Smlouva komisionářská. Komisionářskou smlouvu definují ustanovení § 2455 až § 2470 ObčZ. a popisují ji slovy [2 s. 540]: - „Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.“ [2] Tato smlouva se řadí mezi relativní obchody. V obchodním zákoníku můžeme narazit na zvláštní typ komisionářské smlouvy, kterým je smlouva zasílatelská. Zasílatelská smlouva se řadí mezi obchody absolutní a ve zkratce si ji přiblížíme v pozdější podkapitole. U komisionářské smlouvy není požadována její písemná forma, což znamená, že může být uzavřena ve formě libovolné. [7] Komisionářská smlouva se velmi podobá smlouvě mandátní, převážně předmětem, kterým je zařízení obchodní záležitosti, ale najdou se zde i určité rozdíly mezi těmito dvěma typy smluv. Jak již bylo uvedeno výše, největší rozdíl je patrný na první pohled a to ten, že komisionář jedná jménem vlastním, zatímco mandatář jedná jménem mandanta. Pokud by se náplň smlouvy zabývala pouze zprostředkováním příležitosti vedoucí k uzavření smlouvy a ne jejím konečným uzavřením, jednalo by se spíše o smlouvu o zprostředkování nebo v případě sjednání soustavné činnosti o smlouvu o obchodním zastoupení. [3] Co se týká výhod a nevýhod tohoto typu smlouvy, je určitě výhodou fakt, že komitent má kontrolu nad cenami, jelikož se zboží prodává ze ceny jím stanovené a zároveň využívá dobrého jména komisionáře i jeho distribučních cest. Na druhou stranu může být někdy nevýhoda, že firma nevstupuje na trh pod svým jménem ale pod jménem komisionáře a v určitých případech se může do nevýhod zařadit i velká samostatnost komisionáře. [4] Jak je již pravidlem u smluv příkazního typu, tak i smlouva komisionářská má části podstatné a další. Podstatné části smlouvy se nijak neliší například od smlouvy mandátní, až na jeden podstatný bod, a tím je závazek komisionáře, že celá záležitost bude zařízena jeho vlastním jménem. Jde tedy o následující body: určení smluvních stran, v tomto případě komisionář a komitent, určení obchodní záležitosti, která není zákonem blíže popsána a v praxi se bude jednat převážně o uskutečňování právních úkonů a o závazek komitenta zaplatit provizi, avšak výše úplaty není podstatnou částí smlouvy a nemusí tím pádem být ve smlouvě uvedena. V tomto případě se má za to, že má komisionář nárok na provizi přiměřenou vykonané činnosti. [6] Co se týká dalších částí komisionářské smlouvy, jedná se v nich například o povinnosti komitenta uhrad...
Smlouva komisionářská. 577 a násl. Obchodního zákoníku Mezi zásadní rozdíly mezi franchisingovou smlouvou a komisionářským systémem patří především rozdílná doba, na kterou je vztah koncipován – u komisionářské smlouvy dochází mezi komitentem a komisionářem ke krátkodobému vztahu – a také v omezení některých prvků u franchisingu běžných – využití ochranné známky, firmy podnikatele, know- how či kontrolního práva komitenta. Pro komisionářskou smlouvu je charakteristické, že komisionář uskutečňuje právní úkony na účet komitenta, ale pod svým jménem. Jedná se o takzvané nepřímé zastoupení. Mezi komitentem a osobou, vůči níž komisionář v rámci plnění svého závazku jedná, nevznikají žádná práva ani povinosti. 22 Franchisant naopak jedná se zákazníky vlastním jménem a na vlastní účet.
Smlouva komisionářská. Základní ustanovení § 2455 občan.zák. určuje, že komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.
Smlouva komisionářská. Základní ustanovení § 2455 NOZ určuje, že komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. NOZ recipuje s drobnými korekturami úpravu obchodního zákoníku, který odpovídal evropským standardům.10 Komisionářská smlouva je klasickým smluvním typem smlouvy, který je upraven ve všech právních řádech kontinentální Evropy. Byla obsažena 10 Xxxxx: Smlouva mandátní a smlouva komisionářská v obchodním zákoníku. Právny obzor, 3/1993; Xxxxxxx: Smlouvy o obchodování s cennými papíry. Právní rádce, 5/1994; Xxxxx: Mandátní smlouva, komisionářská smlouva, smlouva o zprostředkování, smlouva také v obchodním zákoníku a rovněž tak ve zrušeném zákoníku mezinárodního obchodu, na který zcela zřetelně navazuje. Svými podstatnými náležitostmi se odlišuje komisionářská smlouva od jiných smluv, např. od smlouvy o zprostředkování, zasílatelské smlouvy a smlouvy o obchodním zastoupení. Podstatnými náležitostmi komisionářské smlouvy jsou: přesné určení zařizované záležitosti, závazek komisionáře zařídit vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet záležitost, závazek komitenta k úplatě. Komisionář je z jednání zavázán sám, komisionář je povinen při zařizování záležitosti jednat s potřebnou odbornou péčí podle pokynů komitenta. Lze jen doporučit, aby pokyny a podmínky zařizování určité obchodní záležitosti byly pokud možno co nejpřesněji vymezeny (písemnou formu lze jen doporučit). Komisionář je povinen chránit jemu známé zájmy komitenta související se zařizováním záležitosti a oznámit mu všechny okolnosti, jež mohou mít vliv na změnu komitentových příkazů. Pojištění je komisionář povinen obstarat, jen když to stanoví smlouva, nebo když k tomu dostal příkaz od komitenta, a to na účet komitenta. Zprávy o zařizování záležitosti je komisionář povinen podávat způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak na výzvu komitenta. Situace, kdy se komisionář bude potřebovat od vymezení ve smlouvě odchýlit v zákonem vymezeném rozsahu, nelze však zcela vyloučit. Od pokynů komitenta se může komisionář odchýlit, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas; jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené na svůj účet, odmítne-li účinky jednání pro sebe bez zbytečného odkladu poté, co se o obsahu jednání dozvěděl. Komisionář se může od pokynů komitenta odchýlit, avšak jen když je to v zájmu komitenta a nemůže si vyžádat jeho včasný souhlas. Při porušení této povinnosti nemu...