostředky, protože neu- přednostňuje určité společnosti. Přinejmenším významnou část nákladů na systém ve skutečnosti platí výrobci automobilů, zatímco příspěvky pro společnosti, které demontují automobily, musí být považovány za tržní odměnu za služby, které poskytují, navzdory pozorované rozdílnosti výrobních cen. Neexistuje žádný důkaz o tom, že správa systému vykonávaná ARN poskytla zvláštní výhody jiným účastníkům systému. Nakonec Komise shledala, že rozpočet na profesionalizaci a pilotní projekty byl použit zcela v zájmu systému, bez poskytnutí zvláštních výhod společnostem zapojeným do výzkumu. Protože Komise dochází k závěru, že systém neznamená státní podporu, není oprávněna, v rámci postupu podle čl. 88 odst. 2, rozhodnout o možných porušeních jiných ustanovení Smlouvy, ROZHODLA TAKTO: Systém odstraňování odpadu z autovraků prohlášený nizozemskými orgány za obecně závazný, jak bylo oznámeno Komisi, nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království. V Bruselu dne 30. října 2001. XXXXX XXXXX
Závěry. Přesto obtíže s jeho identifikací - obyčej existuje a je to jediný pramen obecného mezinárodního práva. • Vztah ke kodifikačním úmluvám: v pozadí vždy zůstává obyčej • I u statutů mezinárodních trestních tribunálů – soudci se odvolávají i na obyčeje • s dvěma prvky všeobecný souhlas, liší se pojetí opinio iuris • voluntaristický směr – vůle, tacitum pactum, konsensuální teorie • objektivistický směr – společenská potřeba, mnohé státy se nevyjádří (pěšina) – živelnost, obecná praxe, od kdy? • klasický x moderní obyčej: coutume sage, sauvage Nové tendence při vzniku nových obyčejů • nejprve ustálená praxe, pak teprve opinio iuris • coutume sage = klasický obyčej výsledkem dlouhodobého chování států • coutume sauvage = spontánní – rychlá potřeba pravidel (rezoluce mezinárodních organizací) (ale pochybnosti o individuálním opinio iuris) • Napřed opinio iuris, až pak ustálená praxe (tj. naopak) • Tři nové faktory: – vznik množství nových států – institucionalizace MP – změny v působení MP (zejm. regionálního) – urychlení obyčejotvorného procesu – rostoucí role mezinárodních organizací a mezinárodních soudů – „legislativní funkce“ Mezinárodní smlouva jako pramen MPV