Produkční prostředí Vzorová ustanovení

Produkční prostředí. Kategorie vady Lhůta k odstranění počítaná od nahlášení vady
Sample 1Sample 2Sample 3See All (7)
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Produkční prostředí. Kategorie vady Lhůta k odstranění počítaná od nahlášení vady Objednatelem Vada kategorie A – kritická do 4 hodin Vada kategorie B – střední do 17:00 třetího pracovního dne od nahlášení vady Vada kategorie C – nízká do 17:00 pátého pracovního dne od nahlášení vady Testovací prostředí Kategorie vady Lhůta k odstranění počítaná od nahlášení vady Objednatelem Vada kategorie A – kritická do 17:00 druhého pracovního dne od nahlášení vady Vada kategorie B – střední do 17:00 pátého pracovního dne od nahlášení vady Vada kategorie C – nízká do 17:00 desátého pracovního dne od nahlášení vady
Sample 1Sample 2Sample 3See All (5)
Produkční prostředí v rozsahu dle DCK, které na infrastruktuře Zadavatele připraví Dodavatel, s využitím produkčních dat a rozhraní. Produkční prostředí bude sloužit jednak k Testování a Akceptaci a dále k produkčnímu provozu. Formálně bude tato oblast Fáze A završena dohodnutým a vzájemně odsouhlaseným Předávacím protokolem dílčího plnění (Dodavatel předává Testovací prostředí a Produkční prostředí) a Akceptačním protokolem dílčího plnění, kterým Zadavatel akceptuje splnění podmínek této oblasti ve Smlouvě. 6.4Produkční provoz s podporou Implementace Produkčního provozu s podporou bude v rozsahu dle DCK. Produkční provoz s podporou bude probíhat na produkčním prostředí, a to dle jednotlivých implementovaných celků SYSTÉMU,. Jeho účelem je zjistit, zda jsou splněny akceptační podmínky uvedené v tomto dokumentu a v DCK, včetně ověření funkčnosti veškerých vazeb se všemi provázanými subsystémy a ověření relevantnosti migrovaných dat v reálném provozu. V průběhu Produkčního provozu s podporou může docházet k dílčím úpravám SYSTÉMU tak, aby nedocházelo k omezení dané funkcionality. Pokud dojde v průběhu Produkčního provozu s podporou k závadám, které omezí funkcionality plnění, prodlužuje se doba Produkčního provozu s podporou o stejnou dobu, po kterou nebylo plnění funkční (bez vad). Formálně bude Fáze A završena dohodnutým a vzájemně odsouhlaseným Předávacím protokolem (Dodavatel předává plnění dle Smlouvy) a Akceptačním protokolem, kterým Zadavatel akceptuje splnění podmínek Fáze A ve Smlouvě.
Sample 1Sample 2
Produkční prostředí. Návrh administrace BI řešení. • Návrh řešení bezpečnosti systému a dat. • Návrh budoucí škálovatelnosti systému (zejména jeho výkonu). • Návrh systému nasazování oprav, změn a nových verzí do jednotlivých prostředí (kontrolovaný release management). • Návrh zálohování a obnovy funkčnosti BI řešení. • Vytvoření prostředí BI řešení v rámci technické infrastruktury ČŠI: o Instalace a konfigurace potřebných produktů testovacího a produkčního prostředí;
Sample 1
Produkční prostředí. Produkční prostředí systému se skládá z následujících komponent: Skenery a skenovací pracoviště – lokality Brno a Praha Hostivař Pracovní stanice – celkem 51 stanic, které mohou být rozmístěny dle potřeby Objednatele
Sample 1
Produkční prostředí. Produkční prostředí je oddělené na dvě samostatné části. řešení. V případě zájmu Nájemce je možné po dohodě předmět plnění rozšířit o kompletní funkčnost statistického modulu v rozsahu komplexního zpracování telematických dat, agregace dat a tvorby přehledů a statistik o dopravním proudu. Část 1 a Část 2 není provozována na stejných HW a SW prostředcích. Oddělení produkčního prostředí na dvě části (Část 1 a Část 2) vychází z logiky práce s daty v jednotlivých částech systému a požadavcích zadavatele na zajištění dostupnosti dat v Části 1, kde se zpracovávají výhradně data z měření ve smyslu přestupkového a správního řízení (ze zařízení jsou předávána data označená jako potencionální přestupek). V Části 2 lze pracovat s on-line daty v kompletním telematickém rozsahu a v případě využívání statistického modulu v jeho plném rozsahu jsou data z této části propagována do jiných systémů, než data z části určené pro práci s přestupky. Provoz produkčního a záložního systému je standardně realizován v režimu Active/Passive. V případě výpadku primárního systému lze provoz přesměrovat na záložní systém do 4 pracovních hodin od zjištění a nahlášení takového výpadku Pronajímateli. Pro hlášení výpadků (poruch a závad) poskytne Pronajímatel Nájemci standardní HelpDesk. Řešení provádí replikaci dat do záložního systému. Data na záložní server budou přenášena průběžně, přičemž záloha dat z produkčního systému nesmí být starší více jak 30 minut. Záložní systém bude mít z výkonového pohledu minimálně 50% výkon z pohledu uživatelské odezvy systému oproti primárnímu systému. V případě výpadku primárního systému bude možné přesměrovat provoz na záložní systém do 4 pracovních hodin od zjištění a nahlášení takového výpadku Pronajímateli. Pro hlášení výpadků (poruch a závad) poskytne Pronajímatel Nájemci standardní HelpDesk. Řešení nabízí replikaci dat do záložního systému. Data na záložní server budou přenášena průběžně, přičemž záloha dat z produkčního systému nesmí být starší více jak 60 minut. Záložní systém bude mít z výkonového pohledu minimálně 50% výkon z pohledu uživatelské odezvy systému oproti primárnímu systému. Provoz produkčního a záložního systému je standardně realizován v režimu Active/Passive. • Počet registrovaných uživatelů (maximální využitelný rozsah poskytnutých licencí pro uživatele): o 5 pro modul zpracování dat z měřících systémů (strážníci městské policie) o 10 pro modul přestupkového a správního řízení (referenti správního úřadu) o 5 pro statistický modu...
Sample 1
Produkční prostředí. V tomto prostředí budou pracovat uživatelé při reálném (ostrém) používání Systému. Bude obsahovat všechny otestované a schválené funkcionality a všechna aktuální (ostrá) data.
Sample 1
Produkční prostředí v rozsahu dle DCK, které na infrastruktuře Zadavatele připraví Dodavatel, s využitím produkčních dat a rozhraní. Produkční prostředí bude sloužit jednak k Testování a Akceptaci a dále k produkčnímu provozu. Formálně bude tato oblast Fáze A završena dohodnutým a vzájemně odsouhlaseným Předávacím protokolem dílčího plnění (Dodavatel předává Testovací prostředí a Produkční prostředí) a Akceptačním protokolem dílčího plnění, kterým Zadavatel akceptuje splnění podmínek této oblasti ve Smlouvě o dílo.
Sample 1

Related to Produkční prostředí

  • Životní prostředí (18) Nedodržení platných právních a ostatních předpisů pro ochranu ŽP při nakládání s odpady kategorie ostatní (O) nebo nebezpečný (N) 10 000,- Kč za případ u (O) 20 000,- Kč za případ u (N)

  • Podmínky produktu Podmínky použití služby: OST Skupina produktů: Serverové Prodloužená doba účinnosti: Není relevantní Práva k migraci: Není relevantní Předpoklad: Není relevantní Propagační akce: Není relevantní Výjimka pro oprávněné uživatele: Není relevantní Nárok na snížení: Není relevantní Nárok na snížení (SCE): Není relevantní Výhody při užívání studenty: Není relevantní Nárok na aktualizaci: Není relevantní

  • Náhrada škody a prodlení 1. Každá ze smluvních stran nese odpovědnost za způsobenou škodu v rámci platných právních předpisů a této Smlouvy. Za škodu se v tomto smyslu považuje i pokuta či jiná sankce uložená za správní delikt Objednateli v případě, že příčinou uložení takové sankce bylo porušení povinností Zhotovitel dle této Smlouvy. Obě smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod. Smluvní strany jsou povinny nahradit způsobenou škodu za porušení povinností stanovených platnými právními předpisy, a dále stanovených v této Smlouvě.

  • Podmínky prostorového uspořádání U nové zástavby nesmí být počet nadzemních podlaží vyšší než tři včetně podkroví. KZ = 0,65do 800m/0,70nad 800m (podsazený údaj určuje velikost pozemku). Podmínkou je umístění min. dvou míst (garáž nebo stání) pro osobní automobil na vlastním pozemku.

  • Smluvní pokuty, úroky z prodlení V případě neprovedení služeb dodavatelem ve sjednaném rozsahu a kvalitě anebo v případě neodstranění vad nebo nedostatků ve lhůtě sjednané v článku VI odst. 3 této smlouvy je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč (slovy: pět tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení smluvní povinnosti, resp. za každý den prodlení s odstraněním vad nebo nedostatků. V případě porušení kterékoli z povinností podle článku VII odst. 2 a 7 je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 100.000 Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých) za každý započatý měsíc, v němž nebude mít dodavatel uzavřenu platnou a účinnou pojistnou smlouvu se sjednanými parametry, resp. za každý jednotlivý případ porušení závazku mlčenlivosti. V případě porušení jakékoli jiné smluvní povinnosti dodavatele je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli a dodavatel je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení smluvní povinnosti. Ujednáními o smluvních pokutách není dotčen nárok objednatele na náhradu případně způsobené škody, kterou je objednatel oprávněn požadovat po dodavateli vedle smluvní pokuty v plné výši. Objednatel je oprávněn jednostranně započíst svou pohledávku za dodavatelem z titulu smluvní pokuty vůči jakékoli splatné pohledávce dodavatele za objednatelem. Smluvní pokuty sjednané touto smlouvou jsou splatné dnem porušení příslušné smluvní povinnosti. V případě prodlení objednatele s uhrazením ceny služeb je dodavatel oprávněn požadovat po objednateli zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši.

  • Podmínky udělení peněžních prostředků 3.1 Příjemce je oprávněn použít dotaci pouze k účelu uvedenému v článku I. této smlouvy.

  • Smluvní pokuty, úrok z prodlení V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zaslání harmonogramu nebo jeho čistopisu objednateli dle čl. II odst. 1 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele v kterékoliv lhůtě dle odsouhlaseného harmonogramu, vyjma lhůty pro dokončení a předání díla, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro dokončení a předání díla objednateli dle čl. II odst. 2 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. V případě nedodržení podmínky dle čl. II odst. 3 zhotovitelem je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý den, po který systém EPS nebude plně funkční nad rámec povolené doby. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě stanovené v souladu s čl. II odst. 6 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro předání nebo opravu DSP dle čl. II odst. 7 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý pracovní den prodlení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro doručení daňového dokladu podle čl. III odst. 7 je objednatel oprávněn za každý den prodlení účtovat smluvní pokutu ve výši 0,04 % z částky odpovídající výši DPH, kterou je objednatel povinen odvést, minimálně však 500 Kč. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě podle čl. VI odst. 12 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V případě porušení kterékoli povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 3 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. V případě porušení kterékoliv povinnosti zhotovitele dle čl. VII odst. 4 je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to za každý zjištěný případ takového porušení. V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro zahájení odstraňování vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu za každou započatou hodinu prodlení ve výši: 1 000 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. a), 500 Kč u vady dle čl. VIII odst. 4 písm. b). V případě prodlení zhotovitele ve lhůtě pro odstranění vady, a to i dohodnuté mezi smluvními stranami, je objednatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení. V případě prodlení objednatele s úhradou daňového dokladu je zhotovitel oprávněn požadovat úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta a úrok z prodlení jsou splatné do 14 dnů od doručení dokladu k úhradě povinné smluvní straně. Povinnost zaplatit je splněna odepsáním příslušné částky z účtu povinného ve prospěch účtu oprávněného. Zhotovitel není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení objednatele. Smluvní pokutou není dotčen nárok na náhradu škody.

  • Zpracování pro účely plnění zákonné povinnosti Pojistník bere na vědomí, že jeho identifikační a kontaktní údaje a údaje pro ocenění rizika při vstupu do pojištění pojistitel dále zpracovává ke splnění své zákonné povinnosti vyplývající zejména ze zákona upravujícího distribuci pojištění a zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.

  • Podmínky pro uzavření smlouvy U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích podle § 122 odst. 4 zákona. Nebude-li možno zjistit údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích, zadavatel bude podle § 122 odst. 5 zákona požadovat předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo předložení