Protokol o nepřevzetí objednaného znaleckého posudku nebyl převzat, protože má tyto vady a nedodělky:
Protokol o předání a převzetí objednaného znaleckého posudku
Protokol o předání a převzetí objednaného znaleckého posudku Příloha č. 5 Vzor protokolu o nepřevzetí objednaného znaleckého posudku
Protokol. Instituce bude provádět činnosti související se Studií v souladu s Protokolem, včetně hlášení nežádoucích příhod.
Protokol. Protokolem Klinického hodnocení je Protokol Společnosti č. 20110265 nazvaný "A Phase 1b/3, Multicenter, Trial of Talimogene Laherparepvec in Combination with Pembrolizumab (MK-3475) for Treatment of Unresectable, Stage IIIB to IVM1c Melanoma (MASTERKEY-265)", včetně svých dodatků. Zdravotnické zařízení a Zástupci zdravotnického zařízení se zúčastní všech setkání ohledně Klinického hodnocení, která budou Společností důvodně požadována (dále jen "Setkání zkoušejících"). Takováto setkání mohou být organizována Společností k poskytnutí nebo výměně informací s hlavními zkoušejícími, spoluzkoušejícími nebo dalšími osobami zabývajícími se výzkumem ve Zdravotnickém zařízení, a to s cílem podpořit efektivní provádění nebo ukončení Klinického hodnocení. Zdravotnické zařízení souhlasí s tím, že z účasti Zdravotnického zařízení nebo Zástupců zdravotnického zařízení na Setkání zkoušejících nevyplývá žádný nárok na jakoukoliv další úhradu. Společnost může nahradit nebo zaplatit Zdravotnickému zařízení přiměřené předem schválené náklady vzniklé Zdravotnickému zařízení nebo Zástupcům zdravotnického zařízení za jejich účast na Setkání zkoušejících, a to pokud obdrží doklady v takové formě a s údaji, které budou postačovat Společnosti k prokázání těchto nákladů pro účely daňových přiznání Společnosti, a za předpokladu, že Zdravotnické zařízení dodrží pokyny a příslušné postupy a směrnice Společnosti týkající se cest a pohoštění a další směrnice upravující vztahy se zdravotnickými pracovníky. Hlavní zkoušející bude v rámci Zdravotnického zařízení vést a dohlížet na Klinické hodnocení.
Protokol. Skúšajúci vykoná Skúšanie v súlade s Protokolom.
Protokol o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech
Protokol o postavení Dánska Vysoké smluvní strany, odvolávajíce na rozhodnutí Evropské rady, složené z hlav států nebo vlád, o určitých Dánskem vznesených problémech týkajících se Smlouvy o Evropské unii, přijaté v Edinburku 12. prosince, vědomy si postoje Dánska k unijnímu občanství, hospodářské a měnové unii, obranné politice, jakož i k oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zakotveným v rozhodnutí z Edinburku, respektujíce článek 3 Protokolu o začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie, se dohodly na následujících ustanoveních, která jsou připojena ke Smlouvě o založení Evropské-ho společenství a Smlouvě o Evropské unii. ČÁST I • Článek 1 Opatření podle hlavy IV Dánsko se v Radě neúčastní přijímání opatření, navrhovaných podle hlavy V Smlouvy o založení Evropského společenství. Odchylně od článku 205 odstavce 2 Smlouvy o založení Evropského společenství platí jako kvalifikovaná většina stejný podíl vážených hlasů dotčených členů Rady, který je stanoven v článku 205 odstavec 2. K rozhodnutím Rady, která musí být přijata jednomyslně, je nutný souhlas všech členů Rady s výjimkou zástupce vlády Dánska. • Článek 2 Použitelnost hlavy IV Ustanovení hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství, opatření přijatá podle této hlavy, ustanovení mezinárodních úmluv, uzavřených Společenstvím podle této hlavy, a rozhodnutí Soudního dvora, ve kterých jsou taková ustanovení nebo opatření vykládána nejsou pro Dánsko závazná nebo použitelná; tato ustanovení, opatření a rozhodnutí se nedotýkají acquis communautaire ani nejsou součástí práva Společenství aplikovaného vůči Dánsku. • Článek 3 Finanční důsledky Kromě správních nákladů vyplývajících pro orgány nenese Dánsko finanční důsledky opatření podle článku 1. • Článek 4 Použití článků 1, 2 a 3 Články 1,2 a 3 se nepoužijí na opatření k určení těch třetích států, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a na opatření o jednotné formě víza. • Článek 5 Provádění rozhodnutí podle hlavy IV
Protokol. O ÚLOZE VNITROSTÁTNÍCH PARLAMENTŮ V EVROPSKÉ UNII VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, MAJÍCE NA PAMĚTI, že způsob kontroly vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jde o činnosti Unie, je záležitostí ústavního uspořádání a praxe každého členského státu, PŘEJÍCE SI podnítit větší zapojení vnitrostátních parlamentů do činností Evropské unie a zvýšit jejich možnost vyjadřovat se k návrhům evropských legislativních aktů, jakož i k jiným záležitostem, které pro ně mohou mít zvláštní význam, SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii:
Protokol. O POUŽÍVÁNÍ ZÁSAD SUBSIDIARITY A PROPORCIONALITY VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána nejblíže občanům Unie, ODHODLÁNY stanovit podmínky použití zásad subsidiarity a proporcionality, zakotvených v článku I-11 Ústavy a vytvořit systém kontroly používání těchto zásad, SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu: Každý orgán neustále dbá na dodržování zásad subsidiarity a proporcionality vymezených v článku I-11 Ústavy. Před předložením návrhu evropského legislativního aktu povede Komise rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí případně přihlížet k regionálnímu a místnímu rozměru zamýšlené činnosti. V mimořádně naléhavých případech Komise tyto konzultace nepovede. Své rozhodnutí odůvodní v návrhu. Pro účely tohoto protokolu se „návrhem evropského legislativního aktu“ rozumí návrhy Komise, podněty skupiny členských států, podněty Evropského parlamentu, žádosti Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky a žádosti Evropské investiční banky za účelem přijetí evropského legislativního aktu. Komise předá své návrhy evropských legislativních aktů a své pozměněné návrhy vnitrostátním parlamentům členských států současně jako normotvůrci Unie. Evropský parlament předá své návrhy evropských legislativních aktů a své pozměněné návrhy vnitrostátním parlamentům. Návrhy evropských legislativních aktů pocházejících od skupiny členských států, Soudního dvora, Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, jakož i pozměněné návrhy předá vnitrostátním parlamentům členských států Rada. Po přijetí legislativních usnesení Evropského parlamentu a postojů Rady je tyto orgány předají vnitrostátním parlamentům. Návrhy evropských legislativních aktů se odůvodňují s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality. Každý návrh evropského legislativního aktu by měl obsahovat zevrubnou informaci umožňující posoudit soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality. Tato informace by měla obsahovat zhodnocení finančního dopadu návrhu a, jde-li o evropský rámcový zákon, důsledky pro přijetí prováděcích předpisů členskými státy včetně, je-li to třeba, pro regionální předpisy. Důvody umožňující dospět k závěru, že cílů Unie lze lépe dosáhnout na její úrovni, se opírají o kvalitativní a, kdekoli je to možné, kvantitativní údaje. Návrhy evropských legislativních aktů přihlížejí k nutnosti postupovat tak, aby každá zátěž, finanční nebo správní, příslušející Unii, vnitrostátním vládám, region...