Spojené státy americké. Pokud jste tento software získali ve Spojených státech amerických, řídí se výklad této smlouvy zákony státu Washington a tyto zákony se vztahují na nároky spojené s jejím porušením, bez ohledu na kolizní ustanovení práva. Zákony státu, v němž žijete, se řídí všechny ostatní nároky, včetně nároků spojených s místními zákony na ochranu spotřebitele, se zákony proti nekalé soutěži a s občanskoprávními delikty.
Spojené státy americké. Pokud jste tento software získali ve Spojených státech amerických, řídí se výklad této smlouvy bez ohledu na kolizní ustanovení práva zákony státu Washington
Spojené státy americké. Smlouva mezi republikou Československou a Spojenými Státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců z 2. července 1925 (č. 48/1926 Sb. z. a n.; příloha č. 21/B) Dodatková úmluva mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými o vzájemném vydávání zločinců z 29. dubna 1935 (č. 185/1935 Sb. z. a n.; příloha č. 21/B) Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech ze 4. února 1998 (č. 40/2000 Sb. m. s.; příloha č. 21/A) Dodatková úmluva o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými z 16. května 2006 (č. 7/2010 Sb. m. s.; příloha č. 21/A) Druhá dodatková úmluva o vydávání mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými z 16. května 2006 (č. 8/2010 Sb. m. s.; příloha č. 21/B) SRBSKO Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě práv- ních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních z 20. ledna 1964 (č. 207/1964 Sb.) Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody z 23. května 1989 (č. 473/1990 Sb.)
Spojené státy americké. 3.2.1. Obchodníci, kteří nejsou ve spojení
(73) Stejně jako v případě Egypta (viz 48. bod odůvodnění) si Komise od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyžádala a získala názvy a kontaktní údaje obchodníků, kteří nejsou ve spojení a přes které podle informací v podnětu směřovala značná část jejich vývozního prodeje do Unie. Komise obchodníky kontaktovala přímo a prostřednictvím vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a vyzvala je k vyplnění zvláštního dotazníku, jehož cílem bylo zjistit konečné místo určení prodeje PVC společností Formosa a Westlake. Částečnou nebo úplnou odpověď na tento dotazník poskytlo Komisi devět obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Tyto informace se týkaly pouze omezeného objemu prodejů v EU uskutečněných stranami zařazenými do vzorku. Strany zařazené do vzorku však samy získaly dodatečné informace od svých obchodníků, kteří nejsou ve spojení, což Komisi umožnilo posoudit konečné místo určení veškerého objemu prodeje na vývoz společnosti Formosa a 98,5 % objemu prodeje na vývoz společnosti Westlake. Při výpočtu dumpingu byl použit veškerý prodej na vývoz, u nějž bylo možné potvrdit místo určení v EU.
Spojené státy americké. Na rozdíl od anglického práva se pojmy dobrá víra a informační povinnost v zákonodárství Spojených států amerických objevují. Musy upozorňuje zejména na Uniform Commercial Code,64 který ve svém ustanovení § 1-304 stanoví povinnost jednat v dobré víře při plnění a vymáhání smlouvy či povinnosti.65 Případy, ve kterých je informační povinnost shledána a ve kterých nikoliv, jsou v rozhodovací praxi soudů Spojených států amerických v zásadě poměrně zřetelně rozlišeny. Xxxxxxx již ve svém článku z roku 1978 vychází z premisy, že (ne)existence informační povinnosti v jednotlivém případě je závislá na způsobu, jakým byla ta která informace jednou ze stran získána.66 Kronman na několika soudních rozhodnutích ukazuje, že případy, kdy byla soudy shledána povinnost sdělit určitou informaci druhé straně, se týkaly sdělení těch informací, které strana zjistila náhodně, příležitostně (casually acquired information). Naopak v situacích, kdy strana vynaložila určité úsilí (a náklady), aby dotčenou informaci získala, neměla tato strana povinnost druhé straně informaci sdělit. Důvodem je vyvážení nákladů, které strana na získání takové informace vynaložila.67 Hulmák s Vlčkem uvádějí i soudní rozhodnutí, ze kterých plyne povinnost upozornit druhou stranu na omyl založený na předchozím tvrzení, jakož i povinnost sdělit druhé 63 XXXXXXX, Xxxx. Precontractual misrepresentation and the limits of the principle in With v. O‘Xxxxxxxx. Cambridge Law Journal. 2005, roč. 64, č. 1, s. 94. XXXX 0000-0000. 64 XXXX, Xxxxxxx X. The good faith principle in contract law and the precontractual duty to disclose: Comparative analysis of new differences in legal cultures [online]. 2000 [cit. 12. 2. 2016]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxx.xxxxx.xx/xxxx_xxxxx/XxXXx/xxx/xx0000/Xxxx000000.xxx.
Spojené státy americké na jedné straně
Spojené státy americké. Smlouva neupravuje žádným způsobem poskytování zdravotní péče a mezinárodní úhrady nákladů za ni. Smlouva však upravuje příslušnost k předpisům o sociálním zabezpečení a díky doplňkové smlouvě i k předpisům o zdravotním pojištění.
Spojené státy americké. Ve Spojených státech amerických je zahrnuta právní úprava akreditivu v článku 5 obchodního zákoníku86, který nese název Letters of credit (anglické označení pro akreditiv). 83 Xxxxx, X. Účet, jednorázový vklad, akreditiv a inkaso v občanském zákoníku, Xxxxxxx Kluwer, Praha 2015, str. 150 84 zákon č. 513/1991 Zb., Obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů 85 srov. § 682 Obchodného zákonníku: „Zmluvou o otvorení akreditívu sa zaväzuje banka príkazcovi, že na základe jeho žiadosti poskytne určitej osobe (oprávnenému) na účet príkazcu určité plnenie, ak oprávnený splní do určitej doby určené podmienky, a príkazca sa zaväzuje zaplatiť banke odplatu.“
Spojené státy americké. Podle údajů z databáze Surveillance 2 byl objem dovozu z USA během čtyřtýdenního období poskytování předběžných informací o 39% vyšší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období poskytování předběžných informací došlo k podstatnému nárůstu dovozu, který byl předmětem šetření.
Spojené státy americké. International Shipbreaking Limited L.L.C18601 X.X Xxxxx Xxxx Brownsville TX, 78521Spojené státyTelefon: 956 8312299E-mail: xxxxx. xxxxx@xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx ing.comrobert. berry@internationalshipbreak xxx.xxx Na boku (mokré kotviště), rampa Lodě podle definice v čl. 3 odst. 1 bodě 1 nařízení (EU) č. 1257/2013 Maximální rozměry lodi: Délka: 366 metrů Šířka: 48 metrů Ponor: 9 metrů Podmínky, za kterých se povoluje provoz zařízení, jsou definovány v oprávněních, osvědčeních a povoleních, které byly zařízení uděleny Úřadem pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických, komisí pro kvalitu životního prostředí státu Texas, pozemkovým úřadem státu Texas a pobřežní stráží USA. V americkém zákoně o kontrole toxických látek se zakazuje dovoz plavidel pod cizí vlajkou do USA, pokud tato plavidla obsahují koncentrace PCB větší než 50 ppm. Zařízení má dva skluzy s rampami na konečnou recyklaci plavidel (východní skluz a západní skluz). Lodě plující pod vlajkou členských států EU se recyklují výlučně na východním skluzu. Spojené státy v současné době nemají ve svých právních předpisech postup týkající se schvalování plánů recyklace lodi. 120 000 (12) 9. prosince 2023
(1) Jak je uvedeno v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1257/2013 o recyklaci lodí.
(2) Jak je uvedeno v čl. 32 odst. 1 písm. a) třetí větě nařízení (EU) č. 1257/2013.
(3) Zařazení zařízení na recyklaci lodí nacházejícího se ve třetí zemi na evropský seznam je platné po dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost příslušné prováděcí rozhodnutí Komise, v němž se stanoví zařazení tohoto zařízení, pokud není stanoveno jinak.
(4) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 60 000 LDT.
(5) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 60 000 LDT.
(6) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 80 000 LDT.
(7) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 70 000 LDT.
(8) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 90 000 LDT.
(9) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 100 000 LDT.
(10) Na základě povolení může zařízení ročně recyklovat maximálně 7 275 LDT.
(11) Na základě povolení může zařízení ročně recyklovat maximálně 38 148 LDT.
(12) Teoretická maximální roční kapacita zařízení na recyklaci lodí činí 120 000 LDT.