Slovenská republika. Článek 7 odst. 2 ústavního zákona č. 460/1992, Zb., Ústava Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, který zni: ,,Slovenská republika môže medzinárodnou zmluvou, ktorá bola ratifikovaná a vyhlásená spôsobom ustanoveným zákonom, alebo na základe takej zmluvy preniesť výkon časti svojich práv na Európske spoločenstvá a Európsku úniu.“ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 11. 3. 2013]. pravomocí orgánů ČR i na jinou mezinárodní organizaci než pouze na Evropskou unii, jak je tomu v případě slovenské Ústavy. Co se týče vyjádření pojmu automatická závaznost mezinárodních smluv v unijním právu, pak je třeba konstatovat, že ani zde tento pojem není novým termínem. Jako takový se v právu EU vyskytoval již před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, a to konkrétně ve znění ustanovení článku 300 odst. 7 SES, který stanovoval, že: „Dohody uzavřené za podmínek stanovených tímto článkem jsou závazné pro orgány Společenství i pro členské státy.“126 Závaznost smluv se dle tohoto článku vztahovala pouze na mezinárodní smlouvy sjednané a uzavřené v rámci tzv. I. pilíře bývalého ES127, tedy například na smlouvy v rámci společné obchodní politiky, společné zemědělské politiky a rybolovu, společné politiky v oblasti dopravy, aj. Aktuálně, tedy po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, došlo ke vložení nového článku 216 do SFEU. Tento článek ve svém druhém odstavci upravuje obdobnou situaci jako bývalý článek 300 odst. 7 SES, když vymezuje, že „Dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy.“128 Závaznost vyjádřená v tomto článku je však obsahově širší jak závaznost vyplývající z předchozí právní úpravy, zakotvené v článku 300 odst. 7 SES. Tato skutečnost vyplývá ze zrušení tzv. tří-pilířové struktury politik EU, a tudíž se nově závaznost dohod uzavřených Unií vztahuje i na smlouvy z oblasti SZBP, jakož i na smlouvy sjednané v oblasti PJSTV. Co však vyplývá z obou těchto článků, tedy jak z bývalého článku 300 odst. 7 SES, tak z článku 216 odst. 2 SFEU, je fakt, že tyto dohody jsou závazné jen pro orgány Unie a pro členské státy, a nikoliv pro jednotlivce. V důsledku toho lze tedy hovořit o tzv. nepřímém účinku vnějších smluv EU. Ve výjimečných a specificky stanovených případech mohou mít vnější smlouvy i účinek přímý, tj. mohou založit práva a povinnosti přímo jednotlivcům daného členského státu.129
Slovenská republika. Výběr kategorie média: Internet – bannerová reklama Výběr stránek: webové portály zaměřená na turisty, pro plánování výletů Formát: 300x250 pix Cílení: obyvatelé a turisté oblasti Záhorie, lidé se zájmem o kulturní akce Načasování: listopad 2014 – květen 2015 Výkon: min. 3 600 000 impresí (300 000 impresí * 12 bannerů ve slovenském j.)
Slovenská republika. V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 2b(ii) „Doterajšie dielo“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 4 „Záruky“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 4e „ODOPRETIE ĎALŠÍCH ZÁRUK“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa oddiel 6a „Obmedzenie zodpovednosti“ dopĺňa o nasledujúcu vetu: V časti Podmienky a požiadavky sa článok 6 „Obmedzenie zodpovednosti“ dopĺňa nasledujúcimi ustanoveniami: V časti Podmienky a požiadavky sa prvý odsek oddielu 6a „Obmedzenie zodpovednosti“ nahrádza nasledujúcimi ustanoveniami:
Slovenská republika. Následující shrnutí zdaňování na Slovensku vychází ze slovenského zákona č. 595/2003 Zb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o dani z příjmu“) a souvisejících právních předpisů účinných k datu vypracování tohoto Prospektu. Všechny níže uvedené informace se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech po datu tohoto Prospektu. V případě změny příslušných právních předpisů nebo jejich výkladu v oblasti zdaňování Dluhopisů bude Emitent postupovat podle nového režimu a nikoli podle režimu uvedeného níže. Výnos z Dluhopisů plynoucí poplatníkovi s neomezenou daňovou povinností na Slovensku (dále jen „Daňový rezident“) – fyzické osobě podléhá srážkové dani se sazbou 19 %. Sazba činí 35 % v případě poplatníka nesmluvního státu, tj. fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt, nebo právnická osoba, která nemá sídlo ve státě uvedeném v seznamu státu uveřejněném na webovém portálu Ministerstva financí Slovenské republiky (dále jen „Poplatník nesmluvního státu“) nebo pokud plátce příjmu neumí prokázat konečného příjemce vypláceného příjmu. Srážku je povinen provést plátce daně při úhradě výnosu. Daňová povinnost ve vztahu k výnosům z Dluhopisů je splněná okamžikem sražení srážkové daně. Pokud úrokové výnosy z Dluhopisů plynou poplatníkovi ze zdrojů v zahraničí, zahrne je do svého základu daně podle § 7 Zákona o dani z příjmu. Daňovou povinnost z těchto příjmů vyrovná poplatník osobně v rámci daňového přiznání.
Slovenská republika. Následující shrnutí zdaňování na Slovensku vychází ze slovenského zákona č. 595/2003 Zb., o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o dani z příjmu“) a souvisejících právních předpisů účinných k datu vypracování tohoto Základního prospektu. Všechny níže uvedené informace se mohou měnit v závislosti na změnách v příslušných právních předpisech po datu tohoto Základního prospektu. V případě změny příslušných právních předpisů nebo jejich výkladu v oblasti zdaňování Dluhopisů bude Emitent postupovat podle nového režimu a nikoli podle režimu uvedeného níže.
Slovenská republika. Finančné riaditeľstvo Slovenskej republiky O S V E D Č E N I E
Slovenská republika. Transpozice zadávacích směrnic do slovenského právního řádu byla provedena především prostřednictvím zákona o verejnom obstarávaní (dále rovněž „ZVO“).173 Ohniskem regulace změny smlouvy na veřejnou zakázku je § 18 tohoto zákona, který problematiku upravuje obdobně komplexně jako článek 72 klasické směrnice a § 222 ZZVZ. Základní pravidlo, totiž že v případě výskytu podstatné změny smlouvy je 172 Evropská komise. Public procurement – a study on administrative capacity in the EU [online]. 2016 [cit. 22. 10. 2017], s. 226. Dostupné z: <xxx.xx/X0XXxx>.
Slovenská republika. Úrad pre verejné obstarávanie. Metodika zadávania zákaziek – 3. verzia [online]. 2017 [cit. 16. 10. 2017] Dostupné z: <xxxxx://xxx.xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxx- dohlad/metodika-zadavania-zakaziek-5ae.html>. slovenský všeobecný metodický pokyn – jak bude demonstrováno níže – podrobnější a podává výklad (byť jistě ne zcela všeobjímající) ke všem částem § 18 ZOV včetně názorných praktických příkladů.