Rezerva na pomoc při mimořádných událostech Vzorová ustanovení

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech. Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech. Tento článek odpovídá článku 9 stávajícího nařízení. S ohledem na potřebu zajistit schopnost rozpočtu Unie reagovat a s ohledem na nové výzvy Unie, jimž Unie čelila a nadále čelí, se navrhuje rozšířit oblast působnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech na operace uvnitř Unie, stanovit společný mechanismus pro finanční posílení opatření EU v reakci na všechny druhy krize (přírodní katastrofy, mimořádné události v oblasti řízení migrace, naléhavé humanitární situace, epidemie atd.) ve všech zeměpisných lokalitách. Za účelem maximalizace schopnosti rozpočtu EU reagovat neexistuje vyčlenění nebo přednostní využívání zvláštních programů. Avšak v průběhu roku by se uplatnilo dočasné omezení využívání s cílem zajistit schopnost reagovat vždy na vnitřní nebo vnější krize a zajistit, že mohou být uvolněny finanční prostředky na pokrytí potřeb, které mohou vzniknout na konci roku. Maximální roční částka se zvyšuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018).
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech. 1. Rezervu na pomoc při mimořádných událostech lze využít pro rychlou reakci na konkrétní mimořádné potřeby uvnitř Unie nebo ve třetích zemích po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu, zejména reakce na mimořádné události a podpůrné operace v návaznosti na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize, v případech rozsáhlých hrozeb v oblasti veřejného zdraví a ve veterinární a fytosanitární oblasti, jakož i v situacích, kdy vzniká velký tlak na vnějších hranicích Unie v důsledku migračních toků, vyžadují-li to okolnosti. 2. Roční výše této rezervy se stanovuje na 600 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n +1 v souladu s finančním nařízením. Rezerva se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá. 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku. Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace. 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.

Related to Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

  • OSOBITNÉ USTANOVENIA O ŠTÁTNEJ POMOCI 1. Štátna, resp. minimálna pomoc sa poskytuje v súlade so zákonom o štátnej pomoci. 2. V zmysle § 5 ods. 2 zákona o štátnej pomoci príjemcom je ten, kto vykonáva hospodársku činnosť bez ohľadu na právnu formu a spôsob financovania a v koho prospech bol vykonaný právny úkon, ktorý ho oprávňuje na získanie pomoci. Na účely tohto zákona sa hospodárskou činnosťou rozumie každá činnosť, ktorá spočíva v ponuke tovaru alebo služieb alebo v ponuke tovaru a služieb na trhu. 3. Podľa čl. 107 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ) sa pravidlá štátnej pomoci, resp. minimálnej pomoci vo všeobecnosti uplatňujú len vtedy, keď je príjemcom pomoci „podnik“ (v čl. 107 ZFEÚ označený ako „podnikateľ“), pričom podnikom sa rozumie každý subjekt vykonávajúci hospodársku činnosť bez ohľadu na právne postavenie a spôsob jeho financovania (ďalej len „podnik“). 4. Pod nepriamou štátnou pomocou sa rozumie poskytnutie čo i len časti finančných prostriedkov zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom príjemcom z prostriedkov poskytnutých poskytovateľom na účet príjemcu, a to v prípade, ak príjemca nespĺňa aspoň jednu z podmienok uvedených v ods. 10 tohto článku. 5. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak je príjemcom podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku. Ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 6. Zmluvné strany sa dohodli, že v prípade, ak príjemcom nie je podnik v zmysle ods. 3 tohto článku, vzťahujú sa na neho ustanovenia ods. 4, 9 až 15 tohto článku. Ustanovenia ods. 2, 7 a 8 tohto článku sa na neho nevzťahujú. 7. V prípade podniku rozdiel finančných prostriedkov medzi rozpočtom Projektu a výškou finančných prostriedkov poskytnutých poskytovateľom vo forme štátnej pomoci, ktoré nebudú poskytnuté poskytovateľom, je príjemca povinný zabezpečiť z vlastných zdrojov alebo z iných zdrojov ako je štátny rozpočet. 8. V prípade podniku finančné prostriedky poskytnuté poskytovateľom na účet príjemcu predstavujú štátnu pomoc podľa nariadenia Komisie Európskej únie č. 1407/2013 z 18.12.2013 o uplatňovaní článkov 107 a 108 Zmluvy o fungovaní Európskej únie na pomoc de minimis. 9. Príjemca, ktorý nie je podnikom, čestne vyhlasuje, že sa jeho prostredníctvom podniku, ktorý je jeho spoluriešiteľskou organizáciou (zúčastnený podnik), neposkytuje žiadna nepriama štátna pomoc. 10. Za poskytovanie nepriamej štátnej pomoci sa nepovažuje konanie ak je splnená aspoň jedna z týchto podmienok (podľa ods. 28 Rámca pre štátnu pomoc na výskum, vývoj a inovácie – 2014/C 198/01): a) zúčastnený podnik znáša celkové náklady Projektu, alebo b) výsledky spolupráce, ktoré nevedú k vzniku práv duševného vlastníctva, sa môžu vo veľkom rozsahu rozširovať a akékoľvek práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom činností výskumnej organizácie/príjemcu, sa v plnej miere pridelia príjemcovi, alebo c) akékoľvek práva duševného vlastníctva vyplývajúce z projektu, ako aj príslušné prístupové práva sú pridelené zúčastnenému podniku spôsobom, ktorý primerane odráža jeho pracovné balíky, príspevky a príslušné záujmy, alebo d) výskumná organizácia/príjemca dostane za práva duševného vlastníctva, ktoré sú výsledkom jej činností a sú prevedené na zúčastnený podnik alebo ku ktorým získal zúčastnený podnik prístupové práva, kompenzáciu zodpovedajúcu trhovej cene. Od uvedenej kompenzácie sa môže odpočítať absolútna výška hodnoty akéhokoľvek finančného alebo nefinančného príspevku zúčastneného podniku na náklady spojené s činnosťami výskumnej organizácie/príjemcu, ktorých výsledkom boli príslušné práva duševného vlastníctva. 11. Pod pridelením v plnej miere sa na účely tejto Zmluvy rozumie, že príjemca má v plnej miere hospodársky prospech z týchto práv, ponechaním si plného práva s nimi disponovať, ide najmä o vlastnícke právo a licenčné právo. Tieto podmienky môžu byť splnené, aj keď sa príjemca rozhodne uzavrieť ďalšie Zmluvy týkajúce sa týchto práv, vrátane ich licencovania spolupracujúcemu partnerovi. 12. Náhrada zodpovedajúca trhovej cene práv duševného vlastníctva sa týka náhrady za hospodársky prospech vyplývajúci z týchto práv v plnej výške. V súlade so všeobecnými zásadami štátnej pomoci a vzhľadom na ťažkosti spojené s objektívnym stanovovaním trhovej ceny práv duševného vlastníctva bude podmienka považovaná za splnenú, ak bude príjemca ako predajca v momente uzatvárania Zmluvy preukázateľne rokovať s cieľom získať maximálny prospech. 13. V prípade porušenia ods. 9 tohto článku príjemcom, poskytovateľ bude požadovať od príjemcu vrátenie finančných prostriedkov poskytnutých zúčastnenému podniku alebo zúčastneným podnikom formou nepriamej štátnej pomoci. 14. Príjemca sa zaväzuje vrátiť finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote do 15 dní odo dňa doručenia oznámenia o zistení poskytnutia finančných prostriedkov vo forme nepriamej štátnej pomoci a výzvy na ich vrátenie zaslanej poskytovateľom. 15. V prípade, že príjemca nevráti finančné prostriedky poskytnuté vo forme nepriamej štátnej pomoci poskytovateľovi v lehote uvedenej v ods. 14 tohto článku, zakladá toto nesplnenie povinnosti oprávnenie poskytovateľa na odstúpenie od Zmluvy a povinnosť príjemcu na vrátenie nespotrebovaných finančných prostriedkov poskytovateľovi. Týmto nie sú dotknuté ustanovenia všeobecne záväzných predpisov.

  • DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ O VIDITELNOSTI FINANCOVÁNÍ EVROPSKOU UNIÍ Aniž je dotčen článek II.8, musí příjemci uvést podporu přijatou v rámci programu Erasmus+ ve všech komunikačních a propagačních materiálech, na internetových stránkách a sociálních médiích. Pokyny pro příjemce a další třetí osoby jsou k dispozici na internetové adrese xxxx://xxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx_xx

  • Odpovědnost zhotovitele za škodu a povinnost nahradit škodu 8.4.1. Pokud činností zhotovitele dojde ke způsobení škody objednateli nebo třetím osobám z titulu opomenutí, nedbalosti nebo neplněním podmínek vyplývajících ze zákona, technických nebo jiných norem nebo vyplývajících z této smlouvy je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu tuto škodu odstranit a není-li to možné, tak finančně uhradit. Veškeré náklady s tím spojené nese zhotovitel. 8.4.2. Zhotovitel odpovídá i za škodu způsobenou činností těch, kteří pro něj dílo provádějí. 8.4.3. Zhotovitel odpovídá za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze strojů, přístrojů nebo jiných věcí, které zhotovitel použil nebo hodlal použít při provádění díla. 8.4.4. Zhotovitel odpovídá za rozsah, kvalitu prací a dodávek dle projektu pro provedení stavby a obsahu této smlouvy a platných ČSN a právních předpisů upravujících provádění díla.

  • Sankce za neodstranění reklamovaných vad 11.2.1. Pokud zhotovitel nenastoupí ve sjednaném termínu, nejpozději však ve lhůtě do 10 dnů ode dne obdržení reklamace objednatele k odstraňování reklamované vady (případně vad), je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, na jejíž odstraňování nenastoupil ve sjednaném termínu a za každý den prodlení. 11.2.2. Pokud zhotovitel neodstraní reklamovanou vadu ve sjednaném termínu, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, u níž je v prodlení a za každý den prodlení. 11.2.3. Označil-li objednatel v reklamaci, že se jedná o vadu, která brání řádnému užívání díla, případně hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu (havárie), sjednávají obě smluvní strany smluvní pokuty v dvojnásobné výši.

  • Odměna za pracovní pohotovost 1. Zaměstnancům HZS při dosažitelnosti pracoviště v době kratší než 15 minut přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba A této PKS. 2. Ostatním zaměstnancům přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba B této PKS. 3. Odměna za pracovní pohotovost není mzdou.

  • POŽADAVKY NA KVALIFIKACI DODAVATELE Prokazování kvalifikace v nadlimitním režimu se řídí §§ 73 – 88 ZZVZ, pro předkládání dokladů se použijí pravidla dle § 45 ZZVZ. Dodavatel předkládá prosté kopie dokladů k prokázání splnění kritérií kvalifikace, a to v českém jazyce. Doklady v jiném jazyce se předkládají s překladem do českého jazyka, přičemž doklady ve slovenském jazyce a doklady o vzdělání v anglickém jazyce se předkládají bez překladu. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 ZZVZ musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 ZZVZ mohou být nahrazeny výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zadavatel neumožňuje nahrazení požadovaných dokladů k prokázání kvalifikace čestným prohlášením ve smyslu § 86 odst. 2 ZZVZ. Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné. Dodavatel může prokázat určitou část kvalifikace, vyjma základní způsobilosti a profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 ZZVZ, prostřednictvím jiných osob. V takovém případě je povinen zadavateli předložit doklady a dokumenty dle § 83 ZZVZ.

  • JINÉ POŽADAVKY ZADAVATELE NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 14.1. Obsah jiných požadavků

  • Požadavky zadavatele na zpracování nabídky 8.1 Účastník předloží úplnou elektronickou verzi nabídky, a to s využitím elektronického nástroje E-ZAK. Způsob správného podání nabídky v elektronické podobě na veřejnou zakázku je uveden v uživatelské příručce elektronického nástroje E-ZAK pro dodavatele, která je k dispozici na internetové stránce profilu zadavatele: xxxxx://xxxxxxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx.xxxx 8.2 Pro tyto účely a v souladu se ZZVZ systém vyžaduje registraci dodavatelů a elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. Podáním nabídky dodavatel se stanovenou formou komunikace a doručování souhlasí a zavazuje se poskytnout veškerou nezbytnou součinnost, zejména provést registraci v elektronickém nástroji E-ZAK a pravidelně kontrolovat doručené zprávy. 8.3 Dodavatel je oprávněn podat pouze jednu nabídku. 8.4 Nabídka musí obsahovat: • identifikační údaje účastníka analogicky dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. g) ZZVZ, kontaktní osobu účastníka pro účely této veřejné zakázky, včetně jejích kontaktních údajů (telefon, e-mail), • návrh smlouvy. Závazný vzor smlouvy je uveden jako příloha č. 3 této Výzvy, přičemž účastník není oprávněn vkládat do návrhu smlouvy a jeho obchodních podmínek jiné sankce a závazky vůči zadavateli než ty, které obsahuje příloha č. 3 této Výzvy závazný vzor smlouvy a jeho obchodní podmínky. Nebude-li nabídka obsahovat přílohy smlouvy, do kterých nebyl účastník oprávněn zasahovat, má se za to, že se zněním takových příloh souhlasí, ledaže sdělil opak. • čestné prohlášení ve vztahu k zakázaným dohodám - účastník je povinen přiložit ke své nabídce čestné prohlášení o tom, že v souvislosti s výběrovým řízením na předmětnou veřejnou zakázku neuzavřel a neuzavře s jinými osobami zakázanou dohodu ve smyslu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. Toto bude předloženo ve formě formuláře obsaženého v příloze č. 1 Kapitole 4 přílohy této Výzvy. 8.5 Analogicky dle ustanovení § 28 odst. 2 ZZVZ platí, že nebyla-li nabídka zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v této Výzvě, nepovažuje se za podanou a v průběhu výběrového řízení se k ní nepřihlíží. 8.6 Zadavatel doporučuje a preferuje, aby nabídka byla podána za využití krycího listu uvedeného v příloze č. 1 této Výzvy. Zadavatel dále konstatuje, že v případě, že nabídka bude obsahovat na více různých místech rozporné údaje (zejména údaje o nabídkové ceně), pak platí, že správným údajem, je údaj uvedený v krycím listu dle přílohy č. 1 Výzvy.

  • Závazky zaměstnavatele a podmínky poskytnutí příspěvku Úřad práce poskytne zaměstnavateli příspěvek za těchto podmínek:

  • Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem Zadavatel si dále vyhrazuje níže uvedená práva a podmínky: a) zadavatel si v tomto zadávacím řízení vyhrazuje právo uveřejnit oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru dodavatele považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jeho uveřejnění; b) zadavatel si v tomto zadávacím řízení vyhrazuje právo oznámit rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení jeho uveřejněním na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění; c) před podpisem smlouvy vyžádat si potvrzení o tom, že vybraný dodavatel není nespolehlivým plátcem DPH ve smyslu § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění; d) v souladu se zákonem vyžádat si od vybraného dodavatele doklady dle § 104 a dle § 122 odst. 3, případně odstavec 5 zákona; e) zadavatel vylučuje možnost podání variantních nabídek; f) účastníci zadávacího řízení sami ponesou veškeré své náklady spojené s účastí v zadávacím řízení; g) jednotliví účastníci zadávacího řízení jsou povinni zdržet se jakýchkoli jednání, která by mohla narušit transparentní a nediskriminační průběh zadávacího řízení, zejména pak jednání, v jejichž důsledku by mohlo dojít k narušení soutěže mezi účastníky zadávacího řízení v rámci zadání veřejné zakázky; h) zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení.