Výchozí stav Vzorová ustanovení

Výchozí stav. Výchozí stav díla pro poskytování servisních služeb je dán dodaným dílem v rámci Smlouvy o dílo. Zahájení plnění dle této smlouvy je ode dne předání a akceptace díla dle smlouvy o dílo.
Výchozí stav. 4.1. Infomační a komunikační technologie ZZS KVK: Informační systém operačního řízení (IS OŘ) Produkt SOS společnosti PER4MANCE s.r.o. Uvedená společnost je potenciálně unikáním dodavatelem, tj. Zadavatel zajistil u této společnosti rovné podmínky.
Výchozí stav. Od roku 2012, kdy schválila vláda ČR Národní strategii ochrany práv dětí „Právo na dětství“ (dále jen „Národní strategie“), je zřejmá snaha zadavatele o systémové pojetí komplexu preventivních služeb pro ohrožené děti a rodiny. Mezi hlavní cíl Národní strategie patří vytvoření a zpřístupnění služeb a podpory rodinám a dětem (cíl č. 8), který má být průběžně naplňován prostřednictvím klíčových aktivit: - Podpora vzniku komunitních služeb, neformálních typů péče a dobrovolnictví;
Výchozí stav. V rámci individuálního projektu zadavatele s názvem „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny“ se osvědčilo inspirovat se, sdílet a adaptovat zahraniční praxi v oblasti práce s ohroženými dětmi a rodinami. Projekt se však zaměřoval na zahraniční know-how zejména v oblasti náhradní rodinné péče a rodinných konferencí, nikoliv však na oblast služeb pro ohrožené děti a rodiny. Zahraniční inspirace umožňuje získání nového pohledu na systém preventivních služeb a je obohacením při tvorbě vlastní politiky rozvoje těchto služeb. Z dalších aktivit realizovaných zadavatelem jako součást předem definovaného projektu Kodifikace právní úpravy podpory rodin, náhradní rodinné péče a systému péče o ohrožené děti a rodiny financovaného prostřednictvím finanční pomoci v rámci EHP fondů období 2009 – 2014 z Programu CZ04 „Ohrožené děti a mládež“ vyplynula možnost inspirace zahraničními modely systémy služeb pro ohrožené děti a rodiny. Vyhotovené studie (např. Studie systému následné péče o ohrožené děti po dosažení zletilosti a Analýza institutu zvláštní ochrany dítěte) se zaměřovaly též na zahraniční příklady systémů péče o ohrožené děti a rodiny zejména z legislativního hlediska. Z analýz vyplývá, že mapované zahraniční systémy kladou velký důraz na preventivní opatření (podporu a pomoc) a služby. Podrobná analýza zahraničních modelů a praxí cílená na část preventivních služeb bude tak dalším krokem k získání tolik potřebné inspirace a poskytnutí výběru z přístupů k systému preventivních služeb pro ohrožené děti a rodiny z perspektivy klíčových aspektů definování služeb, jejich financování a praktického výkonu.
Výchozí stav. 3.1. Legislativní podmínky pro digitální archivaci 3.2. Institucionální připravenost Zadavatele (včetně organizační, personální a finanční připravenosti) 3.3. Současný stav správy digitálních dokumentů Zadavatele a očekávaný vývoj (zdroje dat, jejich podoba, potřeba archivace jednotlivých typů dat, úroveň jejich administrace a uložení, včetně existujících rizik v těchto oblastech)
Výchozí stav. Do roku 1990 výši odměn sjednocovala praxe uměleckých komisí Českého fondu výtvarných umění a jeho zařízení (Dílo, Architektonická služba a komise zřízené u významných podniků). Výroky komisí o výši odměny i o procentu odčitatelných nákladů byly závazné pro Zúčtovací středisko daně LUČ (daň z literární a umělecké činnosti), které jako speciální finanční úřad fungovalo pro celé území republiky a pro všechny umělecké obory. Po roce 1993, kdy vstoupila v platnost daňová reforma, tento způsob zanikl, výše honorářů začala být určována dohodou a výše nákladů byla odvozena z účetnictví nebo stanovena v procentech přímo ze zákona.
Výchozí stav. V této kapitole je uveden výchozí stav a výchozí podmínky pro dodávku předmětu plnění. Stav informačních a komunikačních technologií V této kapitole je uveden základní popis výchozího stavu jednotlivých prvků ostatních informačních a komunikačních technologií.
Výchozí stav. V této kapitole je uveden výchozí stav a výchozí podmínky pro dodávku předmětu plnění. Jihomoravský kraj je jedním ze 14 územně samosprávných celků České republiky a tvoří jej okresy Brno- město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jihomoravský kraj sousedí s Jihočeským krajem, Krajem Vysočina, Pardubickým krajem, Olomouckým krajem a Zlínským krajem. Jihomoravský kraj na svém území zajišťuje výkon veřejné správy v oblasti zdravotnictví, a to částečně prostřednictvím jím zřizovaných zdravotnických zařízení, částečně prostřednictvím zdravotnických zařízení zřizovaných nebo zakládaných obcemi a organizačními složkami státu a prostřednictvím těchto zařízení zajištuje poskytování veřejné služby v oblasti poskytování zdravotní péče pro občany. Jihomoravský kraj je zřizovatelem poskytovatelů zdravotních služeb, kteří tvoří základnu ambulantní a lůžkové (akutní i následné) zdravotní péče pro celý region. Na svém území Jihomoravský kraj zajišťuje lékařskou pohotovostní službu. Lidem v přímém ohrožení života zajišťuje pomoc Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje.
Výchozí stav. MZČR a další organizační složky státu v resortu MZČR v současné době realizují přípravy na zavádění služeb elektronického zdravotnictví v kontextu „Národní strategie elektronického zdravotnictví“ a zákona č. 325/2021 Sb. Pro tento účel zajišťují související či obdobné služby prostřednictvím vlastních pracovníků a formou nákupu služeb od svých dodavatelů. MZČR má v úmyslu v následujících letech vybudovat služby Elektronického zdravotnictví ČR ve smyslu zákona č. 325/2021 Sb. a „Národní strategie elektronického zdravotnictví“ včetně udržitelného dlouhodobého plánu jejich rozvoje a zavedení Programového managmentu pro řízení tohoto rozvoje. Pro řízení ICT projektů je pak využívána vlastní metodika postavená na metodice PRINCE2 a Microsoft SharePoint pro projektové úložiště. Pro vytváření a rozvoj Enterprise architektury (EA) je využívána vlastní metodika postavená na rámci pro podnikovou architekturu TOGAF s úložištěm EA v prostředí Archirepo. Pro evidenci dokumentace kybernetické bezpečnosti a GDPR jsou v současnosti využívány nástroje Microsoft SharePoint a MS Teams. V současné době MZČR plánuje realizovat 7 projektů z Národního plánu obnovy. Další projekty jsou realizovány podřízenými organizacemi MZČR, nicméně některé z jejich výstupů souvisí s výstupy MZČR a dle potřeby je nutné je koordinovat z hlediska rozsahu, času, ověřování a testování výstupů atd. s přesahem do dalších centrálních projektů. V průběhu realizace rámcové dohody může dojít k rozšíření či snížení rozsahu i počtu projektů dle aktuální potřeby MZČR.
Výchozí stav. Vzhledem k tomu, že: (a) CWI je vlastníkem souboru nemovitostí, pozemků a staveb, v oblasti Nádražní ulice a Smíchovského nádraží, nacházejících se v katastrálním území Smíchov a zapsaných na LV č. 14199, přičemž CWI vytvořilo projektovou dokumentaci pro výstavbu Polyfunkčního centra Smíchov na těchto pozemcích a CWI prohlašuje, že záměr a projektová dokumentace byla s kladným výsledkem projednána s Odborem územního rozvoje, s Odborem památkové péče HMP a s Institutem plánovaní a rozvoje HMP (dále jako “Projekt CWI“). Vizualizace Projektu CWI tvoří přílohu č. 1 této Dohody; (b) Městská část Praha 5 iniciovala projekt revitalizace daného úseku Nádražní ulice (dále jako „Revitalizace“) a DPP etapově provádí rekonstrukci tramvajové tratě Nádražní - Na Zlíchově (dále jako „Rekonstrukce TT“), přičemž CWI se po nabytí vlastnictví k těmto pozemkům k těmto iniciativám připojila; (c) součástí a klíčovým předpokladem Revitalizace je [odstranění/udělení výjimky] stávající stavební uzávěry „VRÚ Smíchov jih“ ve vztahu k pozemkům v rámci plánu Revitalizace a Projektu CWI, přičemž dle názoru CWI pro tuto stavební uzávěru již před časem pominuly zákonné důvody; (d) CWI, HMP a Městská část Praha 5 jsou rámcově dohodnuty na rozsahu Revitalizace a rozšíření tělesa Nádražní ulice s tím, že potvrzují, že toto rozšíření bude vyžadovat převedení části pozemků vlastněných CWI do vlastnictví HMP dle plánu obsaženého v příloze č. 2 této Dohody, a to směnou za jiné pozemky či odkupem za cenu stanovenou na základě znaleckého posudku jako v čase a místě obvyklou; (e) na některých pozemcích vlastněných CWI, a to jmenovitě na pozemcích parc. č. 664, 668/3 a 669/4 (dále jen „Předmětné pozemky“), se nacházejí jímací vrty, o nichž DPP prohlašuje, že jsou jeho vlastnictvím, zatímco CWI prohlašuje, že v souladu s kolaudačním rozhodnutím a dalšími dokumenty je vlastníkem jímacích vrtů vlastník Předmětných pozemků, tj. CWI (dále jako „Jímací vrty“). Jejich zakreslení včetně jejich dohodnutého ochranného pásma je obsaženo v Příloze č. 3 této Dohody; (f) Jímací vrty jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím účelově určeny k využití v souvislosti s vodním dílem „Gravitační přivaděč vody pro ZTC3“, jenž je umístěno hluboko pod povrchem v délce cca 1200 bm od stanice metra Radlická až na Předmětné pozemky, přičemž voda získávaná z tohoto přivaděče je využívána DPP pro účely technického centra při trase B metra nesoucího označení ZTC3. Kolaudační rozhodnutí odboru výstavby MHMP č.j. MHMP- 61648/95, V...