SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Finančné riaditeľstvo Slovenskej republiky O S V E D Č E N I E
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Finančné riaditeľstvo Slovenskej republiky
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Následující shrnutí zdaňování na Slovensku vychází ze slovenského zákona č. 595/2003 Zb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o dani z příjmu“) a souvisejících právních předpisů účinných k datu vypracování tohoto Prospektu. Všechny níže uvedené informace se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech po datu tohoto Prospektu. V případě změny příslušných právních předpisů nebo jejich výkladu v oblasti zdaňování Dluhopisů bude Emitent postupovat podle nového režimu a nikoli podle režimu uvedeného níže.
7.2.1. Zdaňování výnosů z Dluhopisů na Slovensku Daňový rezident – fyzická osoba
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Následující shrnutí zdaňování na Slovensku vychází ze slovenského zákona č. 595/2003 Zb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o dani z příjmu“) a souvisejících právních předpisů účinných k datu vypracování tohoto Základního prospektu. Všechny níže uvedené informace se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech po datu tohoto Základního prospektu. V případě změny příslušných právních předpisů nebo jejich výkladu v oblasti zdaňování Dluhopisů bude Emitent postupovat podle nového režimu a nikoli podle režimu uvedeného níže.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Transpozice zadávacích směrnic do slovenského právního řádu byla provedena především prostřednictvím zákona o verejnom obstarávaní (dále rovněž „ZVO“).173 Ohniskem regulace změny smlouvy na veřejnou zakázku je § 18 tohoto zákona, který problematiku upravuje obdobně komplexně jako článek 72 klasické směrnice a § 222 ZZVZ. Základní pravidlo, totiž že v případě výskytu podstatné změny smlouvy je 172 Evropská komise. Public procurement – a study on administrative capacity in the EU [online]. 2016 [cit. 22. 10. 2017], s. 226. Dostupné z: <xxx.xx/X0XXxx>.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 2b(ii) „Doterajšie dielo“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 4 „Záruky“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 4e „ODOPRETIE ĎALŠÍCH ZÁRUK“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 6a „Obmedzenie zodpovednosti“ dopĺňa o nasledujúcu vetu: V časti Podmienky a požiadavky sa článok 6 „Obmedzenie zodpovednosti“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami:
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Výběr kategorie média: Internet – bannerová reklama
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Úrad pre verejné obstarávanie. Metodika zadávania zákaziek – 3. verzia [online]. 2017 [cit. 16. 10. 2017] Dostupné z: <xxxxx://xxx.xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxx- dohlad/metodika-zadavania-zakaziek-5ae.html>. slovenský všeobecný metodický pokyn – jak bude demonstrováno níže – podrobnější a podává výklad (byť jistě ne zcela všeobjímající) ke všem částem § 18 ZOV včetně názorných praktických příkladů.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Článek 7 odst. 2 ústavního zákona č. 460/1992, Zb., Ústava Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, který zni: ,,Slovenská republika môže medzinárodnou zmluvou, ktorá bola ratifikovaná a vyhlásená spôsobom ustanoveným zákonom, alebo na základe takej zmluvy preniesť výkon časti svojich práv na Európske spoločenstvá a Európsku úniu.“ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 11. 3. 2013]. pravomocí orgánů ČR i na jinou mezinárodní organizaci než pouze na Evropskou unii, jak je tomu v případě slovenské Ústavy. Co se týče vyjádření pojmu automatická závaznost mezinárodních smluv v unijním právu, pak je třeba konstatovat, že ani zde tento pojem není novým termínem. Jako takový se v právu EU vyskytoval již před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, a to konkrétně ve znění ustanovení článku 300 odst. 7 SES, který stanovoval, že: „Dohody uzavřené za podmínek stanovených tímto článkem jsou závazné pro orgány Společenství i pro členské státy.“126 Závaznost smluv se dle tohoto článku vztahovala pouze na mezinárodní smlouvy sjednané a uzavřené v rámci tzv. I. pilíře bývalého ES127, tedy například na smlouvy v rámci společné obchodní politiky, společné zemědělské politiky a rybolovu, společné politiky v oblasti dopravy, aj. Aktuálně, tedy po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, došlo ke vložení nového článku 216 do SFEU. Tento článek ve svém druhém odstavci upravuje obdobnou situaci jako bývalý článek 300 odst. 7 SES, když vymezuje, že „Dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy.“128 Závaznost vyjádřená v tomto článku je však obsahově širší jak závaznost vyplývající z předchozí právní úpravy, zakotvené v článku 300 odst. 7 SES. Tato skutečnost vyplývá ze zrušení tzv. tří-pilířové struktury politik EU, a tudíž se nově závaznost dohod uzavřených Unií vztahuje i na smlouvy z oblasti SZBP, jakož i na smlouvy sjednané v oblasti PJSTV. Co však vyplývá z obou těchto článků, tedy jak z bývalého článku 300 odst. 7 SES, tak z článku 216 odst. 2 SFEU, je fakt, že tyto dohody jsou závazné jen pro orgány Unie a pro členské státy, a nikoliv pro jednotlivce. V důsledku toho lze tedy hovořit o tzv. nepřímém účinku vnějších smluv EU. Ve výjimečných a specificky stanovených případech mohou mít vnější smlouvy i účinek přímý, tj. mohou založit práva a povinnosti přímo jednotlivcům daného členského státu.129