Pojem veřejná správa Vzorová ustanovení

Pojem veřejná správa. Na úplný začátek své bakalářské práce jsem se rozhodla zařadit kapitolu věnovanou obecně pojmu veřejná správa, jelikož se veřejnoprávní smlouvy řadí mezi hlavní činnosti subjektů veřejné správy. Z tohoto důvodu považuji za nutné, nejprve vysvětlit právě tento pojem. Konkrétně v českém právním řádu, není k nalezení žádná přesná definice termínu veřejná správa. S přihlédnutím ke složitosti a různosti veřejné správy i správních činností, je tedy velmi obtížné veřejnou správu pozitivně vymezí, či výstižně popsat. Z definic, které nabízí odborná literatura, je patrné, jak jednotlivé definice odrážejí dobu i tehdejší pohled na veřejnou (popř. státní) správu, ve které byly vytvořeny.1 „Dnešní pojetí veřejné správy je jako služby nebo governance. Takové pojetí vyznačuje veřejnou správu v širším významu jako vládnutí nebo správu veřejných věcí za aktivní účasti občanů a v jejich prospěch.“2 Pojem správa bývá obecně vymezen jako záměrná činnost, nebo soubor takových činností, které sledují dosažení určitého cíle. Pro správu je přitom charakteristické, že je vykonávána v určitém organizačním systému a je zaměřena na regulaci fungování tohoto celku, to znamená, zaměření na volbu prostředků k dosažení daných cílů, které stanovují řídící orgány. Někdy také bývá správa označována jako určitý druh řízení, jež je specifickou lidskou činností, která směřuje k tomu, aby okolí postupovalo ve shodě s cílem. Dosažením tohoto cíle se výchozí stav mění a je vytvořen nový stav, zatímco regulace znamená udržování celku v systému dynamické rovnováhy. Nejde tedy o dosažení nových skutečností, ale udržení těch původních. 1 XXXXXXXX, D. a kol. Správní právo: Obecná část. 9. vyd. Praha: C. H. Xxxx, 2016, str. 1. 2 XXXXXXXX, D. a kol. Správní věda: Teorie veřejné správy. 4. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, s. 11. Nepochybně důležité je od sebe odlišit správu veřejnou a soukromou. Hlavní rozdíl může být spatřován v cíli tzv. zájmu, který správa sleduje. V případě veřejné správy jde tedy o správu vykonávanou v zájmu veřejném za předpokladu, že plní cíle a úkoly na základě právních předpisů. Zato subjekty správy soukromé si své cíle i způsoby, jak jich chtějí dosáhnout, stanovují samostatně a zároveň je vykonávají v soukromém zájmu. Jako další rozdíl je potřeba uvést tzv. míru vázanosti právem, která je v případě soukromé správy dána zásadou legální licence, což znamená omezení jen tím, co subjekty správy nesmí, respektive mohou si dovolit všechno to, co není zákonem zakázáno. Naopak z poh...
Pojem veřejná správa. Jelikož jsou veřejnoprávní smlouvy jedním z druhů forem činnosti subjektů veřejné správy, nejprve blíže vysvětlím pojem veřejná správa. Veřejnou správu jako takovou, lze poměrně obtížně pozitivně definovat. Tento stav může být dán tím, že svým přístupem a hledisky, věda správního práva nemůže postihnout tak složitý jev, jako je právě správa ve vší své komplexnosti. Jiný pohled na sociální i ekonomické vědy a s tím spojené vytváření vědních oborů na pomezí již konstituovaných oborů přináší spíše nové dílčí pohledy nežli nějaké přijatelné vymezení jevu správy. Silně se prosazuje snaha zaměnit mezi sebou pojem „správa“ spolu s pojmem „management“ a tento pojem poté uplatňovat, avšak tento přístup k veřejné správě se může uplatnit spíše ve vnitřní organizační struktuře než v externím působení veřejné správy jako služby občanům a institucím v rámci společenství lidí, kteří jsou spjati s určitým územím, zájmem či majetkem.1 Samotný pojem veřejná správa lze charakterizovat, jak už z názvu vypovídá vykonáváním veřejného zájmu a jako součást moci výkonné. Jedná se o činnost, které je vykonávána ve veřejném zájmu, při řízení veřejných záležitostí a o záměrnou činnost sledující dosažení určitého cíle či účelu, která je zásadně zaměřená do budoucna. K pojmu veřejné správy se však přistupuje v negativním a pozitivním pojetí. V negativním pojetí je veřejná správa výkonem státní moci (veřejné moci), který není zákonodárstvím, soudnictvím ani vládnutím. Na rozdíl od správy soukromé spočívá v obstarávání záležitostí – úkolů státu a dalších nositelů veřejné správy. Veřejnou správu lze členit podle více kritérií: a.) Podle nositelů je rozlišována: - státní správa, jejímž nositelem je stát. Může být vykonávána jako přímá, kdy vykonavateli jsou orgány státu nebo jako nepřímá, kdy jsou vykonavateli v rámci přenesené působnosti orgány jiných nositelů veřejné správy, jedná se především o orgány územních samosprávných korporací, - samospráva – územní profesní a jiná, svěřená samosprávným korporacím principem decentralizace, 1 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: X.X. Xxxx, 2016. Academia iuris (C.H. Xxxx). ISBN 978-80-7400-624-1., str.1. - ostatní veřejná správa – například veřejná služba v oblasti televizního vysílání či poskytování služby veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky.

Related to Pojem veřejná správa

  • Kde se na mne vztahuje pojistné krytí? Povinné ručení

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podm ínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.

  • Nebezpečí škody na věci a přechod vlastnického práva 1. Zhotovitel nese od doby převzetí staveniště do řádného předání díla Objednateli a řádného odevzdání staveniště Objednateli nebezpečí škody a jiné nebezpečí na: a) díle a všech jeho zhotovovaných, obnovovaných, upravovaných a dalších částech, a b) plochách, případně objektech umístěných na staveništi a na okolních pozemcích, či pod staveništěm nebo těmito pozemky, a to od doby převzetí staveniště do řádného předání díla jako celku a řádného odevzdání staveniště Objednateli, pokud nebude v jednotlivých případech dohodnuto jinak. 2. Zhotovitel nese, do doby řádného protokolárního předání díla Objednateli, nebezpečí škody vyvolané použitím věcí, přístrojů, strojů a zařízení jím opatřenými k provedení díla či jeho části, které se z důvodu své povahy nemohou stát součástí či příslušenstvím díla a které jsou či byly použity k provedení díla, a kterými jsou zejména: a) zařízení staveniště provozního, výrobního či sociálního charakteru; a/nebo b) pomocné stavební konstrukce všeho druhu nutné či použité k provedení díla či jeho části (např. podpěrné konstrukce, lešení); a/nebo c) ostatní provizorní či jiné konstrukce a objekty použité při provádění díla či jeho části. 3. Zhotovitel nese nebezpečí škody a jiná nebezpečí na všech věcech, které Xxxxxxxxxx sám či Objednatel opatřil za účelem provedení díla či jeho části, a to od okamžiku jejich převzetí (opatření) do doby řádného protokolárního předání díla, popř. u věcí, které je Xxxxxxxxxx povinen vrátit, do doby jejich vrácení. Zhotovitel rovněž odpovídá Objednateli za škodu způsobenou jeho činností v souvislosti s plněním Smlouvy. 4. Objednatel je od počátku vlastníkem zhotovovaného díla a všech věcí, které Xxxxxxxxxx opatřil k provedení díla od okamžiku jejich zabudování do díla. Xxxxxxxxxx je povinen ve smlouvách se všemi poddodavateli toto ujednání respektovat tak, aby Objednatel takto vlastnictví mohl nabývat, a nesmí sjednat výhradu ve smyslu ustanovení § 2132 a násl. občanského zákoníku, ani jinou podobnou výhradu ohledně přechodu či převodu vlastnictví. Splnění této povinnosti Xxxxxxxxxxx je zajištěno zárukou za provedení díla. V případě porušení tohoto ustanovení je Objednatel oprávněn již bez dalšího od Xxxxxxx odstoupit. 5. Veškeré věci, podklady a další doklady, které byly Objednatelem Zhotoviteli předány a nestaly se součástí díla, zůstávají ve vlastnictví Objednatele, resp. Objednatel zůstává osobou oprávněnou k jejich zpětnému převzetí. Zhotovitel je Objednateli povinen tyto věci, podklady či ostatní doklady vrátit na výzvu Objednatele, a to nejpozději ke dni řádného předání díla, s výjimkou těch, které prokazatelně a oprávněně spotřeboval k naplnění svých závazků ze Xxxxxxx.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • ZÁRUKA A PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ 6.1 Prodávající odpovídá za věcné i právní vady, jež má Zboží v době jeho předání, vady zjištěné v období mezi předáním Zboží Kupujícímu a počátkem běhu záruční doby a vady zjištěné v záruční době. Prodávající garantuje, že Zboží si po záruční dobu zachová své vlastnosti specifikované touto Smlouvou, zejména všechny vlastnosti definované v příloze č. 1 této Smlouvy, a že v průběhu záruční doby bude způsobilé ke každodennímu použití k účelu definovaném v čl. 2 odst. 2.3 této Smlouvy. Záruční doba za jakost jednotlivých dodaných prvků dodávky je vymezena v příloze č. 1 této smlouvy, přičemž minimální délka záruční doby na jednotlivé prvky i Zboží jako celek činí 24 kalendářních měsíců. 6.2 Záruční doba začíná běžet dnem podpisu Předávacího protokolu dodávky Zboží Předávajícím a Kupujícím. 6.3 Požadavek na odstranění vad Zboží, které se projeví v období v záruční době, Kupující uplatní u Prodávajícího bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, nejpozději poslední den záruční doby, a to písemným oznámením (prostřednictvím e-mailu, datové schránky, poskytovatele poštovních služeb) doručeným k rukám odpovědného zástupce Prodávajícího (reklamací) a to na adresu Prodávajícího uvedenou v záhlaví této smlouvy. I reklamace odeslaná Kupujícím poslední den záruční doby se považuje za včas uplatněnou. V písemné reklamaci Kupující uvede popis vady nebo informaci o tom, jak se vada projevuje, a způsob, jakým ji požaduje odstranit. Kupující je oprávněn požadovat ▪ odstranění vady opravou, je-li vada tímto způsobem odstranitelná, ▪ odstranění vady dodáním nového plnění, není-li vada opravou odstranitelná. V případě, že stejná vada vznikne v průběhu záruční doby nejméně potřetí či vznikne-li na Zboží v průběhu záruční doby více než pět různých vad, má Kupující právo požadovat odstranění vady dodáním nového plnění nebo odstoupit od této Smlouvy, i když třetí stejná či šestá různá či poslední vzniklá vada je vada odstranitelná opravou. 6.4 Na záruční opravy nastoupí prodávající v místě instalace Zboží dle této Smlouvy, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, a to v pracovní dny v pracovní době v rozmezí 9:00 – 16:00 hodin nejpozději do 2. pracovního dne ode dne doručení reklamace Kupujícím. 6.5 Prodávající se dále zavazuje odstranit vadu a opravit Zboží a uhradit veškeré náklady s tím spojené, nejpozději: do 5. pracovního dne nebude-li nutné použít náhradní díly a do 14 pracovních dnů v případě nutnosti náhradní díly použít. Lhůta pro odstranění vad počíná běžet okamžikem doručení reklamace Prodávajícímu. 6.6 I v případech, kdy Prodávající reklamaci neuzná, je Prodávající povinen vadu po odsouhlasení Kupujícím odstranit - v takovém případě Prodávající písemně Kupujícího upozorní, že vzhledem k neuznání reklamace se bude domáhat úhrady nákladů na odstranění vady od Kupujícího. Pokud Prodávající reklamaci neuzná, bude oprávněnost reklamace ověřena znaleckým posudkem, který obstará Kupující. V případě, že reklamace bude tímto znaleckým posudkem označena jako oprávněná, ponese Prodávající i náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Právo Kupujícího na bezplatné odstranění vady i v tomto případě vzniká dnem doručení reklamace Prodávajícímu. Prokáže-li se, že Kupující reklamoval neoprávněně, je Kupující povinen uhradit Prodávajícímu prokazatelně a účelně vynaložené náklady na odstranění vady.

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.

  • Převod vlastnického práva Nebude-li dohodnuto jinak, jakékoli dodání nebo převod cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů („Cenné papíry“) či jiných investičních a finančních nástrojů (cenné papíry a jiné investiční a finanční nástroje dále společně jako „Finanční nástroje“) nebo jiného majetku (který v případě Derivátových transakcí zahrnuje jakákoli další podkladová aktiva u takových Transakcí), uskutečněný jednou stranou ve prospěch druhé strany podle Xxxxxxx, bude zakládat převod neomezeného vlastnického práva k takovým Finančním nástrojům a/nebo majetku na druhou stranu, anebo, pokud to bude obvyklé v místě dodání, převod právního titulu (např. spoluvlastnického práva k Finančnímu nástroji nebo jiné formy ekonomického vlastnictví, která je funkčním ekvivalentem takového vlastnického práva, včetně, a to ve všech případech, neomezeného práva nakládat s takovými Finančními nástroji a/nebo majetkem), a nikoliv zřízení nároku na uspokojení zajištěných věřitelů; použití termínů „finanční kolaterál“, „finanční zajištění“ nebo „náhrada“ („substituce“) nebude vykládáno jako dohoda o opaku. Převodce Finančních nástrojů a/nebo majetku (i) si v této souvislosti neponechá vlastnické právo ani zajišťovací nárok k těmto Finančním nástrojům a/nebo majetku, ani právo s takovými Finančními nástroji a/nebo majetkem nakládat a (ii) vyhotoví veškeré dokumenty, které budou rozumně vyžadovány k uskutečnění takového úplného převodu.

  • Měna pro žádosti o platby a přepočet na eura Žádost o platbu musí být předložena v EUR. Veškeré přepočty nákladů (v rámci rozpočtových kategorií stanovených na základě skutečně vynaložených nákladů) vynaložených v jiné měně na euro provede příjemce grantu podle měsíčního účetního kurzu stanoveného Evropskou komisí a zveřejněného na jejích internetových stránkách2, který platil v den podpisu smlouvy poslední z obou smluvních stran.

  • Pojistná nebezpečí, rozsah pojištění, limit pojistného plnění Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění „Zavazadla“ nebo „Zava- zadla při dopravní nehodě“ se sjednávají pro tato pojistná nebezpečí na pojiš- těných zavazadlech: a živelní události,