Pojem a druhy kolektivních smluv Vzorová ustanovení

Pojem a druhy kolektivních smluv. 19 2.2. Subjekty kolektivních smluv 22
Pojem a druhy kolektivních smluv. Kolektivní vyjednávání je charakterizováno jako základní metoda vzájemné komunikace mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (sdruženími zaměstnavatelů). Hlavním cílem kolektivního vyjednávání je podle české právní úpravy i mezinárodních úmluv sjednání kolektivní smlouvy. V dnešní průmyslové době se smluvní strany snaží kolektivní smlouvou řešit základní otázky zejména z oblasti pracovních a mzdových podmínek, bezpečnosti a hygieny práce, zavádění nových technologií, strukturální změny a jejich sociální důsledky. Dá se tedy říci, že obsahem kolektivních smluv jsou mzdové a další pracovní podmínky platné pro zaměstnance, které nejsou upraveny obecně závaznými pracovněprávními předpisy, nebo jsou sice normami pracovního práva upraveny, ale pouze v minimálním nutném rozsahu. Ve většině zemí je kolektivní smlouvám přiznávána právní závaznost i právní ochrana, které se lze domoci nejčastěji v rámci soudní ochrany. V některých zemích je uznána omezená účinnost, která se vztahuje pouze na členy odborové organizace, jindy dochází k rozšíření působnosti i na nečleny. Rozšiřování závaznosti kolektivních smluv (ve smyslu našich kolektivních smluv vyššího stupně) není v právu Evropské unie, ani mezinárodních smlouvách, které jsou součástí českého právního řádu, výslovně upraveno. 37 viz § 77 odst. 3 BetrVG 38 podrobněji k tomuto DÜTZ, Xxxxxxx. Arbeitsrecht. 4. neubearbeite Aufl. München: Xxxx, 1999, s. 342 Kolektivní smlouva je zvláštním pracovněprávním institutem. Pokud se týká její právní povahy, jedná o smlouvu, tedy dvoustranné právní jednání (před 1. lednem. 2014 právní úkon). Na druhé straně je kolektivní smlouva pramenem práva, a proto je označována jako smlouva normativní. Normativní povaha kolektivních smluv vyplývá ze skutečnosti, že je určena blíže neurčenému okruhu subjektů (pracovní kolektiv u zaměstnatele se může v průběhu její platnosti a účinnosti měnit), kterým na základě této smlouvy vznikají soudně vymahatelná práva. Hmotněprávní předpoklady pro kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem upravuje zákoník práce, v něm je řešena i rámcová úprava samotných kolektivních smluv. Procesní podmínky pro uzavření kolektivní smlouvy jsou upraveny v zákoně o kolektivním vyjednávání. Podle platné právní úpravy u nás rozeznáváme dva druhy kolektivních smluv a těmi jsou kolektivní smlouvy podnikové a kolektivní smlouvy vyššího stupně. Kolektivní smlouvy podnikové jsou uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organiza...
Pojem a druhy kolektivních smluv. V praxi pracovního práva je důležité, aby mimo zákonné možnosti práv a povinností zaměstnavatele, bylo možno pro další regulaci vztahů zaměstnavatele a zaměstnance využít i jiné pracovněprávní nároky zaměstnanců. Právě proto má sloužit uzavírání kolektivních smluv, vnitřních předpisů a pracovních řádů.

Related to Pojem a druhy kolektivních smluv

  • Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací 1) Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám nebo překopům veřejných komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky.

  • Odpovědnost za škodu a smluvní pokuty 1. Xxxxxxxxxx je v případě porušení své povinnosti stanovené v této smlouvě povinen objednateli uhradit a objednatel je oprávněn po zhotoviteli v takovém případě požadovat uhrazení smluvních pokut takto:

  • Kupní cena a její splatnost 4.1. Kupující je povinen za zboží zaplatit kupní cenu sjednanou v jednotlivé kupní smlouvě („dohodnutá kupní cena“).

  • Způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 těchto Pravidel.

  • Náhrada škody a smluvní pokuty 12.1 Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod. Smluvní strany nesou odpovědnost za škodu dle platných právních předpisů, Rámcové dohody a dílčích smluv.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? 1. Riziko inflace: Inflace snižuje výši reálného výnosu investice do Dluhopisů. Pokud inflace překročí pevnou úrokovou sazbu dluhopisu, je reálná výše výnosu záporná. 2. Úrokové riziko: Ceny dluhopisů a tržní úroková míra se chovají protichůdně. Držitelé dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou tak podstupují riziko poklesu ceny dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Rovněž platí, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena dluhopisu na růst tržních úrokových měr. 3. Riziko likvidity: Dluhopisy emitované malými nebankovními emitenty, mohou mít minimální likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoli prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Tato skutečnost může mít negativní vliv na hodnotu investice do Dluhopisů. 4. Riziko nesplacení: Dluhopisy stejně jako jakákoli jiná půjčka podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že Emitent nebude schopen vyplácet úroky z Dluhopisů a hodnota pro Vlastníky dluhopisů při odkupu, resp. hodnota vyplacená Emitentem při předčasném splatnosti Dluhopisů může být nižší než výše jejich původní investice, za určitých okolností může být hodnota i nulová. Emitent nemá k datu vyhotovení Základního prospektu dostatek finančních prostředků pro splacení Dluhopisů, které plánuje v rámci Dluhopisového programu vydat. 5. Xxxxxx předčasného splacení: Pokud dojde k předčasnému splacení Dluhopisů v souladu s Emisními podmínkami před datem jejich splatnosti, je Vlastník Dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu z důvodu takového předčasného splacení. Emitent má právo Dluhopisy předčasně splatit v podstatě kdykoliv. Emitent již dříve předčasně splatil své emitované dluhopisy z důvodu jejich nízkého úpisu, přičemž tato situace se může opakovat i u Dluhopisů z tohoto Dluhopisového programu. Výše uvedená rizika mohou mít negativní dopad na výnos investora z Dluhopisů. V důsledku naplnění některého z uvedených rizik může dojít k tomu, že investorovi bude vrácena pouze část jmenovité hodnoty nebo o svoje vložené prostředky zcela přijde.

  • Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot 1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

  • Způsob a místo úpisu Dluhopisů Dluhopisy lze upisovat v Určené provozovně. Emitent uzavře s upisovateli Dluhopisů smlouvu o upsání a koupi Dluhopisů, jejímž předmětem bude závazek Emitenta vydat a závazek potenciálních nabyvatelů koupit Dluhopisy za podmínek uvedených ve smlouvě o úpisu a koupi Dluhopisů („Smlouva o úpisu“). Dluhopisy budou Emitentem vydány upisovateli podle Xxxxxxx o úpisu, a to do 14 pracovních dnů od připsání upisovací či kupní ceny na bankovní účet Emitenta. Podmínkou vydání Dluhopisů je zároveň doručení podepsané Smlouvy o úpisu na adresu uvedenou ve Smlouvě o úpisu. Upisovací či kupní cena Dluhopisů bude upisovatelem splacena bezhotovostním způsobem na bankovní účet a za podmínek stanovených ve Smlouvě o úpisu. Emitent vydá Dluhopisy upisovateli po splacení upisovací či kupní ceny Dluhopisů tak, že na Dluhopisu bude vyznačeno jméno, příjmení, datum narození (u fyzických osob), nebo firma a IČO (u právnických osob) a adresa bydliště nebo sídla prvního vlastníka Dluhopisu. Tyto údaje budou zapsány do Seznamu vlastníků a Dluhopisy budou předány prvnímu Vlastníkovi dluhopisů. Předání Dluhopisu prvnímu Vlastníkovi dluhopisů je možné vždy až po splacení upisovací či kupní ceny, v pracovní dny a po předchozí dohodě s Emitentem. Místem předání je Určená provozovna. Na písemnou žádost prvního Vlastníka dluhopisů obsaženou ve Smlouvě o úpisu, nebo zaslanou v souladu s těmito Emisními podmínkami a s ověřeným podpisem Vlastníka dluhopisů je možné Dluhopisy zaslat poštou do vlastních rukou na adresu určenou Vlastníkem dluhopisů ve Smlouvě o úpisu, nebo písemné žádosti. Dluhopisy jsou Emitentem zasílány poštou do vlastních rukou na riziko Vlastníka dluhopisů.

  • KOMUNIKACE MEZI ZADAVATELEM A DODAVATELI Veřejná zakázka je zadávána v plném rozsahu elektronicky pomocí certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK dostupného na xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/. Veškeré úkony v rámci tohoto zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhá elektronicky, a to zejména prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Veškeré písemnosti zasílané prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK se považují za řádně doručené dnem jejich doručení do uživatelského účtu adresáta v elektronickém nástroji E-ZAK. Na doručení písemnosti nemá vliv, zda byla písemnost jejím adresátem přečtena, případně, zda elektronický nástroj E-ZAK adresátovi odeslal na kontaktní emailovou adresu upozornění o tom, že na jeho uživatelský účet v elektronickém nástroji E-ZAK byla doručena nová zpráva či nikoliv. Za řádné a včasné seznamování se s písemnostmi zasílanými zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, jakož i za správnost kontaktních údajů uvedených u dodavatele, odpovídá vždy dodavatel. Zadavatel dodavatele upozorňuje, že pro plné využití všech možností elektronického nástroje E-ZAK je dodavatel či účastník zadávacího řízení povinen provést a dokončit registraci xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxxxxxx.xxxx do Centrální databáze dodavatelů (CDD) systému XXX.xx na adrese xxxxx://xxx.xx/#/xxxxxxxxxx. Zadavatel současně upozorňuje účastníky, že registrace není okamžitá a podléhá schválení administrátorem systému, jenž má 2 pracovní dny na akceptaci, nebo zamítnutí registrace, pokud žádost o registraci nebude obsahovat veškeré požadované údaje. Podmínky a informace týkající se elektronického nástroje E-ZAK včetně informací o používání elektronického podpisu jsou dostupné na xxxxx://xxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx_0/xxxx-xxxxxx- dodavatele-cdd-pdf. Pro odpovědi na případné otázky týkající se uživatelského ovládání elektronického nástroje E-ZAK je možné využít uživatelskou podporu E-ZAK (tel.: +000 000 000 000, e-mail: xxxxxxx@xxxx.xx).

  • OSOBNÍ ÚDAJE ZÁSTUPCŮ A KONTAKTNÍCH OSOB, ZÁVAZEK MLČENLIVOSTI 17.1. Smluvní strany berou na vědomí, že v souvislosti s uzavřením a plněním této smlouvy dochází za účelem zajištění komunikace při plnění smlouvy k vzájemnému předání osobních údajů zástupců a kontaktních osob smluvních stran v rozsahu: jméno, příjmení, akademické tituly apod., telefonní číslo a e-mailová adresa.