Sekundární právo. Zakládací smlouvy, které tvoří primární právo, odvozují právo sekundární. Jedná se o legislativní akty Unie, které jsou v souladu s právem primárním. Za akty sekundárního práva se považují Nařízení, Směrnice, Rozhodnutí, Doporučení a Stanoviska, podle Smlouvy o fungování EU.41 Nařízení je platné jednání normativní povahy. Zahrnuje pravidla chování, která jsou stanovená pro členské státy Unie, tak i jednotlivcům, tzn. FO a PO. Nařízení je přímo aplikovatelné v členských státech. Povinně se vyhlašuje v Úředním věstníku EU. Platnost nařízení nastává v den, který je v něm uvedený. Jestliže uvedený není, tak je platný dvacátý den nadcházející po publikaci v Úředním věstníku EU. Nařízení upravuje volný pohyb pracovníků a koordinaci národních systémů sociálního zabezpečení pro osoby využívající práva na volný pohyb osob.42 Směrnice je určena členským státům. Zahrnuje cíl, který má být splněn, ale výběr prostředků nechává na členských státech. Nemá přímý účinek a používá se pro sbližování právních řádů členských států v oblasti, jenž je předmětem upravení. Lze shledat, že převládající část pracovního práva EU je regulovaný směrnicemi. Směrnice jsou často uveřejněné v Úředním věstníku EU. Platnost směrnic je obdobný stejně jako u nařízení.43 Rozhodnutí má individuální povahu, je povinné pro členské státy, jednotlivce a skupiny jednotlivců. Lze ho pokládat za jednání aplikace práva, většinou jsou určené k řešení určitých událostí. Rozhodnutí, jenž mají normativní dopad, přijímají orgány Unie. Rozhodnutí v oblasti pracovního práva zakládá subjekt, který působí v oblasti sociální politiky.44 41 XXXXXXXXX, Xxxx. Základy pracovního práva EU. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016. ISBN 978- 80-7552-286-3, STR. 28 42 XXXXXXXXX, Xxxx. Základy pracovního práva EU. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016. ISBN 978- 80-7552-286-3, STR. 28 43 XXXXXXXXX, Xxxx. Základy pracovního práva EU. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016. ISBN 978- 80-7552-286-3, STR. 29 44 XXXXXXXXX, Xxxx. Základy pracovního práva EU. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016. ISBN 978- 80-7552-286-3, STR. 29, 30 Doporučení a stanoviska lze považovat za akty orgánů Unie, jenž nepředstavují právní závazek. Jejich plnění nemá právní následky. Doporučení a stanoviska jsou přidělena často členským státům, ale tak i subjektům. Usnesení je dalším typem opatření, které nemá právní závaznost.45
Sekundární právo. Sekundární právo je souhrn unijních aktů, které si vytváří Unie pomocí svých orgánů a institucí. Právní teorie dovozuje, že se sice nepochybně nejedná o právo vnitrostátní, ale ani o právo mezinárodní, proto říkáme, že právo EU je právní systém sui generis, svého druhu. Lze odlišit několik typů právních aktů, z nichž první dva jsou legislativní (mají obecnou platnost): Rozhodnutí, obdoba vnitrostátních správních aktů, platí pro určitou konkrétní situaci; sem patří i rozsudky Evropského soudního dvora; Nad tím, že je sekundární právo v souladu s primárním, bdí Soudní dvůr EU soudní dvůr. I proto ta přezdívka „ústavní právo EU“.