Rezervní fond a jiné fondy Vzorová ustanovení

Rezervní fond a jiné fondy. 1. Společnost vytváří rezervní fond v případech a způsoby, které jsou uloženy zákonem; může rovněž vytvářet rezervní fondy v případech a způsoby, které zákon připouští. 2. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, nepatří-li toto rozhodování valné hromadě. 3. Společnost může zřídit i další fondy. O zřízení těchto dalších fondů rozhoduje valná hromada, s výjimkou případů, kdy povinné vytvoření takového fondu stanoví zákon. Pokud se tyto fondy vytvářejí nebo doplňují ze zisku, schvaluje příděl do těchto fondů a použití prostředků těchto fondů valná hromada.
Rezervní fond a jiné fondy. 1. Společnost vytváří rezervní fond. 2. Při založení společnosti byl vytvořen rezervní fond ve výši 4.918.125.000,- Kč (slovy: čtyřimiliardydevětsetosmnáctmilionůjednostodvacetpěttisíckorunčeských). Rezervní fond se doplňuje roční dotací ze zisku ve výši minimálně 5 % čistého zisku za každý rok, a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % základního kapitálu. 3. Společnost vytváří povinně též zvláštní rezervní fond v případech stanovených v § 161d a § 161f obchodního zákoníku. Postupuje se přitom podle § 161d odst. 2 až 4 obchodního zákoníku. 4. Rezervní fond může být dále vytvářen: a)rozhodnutím valné hromady při zvyšování základního kapitálu spolu s usnesením o zvýšení základního kapitálu upisováním vlastních akcií, a to: - příplatkem nad emisní kurz nových akcií, nebo -použitím rozdílu nebo jeho části, o nějž hodnota nepeněžitého vkladu převyšuje jmenovitou hodnotu akcií, jež mají být vydány upisovateli jako protiplnění,
Rezervní fond a jiné fondy. 1) Společnost vytváří rezervní fond a jiné fondy stanovené vnitřním předpisem společnosti.
Rezervní fond a jiné fondy. 1. Společnost vytváří rezervní fond v případech a způsoby, které jsou uloženy zákonem; může rovněž vytvářet rezervní fondy v případech a způsoby, které zákon připouští. 2. Při založení společnosti byl vytvořen rezervní fond ve výši 4.918.125.000 Kč (slovy: čtyři miliardy devět set osmnáct milionů jedno sto dvacet pět tisíc korun českých). Rezervní fond se doplňuje roční dotací ze zisku ve výši minimálně 5 % čistého zisku za každý rok, a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % základního kapitálu. 3. Společnost vytváří povinně též zvláštní rezervní fond v případech stanovených v § 161d a § 161f obchodního zákoníku. Postupuje se přitom podle § 161d odst. 2 až 4 obchodního zákoníku. 4. Rezervní fond může být dále vytvářen: 5. rozhodnutím valné hromady při zvyšování základního kapitálu spolu s usnesením o zvýšení základního kapitálu upisováním vlastních akcií, a to: 6. příplatkem nad emisní kurz nových akcií, nebo 7. -použitím rozdílu nebo jeho části, o nějž hodnota nepeněžitého vkladu převyšuje jmenovitou hodnotu akcií, jež mají být vydány upisovateli jako protiplnění, 8. rozhodnutím valné hromady o dalším dobrovolném vytváření rezervního fondu ze zisku, přičemž tímto způsobem lze vytvořit rezervní fond až do výše dvojnásobku základního kapitálu společnosti, 9. rozhodnutím představenstva o převodu prostředků z jiných fondů společnosti, pokud tyto nejsou účelově vázány, přičemž tímto způsobem lze vytvořit rezervní fond až do výše dvojnásobku základního kapitálu společnosti, 10. rozhodnutím valné hromady o snížení základního kapitálu za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty, za podmínek stanovených v § 216a obchodního zákoníku, přičemž částka převáděná do rezervního fondu nesmí přesáhnout 10 % základního kapitálu společnosti. Takto vytvořená částka rezervního fondu může být použita jen v souladu s § 216a obchodního zákoníku.
Rezervní fond a jiné fondy. 1. Společnost vytváří rezervní fond. 2. Společnost je povinna rezervní fond vytvořit z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé vytvoří zisk, a to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, avšak ne výše než 10 % z hodnoty základního kapitálu. V dalších letech bude rezervní fond doplňován o 10 % z vykázaného čistého zisku, ne však výše než 10 % z hodnoty základního kapitálu. 3. Rezervní fond slouží pouze ke krytí ztrát společnosti. O jeho použití rozhoduje představenstvo dle pravidel přijatých valnou hromadou. 4. Rezervní fond musí být tvořen v penězích nebo jiných rychle zpeněžitelných hodnotách 5. Společnost může vytvářet také jiné fondy. Vytvoření fondu a pravidel jeho užití navrhuje představenstvo a schvaluje valná hromada.
Rezervní fond a jiné fondy. 1. Společnost vytvořila rezervní fond. 2. Tento rezervní fond se ročně doplňuje o 5 % z čistého zisku za daný rok, dokud část tohoto rezervního fondu vytvořená ze zisku nedosáhne výše 20 % základního kapitálu. Tuto část rezervního fondu nelze užít jinak než k úhradě ztráty. 3. Společnost musí vytvořit zvláštní rezervní fond v hodnotě, v níž vykazuje vlastní akcie v aktivech. Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. 4. Rezervní fond je možno tvořit též z rozdílu mezi hodnotou nepeněžního vkladu a jmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií. 5. Společnost zřídila sociální fond. Zásady jeho užití stanoví představenstvo. 6. O zřízení jiných fondů rozhoduje valná hromada.
Rezervní fond a jiné fondy. 1. Společnost vytváří rezervní fond. 2. Při založení společnosti byl vytvořen rezervní fond ve výši 4.918.125.000 Kč (slovy: čtyři miliardy devět set osmnáct milionů jedno sto dvacet pět tisíc korun českých). Rezervní fond se doplňuje roční dotací ze zisku ve výši minimálně 5 % čistého zisku za každý rok, a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % základního kapitálu. 3. Společnost vytváří povinně též zvláštní rezervní fond v případech stanovených v § 161d a § 161f obchodního zákoníku. Postupuje se přitom podle § 161d odst. 2 až 4 obchodního zákoníku. 4. Rezervní fond může být dále vytvářen: a) rozhodnutím valné hromady při zvyšování základního kapitálu spolu s usnesením o zvýšení základního kapitálu upisováním vlastních akcií, a to: - příplatkem nad emisní kurz nových akcií, nebo -použitím rozdílu nebo jeho části, o nějž hodnota nepeněžitého vkladu převyšuje jmenovitou hodnotu akcií, jež mají být vydány upisovateli jako protiplnění,

Related to Rezervní fond a jiné fondy

  • Výpověď a zrušení smlouvy 1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět smlouvu v případě, že příjemce porušil smluvní povinnost stanovenou touto smlouvou. Výpověď musí mít písemnou formu a nabývá účinnosti uplynutím výpovědní lhůty, která činí 30 dnů. Ve výpovědní lhůtě bude pozastaveno vyplácení dotace. 2. Smluvní strany můžou podat písemný návrh na zrušení smlouvy z důvodů uvedených v § 167 odst. 1 správního řádu. Pokud strana smlouvy, které byl návrh doručen, s ním vysloví souhlas, smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas dojde smluvní straně, která návrh podala. Pokud strana smlouvy, které byl návrh doručen, s ním nevysloví souhlas, smlouva nezaniká. 3. Smlouvu lze ukončit také na základě písemné dohody smluvních stran. 4. Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace rozhoduje podle správního řádu Ministerstvo financí ČR.

  • Použití výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů dle § 127 odst. 1 zákona ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace, nahrazuje tento výpis prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona v tom rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky veřejného zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

  • Doba trvání a ukončení smlouvy 6.1 Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to do 30. 4. 2021, případně do vyčerpání částky sjednané za celý předmět plnění v čl. 3.3, nastane-li tato skutečnost dříve. 6.2 Tuto smlouvu lze také předčasně ukončit dohodou smluvních stran, výpovědí nebo odstoupením od smlouvy. Smluvní strany nejsou povinny k úhradě žádných sankcí nebo poplatků za předčasné ukončení smlouvy. 6.3 Kterákoliv smluvní strana je oprávněna tuto smlouvu písemně vypovědět i bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 4 kalendářní měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď prokazatelným způsobem doručena druhé smluvní straně. Pokud některá ze smluvních stran odmítne převzít výpověď nebo neposkytne součinnost potřebnou k jejímu řádnému doručení, považuje se výpověď za doručenou dnem, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení. Obálka musí být zřetelně označena slovy VÝPOVĚĎ. 6.4 Každá ze smluvních stran má právo od této smlouvy písemně odstoupit, jestliže druhá smluvní strana poruší tuto smlouvu podstatným způsobem. Odstoupení od smlouvy je účinné dnem prokazatelného doručení druhé smluvní straně. 6.5 Fond má dále právo od této smlouvy odstoupit: 6.5.1 zjistí-li, že měřící skupina pozbyla kvalifikace vyžadované podle ust. § 92 odst. 2 vodního zákona; nebo 6.5.2 v případě likvidace měřící skupiny nebo prohlášením konkurzu na její majetek. Smluvní vztah v těchto případech končí posledním dnem měsíce následujícího po doručení písemného odstoupení od smlouvy.

  • Předpokládaná hodnota veřejné zakázky ▪ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena v celkové výši 5 190 000 Kč bez DPH.

  • Vlastníci dluhopisů Vlastníkem dluhopisu („Vlastník dluhopisu“) je osoba, která je zapsaná v seznamu Vlastníků dluhopisu vedeném Emitentem („Seznam vlastníků“). Vlastníkem dluhopisu může být fyzická osoba, nebo právnická osoba. Emitent může upisovatele odmítnout. Jestliže právní předpis nebo rozhodnutí soudu doručené Emitentovi na adresu Určené provozovny nestanoví jinak, bude Emitent pokládat každého Vlastníka dluhopisu za jejich oprávněného vlastníka ve všech ohledech a provádět mu platby v souladu s těmito Emisními podmínkami. Osoby, které budou vlastníky Dluhopisu a které nebudou z jakýchkoli důvodů zapsány v Seznamu vlastníků, jsou povinny o této skutečnosti a titulu nabytí vlastnictví k Dluhopisům neprodleně informovat Emitenta, a to prostřednictvím oznámení doručeného do Určené provozovny.

  • Zvláštní ustanovení o odstoupení zhotovitele Zhotovitel je oprávněn odstoupit od smlouvy také v případě, bude-li zahájeno insolvenční řízení dle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění, jehož předmětem bude úpadek nebo hrozící úpadek objednatele; objednatel je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně zhotoviteli.

  • Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace dle ust. § 98 a 99 ZZVZ

  • Sankce za neodstranění reklamovaných vad 11.2.1. Pokud zhotovitel nenastoupí ve sjednaném termínu, nejpozději však ve lhůtě do 10 dnů ode dne obdržení reklamace objednatele k odstraňování reklamované vady (případně vad), je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, na jejíž odstraňování nenastoupil ve sjednaném termínu a za každý den prodlení. 11.2.2. Pokud zhotovitel neodstraní reklamovanou vadu ve sjednaném termínu, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 3.000,- Kč za každou reklamovanou vadu, u níž je v prodlení a za každý den prodlení. 11.2.3. Označil-li objednatel v reklamaci, že se jedná o vadu, která brání řádnému užívání díla, případně hrozí nebezpečí škody velkého rozsahu (havárie), sjednávají obě smluvní strany smluvní pokuty v dvojnásobné výši.

  • Předpokládaná hodnota zakázky Předpokládaná hodnota zakázky činí 220.000,- Kč. bez DPH

  • Podmínky odstranění reklamovaných vad 10.2.1. Vady vzniklé v průběhu záruční doby uplatní objednatel u zhotovitele písemně, přičemž v reklamaci vadu popíše a uvede požadovaný způsob jejího odstranění. Objednatel je vždy oprávněn požadovat odstranění vady opravou, jde-li o vadu opravitelnou, není-li to možné, je oprávněn požadovat odstranění vady nahrazením novou bezvadnou věcí (plněním) nebo požadovat přiměřenou slevu ze sjednané ceny. 10.2.2. Zhotovitel je povinen nejpozději do 5ti dnů po obdržení písemné reklamace písemně oznámit objednateli zda reklamaci uznává či neuznává. Pokud tak neučiní, má se za to, že reklamaci objednatele uznává. Vždy však musí písemně sdělit v jakém termínu nastoupí k odstranění vad(y). Tento termín nesmí být delší než 10 dnů ode dne obdržení reklamace, a to bez ohledu na to zda zhotovitel reklamaci uznává či neuznává. V případě, že zhotovitel reklamaci neuznává, uvede v písemném sdělení důvody. 10.2.3. Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamované vady ve sjednané lhůtě je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou odbornou právnickou nebo fyzickou osobu. Veškeré takto vzniklé náklady uhradí objednateli zhotovitel. Tímto se zhotovitel nezbavuje odpovědnosti za dílo jako celek ani jeho jednotlivých částí. 10.2.4. Jestliže objednatel v reklamaci výslovně uvede, že se jedná o havárii, je zhotovitel povinen nastoupit a zahájit odstraňování vady (havárie) nejpozději do 48 hod po obdržení reklamace (oznámení). 10.2.5. Uplatněním práv ze záruky za jakost nejsou dotčena práva objednatele na uhrazení smluvní pokuty a náhradu škody související s vadným plněním.