Závěry Vzorová ustanovení

Závěry. 1. Dlouhodobé smluvní závazky netvoří dostatečně soudržnou kategorii, aby na jejich specifika bylo možné efektivně reagovat speciální „kolejí“ právní úpravy podobně, jako je tomu v případě spotřebitelského práva. Důvody dlouhodobé kontraktace jsou rozdílné a každý z nich vyžaduje jinou právní figuru, pokud jde například o možnost terminace nebo podmínky resakce na změnu okolností. „Definice“, která je začleněna do Principů UNIDROIT má jistě význam z hlediska systematizace, ale v normativní úrovni žádné novinky hodné následování nepřináší. Zásada poctivosti v obchodním styku platí univerzálně. Dosavadní mozaiková úprava se proto zdá být vhodným přístupem.

Závěry. 1. Uherské Hradiště nastoupilo na cestu ke Smart City díky svému Programu rozvoje do roku 2030 2. Strategie Smart City tento přístup formálně a koncepčně ukotvuje a rozvíjí jej o nejlepší praxi 3. Strategie městu nastavuje směřování v prioritních oblastech a nabízí portfolio vhodných smart řešení. 4. Pro potřeby města byly ve spolupráci s projektovým týmem a na základě vstupní analýzy definované klíčové oblasti rozvoje a strategické cíle 5. Ve spolupráci se zástupci úřadu byl navržen a doplněn široký zásobník opatření a cílů 6. Jednotlivá opatření byla prezentována pracovní skupině, jejíž členové měli možnost poskytnout zpětnou vazbu v podobě konkrétního návrhu řešení / projektu.

Závěry. Význam československo-německých dopravních vazeb vyplývá nejen z geopolitické polohy Československa a Německa ve střední Evropě, nýbrž i z intenzity jejich vzájemných hospodářských kontaktů a kontaktů s ostatními partnery. Uzavření smlouvy o zřízení obchodních zastoupení a regulaci zbožového a platebního styku v roce 1967 předznamenala navázání diplomatických vztahů v roce 1973, resp. 1974. Tato normalizace vzájemných politických vztahů neovlivnila podstatným způsobem objem zahraniční výměny. Obchodní zastoupení z roku 1967, resp. 1968 byla doplněna v roce 1973 československým kruhem Východního výboru (Tschechoslowakischer Kreis des Ost-Auschusses) a v roce 1974 Sekcí SRN v Československé obchodní komoře (Sektion BRD in der Tschechoslowakischen Handelskammer). Slibně se rozvíjející obchodní a dopravní československo-západoněmecká spolupráce byla však zbrzděna po udušení „Pražského jara“. V průběhu celého poválečného vývoje zaznamenáváme na obou stranách zájem o rozvoj obchodněpolitických a dopravněpolitických vztahů. Lze to vysvětlit geografickou polohou, strukturou ekonomiky a jejích zájmů o obchodní výměnu surovin, polotovarů a výrobků. Přesto platí, že československo-západoněmecká jednání o zřízení obchodních zastoupení, o dlouhodobou obchodní smlouvu a o normalizaci vzájemných politických vztahů trvala podstatně déle než s ostatními státy východního bloku. Jako hlavní překážky je nutno uvést československý požadavek anulování platnosti Mnichovské dohody z roku 1938, rozdílné chápání pozice Západního Berlína a malá flexibilita československé zahraniční politiky na jedné straně a neústupnost ze strany SRN na druhé straně. Navzdory těmto vleklým jednáním o navázání normálních vztahů nebyly zahraničněobchodní ani dopravněobchodní vztahy mezi Československem a SRN nikdy přerušeny. Ve srovnání s předválečným vývojem byl však objem zbožního obchodu nesrovnatelně malý, resp. mizivý. Objem vzájemného zahraničního obchodu se překvapivě nezvýšil ani po navázání diplomatických vztahů v roce 1973, resp. 1974, větší vliv na něj mělo spíše podepsání smlouvy o výměně obchodních zastoupení v roce 1967, resp. 1968. Objem vzájemného československo-západoněmeckého obchodu kontinuálně vzrůstal. Zatímco československý podíl zahraničního obchodu na obchodu SRN nečinil ani jedno procento, západoněmecký podíl na obchodu Československa dosáhl několikanásobného vzrůstu na 5–6 %. Každopádně SRN zůstala po celou poválečnou dobu nejvýznamnějším západoevropským partnerem Českosloven...

Závěry. 4.3.1. přímé a bezprostřední příčiny mimořádné události, včetně faktorů, které k ní přispěly, a které souvisely s jednáním zúčastněných osob nebo se stavem drážních vozidel nebo technických zařízení, 4.3.2. zásadní příčiny související s kvalifikací, postupy a údržbou, 4.3.3. příčiny mající původ v právním rámci a v používání systému zajišťování bezpečnosti.

Závěry. Závěrem můžeme říci, že u zprostředkování i komise recipoval NOZ již osvědčenou úpravu. Specifika daného smluvního vztahu je vhodné upravit v konkrétním smluvním ujednání. V právním styku podnikatelů se (kromě výkladu podle ustanovení § 555 až 558 odst. 1 NOZ, který vychází z obchodněprávní úpravy) přihlíží podle výkladového ustanovení § 558 odst. 2 NOZ k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jenž nemá donucovací účinky (tedy před dispozitivními ustanoveními), jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana musela určitou zvyklost znát a s postupem podle ní byla srozuměna. Přitom je určeno, že obstará-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou. To je významná povinnost, která je pro podnikatele stanovená, poskytující druhé straně poznatek o tom, zda může či nikoli s obstaráním počítat. Tato povinnost (tj. dát druhé straně bez zbytečného odkladu najevo) se nevztahuje na podnikatele obecně, ale na takové podnikatele, obstarávají-li takové záležitosti. Vztahuje se to také na podnikatele podnikající podle zvláštního předpisu, tj. zejména na advokáty, notáře, exekutory, daňové poradce, autorizované inženýry. Přitom tato povinnost zahrnuje nejen příkazní smlouvu, ale i další smlouvy příkazního typu - zprostředkovatelské, komisionářské, zasílatelské, o obchodním zastoupení. U zprostředkovatelské smlouvy je možno povinnosti zprostředkovatele dohodnout různým způsobem. Je však třeba vymezit předmět zprostředkování. Přesné vymezení předmětu zprostředkování je rozhodující. Jde o smluvní typ velmi široce založený, a to ve vztahu ke zprostředkovávaným smlouvám i ve vymezení činnosti zprostředkování. Zprostředkovatel v konkrétním případě může např. zprostředkovat pouze obstarání příležitosti k uzavření smlouvy. Zprostředkovatel se přitom zavazuje vyvíjet činnost. Pokud se takto chová a zprostředkovávaná smlouva přesto není uzavřena, nedošlo tím k porušení jeho povinnosti podle smlouvy o zprostředkování a má právo na provizi. Od pokynů komitenta se může komisionář odchýlit, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas; jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené...

Závěry. EIOÚ vítá společnou práci orgánů EU a USA v oblasti vynucování práva, v níž je ochrana údajů zásadní. Chtěl by však zdůraznit, že se jedná o složitou otázku, zejména pokud jde o přesnou oblast působnosti a povahu, a že si

Závěry. V souladu s čl. 1a odst. 2b nařízení (ES) č. 539/2001, který vyžaduje, aby Komise sledovala soustavné plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí a podávala zprávu o těchto záležitostech, se Komise domnívá, že na základě analýzy předložené v této zprávě a v přiloženém pracovním dokumentu útvarů jsou požadavky na uvolnění vízového režimu v uvedených zemích i nadále plněny. Ve zprávě jsou uvedena další opatření, která by měla být realizována v konkrétních oblastech, aby se udrželo průběžné a trvalé provádění. Dále je třeba zajistit další plnění všech ostatních kritérií. Země západního Balkánu a Východního partnerství, zejména Albánie, pokračovaly v realizaci opatření na řešení přetrvávajících problémů v oblasti nelegální migrace. Tato opatření již přinášejí výsledky. Spolupráce při zpětném přebírání osob pokračuje u všech zemí západního Balkánu a Východního partnerství s bezvízovým stykem hladce, přičemž celkově je míra navracení vysoká. Pokud jde o prevenci organizované trestné činnosti a boj proti ní, i přes pokračující úsilí se skupiny páchající v členských státech EU organizovanou trestnou činnost stále účastní nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi, majetkové trestné činnosti a nedovoleného obchodování s různými nelegálními komoditami (zejména drogami a tabákovými výrobky), praní peněz, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů a kybernetické kriminality. Je třeba posílit úsilí v tomto směru. Pokud jde o prevenci a boj proti korupci a praní peněz, Moldavsko musí učinit okamžitá opatření, aby zajistilo průběžné plnění tohoto kritéria a udržitelnost reforem. S ohledem na nedávný vývoj musí také Ukrajina učinit okamžité kroky, aby zachovala protikorupční opatření zavedená při minulých reformách a umožnila dosažení dalšího pokroku. Plnění kritérií pro uvolnění vízového režimu je průběžný a pokračující proces. Vhodný rámec pro další projednávání těchto záležitostí poskytují pravidelná zasedání Podvýboru pro justici, svobodu a bezpečnost a dialog mezi EU a zeměmi, s nimiž má být vízový režim uvolněn, včetně zemí západního Balkánu v příslušných případech, dále pak jednání o přistoupení k EU, jakož i setkání vyšších úředníků. Další zprávu o průběžném plnění požadavků pro uvolnění vízového režimu ze strany třetích zemí předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě v roce 2018. 1 Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnější...

Závěry. Komise za těchto okolností rozhodla ukončit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, neboť řízení se stalo bezpředmětným vzhledem k tomu, že Německo opatření vzalo zpět, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Závěry. Podle našeho názoru nelze ze shora uvedených případů dovodit, že by Xxxxxx dvůr obecně připustil či byl připraven připustit jako soudy i další ryze správní orgány.26 To je zřejmé zejména ze základního principu vymezeného v rozhodnutí Corbiau. Případ Broekmeulen byl výjimečný tím, že odvolací výbor rozhodoval o právech a povinnostech osob a proti jeho rozhodnutí nebyl realizován opravný prostředek. Proto ho nebude možno aplikovat na drtivou většinu správních orgánů. To je patrné i z výkladu čl. 6/1 Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a svobod, která vylučuje oblasti práva, které by nebyly pokryty soudním přezkumem.27 Proto podle našeho názoru bylo rozhodnutí Broekmeulen velmi výjimečné a není je možno aplikovat ani na české profesní komory ani na jiné správní orgány. Není nám znám jiný případ před ESD, který by byl k rozhodnutí Broekmeulen analogický. Hodnotíme-li judikaturu ESD, máme za to, že postoj Soudního dvora není zcela správný. Soudní dvůr neměl brát v potaz nedostatečnost praxe v Nizozemí. Teoretická možnost opravných prostředků existovala a bylo na jednotlivcích, aby začali opravných prostředků využívat. Považujeme proto rozhodnutí ESD za nesystémové a teoreticky ne zcela „čisté“. Zajímavé je, že výjimku případu Xxxxxxxxxxx převzal i generální advokát Xxxx-Xxxxxx Xxxxxxx ve svém návrhu nové definice „soudu“ pro účely čl. 234 SES.28 Obdobně pokud jde o další orgány, by( relativně nezávislé, existuje-li možnost opravných prostředků k řádnému soudu, má být řízení o předběžné otázce využito až v tomto řízení. Můžeme vnímat též druhou stránku věci. Tou je požadavek zajištění uniformní aplikace komunitárního práva. Extenzivní výklad byl pochopitelný v počátečním stádiu vývoje komunitárního práva tak, aby došlo k jeho co největšímu „zdomácnění“. V současné době však, kdy je komunitární právo běžně přijímáno a komunitární soudy jsou dlouhodobě přetíženy, není podle našeho názoru k širokému výkladu důvod.

Závěry. Hrubý veřejný dluh překračuje od roku 2011 referenční hodnotu 60 % HDP, přičemž v roce 2018 dosáhl podle oznámení výše 102,5 % HDP. Prognóza Komise z jara 2019 i program stability předpokládají, že v roce 2019 se dluh bude postupně snižovat pod 100 % HDP. Kypr v roce 2018 dodržel přechodné pravidlo pro zadlužení a v letech 2019 a 2020 by podle prognózy měl splnit doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Z toho vyplývá, že kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě je splněno.