Přechod jurisdikční ochrany zaměstnance. Lze závěry ohledně přípustnosti převedení jurisdikční ochrany použít i v případě přechodu (tj. ze zákona, a nikoli na základě smlouvy jako v případě postoupení) jurisdikční ochrany? Domnívám se, že ano. K tomuto názoru mě vedou důvody uvedené již v předchozí kapitole o přípustnosti převedení jurisdikční ochrany zaměstnance. Právní nástupci zaměstnance (zůstavitele) totiž budou moci k uplatnění na ně přešlé pohledávky zůstavitele vůči zaměstnavateli využít pouze jurisdikční normy oddílu 5 Brusel I bis. Mezi nimi přitom není na rozdíl od jurisdikčních norem v oddílu 3 a 4 pro pojistníka a pojištěného, respektive spotřebitele jurisdikční norma umožňující zaměstnanci podat žalobu u soudu členského státu svého bydliště. Právní nástupci zaměstnance proto mohou zaměstnavatele žalovat pouze podle jurisdikčních norem, které vykazují vztah k pracovněprávnímu vztahu. Není proto ohrožena předvídatelnost práva zaměstnavatele ve vztahu k fóru, u kterého může být žalován ze strany právních nástupců zaměstnance.218 218 Stejně jako výše u kapitoly 2.2.9 je však možno připustit i výklad, který by přechod zaměstnancovy jurisdikční ochrany vyloučil pro případ, že by na právního nástupce zůstavitele nepřešla celá pohledávka za zaměstnavatelem, ale pouze její část. Pokud by např. měl zaměstnanec (zůstavitel) 3 dědice, kteří nemají mezi sebou dobré vztahy, nedohodli se tedy v dědickém řízení, na koho pohledávka zesnulého zaměstnance přejde,
